Datasets:

ctu-aic

/

ask_library_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 17

Advence a konvence

Jaký je rozdíl mezi advekcí a konvekcí (týká seatmosféry)?

Dobrý den, jako advekce se v meteorologii označuje přemísťování vzduchových hmot daných vlastností ve vodorovném směru nebo přenos určité veličiny nebo fyzikální vlastnosti vzduchu (teploty, tlaku) vodorovným prouděním (větrem) v atmosféře. Konvekce znamená uspořádaný pohyb vzduchu v atmosféře ve vertikálním směru, např. termická konvekce vzniká při nestabilním zvrstvení atmosféry, při kterém teplejší vzduch stoupá vzhůru, ohřívá chladnější vyšší vrstvy atmosféry, vznikají stoupavé vzdušné proudy. Konvekční pohyby mohou mít nespojitý charakter, tj. probíhají ve formě pohybu jednotlivých vzduchových "bublin", nebo nabývají tvaru spojitých vertikálních vzdušných proudů. Konvekce je zpravidla doprovázena turbulencí a spolu s ní se významně podílí na promíchávání vzduchu a přenosu tepla i vodní páry od zemského povrchu do atmosféry. Konvekce se vyskytuje jen v teplejších ročních obdobích, ve dne za jasného nebo jen lehce oblačného počasí. Použité zdroje: Technický slovník naučný. A-Č. Praha: Encyklopedický dům, 2001. Str. 33. ISBN 80-86044-17-3. Technický slovník naučný. K-L. Praha: Encyklopedický dům, 2003. Str. 179. ISBN 80-86044-21-1. Meteorologický slovník výkladový terminologický. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 1993. Str. 148. ISBN 80-85368-45-5.

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/advence-a-konvence

cs

Adventisté sedmého dne - historie

Dobrý den, zajímalo by mne, kdo jsou Adventisté sedmého dne, od kdy působí v naší zemi a čím jsou charakterističtí. Je o nich nějaká literatura? Děkuji.

Dobrý den, základní informace najdete snadno na internetu, zadáte-li ve vyhledávači adventisté sedmého dne. Stručná historie je uvedena na stránkách adventistů (první odkaz), připojujeme několik dalších odkazů.http://www.casd.cz/index.php?setlang=1&a=cat.19http://www.dingir.cz/dingir/1999_2/clanky/D1999_2_05.htmlhttp://www.ekumenickarada.cz/index.php?setlang=1&ID=317Literaturu o adventistech najdete v bází Národní knihovny (NKC, ČNB, ANL -http://sigma.nkp.cz/F).

Národní knihovna ČR

Filozofie a náboženství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adventiste-sedmeho-dne-historie

cs

Adventní báseň

Mohli by jste mně doporučit nějakou vhodnou báseň sadventní tématikou. Každým rokem máme v obci slavnostní rozsvěcení vánočníhostromku s programem. Svoje znalosti jsem již vyčewrpala - od Vrchlickéhobáseň Vánoce a Šrámkův Prosinec. Báseň by neměla být delší než cca 4-5 slok.Vím že se zdá, že v lednu je na takové starosti brzo, ale jak se říká, "kdoje připraven, není zaskočen".

Dobry den, vybrat basen, ktera by se hodila u prilezitosti rozsveceni vanocniho stromku ve Vasi obci a kterou byste rada recitovala, je tezke vybrat. Podle databaze Ustavu pro ceskou literaturu AV CR, Ceska elektronicka knihovna - Poezie 19. a počátku 20. století, http://www.ceska-poezie.cz/cek/, jsme vytipovali basniky a prosli podle obsahu nektere jejich sbirky. Procitat podrobneji basne neni mozno z casovych duvodu a ani to neni naplni sluzby Ptejte se knihovny. Nektere basne jsme pro Vas ale preci jen vybrali a je jen na Vasem zvazeni, zda si z nich vyberete. z WOJKOWICZ, Jan. Sny a touhy. Praha: Prehled, 1914. S. 55, basen Vanocni. TOMAN, Karel. Basne. Praha: Cesky spisovatel, 1997. Sbirka Hlas ticha. S.128, basen Advent. TOMAN, Karel. Basne. Praha: Fr. Borovy, 1946. Sbirka mesice. S.118, basen Prosinec. DYK, Viktor. Anebo a jine basne. Praha: Ceskoslovensky spisovatel, 1980. S. 188, basen Anebo. KARASEK ze Lvovic, Jiri. Posledni vinobrani. Hvezdy nad Prahou. Bludne koreny. Praha: Aventinum, 1946. S. 18, Roraty u Svateho Vita. RAIS, Karel V. Z domova. Verse. Praha: Unie, 1918. S. 96, basen Roraty. SLADEK, Jos. V. Spisy basnicke.Souborne vydani ve dvou dilech. D.1. Praha: J. Otto, 1907. Sbirka Zlaty maj. S. 435, basen Vanoce. NERUDA, Jan. Zpevy patecni. Brno: Tribun EU, 2007. S. 25, basen Ukolebavka vanocni. (NERUDA, Jan. Zpevy patecni. Praha: Ceskoslovensky spisovatel, 1974.S. 27. Ukolebavka vanocni.)

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adventni-basen

cs

Adventní věnec

Dobrý den,dozvěděl jsem se, že se svíčky na adventním věnci mají dle tradice zapalovat proti směru hodinových ručiček. Je možný dohledat, z jakého důvodu tomu tak je, potažmo jak tato tradice vznikla?Děkuji

Dobrý den, informaci o zapalování svíček na adventním věnci proti směru hodinových ručiček jsme nalezli pouze na internetu. Konkrétně je tato informace uvedena na stránkách o adventu české Wikipedie, kde ovšem není uveden zdroj, ze kterého byla informace převzata.  Tuto informaci pravděpodobně z Wikipedie přejaly i jiné internetové stránky. Prošli jsme poměrně velké množství knih o vánočních zvycích a tradicích, otázka směru zapalování svíček na adventním věnci zde ovšem není řešena. Uvedenou informaci z české Wikipedie tedy nemůžeme hodnověrně potvrdit ani vyvrátit. Adventní věnec není příliš starou vánoční výzdobou. První písemná zmínka o adventním věnci pochází z roku 1838 z Hamburku. V tomto roce vyvěsil dřevěný adventní věnec teolog Johann Heinrich Wichern nad dveře místního sirotčince. Zvyk zdobení adventního věnce se posléze rozšířil po celém Německu a Rakousku, v Čechách se s ním můžeme setkat až o něco později. Zpočátku byl počet svící na adventním věnci různorodý (např. 24 dle počtu dní do Vánoc), později se ustálil na počtu 4, každou adventní neděli se zapálí jedna z nich. Tradiční barvou svící je fialová. Tři svíčky bývají fialové, jedna růžová. Tyto barvy souvisejí s liturgií. Fialová je symbolem pokání, růžová předvánoční radosti. Růžová svíčka se většinou zapaluje třetí adventní neděli. V současné době se ovšem na zdobení adventních věnců používají svíčky všech barev. Použité zdroje: * VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Vánoc. 3. vyd. Praha: Libri, 2002. 286 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-7277-132-9. * ZINDELOVÁ, Michaela a kol. Česká vánoční kniha: obyčeje, zvyky, koledy, výzdoba, recepty a mnoho dalšího. V Praze: XYZ, 2010. 338 s. ISBN 978-80-7388-250-1. * VAVŘINOVÁ, Valburga. Abeceda Vánoc. 1. vyd. Praha: Krásná paní, 2010. 63 s. Modrá hlava; sv. 5. ISBN 978-80-86713-69-4. * MIHOLA, Rudolf aj. Skoro všechno o vánocích. Část 1. 1. vyd. Praha: Atelier, 1991. [30] s. Lucie radí; Sv. 19. ISBN 80-900961-7-4. * MIHOLA, Rudolf aj. Skoro všechno o vánocích. Část 2. 1. vyd. Praha: Atelier, 1991. [30] s. Lucie radí; Sv. 20. ISBN 80-900961-8-2. * KUCHYŇKA, Zdeněk. Nastal nám den veselý-: adventní a vánoční zvyky na Kladensku a Slánsku. 1. vyd. Kladno: Okresní muzeum Kladno, C2000. 87 s. ISBN 80-238-6919-1. * LADÝŘOVÁ, Ludmila. České Vánoce: od Martina do Tří králů: [povídání pro děti a nejen pro ně]. Vyd. 1. V Hradci Králové: VANN, 1992. 39 s. ISBN 80-902771-1-X. * TOUFAR, Pavel. Vánoce. Vyd. 2., V Akcentu 1. Třebíč: Akcent, 2001. 247 s. ISBN 80-7268-204-0. * TOUFAR, Pavel. Vánoce na Moravě: vánoční zvyky a vaření u moravské stařenky. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, 2010. 140 s. ISBN 978-80-7268-790-9. * MINTALOVÁ, Zora. Veľká kniha slovenských Vianoc. Martin: Vydavateľstvo Matice slovenskej, C2008. 191 s. ISBN 978-80-89208-92-0.

Národní knihovna ČR

Antropologie, etnografie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adventni-venec

cs

aerobic

Prosím o informace o publikacích a knihách, které bych mohla využít při přípravě diplomové práce na téma: Prvky aerobiku v hodinách tělesné výchovy pro 1. ročník ZŠ.

Dobrý den, v databázích Národní knihovny jsme našli následující publikace: Fyziologie a psychologie tělesné výchovy žáku mladšího školního veku : celostátní vysokoškolská učebnice pro poslouchače učitelství pro 1. stupen ZŠ a učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů v aprobačním předmětu tělesná výchova. Praha : SPN, 1985. -- 168 s. : obr., grafy ; 24 cm Dušková, D. - Mužík, V. - Šeráková, H.: Netradiční pomůcky pro tělesnou výchovu na 1. stupni ZŠ : (náměty na zhotovení a uplatněni pomůcek pro pohybové hry a zábavy). Brno : Masarykova univerzita, 2004. -- 70 s. : il. ; 21 cm Brklová, D.: Pohybové hry dětí mladšího školního veku : Skripta pro poslouchače studia učitelství 1. stupne ZŠ. Plzeň : Pedagogická fakulta, 1987. -- 113 s. : obr. ; 29 cm Skopová, M. - Beránková, J.: Aerobik : kompletní průvodce. Praha : Grada, 2008. -- 208 s. : il. ; 24 cm + 1 DVD Macáková, M.: Aerobik : moderní formy aerobiku, výživa a cviky pro dobrou kondici. Praha : Grada, 2001. -- 107 s., [8] s. príl. : il. (nekteré barev.) ; 21 cm Toufarová, H.: Aerobik (nejen) do školy : (metodický materiál k CD pro deti ve veku 5-14 let). Olomouc : Hanex, 2008 -- 23 s. : il. ; 21 cm + 1 CD Toufarová, H.: Aerobik s beruškou : (metodický materiál k CD pro deti ve veku 4-9 let). Olomouc : Hanex, 2008 -- 27 s. : il. ; 21 cm + 1 CD Toufarová, H.: Aerobik s detmi plus. Olomouc : Hanex, 2003. -- 75 s. : il. ; 21 cm Toufarová, H.: Říkadla k dětskému aerobiku : (metodický materiál k CD pro deti ve veku 4-9 let). Olomouc : Hanex, 2008 -- 22 s. : il. ; 21 cm + 1 CD Stodůlková, A.: Dětský aerobik ve vyučovacím procesu MŠ a I. stupně ZŠ. Brno : Masarykova univerzita, 2006. -- 30 s. ; 30 cm Hrubá, J.: Aerobik a školní tělesná výchova. In: Školní sport CZ , c.2 (1996/97), s.14-15 Štryncl, R.: Aerobik na ZŠ a SŠ. In: Tělesná výchova a sport mládeže CZ Roč. 70, c.4 (2004), s.36-37 Kubátová, J.: Aerobik pro děti. In: Tělesná výchova a sport mládeže CZ Roč. 70, c.7 (2004), s.23-28 Strešková, E.: Step-aerobik v školskej telesnej výchove. In: Technológia vzdelávania SK Roč. 2, c.5 (1994), príl. s.14-15 Kyselovičová, O.: Uplatnenie náčinia a náradia na hodinách aerobiku v školskej telesnej výchove. In: Telesná výchova a šport SK Roc. 10, c.3 (2000), s.28-32 Strešková, E.: Uplatnenie step aerobiku v školskej telesnej výchove. In: Telesná výchova a sport mládeže CZ Roc. 60, c.8 (1994), s.36-40 Toufarová, H.: Aerobik pro nejmenší : (doprovodný text k CD-ROMu "Zacínáme s aerobikem"). Brno : Masarykova univerzita, [2000]. -- 22 s. : il. + 1 CD-ROM Toufarová, H.: Aerobik s dětmi. Olomouc : Hanex, 2001. -- 66 s. : obr. Toufarová, H.: Aerobik přinesl dětem radost z pohybu. In: Univerzitní noviny. Roč. 8, c. 6 (2001), s. 20-21 Nabídka pro cvicitele aerobiku. In: Školní sport. -- c. 6 (1996/97), s. 22 Národní knihovna se nespecializuje na pedagogickou literaturu, a tak by Vám jistě lépe poradili v Národní pedagogické knihovně Komenského (http://www.npkk.cz/). Prověřené zdroje: NKC - Online katalog Národní knihovny ČR -http://sigma.nkp.cz/cze/nkc ANL - Články v českých novinách, časopisech a sbornících -http://sigma.nkp.cz/cze/anl Databáze Národní pedagogické knihovny Komenského -http://www.npkk.cz/kpwinsqlnpkk/index.php.

Národní knihovna ČR

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aerobic

cs

aerobic, balet, hudba

PROSIM VÁS O 5 VĚT O AEROBICU, BALETU TAKY 5 VĚT A NĚCO KRÁTKÉHO NA TÉMA HUDBA A SPORT

Dobrý den, uvádíme Vám charakteristiky dle internetové encyklopedie Wikipedie:- Aerobic je kondiční cvičení při hudbě, zaměřný na rozvoj oběhové soustavy, na zvýšení úrovně vytrvalosti a výkonnosti. Příznivě ovlivňuje funkci a strukturu pohybového ústrojí a pozitivně působí na nervovou soustavu.Aerobic vznikl v USA v roce 1980 jako forma tělocviku pro širokou veřejnost a rychle se rozšířil do celého světa. V roce 1994 byl sportovní aerobic zařazen do Mezinárodní gymnastické federace.Pro cvičební jednotku, trvající 45 - 60 minut, se vybírají jednoduché cviky, cvičí se v optimálním tempu a nepřerušovaně.- Balet je forma scénického tance, která využívá choreografii. Balet může být samostatné dílo, nebo může být součástí opery.Kořeny baletu lze hledat ve druhé polovině 16. století jednak v tanečních vložkách italských oper a francouzským ballet de cour. Tito předchůdci baletu obsahovaly tance, již v tomto období se objevují speciální kostýmy a výzdoba. Balet jako samostatná umělecká forma se začal vyvíjet ve Francii během vlády Ludvíka XIV. (1643 - 1715), který byl velkým příznivcem tance a jelikož došlo k poklesu kvality tanečních standardů založil roku 1661 Académie Royale de Danse (královská akademie tance). Dvorním hudebním skladatelem Ludvíka byl XIV Jean-Baptist Lully, ten složil první tzv. comédie-ballet (1661). Tato raná forma baletu obsahovala hru, kde tanec odděloval jednotlivé scény. Díky Lullymu došlo k rozdělení taneční akademie na dvě části: opéra-ballet, a školu pro profesionální tanečníky, která byla spojena s Académie Royale de Musique.V 18. století došlo k popularizaci baletu, která vedla k rozpracování a vylepšení baletní techniky, v této době se balet stal rovnoprávnou dramatickou formou. Na vývoj baletu mělo velký vliv vydání Lettres sur la danse et les balety (1760; Jean-Georges Noverre), díky čemuž došlo k plnému prosazení pantomimy a jisté reformě pohybů, čímž docházelo k lepším možnostem vyjadřovat příběh.V 19. století došlo k poklesu zájmu o balet, díky velkým sociálním změnám ve společnosti ztratil balet oporu v aristokratických kruzích a lze říci, že se rozvíjel pouze ve Francii a Rusku.Ve 20. století došlo především díky ruské škole k určité renesanci klasického baletu, který díky řadě vynikajících tanečníků postupně získal zpět své ztracené pozice. V Německu došlo k rozvoji tzv. výrazového tance.- Hudba (od slova housti, hráti) je termín, který označoval hru na strunný nástroj (odtud hudebník). Později se termín začal používat ve stejném kontextu jako muzika (odtud muzikant).- Hudba je organizovaný systém zvuků. Výběr zvuků, jejich rytmické členění a jejich uspořádání určují kvalitu, funkci a estetické působení hudby. Toto estetické působení hudby se může uplatnit pouze v rámci historicky proměnných pravidel a dobového vkusu. Hudba byla velmi dlouho vázána na ritus a za samostatné umění byla uznána poměrně pozdě.Odborná disciplína, která zkoumá hudbu a vše, co je s ní spojené, se nazývá muzikologie nebo též hudební věda.- Sport je pojemem dnes obvykle označujícím pohybová (fyzická) aktivita provozovanou podle určitých pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky jsou navíc měřitelné nebo porovnatelné s jinými provozovateli téhož sportovního odvětví.Ve výše uvedené definici jsou důležitá tři omezení:jedná se o pohybovou aktivitu, což vylučuje činnosti, kde se soutěží pouze pomocí duševních schopností nebo štěstí - například deskové hry (šachy, go), počítačové hry nebo hazardní hry aktivita má jasná pravidla, podle kterých se soutěží - to vylučuje z oblasti sportu například válku aktivita má soutěžní charakter, dochází k poměřování jejích výsledků - to vylučuje například bojová umění provozovaná nesoutěžním filosoficky zaměřeným způsobem nebo jógu.

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aerobic-balet-hudba

cs

Afázie

Dobrý den, prosím pěkně, mohli byste mi poradit, jaký přesný význam má slovo afázie? Na internetu jsem našla, že je to odvozené slovo od řeckého slova fémi mluvím, ale nejsem si jistá správností. Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den, v oborné literatuře jsem našel něco jiného. Termínafázieje odvozen z řeckéhophasis- řeč,a- značí zápor [ČECHÁČKOVÁ, 2003 nebo OBEREIGNERŮ, 2013]. Např. v anglické verzi slovníku Wiktinoary nebo na webu Dictionary.com jde najít původ slovaphasia. Na Wikipedii jsem dohledal Vámi zaslanou definici vysvětlenou jakoa- zápor afémi– mluvím, tedyafémie (aphemia). Termínafémiebyl používán před zavedením termínuafázie. Autorem obou termínů byl Paul Broca, který termínafáziezačal používat v 19. století na základě svého výzkumu [OBEREIGNERŮ, 2013]. Autor Oberiegnerů popisuje detailně celý vývoj afáziologie. Autorka Peutelschmiedová píše také o terminologické záludnosti, kdy v logopedii obecně předpona a- označuje celkovou ztrátu funkce, předpona dys- poruchu vývojovou nebo částečnou ztrátu funkce. V pojetí české logopedické terminologie je tedy afázie poruchou již vybudované schopnosti komunikace, zatímco termín dysfázie vymezuje specificky narušený vývoj řeči. Terminologické vymezení je komplikováno situací v západních zemích, kde uvedené předpony a-, dys- akcentují míru, stupeň poruchy. Klient v akutní fázi mozkového postižení je chápán a označován jako osoba s afázií, v průběhu reedukace a rehabilitace se proměňuje v osobu s dysfázií [PEUTELSCHMIEDOVÁ, 2005].

Národní lékařská knihovna

Lékařství

ČECHÁČKOVÁ, Miloslava. Získané organické poruchy řečové komunikace. In: ŠKODOVÁ, Eva a Ivan JEDLIČKA. Klinická logopedie. Praha: Portál, 2003, s. 143. ISBN 80-7178-546-6.OBEREIGNERŮ, Radko. Afázie a přidružené poruchy symbolických funkcí. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, s. 59. Monografie. ISBN 978-80-244-3737-8.PEUTELSCHMIEDOVÁ, Alžběta. Afázie. In VITÁSKOVÁ, Kateřina a Alžběta PEUTELSCHMIEDOVÁ. Logopedie. Olomouci: Univerzita Palackého, 2005, s. 178. ISBN 80-244-1088-5Afázie [online], poslední aktualizace 12. prosince 2022 21:30 [cit. 11. 4. 2023], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Af%C3%A1zie>-phasia [online], poslední aktualizace 21. února 2023 22:46 [cit. 12. 04. 2023], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://en.wiktionary.org/wiki/-phasia>-phasia [online], [cit. 12. 04. 2023], Dictionary.com. Dostupné z WWW: <https://www.dictionary.com/browse/phasia>

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/afazie

cs

Afrika

1.Jak se jmenuje obrovský ropný přístav na jihuNigérie? 2.Československo bylo po roce 1968 vliteratuře označeno názvem jednoho z území a měst na jihovýchodě Nigérie,které se potýkalo s hladomorem a občanskou válkou. Jaký název našemu státudali?

Dobrý den, z tištěných zdrojů máme k dispozici nejaktuálnější údaje z roku 2002, největší africká města jsou co do počtu obyvatel (bez aglomerace) řazena takto: 1. Lagos (Nigérie) 8 029 000 obyvatel 2. Káhira (Egypt) 7 764 000 3. Kinshasa (Kongo (Zair)) 6 301 000 4. Alexandrie (Egypt) 3 806 000 5. Casablanca (Maroko) 3 344 000 6. Abidjan (Côte d´Ivoire) 3 310 000 7. Kano (nigérie) 3 248 000 8. Ibadan (Nigérie) 3 078 000 9. Kapské město (Jihoafrická republika) 2 686 000 10. Addis Abeba (Etiopie) 2 638 000 Zdroj: Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. A-L. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. Str. 20. ISBN 80-7181-938. Nalezli jsme také stránky na internetu zobrazující žebříček nejlidnatějších afrických měst, nemůžeme ovšem ručit za jejich věrohodnost -http://www.mongabay.com/igapo/Africa_cities.htm.

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/afrika

cs

afrikánština

Dobrý den,chtěla bych Vás poprosit, zda byste mohli zjistit, kolik lidí v současné době užívá afrikánštinu jako svůj první jazyk. Nacházím různé informace, od 5 až po 7 milionů.Děkuji.

Dobrý den, přesný nebo aspoň přesnější údaj se nejspíš nepodaří najít. Různé zdroje se liší a pohybují se  přesně v tom rozmezí, jak sama píšete. Wikipedie uvádí např. 6,45 milionů mluvčích, vizhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Afrik%C3%A1n%C5%A1tina. Další zdroj uvádí počet mluvčích 5,966 milionů. Musí se počítat s tolerancí, která může být v tomto případě i dost vysoká. Prošli jsme i některé tištěné zdroje, ale  tam údaj o počtu mluvčí afrikánštinou většinou chybí. Doporučujeme oslovit Ministerstvo zahraničních věcí, mohli by mít aktualizované údaje o všech zemích světa a třeba by tento údaj byl někde podchycen.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/afrikanstina

cs

Agatha Christie

Dobrý den,chystám se psát Bakalářskou práci na téma Porovnání dvou českých překladů vybrané knihy od Agathy Christie. Již několik dní se snažím najít knihu od této spisovatelky, která byla přeložena co nejdříve, například někdy před rokem 1970 a poté znovu po roce 2000. U všech knih, které jsem našla bylo napsané, že již byly archivovány. Chci se tedy zeptat, je možné tyto knihy nějak získat? Existuje nějaká databáze, díky které bych dokázala vyhledat starší překlady? A nebo nevíte, jaký nejstarší český překlad knihy od Agathy Christie je stále dostupný v knihovnách?Mockrát děkuji.Šourková

Dobrý den, nejstarším českým překladem Agathy Christie, který se dá dohledat v elektronických katalozích a databázích, je: CHRISTIE, Agatha. Muž v hnědém obleku. Překlad František Poledna. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vyd., 1927. 322 s. Tato kniha byla vydána v novém překladu i v r. 2009 (CHRISTIE, Agatha. Muž v hnědém obleku. Překlad Jana Ohnesorg. Vyd. 2., V Knižním klubu a tomto překladu 1. Praha: Knižní klub, 2009. 263 s. ISBN 978-80-242-2566-1.). Vydání Muže v hnědém obleku z r. 1927 je dostupné jako archivní exemplář v Národním konzervačním fondu Národní knihovny ČR, lze jej ale také objednat do studovny ve Vědecké knihovně v Olomouci. Podobná situace nastává v případě knihy: CHRISTIE, Agatha. Němý svědek. Překlad Vladimír Záhřebský. Praha: Karel Voleský, 1939. 160 s. (novější překlad: CHRISTIE, Agatha. Němý svědek. Překlad Hana Petráková. Praha: Knižní klub, 2006. 284 s. ISBN 80-242-1781-3.). Kniha z r. 1939 je součástí Národního konzervačního fondu, je ovšem také dostupná prezenčně v Moravské zemské knihovně v Brně. Dále se nám podařilo najít dvě knihy, které lze objednat do studovny přímo v Národní knihovně: -          CHRISTIE, Agatha. Dům na úskalí: detektivní román. Překlad Hana Poláková. V Praze: Národ, 1932. 224 s. (novější překlad: CHRISTIE, Agatha. Dům na úskalí. Překlad Veronika Volhejnová. Praha: Knižní klub, 2005. 205 s. ISBN 80-242-1391-5.) -        CHRISTIE, Agatha. Pět malých prasátek. Překlad Ma-Fa [Marie Fantová]. 2. vyd., v MF 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1959. 194 s. Smaragd; sv. 4. (nejnovější překlad: CHRISTIE, Agatha. Pět malých prasátek. Překlad Pavla Iblová a Matouš Ibl. Praha: Knižní klub, 2011. 237 s. ISBN 978-80-242-3177-8.; existuje i překlad Heleny a Eduarda Škodových z r. 1991) Níže vkládáme i další dvojice knih, které splňují Vámi zmíněné podmínky, z nichž ale starší vydání je dostupné pouze jako archivní exemplář v NKF: 1.     CHRISTIE, Agatha. Záhadná událost ve Stylesu. Praha: Novina, [1934]. 209, 1 s. (překl. Marie Kalvodová) CHRISTIE, Agatha. Záhada na zámku Styles. Překlad Jaroslav Matějka. Vyd. 4., Pod tímto názvem a v tomto překladu 3. Praha: Knižní klub, 2015. 220 s. ISBN 978-80-242-4730-4. 2.     CHRISTIE, Agatha. Vražda ve vlaku Orient-expres. Překlad Zdenka Hofmanová. V Brně: Lidové noviny, 1935. 251 s. Knihy Lidových novin. CHRISTIE, Agatha. Vražda v Orient-expresu. Překlad Eva Kondrysová. Vyd. 4., V Knižním klubu 3. V Praze: Knižní klub, 2008. 222 s. ISBN 978-80-242-2097-0. 3.   CHRISTIE, Agatha. Karty na stole. Překlad Eva Veselá. V Praze: Národní politika, 1938. 272 s. CHRISTIE, Agatha. Karty na stole. Překlad Eva Lapáčková. Vydání třetí. Praha: Knižní klub, 2015. 243 stran. ISBN 978-80-242-4946-9. Do archivních exemplářů v Národní knihovně lze po předchozí domluvě nahlédnout ve specializované studovně v Hostivaři (vizhttp://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/studovny/cdh-studovna; e-mail:studovnacdh@nkp.cz). Vzhledem k tomu, že s knihami potřebujete pracovat s badatelskými účely, neměl by s jejich zpřístupněním v Hostivaři být žádný problém. Dále je také možné z archivních exemplářů objednat tištěné kopie. Aktuální cena je 6 Kč za 1 stranu kopie (formát A4, černobílý tisk), k čemuž připočítáváme i 30 Kč manipulačního poplatku za přípravu materiálů a případné poštovné a balné (viz Ceník placených služeb a poplatků NK ČR:http://www.nkp.cz/sluzby/dulezite-odkazy/cenik). Kopie můžete objednat na mailové adresereference@nkp.cz.

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

Online katalog Národní knihovny –http://aleph.nkp.cz/cze/nkcSouborný katalog České republiky CASLIN –http://aleph.nkp.cz/cze/skc

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/agatha-christie

cs

Agrostroj, výrobní program

Zajímalo by mne zda je možné se z odborného tisku či knih dozvědět informace o výrobním programu podniku Agrostroj Prostějov. Jedná se mi o všechny konkrétní výrobky/stroje/,cobyly vyrobeny po válce až po zánik firmy. Nebude-li to možné, tak alespoň veškeré výrobky malé mechanizace.

K nalezení záznamů s Vámi určenou tematikou jsme použili vyhledávání v souborném katalogu caslin s použitím slov do vyhledávacího pole "Agrostoj" (dále pak členěno podle místa vydání - Prostějov) nebo "malá mechanizace". Neuvádíme zde celý výčet dokumentů, proto Vám doporučujeme vyhledat si potřebné záznamy dokumentů v souborném katalogu caslin nawww.caslin.cz. Vaše téma je obšírnějšího charakteru a vyžádalo by si rešeršní činnost - více informací o zadání rešerše v naší knihovně naleznete níže. Pod jednotlivými níže uvedenými dokumenty je vždy uvedeno, ve které knihovně si můžete publikaci půjčit. Pokud pro Vás není ani jedna z níže uvedených knihoven dostupná, obraťte se na svou nejbližší knihovnu, která Vám zprostředkuje zapůjčení titulu přes meziknihovní výpůjční službu. Publikace, které vydal podnik vlastním nákladem - např.:Jubilejní katalog národního podniku Agrostroj, nositele Řádu práce, závod Prostějov. -- Prostějov : Agrostroj, 1963. -- 23 s. + 1 volná příl.BOA001 [Moravská zemská knihovna Brno] -- sign. X-0509.334 Jubilejní katalog národního podniku Agrostroj Prostějov : závod Prostějov. -- Prostějov : Agrostroj, 1958. -- 67 s.BOA001 [Moravská zemská knihovna Brno] -- sign. X-0509.332 Zprávy dokumentačního oddělení n.p. Agrostroj Prostějov. Čís. 20/21. -- Prostějov : Agrostroj, 1961. -- 42 s.OLA001 [Vědecká knihovna Olomouc] -- sign. II 313.223/ 3-4(24-25) Technické a ekonomické informace. Čís. 1/22. -- Prostějov : Agrostroj, 1961. -- 30 s.OLA001 [Vědecká knihovna Olomouc] -- sign. II 313.223/ 1(22) ČasopisyWikovák : časopis zaměstnanců závodů na hospodářské stroje Agrostroj, n.p., závod Wikov. -- Prostějov : ZOS ROH, 1946-50OLA001 [Vědecká knihovna Olomouc] -- sign. III 292.092Roky: 1948-50, Svazky: 3-5 Prostějovský strojař : časopis zaměstnanců n.p. Agrostroj Prostějov. -- Prostějov : ZOS ROH, 1950-1966OLA001 [Vědecká knihovna Olomouc] -- sign. III 292.092Roky: 1951-66, Svazky: 6-21 Publikace o konkrétních strojích - např.:Mlátička MA 90 a MAJ 90 : Seznam náhradních dílů. -- Prostějov : Agrostroj, [1954]. -- 51, [1] s. ; 8°ABA001 [NK ČR Praha] -- prezenčně * Třidič brambor TB-26 : vyrábí Agrostroj Prostějov, n.p. : dodává Ústřední podnik zemědělské techniky. -- Prostějov : Agrostroj, 1963. -- 51 s.BOA001 [Moravská zemská knihovna Brno] -- sign. X-0504.792 Malá mechanizace - např.:Speciální mechanizace : malá mechanizace v zahradnictví / Pavel Zemánek, Vladimír Veverka . -- Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001ABA001 [NK ČR Praha] -- prezenčně *ABA013 [Státní technická knihovna Praha] -- sign. F 20521BOA001 [Moravská zemská knihovna Brno] -- sign. 4-1088.477CBA001 [Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice]KLG001 [Středočeská vědecká knihovna Kladno] -- sign. J 211937OLA001 [Vědecká knihovna Olomouc] -- sign. S II 841.118OSA001 [Moravskoslezská vědecká knihovna Ostrava] -- sign. H 66.365ULG001 [Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem] -- sign. IN150037 Malá mechanizace / Antonín Jelínek a kolektiv. -- Praha : Agrospoj, 2000. -- 267 s. : il. (převážně barev.) ; 21 cmABA001 [NK ČR Praha] -- prezenčně *ABA009 [Zemědělská a potravinářská knihovna - ÚZPI Praha] -- sign. D 88861CBA001 [Jihočeská vědecká knihovna České Budějovice]KMC001 [Zemědělský VÚ Kroměříž] -- sign. A 6521OLA001 [Vědecká knihovna Olomouc] -- sign. 1-159.125 (* publikaci je možno studovat pouze ve studovně dané knihovny) Základní informace k historii firmy Agrostroj jsme nalezli např. na:http://www.alper.cz/historie.php Dokument o konkrétních výrobcích - sklízecích mlátičkách nejen z podniku Agrostojhttp://kombajny.wz.cz/document/historie.pdf RešeršePokud máte zájem o rešerši na toto téma - placenou službu - lze ji objednat písemně nebo prostřednictvím WWW formuláře, případně odesláním vyplněné objednávky ve formátu RTF e-mailem na adresu:reference@stk.cz. Zpracování kratších rešerší, kde zákazník souhlasí s platbou v hotovosti při osobním vyzvednutí rešerše, lze dohodnout i telefonicky. Rešerše se zpracovává na základě rešeršního požadavku uživatele, který je pracovníky STK zformulován do rešeršního dotazu. Výsledkem rešerše je soupis dohledatelných záznamů dokumentů nebo údaje (např. kontaktní), obsahujících informace, které odpovídají tématu stanovenému požadavkem uživatele. Více informací včetně cen naleznete nahttp://www.stk.cz/referencni_sluzby.html.

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/agrostroj-vyrobni-program

cs

agroturistika

Je možné mít v agroturistické farmě certifikaci ubytovacího zařízení a přitom nebýt zařazeni do kategorie a třídy? Nebo je povinné automatické přiřazení?Jak je možné poznat, které ubytovací zařízení patří do agroturistiky a které do vesnické? Je někdo kdo toto rozhoduje? Nebo musí splňovat nějaké podmínky?

Dobrý den, agroturistika je chápána jako specifická forma venkovského cestovního ruchu.  Venkovská turistika je spjata s venkovským prostředím, agroturistika navíc se zemědělskou usedlostí či farmou. "Venkovský cestovní ruch (často označovaný jako venkovská turistika) je cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje rekreační pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj (chatových lokalitách, samotách i malých městečkách). Převážně je však vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova. venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataření a chalupaření. Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením.  Její náplní jsou individuální rekreační aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór  a podobně). K ubytování jsou využívány komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí. Její zvláštnost spočívá v decentralizaci ubytovacích zařízení (...)." (ŠKODOVÁ-PARMOVÁ, Dagmar. Agroturistika. Vyd. 1. V Českých Budějovicích: Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita, 2007. str. 28 - 29. ) Agroturistika je mnohem více specifičtější. Kromě pobytu v přírodě a venkovské krajině je spjata přímo se zemědělskou usedlostí a činnostmi, které se na statku či farmě vykonávají. "Jde o turismus  s pobytem na farmách, statcích nebo jiných zemědělských usedlostech a představuje symbiózu turisty se zemědělstvím. Specifickým rysem agroturistiky je především možnost turisty volně se pohybovat v pracovním prostředí zemědělského podnikatele a seznámit se tak se vším, co tvoří zemědělskou usedlost. Nejčastěji je provozován podnikateli v zemědělské prvovýrobě jako vedlejší, doplňková činnost a slouží k získání dodatečných finančních prostředků s tím, že zemědělská výroba by měla být činností dominantní." (KONEČNÝ, Ondřej. Agroturistika a venkovská turistika: venkovský cestovní ruch v České republice. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. s. 36.) Podrobnější informace k agroturistice a venkovské turistice naleznete ve výše uvedených zdrojích: * KONEČNÝ, Ondřej. Agroturistika a venkovská turistika: venkovský cestovní ruch v České republice. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. 136 s. ISBN 978-80-7375-738-0. * ŠKODOVÁ-PARMOVÁ, Dagmar. Agroturistika. Vyd. 1. V Českých Budějovicích: Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita, 2007. 92 s. ISBN 978-80-7394-009-6. Další literaturu k tématu můžete dohledat prostřednictvím Online katalogu Národní knihovny ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc, Souborného katalogu ČR:http://aleph.nkp.cz/cze/skcči  Jednotné informační brány:http://www.jib.cz.

Národní knihovna ČR

Zemědělství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/agroturistika

cs

akademická malířka Jarmila Kepková

Dobrý den, mám prosbu, nemohu najít nikde žádné podrobnější informace omalířce Jarmile Kepkové. Nevím zda je akademická malířka, zda existujenějaká evidence jejích děl, její význam, hodnocení veřejnosti, možnostizakoupení nějakého díla, předpokládané ceny atd... Děkuji

Dobrý den, bohužel slovníky českých malířů a umělců, které máme k dispozici, malířku Jarmilu Kepkovou nezmiňují. Taktéž v Lexikonu českých výtvarníků (licencovaná online databáze) není malířka Jarmila Kepková zmíněna. Slovníky uvádějí pouze jméno malířky Kamily Kepkové. Jednalo se o plzeňskou malířku první poloviny 20.století, jež se věnovala převážně portrétům a květinovým zátiším, taktéž je autorkou 14 obrazů Křížové cesty. Nezanedbatelná je i její restaurátorská činnost. Restaurovala například Škrétovy a Brandlovy obrazy v konventním kostele v Plasích, dále obrazy v Mariánském Týnci u Kralovic, v klášteře Ročov, v poutním kostele v Římově, na Karlštejně a v několika kostelech v západních Čechách. Datum narození není bohužel uvedeno, zemřela však 5.2.1951 v Plzni. Malířství studovala na Akademii a u Aug.Němejce. Bohužel více informací se nám nepodařilo získat. V této záležitosti by Vám mohli pomoci pracovníci Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Muzeum se specializuje na české výtvarné umění a design, disponuje tedy více zdroji k danému tématu.  Stránky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze:http://www.upm.cz/. Podobně jako Národní knihovna i Uměleckoprůmyslové muzeum poskytuje službu Ptejte se knihovny. Taktéž se můžete obrátit na Národní galerii v Praze: http://www.ngprague.cz/ . Zdroje: TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. I.díl. 3., značně rozšířené vydání. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. Dodatky. 4., nezměn. vyd.Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 1994 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2000. V.díl. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 1998- .80-86171-05-1 (sv. 5 : váz.)

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademicka-malirka-jarmila-kepkova

cs

akademická malířka Kamila Kepková

Dobrý den, mám prosbu, nemohu najít nikde žádné podrobnější informace o malířce Jarmile Kepkové. Nevím zda je akademická malířka, zda existuje nějaká evidence jejích děl, její význam, hodnocení veřejnosti, možnosti zakoupení nějakého díla, předpokládané ceny atd

Vážený čtenáři,jedná se s největší pravděpodobností o výtvarnici Kamilu (nikoliv Jarmilu) Kepkovou, nar.20.10.1872. Vyučila se v malířské škole Krajíčkově a Jílkově v Plzni. Studovala 4 roky na akademické škole malířské, studovala též u Aug. Němejce. Namalova řadu portrétů, 14 obrazů Křížové cesty. Restaurovala obrazy pro konventní kostel v Plasích, pro Mariánský Týnec u Kralovi, klášter Ročov, poutní místo Římov, též Karlštejn.Zemřela 5.2. 1951 v Plzni. Zdroj : Nový slovník československých výtvarných umělců. Sest. Prokop Toman. Sv. 1, A-K. Ostrava: Chagal, 1993, s. 478; Sv. 2, L-K; Dodatky, s. 768.Nový slovník československých výtvarných umělců. Sest. Prokop Toman. Ostrava: Chagall, 1994, s. 92.Dále uvádíme publikaciO původu lidového kroje ženského v západních Čechách : srovnávací krojová studie se zřetelem k původnímu kroji slovanskému z 20 panství západočeských / napsala Marie Lábková ; [obrázky kreslila Kamila Kepková podle předmětů z Národopisného musea Plzeňska i ze sbírek soukromých].  V Plzni : Národopisné museum Plzeňska, 1927. 48 s. Ta je ve fondu naší knihovny a lze ji zapůjčit. Odkazujem (v případě dalšího zájmu o tuto výtvarnici) formulář žádosti o rešeršihttp://www.svkpl.cz/files/tiskopis---zadost-o-resersi.doc

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademicka-malirka-kamila-kepkova

cs

akademický malíř Jaroslav Klapště

Prosím o informaci o výše uvedeném malíři

Dobry den, malir Jaroslav Klapste se narodil 7.8.1923 v Zahori u Zelezneho Brodu, zemrel 23.9.1999. Za valky totalne nasazen, studoval u prof F. Ticheho a E. Filly na VSUP v Praze.Venoval se grafice i malbe. Ovlivnen surrealismem, ilustroval bibliofilska vydani (Halas, Seifert). Clen SCUG Hollar. Jeho dila zastoupena v SGVU v Litomericich.Literatura:Toman, P.: Novy slovnik ceskoslovenskych vytvarnych umelcu. Dodatky. Ostrava : Chagall, 1994.Slovnik ceskych a slovenskych vytvarnych umelcu 1950-2000. Ostrava : Chagall, 2000. D. V. Ka - Kom.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademicky-malir-jaroslav-klapste

cs

Akademický malíř Jindřich Stehlík

Dobrý den,vlastním několik obrazů,akademického malíře JindřichaStehlíka.Zajímalo by mně,něco bližšího o tomto malíři a zda jsou jeho obrazyobchodovatelné.

Dobrý den,můžeme Vám poskytnout informace, které skýtají slovníky a encyklopedie českého výtvarného umění, v tomto případě Nový slovník československých výtvarných umělců. Píše se zde:Stehlík, Jindřich. * 6/12. 1905 v Milevsku. malíř v Praze, žák prof. O.Nejedlého na pražské akademii v.u. Vystavoval v kulturním domě v Mor.Ostravě."( TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. II.díl. L -Ž. 3., značně rozšířené vydání. Praha : Rudolf Ryšavý a Tvar, 1950.str.482.)"Člen SVU Marold v Praze, jehož byl několik let předsedou. Převahou krajinář, zachycující však též výrazně záběry denního života a lidské práce.Vytvořil zejména cyklus obrazů z Krkonoš a již.Čech. Vystavuje na výstavách Marolda. Některé práce: Praha buduje, Poslední zbytky okupace mizí, Krkonoše, Černá hora v Krkonoších, Zima, Předjaří, Jihočeská Sibiř, Poslední sníh, Letenská pláň, Praha s Vyšehradu, a Rybníček (olej). Vystavuje též se IV. kraj. střediskem Aleš. Na člen. výstavě 1954 Krajina na Milevsku (olej 1953)a Vyškov (olej, 1954)."( TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. Dodatky 4., nezměn. vyd. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 1994. str. 173 ) Jindřich Stehlík zemřel v roce 1991.Na internetu jsme dohledali informaci, že po druhé světové válce žil v Českém Meránu a jeho životní úděl prý připomínal životní osudy Paula Gauguina (viz. internetové stránky:http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/maliri-ceskeho-meranu/). Je možné, že pracovníci Městského muzea v Sedlčanech by Vám mohli poskytnout o životě malíře Jindřicha Stehlíka více informací:http://www.muzeum-sedlcany.cz/kontakty.php.Popřípadě se můžete obrátit na Národní galerii v Praze:http://www.ngprague.cz/15/detail/knihovna/či Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze:http://www.knihovna.upm.cz/. V oboru trhu s obrazy a starožitnostmi nejsme odborníky. V tomto ohledu se prosím obraťte na některou aukční síň, prodejce obrazů apod. Obrazy Jindřicha Strnada jsou ovšem na stránkách aukčních síní zastoupeny. Pro představu, za kolik se jeho obrazy dnes prodávají, zde uvádíme několik internetových stánek s aukční nabídkou Stehlíkových obrazů:http://www.aukcnidum.cz/ov93/ov93-061.htm http://www.r-antik.com/obrazy3.htm http://www.odklepnuto.cz/aukce733858-jindrich-stehlik-letni-uvoz-s86?actpage=1 http://www.odklepnuto.cz/aukce733664-jindrich-stehlik-praha-olejomalba-s390

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademicky-malir-jindrich-stehlik

cs

Akademický malíř Otto Laube

Zajímal by mě jeho životopis, nebo jiný zdroj informací. Kde žil, jaké obrazy vytvořil , kdy se narodil, zda měl rodinu atd. Předem děkuji.

Dobrý den, informací k osobě malíře Otty Laubeho není bohužel v nám dostupných zdrojích příliš mnoho. Narodil se v roce 1927 (20. května). V roce 1967 vystudoval SUPŠ v Hradci Králové a následně se věnoval malířství a teorii barev. V katalogu Národní knihovny ČR můžete nalézt jeho níže uvedené knihy, v časopise Domov vyšel v roce 1974 (č. 4) jeho článek "Psychologie barev". V roce 1988 byly jeho obrazy vystaveny na výstavě Salón pražských výtvarných umělců '88 ( 1988/07/08 - 1988/08/07- Salón pražských výtvarných umělců '88, Park kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha). Dále byla jeho účast zaznamenána na výstavách: 1995/12/02 -  2. aukční salon výtvarníků, 195 dárců pro konto Bariéry, aukce, Česká spořitelna, Praha 1993/06/02 - 1993/06/16 -  1. aukční salon výtvarníků, 169 dárců pro konto Bariéry, předaukční výstava, Karolinum, Praha 1995/11/20 - 1995/11/30- 2. aukční salon výtvarníků, 195 dárců pro konto Bariéry, výstava, Karolinum, Praha Prostřednictvím databáze My Heritage se nám podařilo zjistit, že měl ještě bratra Josefa. Byl dvakrát ženatý a uveden je jako otec  čtyř dětí. Zemřel 10.8. 1997. Otto Laube je veden jako autor následujících učebnic: * LAUBE, Otto. Technologie pro malíře pro 1. ročník SOU učebního oboru malíř, se zaměřením pro stavební výrobu, pro interiéry / Otto Laube. - 1.vyd. - Praha : SPN, 1983 ( : Mír 3). - 139 s. : obr. ; 21 cm. - (Učebnice pro stř. školy). -Vazba Marie Urličová. - Přehl. lit. - 3000 výt. - (Váz.) : 10 Kčs *LAUBE, Otto.Technologie pro malíře I : Učební text pro 1.roč. SOU učeb. oboru malíř se zaměřením pro stavební výrobu, pro interiéry / Otto Laube. - 2. vyd. - Praha : SPN, 1985 ( : Mír 5). - 139 s. * LAUBE, Otto Technologie pro malíře : Pro 2. roč. SOU učebního oboru malíř se zaměřením pro stavební výrobu, pro interiéry / Otto Laube, Bohdan Hanovský ; Obr. Miroslav Stuchlík. - 1. vyd. - Praha : SPN, 1985 ( : TZ). - 180 s. : obr., fot., 8 s. barev. obr. ; 20 cm. - (Učebnice pro stř. školy). - Vazba Marie Urličová. - Přehl. lit. a norem. - 4000 výt. - (Váz.) : 14 Kč *LAUBE, Otto.Technologie pro malíře : Učebnice pro 3. roč. SOU učební obor malíř se zaměřením pro stavební výrobu a interiéry / Otto Laube, Bohdan Hanovský ; II. Miroslav Stuchlík. - 1. vyd. - Praha : SPN, 1986 ( : Mír 3). - 245 s. : obr., fot., tb. ; 21 cm. - (Učebnice pro stř. školy). - Vazba Marie Urličová. - 3000 výt. - (Váz.) : 15 Kč Ukázku jeho obrazů můžete nalézt v rámci jednotlivých aukčních nabídek  - viz např.: https://www.google.cz/search?tbm=isch&q=%22otto+laube%22&chips=q:otto+laube,online_chips:obrazy&sa=X&ved=0ahUKEwiT9M2QpsvZAhVJLVAKHSdHBcwQ4lYIJygA&biw=1920&bih=1094&dpr=1

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

* MALÝ, Zbyšek, ed. a MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998- . sv. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-00-0. (díl L - Mal)* Informační systém abART (http://abart-full.artarchiv[…]a=skupiny&IDosoby=11550)* licencovaná databáze My Heritage

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademicky-malir-otto-laube

cs

akademický malíř Petr Kameníček

Chtěla bych zaslat fotografie obrazů akademického malíře P.Kameníčka.

Dobrý den, dotaz na malíře Petra Kamenička jsme již před časem zpracovávali, viz archiv (uložiště) PSKhttp://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/malir-kamenicek. Malíř vystavoval se střediskem Purkyně, na členské výstavě Purkyně 1954 - Stavba hydrocentrály, U závor, Stavba mostu v Bratislavě a Bárka u břehu (kresby 1953). Zdroj: TOMAN, Prokop, TOMAN, Prokop H. Dodatky ke Slovníku československých výtvarných umělců. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. Knihu, která by mapovala tvorbu malíře Petra Kameníčka,  jsme nenašli. Získat fotografie  obrazů tohoto malíře,  nebude asi jednoduché, pozůstalost a sbírka obrazů bude nejspíš v rodině. Doporučujeme obrátit se na Knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea, viz Adresa webu knihovny: http://www.knihovna.upm.cz E-mailová adresa pro příjem dotazů: knihovna@upm.cz Popis zodpovídaných oborů a témat: Knihovna zodpovídá dotazy týkající jejího fondu zaměřeného na výtvarné umění, poskytování služeb, otázky provozního charakteru. Knihovna je garantem oborů: Informace o knihovně , Informace o vydaných dokumentech , Umění, architektura, muzeologie

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademicky-malir-petr-kamenicek

cs

Akademicti maliri

Prosim o sdeleni, zda lze najit na internetu seznam alespoň ceskych akademických malirů. Vim, ze seznam existuje, snad i svetovych, ale nevim jak se k nemu dopracovat. Dekuji.

Dobrý den, žádný seznam či soupis českých akademických malířů se nám na internetu bohužel nepodařilo nalézt. Existuje několik zdrojů, které nabízejí přehled českých výtvarných umělců (prostřednictvím vyhledávání nebo prohlížením rejstříku), nicméně nejsou zaměřené pouze na akademické malíře, ani není možné podle tohoto kritéria vyhledávání zúžit. Jedná se například o následující zdroje: * Informační systém abART -http://abart-full.artarchiv.cz/, https://cs.isabart.org/ * Artlist (databáze současného českého výtvarného umění) -https://www.artlist.cz/ * Národní registr profesionálních výtvarných umělců a designerů České republiky -http://www.uvucr.cz/rejstrik/rejstrik_titul.htm,http://www.uvucr.cz/rejstrik/rejstrik.htm,http://www.uvucr.cz/rejstrik/rejstrik.pdf Do nedávna byla k dispozici také placená databáze Lexikon českých výtvarníků, která uváděla akademicky vzdělané výtvarníky, samouky a naivní výtvarníky narozené ve 20.století, možná jste tedy měla na mysli tento zdroj. Národní knihovna ČR měla k této databázi také přístup, nicméně v současné době již tomu tak není a nenalezli jsme žádné informace o tom, zda a kde by případně mohla být databáze přístupná. Ve fondu NK ČR (https://aleph.nkp.cz/cze/nkc) se nachází alespoň její verze z roku 2000 v podobě CD-ROMu, pokud byste měla zájem: * Lexikon českých výtvarníků narozených ve XX. století = Lexicon of Czech visual artists born in the 20th century [CD-ROM]. Ostrava: Společnost pro současné umění, 2000. Požadavky na systém: Windows 95; prohlížeč Internet Explorer 3.0 a vyšší. Odkaz na záznam v katalogu:https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000998448&local_base=NKC(možnosti výpůjčky pro registrované čtenáře NK ČR naleznete pod ikonou Exempláře) Dále je také možné využít klasických tištěných příruček z oblasti výtvarného umění: * TOMAN, Prokop a TOMAN, Prokop Hugo. Nový slovník československých výtvarných umělců. 5., opr. vyd. Praha: Ivo Železný, 2000. 2 sv. (218, 224 s.). ISBN 80-237-3633-7. * OLIČ, Jiří. Pomocný slovník českých a slovenských výtvarných umělců. 1. vyd. Bratislava: Fragment, 1995. 178 s. Fragment. ISBN 80-85508-15-X. Obsah:https://www.obalkyknih.cz/file/toc/53849/pdf * MALÝ, Zbyšek, ed. a MALÁ, Alena, ed. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-... Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998- . sv. Prameny a dokumenty. ISBN 80-86171-00-0. Digitalizováno (přístupné pouze z počítačů Národní knihovny ČR):http://kramerius5.nkp.cz/periodical/uuid:23255db0-f13c-11e3-a012-005056825209 Můžete se také ještě případně obrátit na odborné knihovny zaměřené na oblast výtvarného umění jak např. Knihovnu Národní galerie v Praze (https://www.ngprague.cz/knihovna), Knihovnu Uměleckoprůmyslového musea v Praze (https://www.knihovna.upm.cz/cs/), Knihovnu Akademie výtvarných umění v Praze (https://www.avu.cz/category/avu-menu/akademie/specializovan%C3%A1-pracovi%C5%A1t%C4%9B/knihovna) apod.

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademicti-maliri

sk

akademie výtv. umění v praze 18-19 stol - hledám knihu

dobrý den, snažím se najít informace o způsobu výuky na akademii výtvarných umění v praze v 18. a 19. století.. jak se kreslilo, co se kreslilo. jaké nástroje a podklady. známkování atd..

Dobrý den, o Akademii pojednává kniha Akademie výtvarných umělců "Do, před, u, o, na, od, s, přes, pro, skrz, za, v, z". Publikace byla vydána u příležitosti 215. výročí založení Akademie výtvarných umění v Praze. Bohužel kniha jen krátce zmiňuje vznik akademie, výukou v historii se moc nezabývá. Akademie výtvarných umění v Praze. Do, před, u, o, na, od, s, přes, pro, skrz, za, v, z AVU. V Praze: Akademie výtvarných umění, [2014?]. 182 stran. ISBN 978-80-87108-47-5. Obsáhlejší je kniha Romana Prahla Posedlost kresbou. Tam se již dočteme víc. Prahl, Roman. Posedlost kresbou: počátky Akademie umění v Praze 1800-1835. Praha: Divus, 1998. 164 s. ISBN 80-902379-9-1. Dále můžeme doporučit Almanach Akademie výtvarných umění v Praze. K 180. výročí založení (1799-1979). Akademie výtvarných umění v Praze. Almanach Akademie výtvarných umění v Praze: k 180. výročí založení (1799-1979). 1. vyd. V Praze: Akademie výtvarných umění ve spolupráci s Národní galerií v Praze, 1979. 130 s., [150] s. obr. příl. Katalogy NG; č. 18. Doporučujeme obrátit se přímo i na AVU, http://www.vysokeskoly.cz/katalog-vs/akademie-vytvarnych-umeni-v-praze/8 , kde by mohli mít archiv školy a mohla byste se dozvědět víc. Knihy totiž např. o způsobu známkování nehovoří.

Národní knihovna ČR

Výchova a vzdělávání

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademie-vytv-umeni-v-praze-18-19-stol-hledam-knihu-4

cs

akademie výtv. umění v praze 18-19 stol - hledám knihu

dobrý den, snažím se najít informace o způsobu výuky na akademii výtvarných umění v praze v 18. a 19. století.. jak se kreslilo, co se kreslilo. jaké nástroje a podklady. známkování atd..

Dobrý den,níže uvádím bibliografické záznamy dokumentů, v kterých byste požadované informace mohl najít: Akademie výtvarných umění v Praze.Almanach Akademie výtvarných umění v Praze, vydaný k stodvacátémupátému výročí založení ústavu 1926. Praha: Akademie výtvarných umění v Praze, 1926. 125 s., [17] fot.Akademie výtvarných umění v Praze. Praha: Průmyslová tiskárna, [1928]. 32 s. AXMAN, Miloš et al.Almanach Akademie výtvarných umění v Praze: k 180. výročí založení (1799-1979). 1. vyd. Praha: Akademie výtvarných umění, 1979. 130 s., [150] s. obr. příl. Katalogy Národní galerie v Praze; č. 18.PRAHL, Roman.Posedlost kresbou: počátky Akademie umění v Praze 1800-1835. Praha: Divus, 1998. 164 s. ISBN 80-902379-9-1.Jejich dostupnost naleznete v Souborném katalogu ČR (vizhttp://www.caslin.cz/)

Znojmo

Informace o vydaných dokumentech

http://www.caslin.cz/https://www.google.cz/

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademie-vytv-umeni-v-praze-18-19-stol-hledam-knihu-6

cs

Akademik a Doktor

Dobrý den, mám následující dotaz: "Akademik", stejně jako "Doktor" (ve zkratce Dr. uváděné za jménem) byly prý u nás regulérní akademické/vědecké tituly. Je to pravda, kde se k tomu dají najít spolehlivé zdroje? Rozum mi dávají všechny tři významy uvedené v SSJČ (viz níže; ve stejném duchu i v ASCS), ale že by šlo o titul? Jaký, kdo by jej uděloval, kdy, měl by nějakou zkratku (těžko)? Na informaci jsem narazil ve Wikipedii, kterou také edituji, a kde jsem požadoval dozdrojování této informace (22. 11. 2008), což se však dosud nestalo ("Titul akademik byla nejvyšší akademická hodnost[zdroj?] a nahrazovala ostatní tituly a hodnosti. Uváděla se vždy před jménem."http://cs.wikipedia.org/wiki/Titul), ad titul "doktor" se mi staly popudem informace tamtéž, v článkuhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Dr.a v odtamtud odkazovaných článcích (např.http://ach.upol.cz/historie/historie_titul.php) - proč k tomu však vyhledavače nenacházejí nic oficiálního? Titul doktor (Dr.) neuvádí ani Příručka ÚJČ, pokud se správně dívám:http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=782Děkuji mnohokrát, jsem opravdu moc zvědav na odpověď!

Dobrý den, děkujeme za důvěru, nevím ale, zda odpověď vás zcela uspokojí. Tedy udělování a používání titulů se řídí zákonem (dnes zákon 111/1998 Sb.). I komentáře jazykové poradna Ústavu pro jazyk český vycházejí ze zákonů. Oficiálním pramenem by tedy měly být starší předpisy. Některé najdete ve Sbírce zákonů, v elektronické podobě s vyhledáváním i v textu starších a již neplatných zákonů poskytuje Sbírku společnost Aspi, databáze je ovšem placená (přístup je např. v Národní knihovně ale i jinde). Text Sbírky zákonů je voně dostupný na stránkách Ministerstva vnitra (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/). Volně dostupné aplikace pro vyhledávání ve Sbírce zákonů obsahují, pokud víme, jen aktuální znění. V minulosti bylo zákonů, které by vás zajímaly několik, poslední byl zákon 53/1963 Sb. O udělování vědeckých hodností a státní komisi pro vědecké hodnosti. Ten byl zrušen právě uvedeným zákonem 111/1998. V předchozích zákonech z 50. let se říká, že člen Československé akademie věd má automaticky právo na titul doktor věd (Zákonné opatření č. 64/1959 §9, forma zápisu se tuším měnila, později se ustálilo na DrSc.). Zákon z r. 1963 je obsahem podobný, tento paragraf už ale neobsahuje. Zákon není nijak zvlášť podrobný a pravděpodobně byl dál upravován různými předpisy např. Akademie věd. Tuto starší verzi zákona (z r. 1959) a komentáře, uvádí publikace Vědecké hodnosti a vědečtí pracovníci; k samotnému titulu akademik nebo dr. za jménem se nevyjadřuje. Pozdější pramen, který uvádí zákon z r. 1963, také neobsahuje k věci žádné zmínky (Výchova nových vědeckých pracovníků). Druhou důležitou věcí je, že dřívější ČSAV, která vznikla v 50. letech transformací starších institucí (jak to popisuje i Wikipedie). Tato akademie byla také učenou společností a její člen byl akademik (což dnes v ČR není). Automatické udělení titulu doktor věd, dané zákonem, pro členy akademie by naznačovala nadřazenost titulu akademika. A patrně bylo totoopatření platné jen v určité době. V tomto ohledu titul akademik znamenal členství v akademii a měl trochu jinou povahu než titul kandidáta nebo doktora věd. K věci píše také Václav Šťastný (Malá encyklopedie o titulech, Praha: 2002, s. 54, 12) - že v dané době byl akademik nejvyšší akademickou hodností a ta nesmí být rozměňována uvedením jiného titulu nebo hodnosti (s. 54). Neuvádí ale žádné prameny. O titulu Dr. za jménem se nám nepodařilo zjistit nic. Snad by bylo vhodné dotázat se v Akademii věd ČR - zkuste v rámci naší služby oslovit knihovnu Akademie věd, měli by tam mít o podobných věcech přehled; a zkusil bych také archiv Univerzity Karlovy, přinejmenším by mohli poradit, kde hledat dál. V pramenech uvádím Věstník České komise pro vědecké hodnosti - je možné, že by něco obsahoval, NK má ale pouze exemplář v konzervačním fondu, uložený v Hostivaři, kam se běžně nedostaneme. To je bohužel od nás vše. Prameny: Sbírka zákonů Výchova nových vědeckých pracovníků : Udělování vědeckých hodností. 1. část, Předpisy o vědecké výchově a udělování vědeckých hodností. -- 2. dotisk 1. vyd.. -- Praha : Academia, 1971. -- 78, [1] s. ; 4° Vědecké hodnosti a vědečtí pracovníci / [Autoři:] F. Štajgr, V. Doležel, M. Nováček. -- 1. vyd.. -- Praha : ČSAV, 1963. -- 374, [4] s. ; 8° Věstník České komise pro vědecké hodnosti. -- Praha : Česká komise pro vědecké hodnosti, 1977-1995. -- 19 sv. ; 30 cm Václav Šťastný: Malá encyklopedie o titulech, Praha: Linde, 2002.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akademik-a-doktor

cs

Akara modrá

Dobrý den. Čím se živí Akary modré po vylíhnutí jiker?

Dobrý den, akara modrá (Aequidens pulcher) je mírumilovná ryba pocházející z Jižní Ameriky. Ve volné přírodě dorůstá až 20cm, v akváriích ovšem nejvíce 10 - 15cm. Jedná se o dlouhověkou rybu. V nádrži, která by neměla být menší než 80cm pro jeden pár, s nepříliš hrubým dnem, kameny a jinými úkryty a robustními rostlinami (šípatky, zákrutichy), samička klade jikry do mělkých jam. O potěr se rodiče starají. Potrava i pro potěr by měla být převážně živá, tedy nitěnky, malé žížaly, larvy komárů a pakomárů, perloočky, buchanky, rybí maso, popřípadě je lze dokrmovat suchým vločkovým krmivem. Voda v nádrži by měla mít teplotu 22 - 26°C, tvrdost 7 - 15 °dGH (25°dGH maximálně) a měla by se často nahrazovat vždy z 1/3 čerstvou vodou (jednou až dvakrát týdně, jinak mají ryby sklon k nemocem). Zdroje: * SCHEURMANN, Ines. Akvarijní rybky : návody k odchovu cichlid, teter, sumců a dalších oblíbených rybek : rady pro zařízení vytíraček. 1.čes.vyd. Praha : Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-084-1 * PAYSAN, Klaus. Akvarijní ryby : 500 druhů pro sladkovodní nádrže : péče a chov. 2.vyd. Praha : Granit, 1996. ISBN 80-85805-49-9 * KAHL, Wally. Akvarijní ryby : atlas více než 750 druhů sladkovodních ryb. 1.čes.vyd. Praha : Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-098-7 * ELIÁŠ, Jaroslav. Akvarijní ryby : [rady chovatelům]. 4.vyd. Praha : Aventinum, 2005, c1998. ISBN 80-7151-246-X

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akara-modra

cs

Akara modrá

A když je máme v akváriu rodiče (2) je chrání je a v okolí máme 2 ryby, stejného rodu, tak je nesežerou, když je rodiče chrání budoucnu?

Dobrý den, o vitamínech se akvaristické knihy nezmiňují. Přirozenou potravou jsou pro ně živé nitěnky, larvy komárů, perloočky, buchanky apod., popřípadě suché krmivo, které bývá většinou o vitamíny obohaceno. Vhodné krmivo Vám jistě doporučí v obchodě s akvaristickými potřebami. Dle příruček by se měl pár akar modrých chovat samostatně, zvláště při odchovu mladých. Jedná se o dravou rybu, není tedy vyloučeno, že ostatní ryby stejného druhu budou na potěr útočit. Doporučujeme Vám prostudovat níže zmíněné knihy o akvaristice. Dozvíte se řadu užitečných rad pro chov akvarijních rybiček. SCHEURMANN, Ines. Akvarijní rybky : návody k odchovu cichlid, teter, sumců a dalších oblíbených rybek : rady pro zařízení vytíraček. 1.čes.vyd. Praha : Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-084-1 PAYSAN, Klaus. Akvarijní ryby : 500 druhů pro sladkovodní nádrže : péče a chov. 2.vyd. Praha : Granit, 1996. ISBN 80-85805-49-9 KAHL, Wally. Akvarijní ryby : atlas více než 750 druhů sladkovodních ryb. 1.čes.vyd. Praha : Svojtka & Co., 1999. ISBN 80-7237-098-7 ELIÁŠ, Jaroslav. Akvarijní ryby : [rady chovatelům]. 4.vyd. Praha : Aventinum, 2005, c1998. ISBN 80-7151-246-X

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akara-modra-1

cs

Akara modrá - dospívání

Kdy dospívají akary modré?

Dobrý den,většina druhů ryb dospívá po 5 - 8 měsících. Rybičky čeledi Cichlidae ( cichlidy - vrubozubovití), mezi něž patří i akara modrá, dospívají většinou až po 9 - 12 měsících.Ještě doplňující informace ke stravě mláďat. V knize Akvarijní rybičky (InesScheurmannová) se píše, že potrava pro potěr by měla odpovídat jejich velikosti. Krmní živočichové by měli být velcí asi jak oči mladých rybek. U úplně malého potěru jsou vhodnou potravou například nálevníci. V obchodech by měla být k dostání speciální krmiva pro menší i větší mláďata.Výše zmíněnou knihu ( Scheurmann, Ines. Akvarijní rybky : návody k odchovu cichlid, teter, sumců a dalších oblíbených rybek : rady pro zařízení vytíraček. 1. čes.vyd. Praha : Jan Vašut, 1999. ISBN 80-7236-084-1) Vám vřele doporučujeme k prostudování, naleznete zde všechny potřebné informace k chovu a odchovu ryb v akváriích.

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akara-modra-dospivani

cs

Geografická oblast Akarnie

Dobrý den,potřebovala bych zjistit nějaké informace o oblasti/státu/městě Akarnie, nedaří se mi najít dostatečné info o této lokalitě.Děkuji.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Lokalita zvaná Akarnie (v angličtině Acarnia) má správnou a častěji užívanou verzi názvu Akarnánie (v angličtině Acarnania). Jedná se územní a správní jednotku v nejzápadnější části centrálního Řecka s dlouhou historií. V době starověkého Řecka se jednalo o okrsek o rozloze asi 1.571 km2ohraničený na západě Jónským mořem a Jónskými ostrovy, na severu Ambrakijským zálivem a na jihovýchodě řekou Achelóos (Achelous), která jej dělila od sousedního regionu Aetolie (Aitólie). Obyvatelé Akarnánové, o nichž se vyskytuje první zmínka v 5. stol. př. n. l., se zabývali zemědělstvím, pastevectvím, chovem dobytka a lovem. Z kmenové jednotky, spadající pod vliv Korintu, se vyvinula Akarnánianská federace s hlavním městem Stratos (latinsky Stratus). Postupně se města a osady Arkanánie dostaly pod athénskou, spartskou, thébskou, makedonskou, římskou - byzantskou nadvládu (správu). V roce 1348 byla oblast dobyta Srbskem a v roce 1480 se dostala do držení Osmanské říše, v kterém zůstala až do řecké války za nezávislost (v letech 1821-1830). Během osmanské nadvlády se zde vytvořila provincie (sanjak) s názvemKarli-Eli (Karleli). V roce 1832 se stala Akarnánie prefekturou a sloučila se sousední Aitólií. Vznikla tak monarchie "Aetolia-Acarnania" (řecky Αιτωλοακαρνανία, Aitoloakarnanía), která byla součástí tehdejšího Řeckého království. Jejím hlavním městem se stalo Missolonghi a v druhé polovině 19. století zde žilo přibližně 110.000 obyvatel. V dnešní době je Aitólie-Akarnánie součástí geografického regionu Střední Řecko a správního regionu Západní Řecko. Zeměpisný název Akarnánie ve volném překladu znamená "obyvatelé skalnatého kraje" (akarna - skalnatý, ania – obyvatelé). Podle řecké mytologie byl vznik a pojmenování Akarnánie spojováno s Acarnanem (Akarnánem), synem válečníka Alcmaeona (Alkmaióna) z Argu. Doporučená literatura: BARTONĚK, Antonín.Světem starých Řeků. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 287, [3] s. Cesty. BURIAN, Jan a Oliva, Pavel.Civilizace starověkého Středomoří. 2. vydání. Praha: Arista Books, 2015. 2 svazky (770 stran, 5 nečíslovaných stran obrazových příloh). ISBN 978-80-87867-20-4. Dějiny středověku. Sv. I. - II. Vyd. 1. v Praze: Státní nakladatelství politické literatury, 1957. 742 s. , il. , mapky , 4 mapy slož. a vlepené ; 23 cm. HRADEČNÝ, Pavel et al.Dějiny Řecka. Vydání třetí. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 785 stran. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-456-0. OLIVA, Pavel.Řecko mezi Makedonií a Římem. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995. 321 s. ISBN 80-200-0435-1. OLIVA, Pavel.Zrození řecké civilizace. 1. vyd. Praha: Academia, 1976. 176 s. Nové obzory vědy (NOV). Vědecko-populární knižnice ČSAV; sv. 17. ŚWIDERKÓWNA, Anna.Tvář helénistického světa: od Alexandra Velikého do císaře Augusta. 1. vyd. Praha: Panorama, 1983. 401 s., [32] s. obr. příl. Stopy, fakta, svědectví. Velké civilizace. THOMSON, George Derwent.O staré řecké společnosti. Egejská oblast v pravěku. Praha: Rovnost, 1952. 595 s., obr. a mp. v textu.

Plzeň-město

Knihovna města Plzně, p. o.

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717, [2] s. Členská knižnice nakl. Svoboda.BAUER, Jan a kol. Toulky minulostí světa. 2. díl, Zlatá éra dějin: Starověké Řecko [zvukový záznam]. Praha: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana, 2002. 1 zvuková deska (18:45:03).BURIAN, Jan a Oliva, Pavel. Civilizace starověkého Středomoří. 2. vydání. Praha: Arista Books, 2015. 2 svazky (770 stran, 5 nečíslovaných stran obrazových příloh). ISBN 978-80-87867-20-4.DURANDO, Furio. Starověké Řecko. Překlad Zuzana Semínová. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2008. 288 s. ISBN 978-80-255-0017-0.HRADEČNÝ, Pavel et al. Dějiny Řecka. Vydání třetí. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 785 stran. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-456-0.OLIVA, Pavel. Řecko mezi Makedonií a Římem. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995. 321 s. ISBN 80-200-0435-1.Ottův Slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie obecných znalostí. I. díl, A - Alpy. 1. vyd. Praha: Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1988. 970 s.SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. Encyklopedie antiky. Vydání 2. Praha: Academia, 1974. 741 stran, 16 nečíslovaných stran barevných obrazových příloh.http://theatreofancientgreece.blogspot.cz/[…]/map-of-acharnia.htmlhttps://www.britannica.com/place/Acarnaniahttp://www.recko-autem.cz/recko/zajimavosti/zemepisne-nazvy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akarnie

cs

Akce Knihovny a tiskárny pro nevidomé Karla Emanuela Macana v Praze

Dobrý den,pracuji na školní prezentaci a téma, které jsem si zvolila, je o tom, "jaké akce nebo aktivity pořádá pro své nevidomé a slabozraké uživatele = čtenáře (nebo i pro širokou veřejnost) KTN v Praze". To je teoretická část prezentace a jelikož máme mít i praktickou část, zajímalo by mě také, zda je možné sehnat v nějaké knihovně na půjčení knížku v Braillově písmu, kterou bych mohla spolužákům ukázat a dát ji kolovat k nahlédnutí. Už mám nachystané dvě šablony, které se v této tiskárně tisknou pro nevidomé (byli jsme tam kdysi na exkurzi) a také dva papíry s ukázkou Braillovy slepecké abecedy.Předem děkuji za odpověď a ochotu.

Dobrý den,Národní knihovna ve svém fondu sice žádné tituly nemá, ale předpokládáme, že v Brně máte možnost obrátit se na Knihovnu Jiřího Mahena, kde funguje čítárna i studovna pro nevidomé a slabozrakéhttp://www.kjm.cz/knihovna-pro-nevidome.Možná po dohodě by Vám nějakou publikaci půjčili anebo poradili jinou možnost,http://www.kjm.cz/vypujcni-sluzby.Pokud jde o Macanovu knihovnu v Praze,http://www.ktn.cz/index, kromě výpůjček pro nevidomé -na základě průkazky-zde existují i bodové knihy na prodej za nepříliš vysoké ceny,http://www.ktn.cz/knihy-na-prodej.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akce-knihovny-a-tiskarny-pro-nevidome-karla-emanuela-macana-v-praze

cs

Akce s Karlem Čapkem v knihovně města Hradec Králové

Dobrý den,Jsem studentka Univerzity Pardubice, můj dotaz se týká mé bakalářské práce na téma Místa Čapkovské paměti v Hradci Králové. Pořádáte nebo pořádali jste nějaké akce nebo výstavy spojené s Karlem Čapkem a máte nějaké propagační materiály? Moc by mi to při mé práci pomohlo.Děkuji za odpověď.S pozdravem,

Dobrý den, děkujeme za váš dotaz. Naše knihovna se Karlu Čapkovi věnovala a jistě i bude věnovat. Ale všechny aktivity si nepamatuji, musela bych projít naší kroniku, což může chvíli trvat. Napište mi prosím do jakého roku zpětně mám akce hledat. Co si vzpomínám bez hledání, je vydání knihy o královéhradeckých studentech ze spolku Mansarda: Hradecký stříbrný vítr : studentský spolek Mansarda, Karel Čapek a další osobnosti české kultury.  Vyd. 1. Hradec Králové: Knihovna města Hradce Králové J. Hrůza, 2008. 87 s. ISBN 978-80-85059-40-3 Na slavnostním křtu této knihy se konal pořad o mladých studentech ze spolku Mansarda, Karel Čapek zde byl jednou z hlavních postav. Tento interaktivní a vzdělávací pořad jsme potom v dalším roce nabízeli středním školám, byl o něj veliký zájem. V roce 2016 se  konala dvě scénické čtení, letáčky posílám v příloze. Nejprve to bylo venkovní čtení v rámci divadelního festivalu Divadlo evropských regionů, poté stejná akce v knihovně. Dále u nás v knihovně v roce 2018 proběhl odborný seminář o Karlu Čapkovi, program  naleznete zde https://www.knihovnahk.cz/files/tinymce/pro-knihovniky/program_anotace.pdf

Hradec Králové

Knihovna města Hradce Králové

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akce-s-karlem-capkem-v-knihovne-mesta-hradec-kralove

cs

akdemický malíř Václav Beneš

Prosím, kde bych našel údaje o ak. malíři Václavu Benešovi, nar. 31.3.1895, který studoval v Košicích malbu u Ludovíta Csordáka.

Dobrý den, jedinou zmínku o Václavu Benešovi jsme našli ve slovníku P. Tomana, který uvádí také několik časopiseckých článků o tomto malíři. Zkuste se obrátit ještě na kolegy z knihovny Uměleckoprůmyslové ho muzea, ti mají přece jen lepší zázemí v oblasti výtvarného umění (kontakt:http://www.knihovna.upm.cz,knihovna@upm.cz). Pramen:Nový slovník československých výtvarných umělců / sestavil Prokop Toman ; s původní litografickou přílohou Maxe Švabinského. -- 3., značně rozš. vyd. -- V Praze : Tvar, 1947-1955. -- 3 sv. : portréty ; 27 cm.

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akdemicky-malir-vaclav-benes

cs

AKO ZíSKAT PRISTUP K PUBLIKACII DOLE UVEDENEJ?

Záborský, Viliam, 1886-1943Název :::Príručka II : o lesnom, pašienkovom a poľovnom poriadku, so zreteľom na hospodárenie lesmi a pašienkami spoločenstiev bývalých urbárnikov a komposesorátov, doplnky a vysvetlivky, ďalej o poľnom hospodárstve a poľnej polícii, o rybárstve a včelárstve, o styku úradov s úradmi v cudzine a cudzích štátov a o Najvyššom správnom súde v diele 1., o praktickom zariadení lesov v diele 2. / sostavili Viliam Záborský, Alojz Markovič et al.Nakl. údaje Bratislava : Universum, 1933Popis (rozsah) 359, 154 s. il.

Dobrý den, Vámi uvedenou publikaci má naše knihovna k dispozici. Pokud budete mít i nadále zájem o uvedenou knihu, je možné do ní nahlédnout, ale pouze ve studovně naší knihovny. Na uvedenou publikaci zašlete případně požadavek e-mailem navypujcky@uzei.cz, následně budete vyrozuměn. Publikace pak bude převezena z depozitního skladu v Kojeticích do Prahy (cca1 týden). Jednorázový vstup 20 Kč/den Registrace: 100 Kč/rok, student za polovinu. Neposílá se jako MVS. Podmínky k půjčování: http://www.knihovnasvehly.cz/vypujcni-sluzby/ S pozdravem

Praha

Knihovna Antonína Švehly

Zemědělství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ako-ziskat-pristup-k-publikacii-dole-uvedenej

sk

Akontace

Mám za úkol do školy vypracovat rešerši na téma: akontace. Musejí být využity různé zdroje - publikace, internet, a periodika. Vůbec nevím jakmám postupovat při vyhledání nějakých periodik. Rád bych vás poprosil odoporučení, jak postupovat.

V seznamu najdete možné prameny k sestavení rešerše na téma Akontace. Z vašeho dotazu není úplně zřejmé, zda víte, co to je rešerše a jak se sestavuje (docela by mě zajímalo, která škola zadává tyto úkoly). V seznamu najdete, kromě internetových zdrojů, knihy a periodika neboli časopisy.  Další prameny pak můžete vyhledávat např. v Souborném katalogu VŠE na adrese http://library.vse.cz, v Souborném katalogu České republiky na stránkách Národní knihovny ČRhttp://www.nkp.cz/. Využít lze i Jednotnou informační bránu http://www.jib.cz/(zde je možné hledat i jednotlivé články).  Pokud jste studentem VŠE nebo externím uživatelem knihovny VŠE je možné použít i elektronické databáze, které najdete na http://www.econlib.cz/zdroje/. K práci byste si měl přibrat i pravidla českého pravopisu a nahlédnout na tuto adresu http://web.knihovna.utb.cz/?id=0_6_3&iid=0&lang=cs&type=0, kde najdete vše o citování literatury podle ISO norem. Rešerše = hledání, pátrání, vyšetřování, přešetřování, ověřování (faktů, údajů a pod.) In: Velký slovník cizích slov http://cs.wikipedia.org/wiki/Re%C5%A1er%C5%A1e Akontace = částečná úhrada předem, např. výše zálohy na leasingové splátky = zálohová platba za dodávku zboží nebo materiálu. = první  splátka  -  procentní  část ceny, kterou musí klient zaplatit před začátkem splácení zbývající ceny Knihy Drobík, Dušan: Účetní a daňový průvodce leasingem. Ostrava, Sagit 1996. Benda, Václav:  Leasing v praxi: právní, účetní a daňové postupy včetně příkladů. Praha, Bova Polygon, 2006. Jindrová, Blanka: Leasing: chyby a problémy. Praha: Grada, 2000. Valouch, Petr: Leasing v praxi: praktický průvodce. Praha  Grada, 2009. Internetové zdroje: http://www.mesec.cz/clanky/leasing-akontace-a-delka-splaceni/ http://www.leasing-cz.cz/akontace http://www.businessinfo.cz/cz/podpory-a-dotace/zaruka-za-vraceni-akontace-advance-payment/110/ http://www.daneaucetnictvi.com/ucetnictvi/akontace.htm http://www.podnikatel.cz/clanky/leasing-akontace-dph-ze-splatek-v-danove-evidenci/ http://www.leasing-poradce.cz/slovnik/prvni-navysena-splatka-akontace-mimoradna-splatka http://www.penize.cz/17705-nulova-akontace-a-nulove-navyseni-je-spis-reklamni-trik http://www.finmag.cz/clanek/2581/ http://finance.idnes.cz/leasing.asp http://finance.idnes.cz/leasing-uz-nefrci-auto-se-vyplati-koupit-na-uver-fur-/viteze.asp?c=A090406_104828_viteze_sev http://cs.wikipedia.org/wiki/Leasing http://www.mesec.cz/pujcky/leasing/ http://www.sfinance.cz/firmy-a-podnikani/informace/pruvodce/rozdeleni/ http://www.financninoviny.cz/os-finance/leasing/ http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictvi/evropsky-leasing-neni-postizen-fin-krizi/1000464/51604/ http://ihned.cz/ www.finance.cz http://www.clfa.cz/ Periodika = časopisy Personální a mzdový poradce podnikatele Daně a právo v praxi Finanční, daňový a účetní bulletin Kapitál Obchodník Ekonom

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akontace

cs

Akrobatické lyžování - bodování

Dobrý den, mohli byste mi prosím poskytnou nějaké informace o systému bodování akrobatického lyžování.

Dobrý den, odpovídáme na Váš dotaz o systému bodování akrobatického lyžování.AERIALS- akrobatické skokyTuto disciplínu hodnotí 7 rozhodčí. 5 z nich je zaměřeno na AIR= odraz, výška a délka skoku a na FORM=provedení. Zbylí dva hodnotí LANDING=dopad. Za AIR může závodník dostat max.2 body, za FORM 5b. Perfektní dopad lze ohodnotit max. 3b.Maximální a minimální body za AIR a FORM se škrtnou, průměr dvou známek za LANDING se vynásobí 3 a přičte se k se známce za skok. Výsledek se vynásobí koeficientem obtížnosti skoku. Tak se dostane výsledná známka sportovce.MOGULS- akrobatický sjezdNa ZOH je hodnocen 7 rozhodčími, na Evropském poháru jen 5.5 rozhodčí klasifikuje techniku jízdy a 2 skoky.Technika jízdy tvoří 50% výsledné známky. Sleduje se držení těla a hůlek, kontrola jízdy, využití boulí, agresivita, spádnice, ekonomika pohybu, absorpce a vedení oblouku. 25% celkového ohodnocení je za skoky- jejich provedení, obtížnost, výšku, délku a spontánnost. Zbylých 25% tvoří rychlost.ACRO SKI-balet na lyžíchJedná se o jízdu na upravené trati se skoky, přemety, které po pohybové stránce tvoří vyvážený program sladěný s hudbou. 2 rozhodčí hodnotí technickou oblast, za kterou může sportovec získat max.15b od každého rozhodčí, z výsledku se vypočítá průměr. 3 rozhodčí se zaměřují na umělecký dojem.Obě částí jsou rovnocenné, každá tvoří 50% z celkového hodnocení. Výsledná známka vznikne po sečtení bodů.Použité zdroje:www.rsport.czwww.olomoucky.rej.cz

Národní knihovna ČR

Tělesná výchova a sport. Rekreace

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akrobaticke-lyzovani-bodovani

cs

Akrobatický letoun Avia 222

Technická a výkresová dokumentace akrobatického letounu Avia 222 pro stavbu makety tohoto modelu.

Pěkný den, děkujeme Vám za využití služby Ptejte se knihovny. K Vašemu dotazu jsem našla v katalogu Národní technické knihovny (aleph.techlib.cz)literaturu, která popisuje pouze obecně stavbu maket letadel, respektive modelování letadel. Například se jedná o tyto publikace: 1) Letecké modelářství : (stavba a konstrukce volných modelů pro každého) / František Doupovec. -- Vyd. 1.. -- Brno : Computer Press, 2003. -- v, 103 s. : il. (některé barev.) http://bit.ly/kcnHy5 2) Plastikové modelářství : letadla / Václav Šorel. -- 3. upr. a rozš. vyd.. -- Praha : Magnet Press, 1997. -- 223 s. http://bit.ly/kuVQlj 3) Letecké modelářství a letectví / Jaroslav Lněnička. -- Hradec Králové : Aeromodel, 1996. -- 207 s., 24 s. obr. http://bit.ly/kd3DT4 Případně publikace typu "Československá letadla - 1.díl" představující letadla v letech1918 - 1945, kde je o B222 pouze zmínka. Přímo publikace, která by konkrétně popisovalastavbu makety modelu Avia - B222 či jakékoliv technické kresby jsem v případě B222nenalezla. V prostředí Volného Internetu jsem nalezla plánek B222, je zde uvedeno i měřítko, případně další webové odkazy: http://www.mo-na-ko.net/letadla-planky.htm#Avia http://www.vinar.cz/mitte/b122.htm http://www.freewebs.com/aeroscale/aviab222.htm http://www.flightsim.cz/fsitem.php?act=show&gr=41 http://odkazy.seznam.cz/Veda-a-technika/Technika/Letecka-technika/Historicka-letadla/

Národní technická knihovna

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akrobaticky-letoun-avia-222

cs

akronym H.V.B.

Dobrý den, poprosila bych o pomoc při zjištění (je-li to možné), kdo z českých literátů a žurnalistů v osmdesátých letech 19. století užíval akronym H. V. B. Publikoval v Národní politice a vydal tuto knížečku:Kolonisace Srbska : prostonárodní pojednání o kolonisaci v Srbsku a poučení našim rolníkům / napsal H.V.B.)V Praze H.V.B. V komisi kněhkupectví I.L. Kober, 1880Předem velice děkuji!

Dobrý den, bohužel ani nám se nepodařilo zjistit, který autor se skrývá za zkratkou H.V.B. Pro dohledání jsme využili publikace: * Vopravil, Jaroslav Stanislav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře: (anagramů, kryptonymů, značek, jmen původních, přijatých, dvojitých, polatinštělých atd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973. 1540 s. Publikace státních vědeckých knihoven. * Tauš, Karel, ed. Slovník cizích slov, zkratek, novinářských šifer, pseudonymů a časopisů pro čtenáře novin. 2., oprav. a dopln. vyd. Blansko: Karel Jelínek, 1947. 830-[I] s. * Dolenský, Antonín. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře. Na Král. Vinohradech [Praha]: Přemysl Plaček, [1910]. 32 s. Knihovna Přehledu revuí; roč. 1, č. 5. Další možností je podívat se přímo do knihy, ovšem předpokládáme, že pokud by zde byla zkratka rozepsaná, autor by byl plným jménem uveden i v knihovním katalogu. každopádně kniha je v NK ČR v současné době nedostupná, resp. je zařazena do fondu 19. století, který nyní nelze expedovat. Kniha je však dostupná také v dalších knihovnách, jak lze zjistit v souborném katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/F/). S dotazem se můžete zkusit obrátit Knihovnu Ústavu pro českou literaturu (http://www.ucl.cas.cz/cs/knihovna/oteviraci-doba), zda by Vám nepomohli rozluštit zkratku autora.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akronym-h-v.b

cs

akrostich

Prosím o zjištění, kteří významní čeští autoři používali ve své tvorbě akrostichy (kromě V. Nezvala, o němž vím). Děkuji.

Dobrý den, knihy věnované literární teorii a literárním pojmům uvádějí, že akrostich ( báseň, v níž počáteční či koncové hlásky veršů vytvářejí slovo či větu) byl oblíbený v antické( Plautus, Ennius aj.)a středověké literatuře (F.Villon, G.Chaucer aj.). V současné poezii se užívá velmi zřídka. U nás se akrostich objevuje v díle Vítězslava Nezvala a v několika básních Richarda Weinera (báseň Míč), Františka Hrubína (báseň Akrostichon - v dopise Františku Halasovi)a  Františka Halase (báseň Silvestr a Čestmír). Použitá literatura:*  Lexikon literárních pojmů. 1. vyd. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 80-7182-124-1 (váz.)*  LEDERBUCHOVÁ, Ladislava. Průvodce literárním dílem : výkladový slovník základních pojmů literární teorie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 2002. ISBN 80-7319-020-6 (váz.)*  Slovník literární teorie. 2., rozš. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1984.*  BRUKNER, Josef. Poetický slovník. 2., upr. vyd., v MF první vyd. Praha : Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0650-6 (váz.).

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akrostich

cs

Aktivita německých vojáků za druhé světové války

Dobrý denChtěl bych se zeptat kudy vedly ústupové cesty německé armády v okolí Ústí nad Labem a Čeřeniště a jestli tam někde byla nějaká významná vojenská aktivita za druhé světové války.Děkuji

Vážený pane (...), zde je odpověď na Váš dotaz. Informace vyhledaly a zpracovaly kolegyně z Oddělení studoven. Jedna ústupová cesta vedla od Velemína přes Žim a mířila k Ústí nad Labem, ovšem u obcí Velemín a Bílý Újezd došlo k přestřelce, při níž zemřelo 63 německých vojáků a 2 vojáci sovětští. Druhá ústupová cesta vedla přes Zbožnou a Kletečnou, ovšem když německé jednotky dorazily do Ústí nad Labem, byly na místě zničeny. Na druhé straně řeky Labe pak německé jednotky ustupovaly z Litoměřic přes Pokratice, Sebuzín a Čeřeniště, kde byly také zničeny. U Čeřeniště se bojovalo ještě 24. května 1945, kdy došlo k boji mezi 8 příslušníky jednotek SS a 23 policisty povolanými z Čelákovic, ti tento poslední německý odpor do jednoho porazili. (Zdroj:https://litomericky.denik.cz/zpravy_region/konec-ii-sv-valky-v-regionu-20150505.html) Další zdroje informací: https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20100504_ro_kvetenvalka_nemci_utek_krusnehory.html Disertační práce T. Jakla:https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/108376/140075031.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Ústí nad Labem

Knihovna Ústeckého kraje

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aktivita-nemeckych-vojaku-za-druhe-svetove-valky

cs

Aktivity Jan Lucemburského v Itálii

Velmi by mně zajímala historie města Padovy mezi lety 1250 a 1350. S paní Bežovou jsem o věci předběžně mluvil a na její žádost opakuji svůj dotaz. Primárně byl potřeboval o této době najít zdroje pro vlastní studium

Dobrý den, posílám slíbenou odpověď, kterou zpracovaly knihovnice Historického kabinetu FF UK Jan Lucemburský a Padova Vývoj tohoto města byl podobný jako v jiných severoitalských městech. Ve 13. a 14. století došlo ke kulturnímu rozmachu tohoto města, navíc toto město začaly ovládat bohaté patricijské rodiny. V roce 1318 zde byl zvolen jako "capitano del popolo" Giacomo da Carrara, čímž započala éra signorie Carrarovských. Více o jeho osobě na:http://www.treccani.it/enciclopedia/giacomo-da-carrara_res-1c29f112-87ea-11dc-8e9d-0016357eee51_(Dizionario-Biografico)/. Na této adrese naleznete rovněž primární prameny týkající se města Padovy v tomto období. Pro další výzkum doporučuji pročíst diplomovou práci Josefa Urbana Lucemburkové a Apeninský poloostrov, ve které jsou vypsány i další primární prameny. URBAN, Josef. Lucemburkové a Apeninský poloostrov [online]. 2011 [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/716. Vedoucí práce Pavel Helan. K aktivitám Jana Lucemburského v Itálii můžete nalézt např. v publikacích: HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Diplomatické pozadí vzniku panství Jana Lucemburského v severní Itálii v dubnu 1331. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské university: řada historická (C) / Brno : Masarykova univerzita v Brně 52, č. 50, (2003 [vyd. 2004],) s. 89-100. Digitalizovaný dokument:https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102538/C_Historica_50-2003-1_8.pdf?sequence=1 SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba 1296-1346: k prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1994. Členská knižnice. ISBN 80-205-0291-2. V obou naleznete odkazy na příslušné zkoumané prameny. Další prameny: Regesta imperii (k dispozici on-line nahttp://www.regesta-imperii.de/startseite.html) Akty Padui konca XIII-XIV v. v sobranii Akademii nauk SSSR. Leningrad: Nauka, 1987.

Knihovna Filozofické fakulty UK

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aktivity-jan-lucemburskeho-v-italii

cs

aktivní a pasivní znalost jazyka

Jak je definován rozdíl mezi aktivní a pasivníznalostí jazyka?

Dobrý den, aktivní znalost cizího jazyka je schopnost v daném jazyce psát a mluvit (je možné místo tohoto termínu použit i výrazů "plynulá znalost" nebo "komunikativní znalost"). Pasivní znalostí se chápe schopnost porozumění psaným textům a projevům v daném jazyce. Zdroje: http://rady-a-tipy.monster.cz/profesni-vyvoj/vzdelavani-a-kurzy/jak-jsme-na-tom-se-znalosti-anglictiny/article.aspx

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aktivni-a-pasivni-znalost-jazyka

cs

Aktivní politika zaměstnanosti

Výchozí dokumenty pro uplatnění aktivní politikyzaměstnanosti, něco asi jako je Lisabonská smlouva a jestli jsou ještědalší.

V níže uvedených internetových odkazech najdete odkazy na oficiální dokumenty ČR a EU, které se vztahují k problematice zaměstnanosti a aktivní politiky zaměstananosti. Poslední tři odkazy jsou na závěrečné práce obhájené na VŠE, práce jsou pouze v elektronické podobě a dostupné pouze studentům, učitelům a zaměstnancům VŠE a registrovaným uživatelům knihovny z řad odborné veřejnosti (registrace s průkazem D). Internetové zdroje: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ol_info/apz http://www.mpsv.cz/cs/ http://portal.mpsv.cz/sz http://portal.mpsv.cz/soc http://portal.mpsv.cz/eures http://www.esfcr.cz/04-06/oprlz/opatreni-1-1-posileni-aktivni-politiky-zamestnanosti-pri http://www.icm.cz/prispevky-aktivni-politiky-zamestnanosti http://www.strukturalni-fondy.cz/Archiv/Archiv/OP-RLZ---1-1---3--vyzva---Podpora-aktivni-poli-(1)/1-1-OP-RLZ---Posileni-aktivni-politiky-zamestnanos http://www.agentka.cz/cz/zakony/zakon-o-zamestnanosti/6800216 http://www.euroskop.cz/ http://www.ilo.org/global/lang--en/index.htm Elektronické zdroje - VŠE Spěváková, Klára: Aktivní politika zaměstnanosti [elektronický zdroj]. Bakalářská práce (Bc.)—Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta podnikohospodářská, 2010. Balcarová, Hana: Aktivní politika zaměstnanosti jako součást politiky zaměstnanosti [elektronický zdroj].  Bakalářská práce (Bc.)—Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta financí a účetnictví, 2007. Onderko, Marek: Aktivní politika zaměstnanosti, formy a metody [elektronický zdroj]. http://ciks.vse.cz/knihovna/Ruzne/vskp_dostupnost.aspx

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aktivni-politika-zamestnanosti

cs

Aktivní politika zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

Chtěla bych se zeptat, zda neznáte nějaké knihy či odkazy a další publikace, které bych mohla použít k vypracování diplomové práce na téma realizace aktivní politiky zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Velice děkuji.

Níže naleznete pár tipů na vhodné dokumenty k Vašemu tématu jak z fondu CIKS VŠE, tak také z internetu. Velká část z nich má volně přístupné plné texty. Doporučuji Vám také prohlédnutí seznamů použité literatury u jednotlivých vysokoškolských kvalifikačních prací jako inspiraci pro případné další relevantní materiály k Vašemu tématu. Při hledání Vašeho tématu, jak na volném webu, tak např. i v rámci Souborného katalogu VŠE (http://library.vse.cz), doporučuji použít např. termíny: politika zaměstnanosti Moravskoslezský kraj zaměstnanost Příklady tištěných publikací ve fondu CIKS VŠE Durdisová, Jaroslava a kol.Sociální politika v ekonomické praxi: (vybrané problémy). Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005. 246 s. ISBN 80-245-0850-8. Kaczor, Pavel.Trh práce, pracovní migrace a politika zaměstnanosti ČR po roce 2011. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2013. 242 s. Vysokoškolská učebnice. ISBN 978-80-245-1930-2. Krebs, Vojtěch a kol.Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 503 s. ISBN 978-80-7357-276-1. Kuchař, Pavel, ed. a Vaska, Ladislav, ed.Regional aspects of unemployment in the Czech Republic and Slovakia. Issue 1st. Ústí nad Labem: Jan Evangelista Purkyně University, 2013. 206 s. ISBN 978-80-7414-674-9. Potužáková, Zuzana.Strukturální změny českého trhu práce a proměna sociálního modelu. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2012. 109 s. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky; 3/2012. ISBN 978-80-86729-75-6. Zákon o zaměstnanosti s komentářem. Český Těšín: Poradce, 2014. 296 s. Příklady vysokoškolských kvalifikačních prací VŠE (plné texty jsou dostupné v rámci Souborného katalogu VŠE -http://library.vse.cz) Hudec, Jakub.Aktivní politika zaměstnanosti v období let 2005-2010 ve vybraných okresech ČR. Praha, 2012. Vedoucí práce Marek Vokoun. Kolář, Michal.Současná aktivní politika zaměstnanosti v České republice a její alternativy. Praha, 2014. Vedoucí práce Ondřej Prachař. Kubatová, Martina.Státní politika zaměstnanosti v České republice. Praha, 2014. Vedoucí práce Jitka Langhamrová. Kuželová, Kateřina.Řešení strukturální nezaměstnanosti na příkladu Moravskoslezského kraje. Praha, 2009. Vedoucí práce Zdenka Vostrovská. Nátěstová, Michaela.Vývoj na trhu práce Moravskoslezského kraje. Praha, 2014. Vedoucí práce Petr Adámek. Podhradská, Martina.Aktivní politika zaměstnanosti na trhu práce v ČR. Praha, 2013. Vedoucí práce Pavel Kaczor. Sekáč, Martin.Politika zaměstnanosti v České republice. Praha, 2013. Vedoucí práce Tomáš Pavelka. Sobková, Gabriela.Analýza nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji se zaměřením na těžební průmysl. Praha, 2014. Vedoucí práce Petr Adámek. Vaňková, Lucie.Aktivní politika zaměstnanosti. Praha, 2014. Vedoucí práce Milena Soušková. Příklady volně dostupných online zdrojů Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2012/anal2012.pdf Český statistický úřad – Zaměstnanost, nezaměstnanost http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace Hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_187.pdf MORAVSKOSLEZSKÝ PAKT ZAMĚSTNANOSTI http://www.mspakt.cz/ Národní politika zaměstnanosti http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan Publikace – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv Realizace aktivní politiky zaměstnanosti v rámci Moravskoslezského kraje https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/aktivni_politika_zamestnanosti Statistické publikace a vybrané statistické údaje z oblasti práce a sociálních věcí http://www.mpsv.cz/cs/3878 Strategie politiky zaměstnanosti do roku 2020 http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/strateg_zam_2020

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aktivni-politika-zamestnanosti-v-moravskoslezskem-kraji

cs

Aktivní slovní zásoba

Dobrý den,v jednom článku jsem se dočetla, že při komunikaci používáme pouze aktivníslovní zásobu, pasivní tvoří naše vědomosti.Je tedy pravda, že naše aktivní slovní zásoba se dá rozšířit pouze mluvením?Nelze aktivní slovní zásobu obohatit i jiným způsobem, např. četbou? Jakývliv má na člověka vlastně četba z hlediska slovní zásoby?

Dobry den,aktivni slovni zasoba je ta, kterou se vyjadrujeme aktivne, tzn. kterou pouzivame pri komunikaci. Rozumi se tim hlavne mluveni, ale muze to byt i psany projev, (a  nemusime byt zrovna spisovatele, dopisovatele, kronikari apod.).Rozsirovat slovni zasobu lze samozrejme i cetbou, ale aktivni se stane tehdy, kdyz slovni zasobu ziskanou cetbou zacneme pouzivat bezne i ve svem projevu mluvenem nebo psanem. Myslime si, ze cetbou si clovek  rozsiruje nejen "obzor" (z hlediska myslenek a informaci v textu ulozenych) , ale i slovni zasobu, at pasivni ci aktivni. Setkava se s mnozstvi  slov, slovnich obratu, slovnich spojeni, ktere treba neznal, dlouhou dobu je neslysel, nepouzival je apod. 243: Slovni zasoba"...Pocet jednotek celonarodni slovni zasoby neni v zadnem jazyce presne zjistitelny a neustale se meni. Orientacni predstavu podavaji velke vykladove slovniky. Napr. nejrozsahlejsi vykladovy slovnik cesky je v soucasnosti Prirucni slovnik jazyka ceskeho (1935-1957), obsahuje zhruba 250 000 heslovych slov.... odhaduje se, ze aktivni slovni zasoba (kterou jedinec uziva v mluvenych a psanych projevech) je tvorena zhruba 5000 - 10 000 jednotek (v zavislosti na veku, mentalnich schopnostech, vzdelani, socialnim zarazeni apod.) Pasivni slovni zasoba (ktere jedinec rozumi, ale aktivne jineuziva) byva sestinasobkem slovni zasoby aktivni. Rozsahu slovni zasoby soucasneho stredoskolsky vzdelaneho rodileho mluvciho ceskeho priblizne odpovida Slovnik spisovne cestiny pro skolu a verejnost (1994)..."Zdroj: Encyklopedicky slovnik cestiny. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2002. ISBN 80-7106-484-X. Cerpat mozno i z  dalsich zdroju: Prirucni mluvnice cestiny. Praha:Nakladatelstvi Lidove noviny, 1995. ISBN 80-7106-134-4. TRAVNICEK, Frantisek. Slovnik jazyka ceskeho. Praha: Slovanske nakladatelstvi, 1952.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aktivni-slovni-zasoba

cs

Aktualizace knihovního řádu

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jak aktualizovat knihovní řád. Naše knihovna v současné době používá knihovní řád schválený v roce 2002, nyní bychom v něm potřebovali několik informací upravit. Je možné tyto informace jednoduše přepsat tak, jak potřebujeme, nebo je nutné, aby byla i tato aktualizace někde schvalována? Popřípadě kde? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

Dobrý den,povinnost knihovny poskytující podle knihovního zákona č. 257/2001 Sb., v platném znění, veřejné knihovnické informační služby a zapsané v evidenci knihoven Ministerstva kultury zaslat vlastní změněný knihovní řád Ministerstvu sice výslovně v zákoně uvedena není, ale lze ji dovodit dle zásady argumentu účelem práva  (e ratione legis). Text změněného řádu lze Ve smyslu předpisu do 30 dnů od změny) případně zaslat i e-mailem v podobě naskenovaného dokumentu apod. Ministerstvo každopádně zaslané dokumenty zakládá do spisu předmětné knihovny, když předtím posoudí, zda knihovna i nadále splňuje podmínky knihovního zákona. Z případného porušení vyvozuje závěry dle zákona (např. o poskytování dotací aj.).

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aktualizace-knihovniho-radu

cs

AKU šroubovák

Hledám informace o elektrickém nástroji AKU-šroubováku, jeho hlavním účelu, významu a použití. Existují k tomu nějaké bližší údaje?

Dobrý den,základní informace můžete nalézt například na webu Český kutil: http://www.ceskykutil.cz/dilna/elektricke-naradi/akumulatorova-vrtacka-a-sroubovak-jak-si-vybrat-na-miru-1-dil a http://www.ceskykutil.cz/dilna/elektricke-naradi/akumulatorova-vrtacka-a-sroubovak-2-dil-aneb-akuvrtacku-dela-akumulator nebo na webu Bydlení pro každého: http://www.bydleniprokazdeho.cz/clanek.php?id_clanky=628 .

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aku-sroubovak

cs

akvarijní rybky

Mohli by jste udelat clanek jen o AKVARIJNICHrybkach? moc me to zajima.. MAM z toho seminarni praci.. Dekuji za odpoved..

Dobrý den, služba Ptejte se knihovny bohužel neslouží k vypracovávání textů, článků, seminárních ani jiných školních prací či úkolů jak je uvedeno pod formulářem pro zadání dotazu (http://www.ptejteseknihovny.cz/zadani-dotazu) . Můžeme Vám k uvedenému tématu pouze doporučit zdroje, ze kterých byste mohla čerpat. Akvarijními rybičkami, případně obecně akvaristikou, se zabývá řada publikací, níže uvádíme jejich výběr z elektronického katalogu Národní knihovny ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/nkc) : * KOTHE, Hans W. 250 druhů akvarijních ryb: určování, chov, péče. Praha: Knižní klub, 2009. 287 s.: barev. il. ; 19 cm. (Universum). ISBN 978-80-242-2522-7. * BECK, Peter. Abeceda akvaristiky. Praha: Granit, 2001, c1996. 71 s. : il. (některé barev.) ; 21 cm. ISBN 80-7296-003-2. * akvarijní ryby * akvarijní rostliny * akvaristika * příručky * ALDERTON, David. Akvarijní a jezírkové ryby. V Praze: Knižní klub, 2006. 400 s.: barev. il. ; 29 cm. ISBN 80-242-1633-7. * akvarijní ryby * akvaristika * chov okrasných ryb * akvarijní rostliny * příručky * atlasy * BECK, Angela. Akvarijní rybičky: ryby & rostliny, vybavení akvária & péče. Praha: Beta-Dobrovský; Plzeň: Ševčík, 2008. 72 s. : barev. il. ; 21 cm. ISBN 978-80-7306-345-0 (Beta-Dobrovský : brož.). ISBN 978-80-7291-189-9 (Ševčík : brož.). * FRANK, Stanislav. Akvarijní ryby. Praha: Aventinum, 2009. 255 s.: il. (převážně barev.) ; 25 cm. (Fotografické atlasy). ISBN 978-80-86858-71-5. Obsah:http://toc.nkp.cz/NKC/200910/contents/nkc20081830830_1.pdf * ELIÁŠ, Jaroslav. Akvarijní ryby : [rady chovatelům]. Praha: Aventinum, 2005, c1998. 191 s.: il. (převážně barev.); 21 cm. (Rady pro chovatele a pěstitele). ISBN 80-7151-246-X. * VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Akvarijní ryby: encyklopedie. Čestlice: Rebo, 2005. 255 s.: barev. il. ; 24 cm. ISBN 80-7234-478-1. * HANEL, Lubomír. Akvaristika: biologie a chov vodních živočichů. I., Obecná část. Praha : Karolinum, 2002. 226 s. : il. ; 30 cm. ISBN 80-246-0413-2. * akvarijní ryby * chov ryb * akvarijní rostliny * vodní živočichové * akvaristika * DRAHOTUŠSKÝ, Zdeněk; NOVÁK, Jindřich. Akvaristika: záliba a poznání: teorie a praxe pro amatéry i profesionály. Brno: Jota, 2000. 301 s., [28] s. obr. příl. : il., (některé barev.); 24 cm. ISBN 80-7217-124-0. * chov ryb * akvaristika * akvarijní ryby * SANFORD, Gina. Akvárium: všechno o akvaristice: ryby, rostliny, zařízení akvária. Praha: Cesty, 2003. 256 s.: barev. il. ; 22 cm. ISBN 80-7181-803-8. * DAŘBUJAN, Hynek. Mořská akvaristika: praktický průvodce. [Čáslav]: Studio Press, 2009. 206 s. : il. (převážně barev.) ; 21 x 24 cm. ISBN 978-80-86532-23-3. * BAILEY, Mary; SANFORD, Gina. Svět akvarijních ryb: ryby sladkovodní, brakických vod a mořské. Praha: Svojtka & Co., 1998. 128 s. : barevné il. ; 31 cm. ISBN 80-7237-003-0. Domníváme se, že se jedná o běžně dostupnou literaturu, kterou budou mít ve fondu případně i městské knihovny. Dostupnost uvedených publikací v jiných českých knihovnách si můžete ověřit prostřednictvím Souborného katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/cze/skc) , pro městské knihovny pak doporučujeme souborný katalog SKAT (http://www.skat.cz) . Do určité míry byste pro svou práci mohla využít i následující internetové odkazy: *http://www.akvaportal.cz/ *http://rybicky.net/ *http://www.aquapage.cz/ *http://www.akvarko.cz/ *http://www.akvarista.cz/web/

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akvarijni-rybky

cs

akvizice

Co všechno se dá započítat do akvizičních zdrojů? děkuji

Dobrý den, podle terminologické databáze KTD, volně dostupné nahttp://sigma.nkp.cz/F/, se pod pojmem akviziční zdroj rozumí Informační zdroj o vycházejících a dostupných titulech na knižním trhu. Mezi akviziční zdroje se řadí především databáze a katalogy nakladatelství, knihkupectví anebo knižních distributorů (v tištěné i elektronické formě, včetně elektronických knihkupectví), ediční plány nakladatelství, books in print, odborná periodika, webové stránky nakladatelství, evidence agentur ISBN a CIP a další.[CELBOVÁ-2001:9] Z výše uvedeného vyplývá, že akvizičním zdrojem může být v podstatě cokoliv, co informuje o titulech nově vydaných nebo také o titulech dostupných např. v antikvariátech atd. Akviziční zdroje jednotlivých knihoven vždy vycházejí z oborového zaměření té konkrétní knihovny. Z jiného pohledu jsou jako akviziční zdroje vnímány všechny způsoby, kterými knihovna získává literaturu. Většina knihoven ve svých výročních zprávách vykazuje podíl jednotlivých způsobů (používá se také název akvizičních zdrojů) - viz např. Výroční zpráva NK ČR za rok 2007, na str. 53 je uvedeno Podíl akvizičních zdrojů na celkovém přírůstku povinný výtisknákupdaryinterní zdrojnáhrady Pokud máte zájem o podrobnější infomace, doporučujeme kontaktovat Knihovnu knihovnické  literatury, viz informace nahttp://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=04_knihovna_knihovnicke_literatury.htm&PHPSESSID=30e767b5648c6347c94bb999a849b901.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akvizice

cs

Akvizice, akviziční činnost

Co je to akviziční činnost?

Odpověď: Akvizice = získání, nábor, přírůstek = získaná věc, přírůstek = spojování podniků (fúze a akvizice) Akvizicí rozumíme procesy, při nichž dochází k právnímu nebo ekonomickému spojování podniků. Procesy akvizic jsou logickou součástí globalizace a dochází k nim ve všech oblastech podnikání. Jejich prostřednictvím vznikají nadnárodní koncerny, které využívají komparativních výhod na úrovni států, optimalizují své daňové zatížení, alokaci kapitálu a umístění výroby, hledají a nacházejí trhy pro své výrobky. Kupující získává kontrolu nad cílovou společností, její částí nebo částí jejího majetku a prodávající získává odpovídající vypořádání. Literatura: Hlaváč, Jiří: Fúze a akvizice. Praha : Oeconomica, 2010. Mařík, Miloš: Koupě podniku jako součást podnikové strategie. (Akvizice a fúze podniků). Praha : Vysoká škola ekonomická, 1995. Berdych, Martin: Financování akvizic v právním řádu ČR :  (příručka pro management). Ostrava : Key Publishing, 2009. Vomáčková, Hana: Účetnictví akvizicí, fúzí a jiných vlastnických transakcí :  (vyšší účetnictví). Praha : Bova Polygon, 2009. Channon, Derek F.: The Blackwell encyclopedic dictionary of strategic management. Oxford ;   Cambridge, MA : Blackwell, 1997. Termín akvizice, akviziční činnost se v základním významu používá ve všech oborech (sport, knihovnictví, muzejnictví a pod), vzhledem k tomu, že jste se obrátil na ekonomickou knihovnu, tak předpokládám, že jste měl na mysli termín z oboru ekonomických věd.

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akvizice-akvizicni-cinnost

cs

akvizice albánských knih v NK ČR

Pekny den, ma nekdo v NK CR na starosti akvizice knih v albanstine nebo jinojazycnych prekladu z albanstiny?

Dobry den, soucasti doplnovani Narodni knihovny CR je tez literatura v cizich jazycich - vcetne tech mene znamych. Akvizice takovych dokumentu je dost slozita, pro albanstinu to plati dvojnasobne. V 90. letech minuleho stoleti jsme meli mensi vymenu publikaci s Narodni knihovnou v Tirane (dnes jiz, bohuzel, temer nefunkcni) a obcas dostaneme publikace darem (vetsinou se jedna o bohemikalni produkci - preklady ceskych autoru do albanstiny.). Komercniho dodavatele albanske literatury nemame, ale prilezitostne se dari sehnat sem tam nejaky slovnik pres italskeho dodavatele.V priloze posilame vzorek publikaci z poslednich let (vcetne vydanych v Praze).

Národní knihovna ČR

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akvizice-albanskych-knih-v-nk-cr

cs

Aký je pôvod slova valník?

Aký je pôvod slova valník? Je to nákladné auto s korbou, ale prečo valník?

Dobrý den, existují dvě vysvětlení pro označení valník. Tím prvním je odvozenina od slova valit, asi podle toho, že se na něj navalovaly sudy.  Druhou možností je hledat původ slova v německémRollwagen(rollen– valit,Wagen– vůz).

Národní technická knihovna

Technika, technologie, inženýrství

REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Třetí vydání (druhé přepracované a rozšířené vydání). Praha: Leda, 2015. ISBN 978-80-7335-393-3. s.764-765.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aky-je-povod-slova-valnik

sk

Aký je rozdiel medzi EIS, MIS a DSS?

Dobrý deň,aký je prosím rozdiel medzi Executive Information Systems (EIS), Decision Support Systems (DSS) a MIS (MANAGEMENT INFORMATION SYSTEMS)? Jedná sa o systémy pre pordporu rozhodovania. Potrebujem však zistiť rozdiel medzi nimi. Ideálna bude vyčerpávajúca odpoveď :)Ďakujem

Dobrý den, níže přikládáme vysvětlení pojmů, které uvádíte, hned z několika zdrojů. Věříme, že Vám tyto informace pomohou. 7.1 Manažerské aplikace EIS Aplikace EIS (Executive Information Systems), informační systémy pro podporu řízení, pokrývají spolu s portálovými aplikacemi založenými na WWW technologiích a různými analytickými aplikacemi prezentační vrstvu Bl řešení. Jsou základním pilířem takových řešení a uplatňují se ve stále větší míře v podnicích a institucích po celém světě. Jsou speciálně zaměřeny na podporu potřeb řídicích pracovníků a manažerských procesů (podnikové analýzy, plánování, rozhodování). EIS je ta část celkového IS firmy, která pracuje s vybranými nebo upravenými daty, jež se těmito úpravami stávají nositelem komplexních informací, charakterizujících příslušné procesy ve firmě. Primárně slouží к identifikaci a lokalizaci určitých jevů ve firmě, v dalším kroku pak к jejich podrobné analýze. Zásadní zlom v zájmu o EIS způsobil článek Johna Rockarta a Michaela Treacyho "The CEO Goes On-Line", publikovaný v lednu 1982 v Harvard Business Review, který se zabýval změnami v potřebě bezprostředního užití počítačů manažery a s tím spojenými změnami v řídicích procedurách. S postupem doby se EIS produkty staly požadovanou součástí architektury IS. V ČR se začaly objevovat první produkty EIS na začátku 90. let. 7.1.1 Postavení EIS v informačním systému organizace EIS jsou aplikace IS/ICT, účelově orientované na potřeby podpory vedení podniků a institucí. Využívají všech dostupných informačních zdrojů vytvářených na nižších úrovních informačního systému, tj. úlohami transakčního charakteru (TPS-Transaction Processing Systems), úlohami protaktické a operativní řízení (MIS - Management Information Systems) a úlohami pro podporu rozhodování (DSS - Decision Support Systems). Jak již bylo řečeno (kap. 1), prostupování integrovaných informačních systémů (ERP - např. SAP R/3 nebo BAAN) do všech procesů v organizaci spolu s nástupem komunikačních technologií vede k dramatickému růstu objemu dat v těchto systémech. Proto potřeby efektivního řízení vyžadují sledování souhrnných informací, jejichž objem není tak veliký, ale jsou to data se značnou mírou agregace. Tento účel splňují informační systémy pro podporu řízení - EIS, které zabezpečují' vrchol řídicí pyramidy. Jde o efektivní propojení datového potencionálu provozního transakčního systému s řídicími mechanizmy organizace a analytickými potřebami jednotlivých složek řízení. Jsou navrhovány tak, aby jednak umožňovaly přístup k externím datům, jednak byly napojeny na informační systém organizace. EIS dokáží transportovat značné objemy primárních dat, generovaných základními procesy dané firmy do logických struktur, které reprezentují řídicí a rozhodovací procesy v konkrétní firmě. Jsou charakteristické jednoduchým ovládáním (často intuitivním) a obsahují účinné prostředky pro přehlednou prezentaci dat (grafy, tabulky). EIS se liší od tradičních informačních systémů v následujícím: •             Jsou speciálně navrženy pro potřeby řídicích (výkonných) pracovníků. •             Jsou schopny přistupovat specificky к informační databází a také umí generovat zprávy. •             Poskytují on-line analytické prostředky. •             Zpřístupňují širokou oblast interních a externích dat. •             Jejich používání je jednoduché. •             Jsou používány přímo vedoucími pracovníky bez asistence. •             Prezentují informace také v grafické formě. 7.1.2 Charakteristika EIS EIS patří do skupiny tzv. OLAP (On-Line Analytical Processing) produktů, zajišťujících vysoce efektivní mechanizmus vícekriteriální analýzy. Pro jejich hodnocení bylo definováno zhruba 16 pravidel, z nichž prvních 12 definoval E. F. Codd [COD96]. Základní vlastnosti EIS: •             Multidimenzionální koncept a manipulace s daty - realizuje uložení dat v kombinaci definovaných dimenzí, umožňuje různé pohledy na data podle dimenzí a dokáže je dynamicky měnit. •             Intuitivní manipulace s daty z pohledu uživatele (grafické rozhraní, zooming). •             Možnost získávat data z heterogenních datových zdrojů - OLAP nástroje musí mapovat stav uložení dat, přístup к nim a zajistit příslušné konverze do vlastní datové báze. •             Nabídka vlastních databází pro OLAP i přímý přístup do externích dat. •             Podpora moderních analytických přístupů. •             Client/server architektura. •             OLAP nástroje musí být schopné integrace s jinými nástroji (otevřenost a transparentnost). •             Podpora víceuživatelského provozu (paralelní přístupy, zajištění integrity a bezpečnosti provozu. Speciální vlastnosti: - Efektivní zpracování řídkých matic (bez ohledu na jejich zdroj musí být chybějící hodnoty ignorovány OLAF analyzátory). -  Zpracování nenormalizovaných dat (integrace OLAF stroje a nenormalizovaných zdrojových dat). - Odlišení chybějících hodnot od nulových. Přehledové vlastnosti: - Flexibilní poskytování výstupů (snadné úpravy, zobrazení a kombinace výstupů podle okamžitých potřeb uživatele). - Konzistentní výkon na výstupech (výkon nezávislý na počtu definovaných dimenzí). Řízení dimenzí: - Generická dimenzionalita (dodatečně dodávané funkce musí být zajištěny pro jakoukoliv dimenzi). - Počet dimenzí pro model by neměl být limitován. - Neomezené operace napříč dimenzemi (operace s daty mezi jednotlivými dimenzemi by neměly být omezeny počtem dimenzí). Dodržení OLAF standardů, spolu s posouzením jednoduchosti nasazení a ovládání systému a schopnosti dodavatele zhotovit v krátké době prototyp budoucí aplikace nad vzorkem skutečných dat, jsou jednoznačným kritériem pro výběr konkrétního EIS. 7.1.3 Multidimenzionalita EIS Typickou vlastností EIS je multidimenzionalita, která umožňuje rychle a jednoduše vytvářet nové pohledy na data, jejich řazení do nových souvislostí, vyhledávání zákonitostí (trendových charakteristik), indikaci odchylek klíčových ukazatelů od plánovaných hodnot, práci s historií a anticipaci budoucího vývoje. Základem EIS je několikadimenzionální tabulka, umožňující rychle a pružně měnit jednotlivé dimenze, tedy měnit pohledy uživatele na modelovanou ekonomickou realitu. Pohled na ekonomiku jakékoliv organizace je také multidimenzionální. Pro ekonomické aplikace, jež jsou rozvinutelné v čase, je počet tří dimenzí, užívaný v tabulkových kalkulátorech, nedostatečný. U malých organizací manažer neztrácí globální přehled ani bez použití nástrojů Bl a dokáže Nástroje byznys inteligence, jejich struktura a důvody pro užívání Informační systémy pro taktické a operativní řízení (Management Information Systems - MIS) vycházejí z účetních a ekonomických systémů a uživatelé si v nich vyhledávají ty informace, které je zajímají. Pro jejich potřeby se často vytvářejí periodické výstupy z transakčních systémů, provádějí se sumarizace, modelové agregace a výběry informací (reporty). Níže uvedené patří do MIS (ABC/ABM) ABC produktové nákladové účetnictví (ABC product costing) • Customers Costing • Services Costing • Operativní zpětná vazba pro zdokonalování a participaci zaměstnanců a koncepci neustálého zlepšování výkonnosti - Cl (Operational feedback for learning, traning and continuous Improvement - Cl) • Nástroj к řízení tzv. nevyužité kapacity (Tool for managing unused capacity) • Další vstupy pro manažerský systém procesního řízení ABM sloužící pro kontrolu, plánování, podporu manažerského rozhodování a hodnocení výkonnosti (Inputs for ABM: planning, control, making decision and performance appraisal; i.e. KPI, NFPM...) • ABC/ABM value/process management ■ Process scoring and, ■ Process redesign ■ Process reengineering ■BPM MIS = FIS Podpora strategického rozhodování a řízení (Management Information System) Finanční informační (účetní) systém FIS(finančně účetní data a informace) určená pro finanční: plánování, kontrolu, podporu manažerských rozhodnutí a hodnocení výkonností (Planning, Control, Support Management Decision, Performance Appraisal) Manažerský informační systém (Management Information System, MIS), který je spoluvytvářen MA, musí přispívat k povzbuzení aktivního zapojení všech relevantních osob ve firmě do jejích procesů, tak aby její cíle (objectives) byly v souladu s cíli zaměstnanců, manažerů, vlastníků i popřípadě dalších zúčastněných subjektů (viz dále koncepci MBO). MIS musí být koncipován tak, aby umožnil vysoce motivovat pracovníky, musí rovněž umožnit všem zúčastněným aktivně se spolupodílet na řádném a efektivním chodu firmy a organizace. Těchto cílů je dosahováno podporou aktivit jednotlivců ze strany vedení, osobními motivačními a kariérními plány, rozvojem vnitrofiremní komunikace, stanovením zpětných vazeb (feed-back) a určením vhodných osobních povinností (duties), pravomocí (authorities) a odpovědností (responsibilities). Vazba na manažerský informační systém (integration to MIS) Manažerské účetnictví interaktivně zásobuje MIS včasnými, vhodnými, jasnými a nezkreslenými daty a informacemi, které umožňují manažerům přijímat správná a efektivní rozhodnutí. To znamená z dnešního pohledu rozhodnutí zvyšující kontinuálně přidanou i celkovou hodnotu firmě, podniku, případně organizaci. Tuto funkci může MIS plnit pouze za podmínky, že je funkční, transparentní, vhodně provázaný s účetním IS (accounting IS, AIS) a dostatečně flexibilní. Navíc musí být dostatečně integrován do celého IS firmy a mít i dostatečnou vypovídací schopnost. Systémy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems - DSS) mají schopnost provádět rozmanité analýzy dat bez potřeby složitého ovládání. Jsou především určeny pro podporu středních složek managementu. Jedná se o počítačovou podporu metod rozhodovací analýzy a operační systémové analýzy. Shodným rysem DSS je, že jsou orientovány na metodu. Poskytují managementu komfort v tom smyslu, že mu umožňují rychle provádět příslušné výpočty a manipulace se vstupními údaji. Na druhé straně předpokládají, že uživatel rozumí podstatě metody, ví, kdy a proč ji má použít a jaká vstupní data musí zajistit, aby ji mohl aplikovat na svůj problém. Poskytují i možnosti grafického zobrazení výsledků, jejich prezentaci a dokumentaci formou, která má pro řídicí pracovníky mnohem vyšší vypovídací schopnost. V             rozvoji informačních systémů dnes ale můžeme sledovat tři základní stadia vývoje: •             Elektronické/strojové zpracování dat (Elektronic Data Processing - EDP). •             Manažerské informační systémy (Management Information Systems - MIS). •             Systémy pro podporu rozhodování (Decision Support Systems - DSS). EDP jsou historicky nejstarší a byly podmíněny vznikem výpočetní techniky; jejich existence a rozvoj výrazně ovlivňovaly vývoj hardwaru a software. Důraz byl kladen na rozvoj algoritmů a aplikačních programů, které nahrazují rutinní operace. Výpočetní systémy byly navzájem isolované. Pojem MIS se objevuje kolem r. 1970. Výpočetní technika umožňovala již budování integrovaných systémů a MIS byly koncipovány tak, aby zajišťovaly veškerou informaci, kterou management podniku potřebuje. Tyto ambice MIS však byly neúspěšné, neúspěch je zřejmě zaviněn nezralostí technologií a nedostatečnou metodologií. MIS nejsou schopny plně zajistit potřeby managementu, pokud se jedná o řešení špatně strukturovaných problémů. Tyto důvody konečně vedly k vytvoření systémů pro podporu rozhodování. DSS se odpoutávají od technických problémů souvisejících s výpočetní technikou a soustřeďují se především na podporu manažerského rozhodování na vyšších úrovních. DSS se zaměřují na podporu řešení. Cílem systémů pro podporu rozhodování je podpora rozhodování zejména při řešení částečně strukturovaných či nestrukturovaných problémů se záměrem zvýšit účinnost rozhodnutí. Výrazným znakem systémů pro podporu rozhodování je jejich respektování zákonitostí procesu rozhodování a porozumění. Kladou si důraz na systémové sladění všech fází rozhodování. Respektují typ osobnosti řídícího pracovníka-manažera, informace se předávají v souladu se zákonitostmi kognitivity a psychologie (nejprve v agregované podobě, později desagregované, ve formě grafů, v podobě vyhovující právě konkrétní osobnosti řídícího pracovníka, apod.). Systémy pro podporu rozhodování si budují ve vztahu k uživateli svůj vlastní vnitřní management. Systémy pro podporu rozhodování jsou potřebné na všech úrovních rozhodování. Pokud jsou tyto systémy budovány v jedné instituci na různých úrovních, je nutné jejich vzájemné propojení. Budují se však relativně samostatně vedle systémů TPS a MIS; s těmito jsou informačně propojeny, ale mají též svou vlastní databázi. V rámci DSS a jejich činnosti je možno rozlišit čtyři přístupy к podpoře rozhodování, klasifikované podle poskytovaných typů údajů: •             DSS s pasivní podpora (tradiční - předkládá uživateli informace), •             Aktivní podpora (předkládá aktivně alternativy a domáhá se odezvy). •             Normativní podpora (dominují celému rozhodovacímu procesu). Podle úrovně manažerských aktivit (rozhodovacích aktivit) v podnicích a institucích se DSS klasifikují do úrovní: •             DSS pro operativní řízení •             DSS pro manažerské řízení •             DSS pro strategické plánování Počet rozhodovatelů, kteří budou DSS využívat, klasifikuje DSS do dvou skupin: •             DSS mohou podporovat malé skupiny manažerů, využívající jednotlivé počítače •             DSS mohou podporovat velké skupiny manažerů pracujících v prostředí sítě klient-server (Enterprise-Wide DSS) Podle toho, v které oblasti rozhodovacího procesu je těžiště podpory, je možno DSS charakterizovat jako: •             DSS orientované na řízení dat •             DSS orientované na řízení modelů •             DSS orientované na řízení a správu dokumentů •             DSS orientované na řízení znalostí •             DSS orientované na řízení komunikace Podle rozhodovacích úloh, které podporují lze DSS rozdělit na •             obecné DSS pro podporu relativně obecných postupů, •             specifické DSS podporující speciální úlohy, •             Ad hoc DSS konstruované pro okamžité úlohy. Žádný z těchto typů podpory rozhodovacího procesu nelze klasifikovat jako lepší nebo horší, protože v koncepci DSS je zdůrazňována především efektivnost podpory a efektivnost rozhodování a záleží tedy na konkrétní situaci, který typ systému podpory bude z tohoto hlediska nejvhodnější. Vzájemnou komunikaci mezi DSS a institucí je třeba dokonale přizpůsobit prostředí, v němž rozhodování probíhá (organizace, motivace, emoční ladění).

Národní knihovna ČR

Ekonomické vědy, obchod

* PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy: manažerské účetnictví v praxi. 2., výrazně rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 735 s. ISBN 978-80-247-3024-0.* SODOMKA, Petr a KLČOVÁ, Hana. Informační systémy v podnikové praxi. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Brno: Computer Press, 2010. 501 s. ISBN 978-80-251-2878-7.* MOLNÁR, Zdeněk. Manažerské informační systémy. Vyd. 1. V Praze: České vysoké učení technické, 2010. 116 s. ISBN 978-80-01-04596-1.* BROŽOVÁ, Helena, ŠUBRT, Tomáš a HOUŠKA, Milan. Modely pro řízení znalostí a podporu rozhodování. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007. 117 s. ISBN 978-80-213-1633-1.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aky-je-rozdiel-medzi-eis-mis-a-dss

sk

Aký je rozdiel medzi obyčajným projektom a riadením projektu v IT oblasti?

Dobrý deň,otázka sa týka projektového manažérstva. Projekt, ktorý je riadení v IT oblasti má iné špecifiká, než "klasický" projekt. Aké sú rozdiely?Ďakujem

Dobrý den, protože jde o rozsáhlé odborné téma, doporučujeme Vám prostudovat tuto publikaci: DAVIS, Barbee, ed. 97 klíčových znalostí projektového manažera. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 240 s. ISBN 978-80-251-2854-1. Tato publikace se zabývá řízením projektů, komunikací, projektovými procesy, vývojem nového softwaru, managementem IT programů apod. Další doporučené publikace: ŠTĚDROŇ, Bohumír. Manažerské řízení a informační technologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 156 s. ISBN 978-80-247-2052-4. SCHWALBE, Kathy. Řízení projektů v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007. 720 s. Kompletní průvodce. ISBN 978-80-251-1526-8. DOLEŽAL, Jan a kol. Projektový management podle IPMA. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 507 s. Expert. ISBN 978-80-247-2848-3.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aky-je-rozdiel-medzi-obycajnym-projektom-a-riadenim-projektu-v-it-oblasti

sk

Akým spôsobom sa rozhoduje o tom aké dáta zbiera Český statistický úŕad?

Zaujímam sa o to, akým spôsobom sa rozhoduje o tom, aké údaje/dáta ČSÚ zbiera a fakt, či sa zverejňujú všetky nazbierané dáta - resp. či existujú tzv. neverejné dáta. Dá sa k týmto dátam nejako dostať? Sú dáta dostupné verejnosti aj inak ako cez Verejnú databázu ČSÚ?

Dobrý den, níže přikládáme plán statistických zjišťování pro rok 2019. Sběr dat je často zaveden v reakci na potřebu zákona, nařízení, doporučení, vyhlášky ustanovené buď naším vládním systémem, anebo EU. https://www.czso.cz/csu/vykazy/program-statistickych-zjistovani-na-rok-2019_1 Vyplněním a odevzdáním výkazů se vytvářejí statistické informace o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejich poskytování a zveřejňování. Data slouží pro zajištění srovnatelnosti statistických informací a pro plnění závazků z mezinárodních smluv (zejména právní předpisy EU), kterými je Česká republika vázána. Účel každého zjišťování je uveden ve vyhlášce o Programu statistických zjišťování na příslušný rok. Poskytnuté informace slouží např. pro výpočet hrubého domácího produktu, míry inflace apod., dále tvoří základ pro tvorbu hospodářské politiky ČR (např. rozvoj infrastruktury, omezení negativních dopadů na životní prostředí), ovlivňují příspěvky ČR do EU a také čerpání dotací z fondů EU. Užitek a potřebnost sběru dat nejsou dány tím, že Český statistický úřad údaje shromáždí, ale že o získaných skutečnostech poskytne informace jiným místům, např. státním orgánům a institucím, která na jejich základě budou přijímat rozhodnutí a opatření směřující k rozvoji společnosti. Údaje slouží také pro informování veřejnosti, pro potřeby podnikatelské sféry, vědeckou a výzkumnou činnost a pro plnění informačních povinností ČR vůči mezinárodním organizacím a zahraničním subjektům (Eurostat, OSN, EU, ECB, OECD atd.). Neveřejná data samozřejmě dostupná veřejnosti nejsou. ČSÚ využívá opatření a nástroje pro zajištění ochrany dat, které zajišťují nakládání s důvěrnými údaji ze statistických zjišťování i s údaji z administrativních zdrojů tak, aby nemohly být neoprávněně změněny, zničeny, ztraceny, přeneseny či jinak zneužity a sloužily výhradně pro statistické účely. Ochrana důvěrnosti vykázaných údajů je zajištěna § 16 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. ČSÚ zpracovává osobní údaje ze statistických zjišťování na základě zákonného důvodu splnění právní povinnosti. Zpracování osobních údajů je v souladu s principy ochrany osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (GDPR – podrobnější informace jsou na adrese http://www.czso.cz/csu/czso/ochrana-osobnich-udaju-gdpr). Pokud potřebujete tyto základní neveřejné informace badatelsky zkoumat, obraťte se na ČSÚ. Více informací naleznete na:https://www.czso.cz/csu/vykazy/nejcastejsi_otazky_a_odpovedi_faq?p_p_id=sucrrisfaqweb_WAR_faqportlet&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=2&p_p_col_pos=1&_sucrrisfaqweb_WAR_faqportlet__facesViewIdRender=%2Fviews%2FSeznam.xhtml

Národní knihovna ČR

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/akym-sposobom-sa-rozhoduje-o-tom-ake-data-zbiera-cesky-statisticky-urad

sk

Alapatryky

Dobrý den, při opětovném čtení Kladiva na čarodějnice od Václava Kaplického (páté vydání, 22-050-87) jsem narazil na větu: "Vína moravského, uherského a rakouského bylo několik soudků, nechybělo ani cyperské malvazí pro ženské pohlaví, všelijakých lahůdek od zvěře pernaté i srstnaté, paštěk, alapatryků a konfet byly plné mísy." Jednalo se o hostinu na svatbě Marie Sattlerové.Zajímalo by mne, co jsou to ty "alapatryky". Dalo by se to někde dohledat?Děkuji

Dobrý den, Váš dotaz je zajímavý nejen z toho důvodu, že chcete vědět, co slovo znamená, ale ještě by bylo zajímavé zjistit, jak jméno pokrmu bylo správně. Našli jsme totiž název maličko odlišný od toho,  který uvádí Václav Kaplický ve své knize Kladivo na čarodějnice. Dotaz jsme konzultovali s pracovníky Ústavu pro jazyk český AV ČR a z jejich odpovědi vybíráme: slovo má více variant, jedná se o slovo přejaté ze španělštiny. Je to pojmenování husté polévky, něco jako dnešní "olla podrida", v překladu "zkažený hrnec";  polévka připravená z hovězího, vepřového a telecího masa, slaniny, uzeniny a zeleniny viz např.http://www.receptyonline.cz/recept--olla-podrida--5773.html. V barokní češtině slovo označovalo vybrané jídlo, platilo za jídlo opravdu luxusní, náročné na přípravu,  jídlo exotické, jiné než z kuchyně domácí. Z čeho se ale  tehdy přesně připravovalo, toť prý otázka, mohlo se to i výrazně lišit. Jak jsme se dozvěděli, jednalo se o takový "španělský eintopf";  časem slovo nabylo negativního významu ve smyslu zmatek, chaos, na které platí dnešní " dělat z něčeho guláš".

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alapatryky

cs

Albatros

Dobrý den,zajímalo by mě jaké knihy Albatrosu byli nějakým způsobem oceněny jak v ČR tak ve světe. A jací jsou hlavní autoři AlbatrosuDěkuji za odpověď

Dobrý den, Od založení Státního nakladatelství dětské knihy v roce 1949 se nakladatelství dočkalo celé řady ocenění. Ucelený přehled všech cen, vyznamenání a ocenění udělených do roku 1983 můžete nalézt v publikacích: * ŠNOBR, Jan, ed. Bibliografický soupis 1949-1963: Státní nakladatelství dětské knihy, Praha. Praha: SNDK, 1966. 651, [3] s. * PETRTÝL, Miroslav, ed. Bibliografický soupis knih, časopisů a ostatních publikací edice SNDK. 1964-1968. Praha: Albatros, 1970. 421 s. * CHARVÁTOVÁ, Věra, ed. a TUPÁ, Alena, ed. Bibliografický soupis knih a ostatních publikací edice Albatros 1969-1973. 1. vyd. Praha: Albatros, 1975. 456, [3] s. * DITMAROVÁ, Věra, ed. a TUPÁ, Alena, ed. Bibliografický soupis knih a ostatních publikací edice Albatrosu 1974-1978. Praha: Albatros, 1980. 564, [2] s. * MÁZLOVÁ, Albína, ed. Bibliografický soupis nakladatelství Albatros. 1979 - 1983. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986. 571 s. K těm nejvýznamnějším zahraničním patří například Velká cena ze Světové výstavy v Bruselu 1958 (přehled oceněných knih viz Bibliografický soupis 1949-1963), Zlatá medaile na Internationale Buchkunst Ausstellung  z roku 1965 za knihy (B. Němcová: Pohádky Boženy Němcové; E. Petiška : Staré řecké báje a pověsti; E. Vrchlická : Z oříšku královny Mab), "Die Oesterreichische Staatspreis für Kinderbücher" 1967 (Václav Čtvrtek : Čáry máry na  zdi), " Fiera di Bologna" 1968 (první cena za knihu E. Petišky : příběhy, na které svítilo slunce), Premio grafico di Bologna, 1973 ( 1. cena - M. Krügerová : Hodina nachové růže (ilust. Jana Sigmundová), "Premio grafico di Bologna" 1982, hlavní cena - L.Carroll: Alenka v kraji divů Za zrcadlem (ilustr. M. Prachatinská), Mezinárodní knižní veletrh v Lipsku, 1983 - zlatá medaile pro Květu Pacovskou za knihu: V. Gebhartová: Král, král na dudy hrál. Kromě výše uvedených hlavních cen ovšem byla celá řada knih z nakladatelství Albatros oceněna druhým či třetím místem, popřípadě čestným uznáním. Velkého počtu ocenění se knihy z nakladatelství Albatros dočkaly na domácích soutěžích. Mimo jiné byla a je udílena i cena nakladatelství Albatros. Celkový přehled cen a oceněných naleznete v již zmíněných bibliografických publikacích nakladatelství  SNDK, později Albatrosu. Na českém trhu nemělo nakladatelství Albatros konkurenci. Většina českých prozaiků, básníků a ilustrátorů zabývajících se tvorbou pro děti  s nakladatelstvím Albatros spolupracovala či byla jejich díla v nakladatelství Albatros vydávána. Výčet by byl opravdu velmi dlouhý. Pro zajímavost uvádíme alespoň některé z ilustrátorů. Knihy, které vyšly v nakladatelství Albatros, ilustroval například  Jiří Trnka, Josef Lada, Zdeněk Miler, Mikoláš Aleš, Adolf Born, Cyril Bouda, Zdeněk Burian, Josef Čapek, Gabriela Dubská, Dobroslav Foll, Mirko Hanák, Miloslav Jágr, Ota Janeček, Arnošt Karásek, Zdeněk Kudělka, Kamil Lhoták, Ondřej Sekora či Helena Zmatlíková (aj.). Celkový přehled vydaných knih, jejich autorů a ilustrátorů můžete nalézt v již zmíněných publikacích. Pro zajímavost uvádíme nej nakladatelství Albatros: Nejoblíbenější knižní hrdina: Krtek od Zdeňka Milera (celkem prodáno 3,5 milionu knih) Nejvydávanější Autor - Josef Lada (14 milionů knih) Nejvydávanější kniha: Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce (vydáno sedmnáct-krát v celkovém nákladu 950 ti-síc výtisků) Nejoblíbenější "novodobý" knižní hrdina: Harry Potter (celkem prodáno 1,5 milionu knih v češtině) Kniha s největším jednorázovým nákladem: Eduard Štorch: Osada Havranů (1982 - 250 tisíc výtisků) Kniha s největším jednorázovým nákladem po roce 1989: J. K. Rowlingová: Harry Potter a Fénixův řád (2004 - 235 tisíc výtisků) Nejvydávanější leporelo: Josef Lada: Říkadla (vyšlo sedmnáctkrát v celkovém nákladu 1,4 milionů výtisků) Celkový počet titulů vydaných v albatrosu: 10 272 Celkový náklad všech titulů: 360 milionů výtisků

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albatros

cs

Albert Einstein

Na jakém základě Albert Einstein objevil teorii relativity a pojem, že všeje relativní? Opravdy byl šílený? Jaký je jeho životopis?

Dobrý den, odpověď na Váš dotaz by byla velmi obsáhlá, proto Vám doporučujeme prostudovat některý z níže uvedených zdrojů, kde hledané informace naleznete: 1) Schwartz, Joseph; McGuiness, Michael. Einstein: pro začátečníky. Brno: Ando Publishing, 1996. 2) Albert Einstein: Teorie relativity. Brno: Vysoké technické učení v Brně, nakladatelství VUTIUM, 2005. ISBN 80-214-2916-X. 3) Neffe, Jürgen. Einstein: životopis. Praha: Argo, 2006. ISBN 80-7203-742-0. 4) Horský, Jan. Albert Einstein : genius lidstva. Praha : Prometheus, 1998. ISBN 80-7196-093-4 (brož.) 5) Balibar, Françoise. Einstein : radost z myšlení. [Praha] : Slovart, 1995. ISBN 80-85871-33-5 (brož.) 6) Einstein, Albert. Jak vidím svět. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1993. ISBN 80-7106-078-X (váz.) 7) Goldsmith, Mike. Albert Einstein a jeho nafukovací vesmír. V Praze : Egmont ČR, 2005. ISBN 80-252-0252-6 (brož.) 8) Infeld, Leopold. Albert Einstein : Jeho dílo a vliv na náš svět. Praha : Naše vojsko, 1958. Všechny uvedené publikace má ve fondu např. Národní knihovna ČR, jejich záznamy si vyhledáte v elektronickém katalogu NKC Všechny uvedené publikace má ve fondu např. Národní knihovna ČR, jejich záznamy si vyhledáte v elektronickém katalogu NKC: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=nkc zadáním příslušného výrazu do pole autor nebo název. Možnosti vypůjčení dokumentu získáte vždy kliknutím na ikonku Exempláře. Pro vypůjčení knih však musíte být registrovaným čtenářem Národní knihovny, pokud jím nejste a budete mít o registraci zájem, více informací naleznete na adrese http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Jak_to_tady_chodí&submenu3=98.http://www.google.com Pomoci Vám může i některý z následujících odkazů (více získáte např. z vyhledávače Google, Internetová encyklopedie Wikipedia: http://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_Einstein, Životopis na serveru converter.cz: http://www.converter.cz/fyzici/einstein.htm, Život A. Einsteina na serveru cez.cz: Životopisy online: http://zivotopisyonline.cz/albert-einstein.php a další.

Národní knihovna ČR

Fyzika a příbuzné vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albert-einstein

cs

Albert Einstein, astronomie

S jakými českými astronomy se mohl Albert Einstein za svého ročního působení v praze potkat? Mohl v té době navštívit Petřínskou hvězdárnu?

A. Einstein působil v Praze na německé Karlově univerzitě v r. 1911/12. V té době nemohl navštívit petřínskou hvězdárnu, neboť ta byla otevřena až r. 1928 a záměr vybudovat ji vznikl v r. 1917. Za svého pobytu v Praze se nepochybně stýkal se svými kolegy na německé univerzitě a pravděpodobně i s českými astronomy. Více se o historii české astronomie dočtete např. v článku Jiřího Grygara (na adrese:http://fyzika.gjar-po.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=32) - zde najdete i jména astronomů, s nimiž se Einstein mohl setkat).

Národní knihovna ČR

Fyzika a příbuzné vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albert-einstein-astronomie

cs

Albert Einstein profesorem na pražské Německé univerzitě

Kdo povolil Albertu Einsteinovi rezignaci na pozici profesora německé univerzity v Praze před odchodem do Švýcarska?

Albert Einstein ukoncil sve pusobeni na Nemecke univerzite v Praze v polovine roku 1912, jeho rezignaci oficialne potvrdil cisar Frantisek Josef I.Tuto informaci spolu s ostatnimi zajimavostmi a velmi podrobnym popisem Einsteinova zivota nejen v Praze naleznete na webove strancehttp://www.einstein-website.de/, odkaz Biography a pote Albert Einsteins Prager Jahre, stranka nabizi i anglicke rozhrani.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albert-einstein-profesorem-na-prazske-nemecke-univerzite

cs

Albert Schweitzer

Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na zdroje,které se týkají Alberta Schweitzera. Všechny publikace, které se týkají jeho života a osoby. Děkuji

Dobrý den,služba Ptejte se knihovny neposkytuje zhotovení rešerší (viz pravidla služby na adresehttp://www.ptejteseknihovny.cz/zadani-dotazu/#pravidla), z tohoto důvodu Vám tedy nemůžeme vypsat "všechny publikace, které se týkají jeho života a osoby" tak, jak píšete ve Vašem dotazu. Doporučíme Vám však informační zdroje, ve kterých můžete požadované publikace dohledat. Jedná se především o katalogy dostupné na adresehttp://aleph.nkp.cz/F/. Zde můžete využít především:* online katalog Národní knihovny ČR (NKC)* Souborný katalog ČR (SKC) - zde naleznete literaturu i v dalších českých knihovnách spolu s informacemi o její dostupnosti v knihovnách* Česká národní bibliografie (ČNB) - knihy napsané/přeložeené českými autory v českém jazyce* Články v českých novinách, časopisech a sbornících (ANL) - báze obsahuje záznamy článků z vybraných českých periodik od r. 1991 (báze je také dostupná jako předpřipravená skupina ANL+ v rámci Jednotné infomační bránywww.jib.cz, zde je ovšem navíc obohacena o záznamy článků dodávaných společnostmi Anopress a Newton Media; více informací o bázi na adresehttp://info.jib.cz/news/anl) Dalším užitečným zdrojem pro vyhledání literatury může být již zmíněná Jednotná informační brána (www.jib.cz), jejímž prostřednictvím můžete vyhledávat z jednoho rozhraní ve více katalozích najednou, mimo jiné také v zahraničních knihovnách. Ukázkou Vám uvádíme publikace, které se přímo vztahují k osobě Alberta Schweitzera vyhledané prostřednictvím SKC:Knihy o Albertu Schweitzerovi: * FRYER, Paul Herbert. Albert Schweitzer: Život a dielo. 1. vyd. Bratislava:Obzor, 1983. 222 s. * OERMANN, Nils Ole. Albert Schweitzer, 1875-1965: eine Biographie. München:Beck, 2009. 367 s. ISBN 978-3-406-59127-3. * SCHWEITZER, Albert a CICOVACKI, Predrag, ed. Albert Schweitzer's ethicalvision: a sourcebook. New York: Oxford University Press, 2009. 254 s. ISBN 978-0-19-537789-7. * SCHWEITZER, Albert a LOTAR, Petr, ed. O smyslu života: rozhovor v pěti: ze života a díla Alberta Schweitzera. Praha: Primus, 1995. 79 s. ISBN 80-85625-44-X. Knihy od Alberta Schweitzera (jako autor): * SCHWEITZER, Albert. Albert Schweitzer. Vyd. ve Vyšehradu 1. Praha:Vyšehrad, 1989. 308 s. ISBN 80-7021-010-9. * SCHWEITZER, Albert. Lidé v pralese. 9. vyd., (V Orbisu 5.). Praha: Orbis, 1975. 317 s. Cesty. * SCHWEITZER, Albert. Nauka úcty k životu. 1. vyd. v této podobě. Praha:DharmaGaia, 1993. 40 s. ISBN 80-901225-7-4. Knih je velké množství, uvedené tituly jsou pouze ilustrační. Při vyhledávání jsme zadali jednoduché klíčové slovo "Schweitzer". Je samozřejmě více než pravděpodobné, že zmínky o této osobnosti budou i v publikacích, které se k němu primárně nevztahují - např. pokud si uvědomíme, že byl držitelem Nobelovy ceny, bude patrně zmíněn i v knihách o nositelích této ceny. V těchto případech by bylo potřeba z jeho životopisů načíst oblasti zájmu, ve kterých se pohyboval (např. cestovatelství, hudba, filozofie,atd.) a pokud bude Váš zájem skutečně hluboký, nalézt knihy o osobnostech i v těchto oblastech. Služby Ptejte se knihovny konkrétní tituly neprochází, ale pomoci by Vám mohlo vyhledání prostřednictvím "slov z obsahu", které je možné v online katalogu NKC na adresehttp://aleph.nkp.cz/F/. Zajímavé informace byste mohla čerpat i z webových stránek Institutu Alberta Schweitzera, které naleznete na adresehttp://www.iseps.org.uk/.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albert-schweitzer

cs

Albertina Marie Barbora Ferlesiová

Kde bych mohl najít informace o zpěvačce jménem Albertina Marie Barbora Ferlesiová (Ferlešová, * 12.7.1838 v Praze, + 5.2.1921 Stuttgart)?

Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo nalézt rozsáhlejší informace o Albertině Ferlesiové.  Nejpodrobnější heslo uvádí Československý hudební slovník osob a institucí, vyjmenována jsou zde její angažmá, několik základních informací z osobního života a také jsou uvedeny některé články z dobového tisku, mělo by jít především o kritiky jejích vystoupení. Další heslo věnované A.Ferlesiové najdete v Ottově divadelním slovníku. * Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1, A-L. Praha : Státní hudební vydavatelstí, 1963. s. 307-308.* Ottův divadelní slovník. A-Frýda. Praha : J.Otto, [1919]. s. 827.*http://www.musicamigrans.de/pages/individual/person.php?id=topic-222399* KLÁŠTERSKÝ, Ant. Vzpomínky a portrety. Praha : Fr.Borový, 1934. s. 475-477.* fotografie náhrobkuhttp://foto.mapy.cz/43961-Olsansky-romantismus-95 Databáze RIPM (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_ripm.htm) uvádí tři články související s A.Ferlesiovou, podle názvu by opět mělo jít o kritiky:* S. [Subsection] [Berlin] Fr. Kierschner als engagirtes Mitglied --- Neue Acquisitionen im Opernpersonal [Woworsky (Tenor), Betz (Bariton), Frl. Ferlesi, Frl. Pollack, Frl. De Ahna, Frl. Härting, Formes (Tenor)]. Monatschrift für Theater und Musik. 1859, Jg. V,  NUSoUS 49 (7. December 1859), s. 787-88.* GUMPRECHT, Otto. Berliner Musikbericht. Die königliche Oper --- Klassische Richtung des Repertoirs --- Novitäten --- Offenbach's "Mädchen von Elisonzo" --- Auber's "Ballnacht" --- Donizetti's "Favoritin" [Johanna Jachmann-Wagner] --- Hérold's "Zweikampf" [Frl. Ferlesi] --- Concerte [Sternscher Verein. Domchor. Löwe, "Das Hohelied Salomonis" (Oratorium). Quartettvereine]. Monatschrift für Theater und Musik. 1860, Jg. VI, NUSoUS 1 (4. Jänner 1860), s. 6-9.* [Section] (Berlin, Jan. 20) [Royal Opera: Wagner, "Tannhäuser"; Woworsky (tenor), Johanna Wagner, Ferlesi, Betz. Beethoven, "Fidelio"; Koester, Krueger. Weber, "Oberon"; Koester, Härting, Woworsky, Krause. Gluck, "Orfeo ed Euridice"; Johanna Wagner, Wippern. Mozart, "Così fan tutte"; Köster, Bosttcher, Herrenburg, Salomo, Bost. Wagner, "Lohengrin"; Wippern, Johanna Wagner, Formes. Meyerbeer, "Robert le Diable"; Woworsky. Repertoire for two weeks. Spohr, "Jessonda"; Wippern, Betz]. Dwight's Journal of Music. 1860, vol. XVI, Nr. 22 (February 25, 1860), s. 381-82. Domníváme se, že další, byť dílčí informace, o její kariéře byste mohl najít v dobovém tisku, případně v literatuře věnované jednotlivých operním scénám, kde A.Ferlesiová působila. Jak jsme již uvedli, v Československém hudebním slovníku osob a institucí je zmíněno několik článků, převážně z Národních listů. Toto periodikum je dostupné v digitální knihovně Kramerius  (http://kramerius.nkp.cz,http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPeriodical.do?id=12220&it=0), plný přístup k naskenovaným číslum do roku 1880 je i mimo NK ČR, čísla vydaná po roce 1881 jsou dostupná pouze v NK ČR. V systému Kramerius jsou dostupná i další periodika z 19.století (např. Bohemia, Politik, Pražské noviny), i v těchto je možné vyhledávat kritiky a další články, nejlépe pokud znáte datum konkrétního představení, na které by reagovaly. Součástí systému Kramerius je i vyhledávání v digitizovaných textech, vzhledem k nižší kvalitě originálních skenovaných dokumentů nemusí však být hledání vždy úspěšné. V rakouské digitální knihovně ANNO (http://anno.onb.ac.at/) jsou pak volně přístupné další pražské německé noviny Prager Tagblatt (http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb).Další zmínky o A.Ferlesiové je možné vyhledat v Google Books (http://books.google.com), kde jsou krome knih zdigitalizovaná i některá starší periodika. Zpěvačka používala v zahraničí jméno Alberta Ferlesi, případně Alberta Ferlesová, při vyhledávání bychom Vám doporučili zadávat pouze příjmení. Část zdigitalizovaných dokumentů je v Google Books volně přístupná, u části je možné prohlížet pouze vybrané pasáže, případně dokument není volně dostupný. V Archivu hlavního města Prahy (http://www.ahmp.cz) by se měly nacházet dokumenty k pozůstalosti A.Ferlesiové a Nadaci A.Ferlesiové pro staré, chudé učitelky hudby (http://vademecum.ahmp.cz/vade/centrum.mhtml?rs=1&si=9HDXgAIXfNpudlNn&mn=hl, do hledání zadejte dotaz Ferlesi). Další informace by Vám snad mohli poskytnout pracovníck Českého muzea hudby -http://www.nm.cz/ceske-muzeum-hudby/sbirky.php.

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albertina-marie-barbora-ferlesiova

cs

Albrecht Habsburský jako moravský markrabě

Dobrý den, ráda bych se něco dozvěděla o Albrechtu Habsburském v úřadu moravského markraběte. Mohli byste mi doporučit literaturu, ve které bych tyto informace našla?Děkuji.

Dobrý den, Albrecht II. Habsburský, vévoda rakouský, král český, uherský a německý, markrabě moravský Albrecht ll Habsburský se narodil 16.8.1397 Období vlády: od prosince 1437 – král uherský, od 29.7.1438 – král český a německý. Předchůdce: Zikmund Lucemburský Nástupce: Ladislav Pohrobek Stal se následníkem svého tchána císaře Zikmunda Lucemburského, kterého podporoval v boji proti husitům a souhlasil s jeho politikou. V roce 1421 se Albrecht zasnoubil se Zikmundovou jedinou dcerou Alžbětou. Císař Albrechta pověřil zprávou Moravy a to bylo příčinou odlišného vývoje Čech a Moravy, ve které se husitství příliš neuchytilo. V roce 1423 dal Zikmund Albrechtovi Moravu v léno a tím porušil ustanovení Karla IV., že tato země nesmí být zcizena. Císař se snažil zajistit svému zeti dědická práva. Když umíral, uherský sněm splnil jeho vůli a v prosinci 1437 Albrechta zvolil. Vdova po Zikmundovi, Barbora, prosazovala neplnoletého polského krále Vladislava lll., který byl jejím příbuzným. Chtěla se stát regentkou. Česká šlechta a měšťanstvo si také představovali panovníka z rodu Jagellonců. Polský dvůr v Čechách prosazoval své nároky a to i s pomocí vojenského útoku. Albrecht zvítězil a 29.7.1438 byl v Praze korunován českým králem a ještě před tím králem německým. Poté odcestoval do Uher, které byly ohroženy Turky. Následkem morové nákazy onemocněl a cestou do Vídně 27.10.1439 zemřel. Jeho jediný syn Ladislav, zvaný Pohrobek, kterého měl s Alžbětou Lucemburskou se narodil pět měsíců po jeho smrti. (Stručná informace čerpána z Wikipedie) Další zdroje, které bychom chtěli doporučit: VOCELKA, Karl, HELLER, Lynne. Soukromý svět Habsburků. Život a všední dny jednoho rodu. Plzeň: Plejáda publishing, 2011 KUTHAN, Jiří. Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců.Díl první Král a šlechta. Praha: Univerzita Karlova, 2010. ŠULA, Jan.Co na Řípu ještě nevěděli aneb od Václava III. k Ludvíku jagellonskému. Kapitoly z českých dějin. 2. Díl. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2006. Všední a sváteční život na středověkých dvorech. Dvory a rezidence ve středověku III. Mediiaevalia Historica Bohemica 12, 2009, Supplementum 3. Praha: Historický ústav, 2009. RYANTOVÁ, Marie, VOREL, Petr.Čeští králové. Praha - Litomyšl: Paseka, 2008.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albrecht-habsbursky-jako-moravsky-markrabe

cs

Albrecht z Valdštejna výška a velikost obuvi

Vážená paní, vážený pane,je prosím známo kolik měřil, popř. vážil, Albrecht z Valdštejna a jakou měl velikost obuvi?Děkuji.

Vážená paní, osobnosti Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna bylo věnováno velké množství  odborné, populární i zcela beletristické literatury. Většina z odborných prací pak popisuje i vévodovu postavu. Z nejkvalitnějších historiografických zpracování v českém jazyce uveďme alespoň: PEKAŘ, Josef.Valdštejn : 1630-1634 : (dějiny valdštejnského spiknutí). 3. vyd. Praha : Academia, 2008.687 s. ISBN 978-80-200-1659-1 JANÁČEK, Josef.Valdštejn a jeho doba.2. vyd. Praha : Epocha, 2003. 636 s. ISBN 978-80-86328-17-1 POLIŠENSKÝ, Josef, KOLLMANN, Josef.Valdštejn : ani císař, ani král.1. vyd. Praha : Academia, 1995. 224 s. ISBN:80-200-0558-7 KOLLMANN, Josef.Valdštejn a evropská politika 1625-1630 : historie 1. generalátu.Praha : Academia, 1999. 452 s. ISBN80-200-0692-3 KOLLMANN, Josef.Valdštejnův konec : historie 2. generalátu 1631-1634.1. vyd.. Praha : Academia, 2001. 275 s. ISBN 80-200-0336-3 Valdštejn : Albrecht z Valdštejna : Inter ara silent musae?1. vyd. Praha : Academia, 2007. 621 s. ISBN:978-80-200-1565-5 Valdštejnovým zdravotním stavem se zabýval v jedné kapitove také: LESNÝ, Ivan.Zprávy o nemocech mocných : významné historické postavy očima neurologa.2. dopl. vyd. Praha Horizont, 1989. 490 s. ISBN:80-7012-010-X či přímo antropolog Prof. MUDr. RNDr. h.c. Emanuel Vlček, DrSc.: VLČEK, Emanuel.Jak zemřeli : významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství.1. vyd.. Praha : Academia, 1993. 279 s. ISBN:80-200-0400-9 z jehož výzkumů Valdštejnových kosternách pozůstatků vycházela většina dalších autorů. Podle něho byl Albrecht z Valdštejna vysoký 168-171 cm (podle propočtů ze všech kostí), respektive 170-171,5 cm (podle propočtů z dlouhých kostí). Byl střední, robustní, dobře nasvalené postavy, s postupující nemocí ale hubl a před smrtí byl značně pohublý. Přesnou tělesnou váhu tedy určite nelze, je třeba spokojit se s tímto popisem. Pokud jde o velikost nohy, dle dochovaných bot měl velikost č. asi 38 (délka podrážky 27 cm) - viz Valdštejn : Albrecht z Valdštejna : Inter ara silent musae?1. vyd. Praha : Academia, 2007. s. 505. ISBN:978-80-200-1565-5 Další exponáty z Valdštejnovy osobní pozůstalosti, které mohou poskytnout informace o jeho tělesných rozměrech, můžete vidět v Chebském muzeu (viz https://muzeumcheb.cz/albrecht-z-valdstejna/)

Vojenský historický ústav - knihovna

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

PEKAŘ, Josef. Valdštejn : 1630-1634 : (dějiny valdštejnského spiknutí). 3. vyd. Praha : Academia, 2008. 687 s. ISBN 978-80-200-1659-1JANÁČEK, Josef. Valdštejn a jeho doba. 2. vyd. Praha : Epocha, 2003. 636 s. ISBN 978-80-86328-17-1POLIŠENSKÝ, Josef, KOLLMANN, Josef. Valdštejn : ani císař, ani král. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 224 s. ISBN:80-200-0558-7KOLLMANN, Josef. Valdštejn a evropská politika 1625-1630 : historie 1. generalátu. Praha : Academia, 1999. 452 s. ISBN 80-200-0692-3KOLLMANN, Josef. Valdštejnův konec : historie 2. generalátu 1631-1634. 1. vyd.. Praha : Academia, 2001. 275 s. ISBN 80-200-0336-3Valdštejn : Albrecht z Valdštejna : Inter ara silent musae? 1. vyd. Praha : Academia, 2007. 621 s. ISBN:978-80-200-1565-5LESNÝ, Ivan. Zprávy o nemocech mocných : významné historické postavy očima neurologa. 2. dopl. vyd. Praha Horizont, 1989. 490 s. ISBN:80-7012-010-XVLČEK, Emanuel. Jak zemřeli : významné osobnosti českých dějin z pohledu antropologie a lékařství. 1. vyd.. Praha : Academia, 1993. 279 s. ISBN:80-200-0400-9https://muzeumcheb.cz/albrecht-z-valdstejna/a další internetové zdroje

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/albrecht-z-valdstejna-vyska-a-velikost-obuvi

cs

Alena Rejtharová

Dobrý den,potřebovala bych zjistit informace o paní Aleně Rejtharové. Vše mě směruje k vaší knihovně, ale vůbec netuším zda u vás pracovala.Pracuji na Slovníku českých knihovníků a jakákoliv informace mi pomůže.Předem děkuji

Osobnosti paní Aleny Rejtharové je věnován příspěvek ve sborníku, vč. bibliografie jejích prací, novinových a časopiseckých článků): KOMOROUSOVÁ, Ivanka. Poděkování Aleně Rejtharové (nar. 14.7.1931). In: Státní vědecká knihovnaaVyčichlo, Jaroslav, ed.50 let Státní vědecké knihovny v Plzni: studie, data, vzpomínky. Vyd. 1. Plzeň: Státní vědecká knihovna v Plzni, 2000, s. 243-247 264 s. ISBN 80-85093-57-X.V SVK PK pod signaturou: 31A88448V tomtéž sborníku je pak uvedeno, že paní Alena Rejtharová pracovala v SVK  od 15.8.1963 do 15.10.1988 (tj. 3 pracovní poměry - 4 roky 101 dnů).K tomu viz citace:KEPLOVÁ, Marie a KVĚTOŇOVÁ, Václava. Zaměstnanci SVK v Plzni. In: Státní vědecká knihovnaaVyčichlo, Jaroslav, ed.50 let Státní vědecké knihovny v Plzni: studie, data, vzpomínky. Vyd. 1. Plzeň: Státní vědecká knihovna v Plzni, 2000, s.185. ISBN 80-85093-57-X.V SVK PK pod signaturou: 31A88448

Plzeň-město

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Katalogy a kartotéky SVK PK a Souborný katalog ČR

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alena-rejtharova

cs

alergeny v rostlinách

Prosím dá se někde najít seznam rostlin (potravin) po zadání potravinového alergenu? Např.zadám beta-karoten obsahuje ...a on se zobrazí.Díky za info

Dobrý den, tak jak dotaz pokládáte, by mohla fungovat snad nějaká mobilní aplikace.  Nebo se zkuste obrátit na nějaké kompetentní místo, např. Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Informační centrum bezpečnosti potravin apod. Posílám odkaz na internetové stránky pro běžné uživatele. http://www.nutridatabaze.cz/,http://www.allallergy.net/,https://nac.allergyforum.com/additives/ Co se týká odpovědi, co může poskytnout knihovna, zasílám seznam literatury na dané téma. MINDELL, Earl.Alergie: léčba a odstranění příčin alergických reakcí.Praha : DOBROVSKÝ s.r.o., 2017. 244 s.ISBN 978-80-7390-412-8 FUCHS, Martin.Potravinová alergie a intolerance.1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2016. 447 s. ISBN 978-80-204-3757-03. SOLAŘOVÁ, Veronika.Informace pro potravinové alergiky.Šumperk : Alergocentrum, 2015. 19 s. FUCHS, Martin.Potravinové alergie.Praha : Maxdorf, c2013. 43 s. ISBN 978-80-7345-335-0 Alergie na potraviny.Praha : [Schering Corp.], [2011]. 2 nečíslované strany : ilustrace ; 30 cm FUCHS, Martin.Alergie číhá v jídle a pití.2. rozš. a přeprac. vyd. Plzeň : Adéla, c2007. 267 s. ISBN 978-80-902532-2-3 SYROVÝ, Vít.Tajemství výrobců potravin: [příručka zákazníka, kterému není lhostejné, co všechno přijímá společně se svou stravou--].4., rozš. vyd. [Praha] : V. Syrový, c2007. 127 s. ; 20 cm. ISBN: 978-80-903137-9-8

Brno-město

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů - specializovaná knihovna

Psychologie

MEDVIKGOOGLE

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alergeny-v-rostlinach

cs

Alergie na pšenici a vaječné bílky

Přesná formulace dotazu: Dobrý den, chtěla bych se zeptat na nejakou knizku, kde je dopodrobna popsána alergie na pšenici a vaječné bílky.

Dobry den, alergie na psenici a vejce je docela dobre popsana v knihach: Fuchs, M.: Alergie ciha v jidle a piti. Plzen: Nakladatelstvi Adela, 2007 Kvasnickova, A.: Alergie z potravin. Praha: Ustav zemedelskych a potravinarskych informaci, 1998. Dale Vam mohou byt pomocne knihy: Braly, J. - Hoggan, R.: Dangerous Grains : Why gluten cereals grains may be hazardous to your health. New York: Avery, 2002 Gamlin, L.: Alergie od A do Z : Priciny obtizi, diagnostika, lecba alergii a intoleranci. Praha: Reader´s Digest Vyber, 2003 Bystron, J.: Alergie : pruvodce alergickymi nemocemi pro lekare i pacienty.Ostrava: Mirago, 1997 Informace najdete i na internetovych strankachhttp://www.alergie.czahttp://www.potravinova-alergie.info

Národní knihovna ČR

Lékařství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alergie-na-psenici-a-vajecne-bilky

cs

Aleš Valenta, životopis

Prosím potřeboval bych životopis k Aleši Valentovi nebo alespon podklady ke zpracování.

Dobrý den, hledané informace informace najdete na internetové adresehttp://www.sportovci.cz.

Národní knihovna ČR

Tělesná výchova a sport. Rekreace

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ales-valenta-zivotopis

cs

Alexander Dubček v Biškeku

Dobrý den, zajímalo by mě, přes co jel malý Alexander Dubček z Československa do Biškeku a jak dlouho se tam jelo (asi vlakem)? Kolik lidí mohlo ze stejných důvodů opustit Československo v době meziválečné (předpokládám, že se Dubček v Biškeku mohl potkat krajany) a zůstal tam někdo do dnešních dní? Kde se lidé dozvěděli, že mohou do Biškeku jet (novinový článek)? Napište mi prosím, kde bych se o tom mohl něco dočíst (nejlépe něco novějšího).

Dobrý den, o pobytu A. Dubčeka v SSSR se zmiňuje několik knih. Doporučujeme např.: DUBČEK, Alexander, ŠIMEČKOVÁ, Eva, HOCHMAN, Jiří a ŠEDIVÝ, Luboš. Naděje umírá poslední: vlastní životopis Alexandra Dubčeka. Praha: Svoboda-Libertas, 1993. s. 20. ISBN 80-205-0351-X. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7876f2f0-471a-11e3-b718-5ef3fc9bb22f Z dalších zdrojů doporučujeme následující; uvádíme kratší ukázky: "Alexander Dubček se narodil 27. listopadu 1921 jako syn světoběžníka a socialistického stoupence a přesvědčeného pacifisty Štefana Dubčeka, vyučeného tesaře. Ale dříve než uzřel světlo světa v malém domku v rodném Uhrovi, v domku, ve kterém se předtím narodil významný slovenský národní buditel Ľudovít Štúr, překonal v lůně matky dlouhou cestu po moři, když se jeho rodiče s prvním synem vraceli z několika ročního pobytu a práce v různých místech Ameriky domů na Slovensko. Sotva však začal vnímat a objevovat svět kolem sebe, rozhodli se rodiče odejít do Sovětského svazu, kde v dobré víře jako členové Interhelpa pomáhali budovat socialismus. Dvacátého devátého března 1925 se vydala vlaková souprava s první částí výpravy, v které byla i rodina Dubčeků, ze žilinského nádraží na východ. Dětství a léta dospívání poté přežil Alexander Dubček v rodinném kruhu v gruzínském Pišpeku (později Frunze) a od r. 1933 v Gorkém, kde jeho otec pracoval v továrně na automobily (GAZ) jako tesař. Odtud se vrátil se svým otcem v roce 1938 jako sedmnáctiletý domů do Uhrovce к matce а к staršímu bratrovi, kteří se vrátili ze Sovětského svazu už v roce 1935. Dubčekův otec, přesto že byl komunista, se chtěl po zkušenostech v SSSR vyhnout přijetí sovětského občanství, které v té době začalo být nevyhnutelné. Nástup hitlerovského Německa, rozpad Československa, vznik Slovenského státu, ilegální komunistická aktivita otce jako vedoucího funkcionáře KSS, jeho nucené skrývání a nakonec i zatčení a uvěznění v Mauthausenu - v takovém rámci dospíval Alexander Dubček, dělník ve zbrojovce v Dubnici nad Váhem. Když v roce 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, Alexander nezaváhal a odešel к partyzánům, stejně jako jeho starší bratr Julius, který v lednu 1945 padl zasáhnutý střelbou německé hlídky. A. Dubček byl v době SNP dvakrát raněný. " Zdroj: BENČÍK, Antonín. Téma: Alexander Dubček. Praha: Křesťanskosociální hnutí, 2012. s. 17. ISBN 978-80-87493-20-5. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7c6e2d60-d03c-11e7-a047-005056825209 "Historický vývoj města V první polovině 19. stol. Kyrgyzii ovládla vojska kokandského chanátu, jehož vládci zde postavili pevnost Pišpek. Roku 1862 pevnost dobyla ruská vojska a začala zde vznikat osada. V roce 1878 se stala pod názvem Biškek újezdním městem. Roku 1921 zde vznikla komuna Interhelpa, kterou vytvořilo 600 občanů Slovenska, mezi nimiž byl později i mladý Alexander Dubček. V roce 1924 bylo město centrem Karakyrgyzské autonomní oblasti Ruské federace a o dva roky později již hlavním městem Kyrgyzské autonomní republiky pod jménem Frunze. V roce 1936 vznikla Kyrgyzská SSR a Frunze se stalo hlavním městem. Za 2. světové války došlo к přemístění těžkého průmyslu z evropské části SSSR do Frunze. V té době nastal jeho rychlý rozvoj a modernizace. Roku 1951 byla založena univerzita a o tři roky později Akademie věd. V 60. letech za- znamenalo město další rozvoj. Kyrgyzstán vyhlásil svou suverenitu 12. 12. 1990, jako poslední z 15 sovětských republik; hlavním městem se stalo Frunze, které již v únoru 1991 získalo zpět své původní jméno Biškek. Nezávislost země byla vyhlášena až 31. 8. 1991." Zdroj: ŠKŇOUŘIL, Evžen a ŠKŇOUŘILOVÁ, Romana. Hlavní města světa: (mimo Evropu). Praha: Albatros, 2002. s. 22. ISBN 80-00-01100-X. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6d551660-68f1-11e8-943b-5ef3fc9ae867 Odchod do SSSR byl patrně tedy organizován přes Interhelpo, ve kterém se rodiče A. Dubčeka angažovali. Kolik lidí v Kirgizii zůstalo po odchodu Dubčeků zpět do Československa, příp. tam žije dodnes, asi nezjistíme. Z různých materiálů ale vyplývá, že byl určitý nátlak, aby Čechoslováci přijali sovětské občanství a to asi ne každý rád akceptoval, proto se i vracel zpět do vlasti. Podle údajů z roku 1947 bylo v SSSR i s asijskou částí 10 Slováků na 1000 obyvatel a 60 Čechů na 1000 obyvatel. Je to ale jen odhad. Zdroj:  Státní statistický úřad. Statistická příručka Československé republiky [na rok] 1948. V Praze: Státní úřad statistický, 1948. s. 22. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1dca4350-c68d-11e3-93a3-005056825209 "... meziválečná česká a československá emigrace zčásti souvisí s českými menšinami v SSSR, neboť s nimi mnohdy byla v úzkém styku, či po neúspěšném pokusu o začlenění do sovětské společnosti hledala u nich pomoc a někdy rozmnožila jejich řady. Máme zde na mysli emigraci ekonomickou i politickou, mezi nimiž nebývala obvykle tak ostrá dělící čára, jak bychom si s odstupem a se znalostmi následujícího vývoje dnes představovali. Hospodářské potíže na počátku dvacátých let přiměly sovětskou vládu к hledání možností, jak přivést do země kvalifikované odborníky do různých výrobních odvětví. Dekrety sovětské moci i rezoluce Kominterny lákaly do SSSR zemědělské i průmyslové přistěhovalce, slibovaly osvobození od daní a poplatků, výhody v dopravě a požívání stejných občanských práv jako domácí obyvatelstvo. Podmínkou pro zřizování zemědělských a průmyslových podniků bylo jen dodržení kolektivní formy jejich hospodaření. To sice zájemcům přivyklým soukromému vlastnictví a podnikání nevyhovovalo, ale v dělnických a komunistických kruzích nebudila myšlenka budování družstev nedůvěru, neboť navazovala na vlastní tradice. Nebylo tomu tak jen u nás, už v roce 1924 byly v SSSR komuny a družstva přistěhovalců nejen z ČSR, ale též z USA, Kanady, Švýcarska, Finska, Německa, Rakouska, Holandska, Maďarska, Bulharska a Turecka. К vystěhovalectví do SSSR přispívala nejen prosovětská propaganda, ale i nezaměstnanost v západním světě a omezení kvót pro přistěhovalce do USA. Před výjezdem skládali uchazeči peníze na cestovní výlohy, nákup strojů a inventáře (obvykle 5-10 tisíc Kč) a jejich zástupci jednali o podmínkách hospodaření. Známe pět družstev, jež odjela v polovině dvacátých let. Jednalo se celkem o dva tisíce československých občanů...( POLLÁK, R: Internacionálna pomoc..., c.d., s. 23-25.) ... Největší bylo družstvo "Interhelpo", které bylo vypraveno ze Žiliny ve dvou transportech (303 a 606 osob). Převažovali v něm Slováci, ale byli tam též Češi, Maďaři, Němci a Rusíni. Usídlilo se ve Pišpeku (později Frunze) v Kirgízii (k jeho členům patřila rodina Alexandra Dubčeka). Jako jediné z vystěhovaleckých družstev se věnovalo průmyslové výrobě, většinou textilní, pro niž si z vlasti přivezlo strojní zařízení. Rovněž jako jediné přetrvalo až do roku 1943, kdy bylo úředně rozpuštěno... Zmínka o neutěšených poměrech v Interhelpu je ve zprávě zástupce ČSR v Moskvě Josefa Girsy z roku 1926, který do Pišpeku vyslal svého obchodního přidělence na inspekci. Zjištěná fakta stála v ostrém protikladu vůči pozdějším relacím československých komunistických intelektuálů, kteří navštěvovali družstva a komuny a psali o nich optimistické reportáže (J. Fučík, P. Jilemnický, zprvu i J. Weil). (Prameny: VALÁŠKOVA, N.: Češi v Rusku, c.d., s. 39; KRBA, J.: Vystěhovalecké družstvo Interhelpo..., c.d., s. 97. 256 FILIP, Z.-FILIP, J.: Tam na východě..., c.d., s. 17. 257 POLIAK, R: Internacionálna pomoc..., c.d., s. 219,284. 258 FILIP, Z.-FILIP J.: Tam na východě..., c.d., s. 18. 259 URBAN, R.: Na Sibiř?, c.d., s. 14-22. 73). Čerpáno z: BORÁK, Mečislav. České stopy v gulagu: z výzkumu perzekuce Čechů a občanů ČSR v Sovětském svazu. Opava: Slezské zemské muzeum, 2003. s. 73. ISBN 80-86224-41-4. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:bcb895e0-12ab-11e6-8205-5ef3fc9ae867

Praha

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alexander-dubcek-v-biskeku

cs

Alexander von Humboldt a Milešovka

V roce 1819 prý cestovatel Alexander von Humboldt navštívil Milešovku a prohlásil výhled z Milešovky za třetí nejkrásnější na světě. To je všude citované, ale nic víc. Nevíte, jestli neexistuje nějaký životopis, publikace z cest po střední Evropě, kde by se nějaké takové přirovnání dalo najít?Na Internetu jsem toho po pravdě moc nenašel, ale nejspíše proto, ze nevím moc, kde hledat. Nemate nápad, kde by se dalo po něčem takovém podívat?Předem díky.

Děkuji za zajímavý dotaz. Výrok je citován ve studiiTeplice a okolí v životě A. von Humboldta, jejímž autorem je RNDr. Norbert Krutský. Studie obsahuje výčet Humboldtových pobytů na Teplicku mezi lety 1791 a 1839. Humboldt navštívil Teplicko roku 1791 jako dvaadvacetiletý student a pak minimálně ještě jedenáctkrát mezi lety 1827 a 1839 jako člen doprovodu pruského krále Friedricha Wilhelma III., který zde každoročně pobýval jakožto lázeňský host. Citujeme ze studie: "Ke každoročnímu programu patřil výlet na Milešovku, které se účastnil jak král, tak Humboldt. Vrchol Milešovky byl již tehdy proslavený krásným rozhledem a výlet, včetně pozorování východu slunce, patřil k organizovaným akcím pro lázeňské hosty. Sám Humboldt označil tento rozhled za třetí nejkrásnější na světě, jak to uvádí v dopise Emilu Adolfu Rosmässlerovi, který byl profesorem přírodopisu na lesnické akademii v Tharandtu. Tuto zmínku přejaly všechny místní turistické publikace." Humboldtův výrok dle autora studie tedy pochází z dopisu německému biologovi Emilu Adolfu Rossmässlerovi (1806–1867). Obrátili jsme se na autora této studie, ale o zmíněném dopisu jsme od něj nedostali žádnou informaci. Údajný Humboldtův výrok o kráse výhledu z Milešovky je dále citován v publikaciMilešovka a milešovský region: historie, turistika, klima. Zde je jako zdroj výroku uvedena citace:Ehrlich, R. (1929): Der Donnersberg in geschichtlicher, kartographischer und touristischer Hinsicht. Erzgeb. Ztg., Donnersberg-Sonderheft. Tento dokument máme k dispozici, ani zde však nenajdeme citaci Humboldtovy zmínky v originálním znění. Prof. Ivanu Jakubcovi, členovi výboru Humboldt klubu, se však podařila dohledat originální citace hledaného výroku z pera výše zmíněného E. A. Rossmässlera. Sdělení bylo součástí krátké zdravice E. A. Rossmässlera v roce1865adresované německému Humboldt Klubu v Rumburku a vydaného v časopiseAus der Heimath. Odkaz na příslušnou stránku je zde http://www.biodiversitylibrary.org/page/5115744#page/40/mode/1up (str. 64 dole): "... dass ihm die Rundsicht von dem Mileschauer, dem Herrscher des Mittelgebirges, als die drittschonste in seinem vielerfahrenen Reiseleben erschienen sei […]" Rossmässler zde ovšem neuvádí, jakým způsobem mu Humboldt toto své hodnocení předal. Nezmiňuje bohužel ani předchozí dva výhledy, které jako jediné na světě svou krásou výhled z Milešovky podle Humboldta předčí. Pokud jde o dohledatelné výroky samotného A. von Humboldta o Milešovce, dostala se k nám informace o dopisu A. von Humboldta adresovaném přírodovědci a lázeňskému lékaři F. A. Reussovi z Bíliny (město v blízkém okolí Milešovky): "Zítra budu určovat výšku a magnetickou inklinaci Milešovky". Dr. Marie Jakoubková uvádí, že dopis nebyl datován a rámcově patří do období 1819 –1830, pravděpodobně1828(výše zmíněná studieTeplice a okolí v životě A. von Humboldtauvádí argumenty pro tuto dataci dopisu a dodává, že z dopisu plyne, že si Humboldt Dr. Reusse vysoce vážil, znal ho již od roku 1791 a byl s ním mezitím v časté korespondenci). Kopie části originálu tohoto dopisu se objevila v příloze Bulletinu Humboldt klubu České republiky vydaném v dubnu 1993. Dalším rokem, v němž podle pramenů prokazatelně Humboldt v rámci pobytu v králově družině navštívil Milešovku, je rok1837. I to uvádí studie Teplice a okolí v životě A. von Humboldta a odvolává se přitom na zdrojČeské Středohoří(turistický průvodce z roku 1985), kde na str. 55 čteme: "Před polovinou 19. stol. byli za nejlepší znalce oblasti považováni litoměřický malíř Jan Gruss starší, zdejší lékárník Josef Veselský a lékař Jan Wotruba. S nimi procházel Středohořím r. 1837 slavný cestovatel světového jména Alexander von Humboldt, který mimo jiné navštívil Tříkřížový vrch (Kalvárii), Bukovou horu a Milešovku." Pokud tedy existuje skutečně v písemné podobě výrok Humboldta o výhledu z Milešovky, patrně by jej bylo třeba hledat přímo v jeho korespondenci s výše zmiňovaným E. A. Rossmässlerem, který jej v roce 1865, tedy 6 let po Humboldtově smrti, citoval. Na pátrání se podíleli Doc. R. Grill, Prof. I. Jakubec, RNDr. Z. Chládová, Ph.D., PhDr. J. Blucha a RNDr. M. Jakoubková, kterým velmi děkujeme.

Praha

Ústav fyziky atmosféry AV ČR - Knihovna

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

České středohoří. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985.EHRLICH, Robert. Der Donnersberg in geschichtlicher, kartographischer und touristischer Hinsicht. Erzgebirgs-Zeitung. 1929, Jg. 50, s. 55–60Humboldt klub České republiky. Praha: Humboldt klub České republiky, 1993.KRUTSKÝ, Norbert. Teplice a okolí v životě A. von Humboldta. In: J. BLUCHA, ed. Alexander von Humboldt a české země. Alexander von Humboldt und die böhmischen Länder. Praha: Humboldt klub ČR, 1996. 136 s.ROSSMÄSSLER, Emil Adolf. Bekanntmachungen und Mittheilungen des Deutschen Humboldt-Vereins. Aus der Heimath. 1865, Nr. 4, s. 63–64.ŠTEKL, Josef a kol. Milešovka a milešovský region: historie, příroda, turistika, klima. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005. 182 s. ISBN 80-200-1376-8.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alexander-von-humboldt-a-milesovka

cs

Alexandr Veliký

Mohli byste mi napsat, kdy byl presne vpad Alexandra Velikého do Indie? Dekuji moc.

Alexandrovo indické tažení je datováno léty 330-325 př. n. l. V r. 331 v bitvě u Gaugamel porazil Dáreia III., obsadil Persepolis a vítězným tažením ovládl celou býv. perskou říši. Po dobytí Baktrie překročil v květnu r. 327 Hindúkuš, obsadil Kábul a pronikl k Indu, který jeho vojska překročila na jaře r. 326. V následujících týdnech překročil řeku Džihlam, porazil armádu vojevůdce Pórose. Pokračoval v postupu na východ (překročil řeky Čanáb a Ráví). U řeky Bjás (Hyphasis) jeho vojska odmítla pokračovat: v červenci 326 vydal Alexander rozkaz k ústupu.Viz: Dějiny Indie. Praha : Nakl. Lidové noviny, 2003, s. 63-65.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alexandr-veliky

cs

Alexandre-Ferdinand Godefroy (1852-1933)

Dobrý den, ráda bych věděla, kdo to byl Alexandre Godefoy.

Dobry den, francouzsky kadernik Alexandre-Ferdinand Godefroy (1852-1933, data narozeni a umrti pochazeji z katalogu Kongresove knihovny) je uvaden jako vynalezce pristroje na suseni vlasu (fenu). Dalsi informace se nam bohuzel nepodarilo najit, A.-F.Godefroy neni zminen ani ve World Biographical Archive (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_mikrofise.htm). World of invention. 2nd ed. Detroit : Gale, 1994. s. 372. ISSN 1071-0973.Alexandre F. Godefroy - a French hairdresser invented the hair dryer, composed of a bonnet attached to a flexible chimney that extended to a gas stove. Obdobne informace je mozne nalezt i na internetu:http://library.christchurch.org.nz/Kids/Inventions/Inventors/http://www.askipedia.com/askipedia-article-017004-1247.htmhttp://www.pbs.org/wnet/egg/204/peep_big_hair/10.htmlhttp://en.wikipedia.org/wiki/Hairdryer Nejvice informaci byste pravdepodobne mohla jit v pametech A.Godefroye. Ve fondu NK CR se tato kniha bohuzel nenachazi.GODEFROY, Alexandre-Ferdinand. Mémoires de A.-F. Godefroy :coiffeur-inventeur français (1852-1933). Paris : E. Long, 1933. 248 p. Muzeme Vam dale doporucit obratit se Francouzsky institut v Praze -http://www.ifp.cz/ifp/pubCZ/home/mediateka/prezentace/Main/index.jet?highlight=19, kde by Vam mohli poradit dalsi zdroje.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alexandre-ferdinand-godefroy-1852-1933

cs

Alexandrie, vynález papíru

Dobrý den, ráda bych zjistila odpověď na několikotázek, na které nemůžu najít spolehlivou odpověď, jelikož co kniha, to jinýúdaj. 1) Ráda bych věděla, kdy byla otevřena nová budova Alexandrijskéknihovny (mám údaje 1.10. 2001, 16.10. 2002, 2003)? 2) Kdy byla zničenaAlexandrijská knihovna Araby (našla jsem 638, 642 a 643)? 3) Kdy bylvynalezen v Číně papír (105 př. n. l. či 105 n. l.)? Dlouhou dobu nemohunajít spolehlivý materiál, kde by byla jasná odpověď.Předem vám moc děkuji za odpověď a za ukončení mého tápání v této oblasti.

Dobrý den, dle níže uvedených zdrojů jsou odpovědi na Vaše otázky následující: 1) Alexandrijská knihovna byla znovu otevřena v roce 2002. "V roce 1988 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž, do níž se přihlásilo 524 návrhů z 52 zemí. Realizován byl projekt architektonického ateliéru Snohetta - malá norská firma, která předtím v žádné soutěži nezvítězila; jejím zakladatelem je i Čech Martin Roubík, který se rovněž zčásti podílel na projektu Alexandrijské knihovny.  Vlastní stavba probíhala v letech 1995 - 2001. Nová knihovna byla otevřena v roce 2002. Stavba je válcovité konstrukce, jižní stěnu má zhotovenu z asuánské žuly, na ní jsou vyryta písmena abecedy všech jazyků světa. Hlavní budova má 11 podlaží, zaujímá i s přilehlými stavbami rozlohu 86 000 m2, součástí komplexu knihovny je také planetárium, mezinárodní knihovnická škola a konferenční centrum. Celková kapacita knihovny je asi osm miliónů svazků" (Zdroj: Alexandrijská knihovna. Čtenář. 2009, roč. 61, č. 1, s. 39.) 2) K jejímu zničení došlo pravděpodobně v roce 642 n. l. 3) Papír byl údajně vynalezen v roce 105 n. l. "První zmínky o papíru najdeme ve starých čínských písemných památkách. Podle kroniky dynastie Chan, vynalezl papír císařský hodnostář Cchaj Lun v roce 105 n. l. (...) Číňanům se podařilo umění výroby papíru utajit až do roku 800 n. l., kdy muslimové zajali několik papírníků. Postup, který Číňané tak pečlivě střežili, je v podstatě jednoduchý. Z morušového listí se tlučením v kádi s vodou vytvořila kaše, papírovina. Pak se z kádě speciální podložkou nabírala slabá vrstva papíroviny. Podložka byla z bambusového pletiva, které odvádělo vodu, takže zůstal jen tenký papírový list. Nakonec se list ještě lisoval, aby se odstranila zbývající vlhkost, a potom se sušil." (Zdroj: WILKINSON, Philip. 100 největších vynálezů. V Praze : Columbus, 1998. s. 24.) Další použitá literatura a zdroje: * SPILSBURY, Louise. Encyklopedie vynálezů : odpovědi na všechna jak, proč, kdy a kde, jež byste měli o vynálezech vědět. 1. vyd. [Praha] : Slovart, 2010. ISBN 978-80-7391-211-6. * Kronika nápadů, které změnily svět. 1. vyd. Praha : Fortuna Print, 2004. ISBN 80-7321-130-0. * Věda v antice a středověku : [sborník příspěvků Evropská kulturní studia 2005/2006]. 1. vyd. V Plzni : Západočeská univerzita, [2006]. ISBN 80-7043-522-4. *http://www.ikaros.cz/alexandrijska-knihovna-slavnostne-otevrena *http://is.muni.cz/th/216497/ff_b_a2/Bachraty_-_Bc._prace.txt

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alexandrie-vynalez-papiru

cs

Alexandrovův soubor

Dobry den, rad bych se zeptal, zda jsou k dispozici nejake informace ohledne filmovych zaznamu z vystoupeni Alexandrovcu. Mam na mysli predevsim jejich vystoupeni v byvale CSR na prelomu 40. a 50. let. Konkretne se jednalo o roky 1946, 1948, 1951 a 1955. Dohledal jsem informaci ze byl natocen barevny dok. film z roku 1951 s nazvem "Alexandrovci u nas", Armadni film, Rezie: Ivan. Fric, 1951.

Dobry den, kniha, ktera pojednava o Alexandrovcich Alexandrovuv soubor Rudeho praporu. Praha: Gramofonove zavody, 1951. sice zminuje navstevu souboru v Ceskoslovensku, ale bohuzel nepise o tom, ze by byl u prilezitosti hostovani v CSR natocen film. V portalu Krameriushttp://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do?lang=csse o Alexandrovove souboru muzete docist v ruznych dobovych periodicich.Kramerius s plnymi texty je pristupny v Referencnim centru NK CR pro uzivatele s platnym ctenarskym prukazem denne od 9 - 19, krome nedele. Doporucuji obratit se  s dotazem take na Narodni filmovy archivhttp://www.nfa.cz/a na Kratky film Prahahttp://www.kratkyfilm.com/onas.html. Odkazy, ktere jsem nasla na internetu,  mozna znate: ALEXANDROVŮV SOUBOR RUDÉHO PRAPORU SOVĚTSKÉ ARMÁDY ALEXANDROVCI PRAHA-SMETANOVA SÍŇ 12.6.1946 /CD/ RADIOSERVIS 199 Češtinahttp://iforum.cuni.cz/IFORUM-6666.htmlAlexandrovův soubor - Nový čas č. 79 (Zpravodajský film Praha, 1948) Režie: Svatopluk Studený Vystoupení Alexandrovců ve Smetanově divadle v Praze a na koncertě při příležitosti slučovacího  sjezdu KSČ a sociální demokracie v červnu 1948 http://www.csfd.cz/film/227178-s-alexandrovcami-po-slovensku/ http://www.csfilm.cz/index.php?option=com_jmovies&Itemid=23&task=detail&id=2195 O souboru Alexandrovcu je na webu vetsi mnozstvi  odkazu, ale daji-li se z nich ziskat tez informace, ktere by Vas zajimaly, musite posoudit sam; napr.:http://m.ihned.cz/c4-10140700-28639950-700000_hndetail-alexandrovci-slavi-80-let-gratuluje-i-gott http://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandrov%C5%AFv_soubor_p%C3%ADsn%C3%AD_a_tanc%C5%AF Nabidka nahravky na internetu   z roku 1946, viz odkaz nize, upozornuje navydavatele, kterym je Ceskoslovensky rozhlas. Mohla by i tam byt podrobnejsi zminka, byl-li koncert tez nafilmovan zive. http://www.countryworld.cz/obchod/detailzbozi.php?IDZbozi=1046Praha 1946AlexandrovciTyp: CDVydavatel: Český rozzhlas - RadioservisKatalogové číslo: 8590236037427Datum vydání: 15. května 2007EAN: 8590236037427Počet CD: 1Typ nahrávky: live Popis:Nahrávka slavnostního koncertu Alexandrovců z 12. června 1946 ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze je neopakovatelná zejména atmosférou, která panovala těsně po válce, a také vynikajícími výkony tehdejšího obsazení souboru vedeného samotným zakladatelem Alexandrem Vasiljevičem Alexandrovem.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alexandrovuv-soubor

cs

Alfons Mucha - adresy v Praze

Dovoluji se dotazat na místa/čas pobytu A. Muchy v Praze. Nalezl jsem jen Thunovská 25 a pak zmínku o tom, že zemřel v Bubenci (kde je dnes ghanské velvyslanectví). Žil ještě někde jinde? Na Hradc. náměstí žil jen jeho syn Jiří, že? Děkuji předem za zprávu a přeji hezký den.

Dobrý den,bohužel, se nám nepodařilo najít žádné zmínky o bydlištích Alfonse Muchy v Praze kromě Vámi zmíněné Thunovské 25 a V Tišině 4 v Bubenči. Ze svým dotazem se můžete zkusit obrátit i na Knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea (http://www.knihovna.upm.cz;knihovna@upm.cz)

Národní knihovna ČR

vse

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alfons-mucha-adresy-v-praze

cs

Alfred Fuchs

Mám zjištěno, že Alfred Fuchs publikoval v letech1921-1939 v řadě časopisů a novin jako např. Prager Abendblatt, Křesťanskárevue, Literární noviny, Lidové noviny a další. Prosím, lze zjistit, vekterém čísle konkrétního periodika jsou jeho články? V kladném případě, kdeje možné si příslušný výtisk objednat ke studiu. Děkuji.

Dobrý den, bohužel, v případě novináře Alfreda Fuchse prozatím nebyl zpracován žádný bibliografický soupis jeho žurnalistického díla. V několika publikacích můžete nalézt pouze bibliografii jeho vydaných děl (Lexikon české literatury, Muž dvojí konverze: Alfred Fuchs). Výběrová článková bibliografie byla v Národní knihovně ČR budována až od roku 1945. Pro dané období tedy neexistuje bibliografický zdroj, který by přesné citace článků Alfreda Fuchse uváděl. Přehled periodik, do kterých Alfred Fuchs přispíval, můžete nalézt v Lexikonu české literatury (sv. 1, A-G). Rozsáhlejší hesla k osobnosti Alfreda Fuchse, jež obsahují i informace o jeho žurnalistickém díle, můžete nalézt ve slovnících: * Český slovník bohovědný. Praha : Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1912-1932. * Ottův slovník naučný nové doby : dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému. V Praze : J. Otto : 1930-1943. Důležité informace přinášejí též knihy: * MALÝ, Radomír. Alfred Fuchs : muž dvojí konverze. Brno : Cesta, 1990. ISBN 80-900087-4-7. * MAŘAN, Ctibor. Kniha o Alfredu Fuchsovi. Praha : Propaganda, 1946. * Církve 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii. 1. vyd. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2010. ISBN 978-80-7325-218-2. Některé další články a příspěvky k osobě A.Fuchse můžete nalézt s pomocí databází Ústavu pro českou literaturu AV ČR:http://www.ucl.cas.cz/ Alfred Fuchs používal celou řadu pseudonymů a zkratek. Nejznámějším je jeho zkratka Draf, ale užíval i jiné. Viz * Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. díl 1. A-G. 1. vyd. Praha : Academia, 1985. * VOPRAVIL, Jaroslav Stanislav. Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře : (anagramů, kryptonymů, značek, jmen původních, přijatých, dvojitých, polatinštělých atd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1973. Literaturu k tématu by mohla obsahovat také diplomová práce Roberta Krumphanzla "Alfred Fuchs" uložená v archivu FSS UK (sign. Hz 3027). Protože doposud nebyla vydána článková bibliografie Alfreda Fuchse a všeobecné článkové bibliografie začaly být vytvářeny až po roce 1945, bude pravděpodobně nutné, procházet přímo periodika a články v nich vyhledávat. Některé z periodik, do kterých A.Fuchs přispíval (Československá republika, Lidové noviny, Malý čtenář, Našinec, Pestrý týden, Přítomnost, Rozpravy Aventina, Stopa), jsou dostupná v rámci systému Kramerius (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/). V rámci tohoto systému je možné ve většině periodik i fulltextově vyhledávat. Výše zmíněné noviny ovšem stále podléhají autorskému zákonu, jejich zpřístupnění v plném textu je tedy možné pouze z počítačů Národní knihovny ČR. Literární noviny jsou volně dostupné v rámci Archivu časopisů ÚČL AV ČR:http://archiv.ucl.cas.cz/ Ostatní periodika je třeba si objednat ke studiu do studoven NK ČR, a to přes Online katalog Národní knihovny ČR: http://aleph.nkp.cz/cze/nkc či Naskenované katalogy: https://retris.nkp.cz/.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alfred-fuchs

cs

Alice Salomon

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda se nějaká literatura či publikace věnuje Alici Salomon. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, mnoho publikací přímo o Alici Salomon jsme bohužel nenašli. Uvedené knihy dohledáte v Souborném katalogu ČR, kde také zjistíte , ve které knihovně jsou tituly dostupné. * Seibel, Friedrich W., ed. Global leaders for social work education: the IASSW presidents 1928-2008. 1. Aufl. Boskovice: Albert, 2008. v, 243 s. ECSPRESS-Edition; 5. ISBN 978-80-7326-133-7. Obsah:http://toc.nkp.cz/NKC/200809/contents/nkc20081808028_1.pdf * Salomon, Alice. Character is destiny: the autobiography of Alice Salomon [online]. Ann Arbor: University of Michigan Press, C2004. Social history, popular culture, and politics in Germany [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10373079.¨ Pozn.: elektronická kniha dostupná pro registrované uživatele NK ČR * Bäumer, Gertrud, ed. a Lange, Helene, ed. Handbuch der Frauenbewegung. Teil 2, Frauenbewegung und soziale Frauenthätigkeit in Deutschland nach Einzelgebieten. Berlin: Moeser Buchhandlung, 1901. 267 s. Handbuch der Frauenbewegung; T. 2. Klíčová slova: ženské hnutí * ženy* ženy - sociální postavení * dělnické hnutí - mezinárodní * sociální politika, Německo * Orywa, Renate, ed. a Dröge, Annette, ed. Alice Salomon in ihren Schriften: eine Bibliographie. 1.Aufl. Berlin: Fachhochschule für Socialarbeit und Socialpädagogik, 1989. 209 s. ISBN 3-9802082-1-4. O Alici Salomon se také můžete dočíst v encyklopedických publikacích, zde je však třeba počítat s různě obsáhlými výklady. Heslo "Alice Salomon" by dle biografické databáze World Biographical Index Online mělo být obsaženo např. v těchto encyklopediích: * Herlitz, Georg, ed., Kirschner, Bruno, ed. a Elbogen, Ismar, ed. Jüdisches Lexikon: ein enzyklopädisches Handbuch des jüdischen Wissens in vier Bänden. 2. Aufl. Frankfurt am Main: Jüdischer Verlag bei Athenäum, 1987. 5 sv. ISBN 3-610-00400-2. * Encyclopaedia Judaica. 4th print. Jerusalem: Keter, 1978. 16 sv. (také jiná vydání, např. Encyclopaedia Judaica. 2nd print. Jerusalem: Keter, 1973. 16 sv.) * Philo-Lexikon: Handbuch des Jüdischen Wissens. Berlin: Philo Verlag G.M.B.H, 1935. 799 s. Pro dohledání zahraničních článků z odborných časopisů Vám doporučujeme využít spíše licencované online databáze. Pro lepší představu o těchto zdrojích se můžete podívat na seznam licencovaných databází, které jsou dostupné pro registrované uživatele NK ČR na adresehttp://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju. Ukázkou V8m uvádíme některé z vyhledaných článků, u většiny z nich je dostupný i plný text: * Wieler, Joachim. "A life dedicated to humanity: Alice Salomon under Nazi rule (1933-7) and in exile (1937-48." International Social Work 31, no. 2 (April 1988): 69-74. * Hegar, Rebecca L. "Transatlantic Transfers in Social Work: Contributions of Three Pioneers." British Journal Of Social Work 38, no. 4 (June 2008): 716-733. Abstrakt: Internationalism has been a prominent theme in the transatlantic history of social reform, and many pioneering social workers championed the causes of peace, war relief, human rights, and international avenues for dispute resolution. For some, internationalism was inseparable from social welfare. Jane Addams in the United States, Alice Masaryk of Czechoslovakia, and Alice Salomon of Germany were central figures during the early 20th century in transatlantic campaigns for social reform and international co-operation, as well as in the emergence of social work. This article draws from letters, autobiographies, and published works of these three pioneers to reconstruct their social networks and to examine their contributions to the transatlantic transfer of knowledge. International diffusion of thought and practice has high salience for a profession embracing change in the 21st century. Dále existují také volně dostupné internetové zdroje, kde byste mohla získat další zajímavé odkazy či informace: *http://www.historyofsocialwork.org/eng/details.php?cps=7 *http://en.wikipedia.org/wiki/Alice_Salomon *http://jwa.org/encyclopedia/article/salomon-alice

Národní knihovna ČR

Sociologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alice-salomon

cs

Alice Salomon

Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda se nějaká literatura či publikace věnuje Alici Salomon. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, mnoho publikací přímo o Alici Salomon jsme bohužel nenašli. Uvedené knihy dohledáte v Souborném katalogu ČR, kde také zjistíte , ve které knihovně jsou tituly dostupné. * Seibel, Friedrich W., ed. Global leaders for social work education: the IASSW presidents 1928-2008. 1. Aufl. Boskovice: Albert, 2008. v, 243 s. ECSPRESS-Edition; 5. ISBN 978-80-7326-133-7. Obsah:http://toc.nkp.cz/NKC/200809/contents/nkc20081808028_1.pdf * Salomon, Alice. Character is destiny: the autobiography of Alice Salomon [online]. Ann Arbor: University of Michigan Press, C2004. Social history, popular culture, and politics in Germany [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10373079.¨ Pozn.: elektronická kniha dostupná pro registrované uživatele NK ČR * Bäumer, Gertrud, ed. a Lange, Helene, ed. Handbuch der Frauenbewegung. Teil 2, Frauenbewegung und soziale Frauenthätigkeit in Deutschland nach Einzelgebieten. Berlin: Moeser Buchhandlung, 1901. 267 s. Handbuch der Frauenbewegung; T. 2. Klíčová slova: ženské hnutí * ženy* ženy - sociální postavení * dělnické hnutí - mezinárodní * sociální politika, Německo * Orywa, Renate, ed. a Dröge, Annette, ed. Alice Salomon in ihren Schriften: eine Bibliographie. 1.Aufl. Berlin: Fachhochschule für Socialarbeit und Socialpädagogik, 1989. 209 s. ISBN 3-9802082-1-4. O Alici Salomon se také můžete dočíst v encyklopedických publikacích, zde je však třeba počítat s různě obsáhlými výklady. Heslo "Alice Salomon" by dle biografické databáze World Biographical Index Online mělo být obsaženo např. v těchto encyklopediích: * Herlitz, Georg, ed., Kirschner, Bruno, ed. a Elbogen, Ismar, ed. Jüdisches Lexikon: ein enzyklopädisches Handbuch des jüdischen Wissens in vier Bänden. 2. Aufl. Frankfurt am Main: Jüdischer Verlag bei Athenäum, 1987. 5 sv. ISBN 3-610-00400-2. * Encyclopaedia Judaica. 4th print. Jerusalem: Keter, 1978. 16 sv. (také jiná vydání, např. Encyclopaedia Judaica. 2nd print. Jerusalem: Keter, 1973. 16 sv. * Philo-Lexikon: Handbuch des Jüdischen Wissens. Berlin: Philo Verlag G.M.B.H, 1935. 799 s. Pro dohledání zahraničních článků z odborných časopisů Vám doporučujeme využít spíše licencované online databáze. Pro lepší představu o těchto zdrojích se můžete podívat na seznam licencovaných databází, které jsou dostupné pro registrované uživatele NK ČR na adresehttp://www.nkp.cz/katalogy-a-db/licencovane-db/prehled-lic-zdroju. Ukázkou V8m uvádíme některé z vyhledaných článků, u většiny z nich je dostupný i plný text: * Wieler, Joachim. "A life dedicated to humanity: Alice Salomon under Nazi rule (1933-7) and in exile (1937-48." International Social Work 31, no. 2 (April 1988): 69-74. * Hegar, Rebecca L. "Transatlantic Transfers in Social Work: Contributions of Three Pioneers." British Journal Of Social Work 38, no. 4 (June 2008): 716-733. Abstrakt: Internationalism has been a prominent theme in the transatlantic history of social reform, and many pioneering social workers championed the causes of peace, war relief, human rights, and international avenues for dispute resolution. For some, internationalism was inseparable from social welfare. Jane Addams in the United States, Alice Masaryk of Czechoslovakia, and Alice Salomon of Germany were central figures during the early 20th century in transatlantic campaigns for social reform and international co-operation, as well as in the emergence of social work. This article draws from letters, autobiographies, and published works of these three pioneers to reconstruct their social networks and to examine their contributions to the transatlantic transfer of knowledge. International diffusion of thought and practice has high salience for a profession embracing change in the 21st century. Dále existují také volně dostupné internetové zdroje, kde byste mohla získat další zajímavé odkazy či informace: *http://www.historyofsocialwork.org/eng/details.php?cps=7 *http://en.wikipedia.org/wiki/Alice_Salomon *http://jwa.org/encyclopedia/article/salomon-alice

Archeologický ústav AV ČR, Praha

Právo

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alice-salomon-1

cs

alka velká

Dobrý den.Proč vyhynula alka velká.Jak hodně jich bylo na začátku? Kde žila? Kdy byla naposledy spatřena? Jak vypadala? Je nějaká naděje,že ji znovu objevíme.Má ještě nějyaké příbuzné druhy? Moc děkuji.

Dobrý den, alka velká byla vyhubena kvůli nadměrnému lovu, převážně pro tuk a maso. Pinguinus impennis, jak zní latinské jméno alky velké, byl nelétavý mořský pták, který hnízdil na skalních ostrůvcích v severním Atlantiku. Poslední známý pár byl zabit roku 1844 na Islandu a poslední jedinec na březích Newfoundlandu v roce 1852. Byla jediným zástupcem svého rodu (rod Pinguinus), takže zde pravděpodobně není žádná šance na její opětovný výskyt. Několik obrázků alky velké na adresehttp://images.google.com/images?q=Pinguinus+impennisPreparát tohoto vyhynulého zvířete můžete zhlédnout v zoologické expozici Národního muzea v Praze.Použité zdroje:http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkyhttp://www.biolib.cz/cz/taxon/id97005http://www.nm.cz/expozice-detail.php?f_id=12http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?apc=zzox6-233369&x=209542&s=t

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alka-velka

cs

alkohol a fajčenie mládeže

štatistika fajčiacich mladých ľudí

Dobrý den, k  Vašemu dotazu zasílám  záznamy několika dokumentů: MAŘÍKOVÁ, Hana. Zpráva o mládeži 2013: základní informace o situaci mladých lidí v České republice [online]. 26.2.2014 [cit. 17.3.2015]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/33231/. MIERTOVÁ, Michaela. Vybrané formy rizikového správania u adolescentov. In:  Profese on-line [online].  2014, roč. 7, č. 1 [cit. 17.3.2015].s. 23-28. ISSN: 1803-4330. Dostupné z:http://profeseonline.upol.cz/archive/2014/1/POL_CZ_2014-1-4_Miertova.pdf.pozn: obsahuje Tab. 1: Požitie návykových látok adolescentmi za posledných 12 mesiacov CHOMYNOVÁ,  Pavla et al.Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): výsledky průzkumu v České republice v roce 2011.1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, ©2014. 214 s. Výzkumná zpráva; no. 7. ISBN 978-80-7440-101-5.signatura SVK PK392A34537/2011 CSĚMY, Ladislav a NOVÁKOVÁ, Dagmar. Pití alkoholu a užívání jiných drog mezi mládeží v evropských zemích. [2 části].Učitelské noviny. 1998,101(12), s. 19. ISSN 0139-5718; 1998,101(13), s. 15-19. ISSN 0139-5718.signatura SVK PK 37A20

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni

Lékařství

EIZ - katalogy a databáze knihoven a institucí, např.wwww.medvik.czwww.anopress.czwebové stránky institucí

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alkohol-a-fajcenie-mladeze

sk

Alkohol v nápojích

Dobrý den, dočetla jsem se, že ve více nápojích např. v kefíru je více alkoholu než v nealkoholickém pivě (0,5 procent) - je pak alkohol v krvi? Mohou ho tedy řidiči nebo těhotné? Děkuji!

Dobrý den, obecně lze říci, že určité malé množství alkoholu obsahuje řada běžných potravin a nápojů - šťávy, džusy, omáčky, cukrovinky, polotovary. Vy jste vzpomenula speciálně kefír, takže jsem se zaměřila na něj anašla jsem několik odkazů i článků, které se zabývají výrobou kefíru a při tom i tím, jak při mléčném kvašení vzniká určité (nevelké) množství alkoholu. Množství alkoholu je uváděno do 1%. Jak je tomu u jiných potravin ukazuje např. tabulka, která uvádí promile alkoholu v krvi u člověka vážícího 70 kg po požití určité potraviny. Zdrojem této informace je časopis Ahaonline. Validitu uvedených informací musíte posoudit sama. Džus z vinných hroznů (1l)……………………………0,1 promile alkoholu Jablečný džus (1l)……………………………………,0,05 Grepový džus (1l)………………………………………0,02 Veka (1kg)………………………………………………0,05 Žitný chléb (1kg)……………………………………….0,07 Kefír (1l)…………………………………………………0,11 Kysané zelí (1kg)……………………………………….0,11 Mon Cherry (3 bonbony)………………………………0,12 http://img.ahaonline.cz/static/old_aha/big/07-03-14/16_tabulka.jpg. Další informace, které uvádějí, že alkoholu při kvašení nevznikne tolik, aby se v těle projevil nebo dal prokázat, případně tím, za jak dlouho se vstřebá, můžete najít např. na:http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/07kefir-prakticky.html. Jiné články se věnují nebezpečí zjištění alkoholu po požití kefíru při testování dechu řidičůalkoholtesterem:http://pavelkolar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=61529. Mohl by Vás také např. zajímat odkaz o době odbourávání alkoholu:http://www.rapatyka.cz/alkohol.html, nebo úvahy o nebezpečné výšce alkoholu v krvi: Havlík, Karel. Alkohol za volantem: Největší riziko začíná u půl promile.Psychologie dnes, 2010,16(9), s. 60-61.ISSN 1212-9607. Na internetu je možno dohledat celou řadu diskusních portálů, kde si mladé matky sdělují své poznatky a názory o bezpečnosti požívání různých potravin v těhotenství.

Hradec Králové

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

Lékařství

http://img.ahaonline.cz/[…]/16_tabulka.jpg.http://zkvaseno.blogspot.cz/2013/07kefir-prakticky.htmlhttp://pavelkolar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=61529http://www.rapatyka.cz/alkohol.htmlhttp://aleph.nkp.cz/F/MANSA[…]e=find-b&local_base=ANL

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alkohol-v-napojich

cs

alkoholismus

Dobrý den,mám v úmyslu napsat bakalářskou práci na téma vliv společensko-politických změn na léčbu alkoholismu v československu. Zatím jsem ve fázi zjišťování dostupnosti pramenů a nevím přesně kterému období se chci věnovat. Mohu se zeptat na dostupnost pramenů k léčbě alkoholismu v Československu v 50 letech, v roce 1968 a v 80 letech?

Dobrý den, k tématu alkoholismu si můžete nechat u nás vypracovat rešerši,http://www.nkp.cz/sluzby/reserse, jedná se ovšem o službu placenou a musíte mít písemný souhlase vedoucího práce. Literaturu vyhledáváme zadáním klíčových slov do báze NKC = knihy a časopisy, příp. ANL = články,http://www.nkp.cz, záložka Katalogy a databáze. Tímto způsobem si můžete literaturu také vyhledávat sama. Pro omezení na roky máte možnost záznamy zfiltrovat filtrem prostřednictvím vyhledávacího formuláře. V záznamech o knihách jsou uvedena předmětová hesla, jejichž prokliknutím máte možnost vyhledat další záznamy. Uvádíme Vám příklady takto získaných záznamů o literatuře získaných zadáním klíčových slov "Československo, alokoholismus" do vyhledávacího formuláře : Báze NKC: O alkoholismu / Jaroslav Skála. -- 1. vyd.. -- Praha : Výzkumný ústav zdravot. osvěty, 1957. -- 19, [i] s. ; 21 cm Ústavní léčba alkoholismu : dynamika, výsledky, predikční faktory / Luděk Kubička. -- Praha : Výzkumný ústav psychiatrický, 1975. -- 247 s. ; 20 cm Sborník základních poznatků o ochraně proti alkoholismu a jiným toxikomániím v ČSLA / [sestavil Jan Plesnivý]. -- 1. vyd.. -- Praha : Naše vojsko, 1977. -- 126 s. ; 22 cm Báze ANL : Zápisy z Apolináře : Léčebná pomůcka. -- Praha : Protialkoholní oddělení psychiatrické kliniky FN2sP, 1951-1958. -- 8 sv. Alkoholik.cz [elektronický zdroj]. -- [Olomouc : Zdeněk Mlčoch]

Národní knihovna ČR

Psychologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alkoholismus

cs

almanach Perly české

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou. Na Masarykově univerzitě jsem dostala za úkol zpracovat seminární práci na téma Almanach Perly české 1854. Nemůžu k tomu zatím nic najít, prosím poraďte mi.

Dobrý den, základní informace o almanachu Perly české uvádí heslo v Lexikonu české literatury (Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce, díl 3. M-Ř, sv. II. P-Ř. Praha 2000.) Zde je uvedena také literatura pojednávající o almanachu.Recenze věnované Perlám českým najdete v bázi Ústavu pro českou literaturu (bibliografie do r. 1945:http://isis.ucl.cas.cz/?form=ret). Do pole Předmět zadejte Perly české.Starší časopisy, v nichž byly recenze otištěny by měly být k dispozici v různých knihovnách, studujete-li v Brně, pak můžete využít služeb Moravské zemské knihovny. Kromě toho by některé z nich mohly být v digitálních archivech:http://archiv.ucl.cas.cz/http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do?lang=cs

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/almanach-perly-ceske

cs

Almin kopec

Dobrý den, cca 10 km severovýchodně od Opavy leží mezi obcemi Oldřichov a Hněšovice Almin kopec (někdy psáno jako Almín kopec, vrch). Jak vzniklo jeho jméno - odkazuje k nějaké historické Almině?

Dobrý den, vysvětlení názvu Almin/Almín kopec/vrch ležícího mezi obcemi Oldřišov a Hněvošice se nám bohužel zatím nepodařilo nalézt. Tato oblast byla v roce 1742 připojena k Prusku a součástí Pruského Slezska zůstala až do roku 1920, kdy se zpět začlenila do československého území. Je tedy možné, že by název mohl mít souvislost i s tímto obdobím místní historie, případně se snahou o germanizaci oblasti. V prostudované literatuře jsme ani nenalezli informaci, zda jde o tradiční historické pojmenování či novodobé označení. Prošli jsme některé staré mapy, které jsou dostupné nahttp://oldmaps.geolab.cz/ahttp://www.manuscriptorium.cz, ale tyto mapy bohužel nejsou tak podrobné aby obsahovaly i pojmenování menších kopců a vrchů, spíše je jen výtvarně znázorňují. Pokusíme se ještě hledat v dalších pramenech, o výsledku Vás budeme informovat. použitá literatura:* HOSÁK, Ladislav ; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha : Academia, 1970-1980. 2 sv.* PLAČEK, Vilém. Oldřišov : 1234-2004. Oldřišov : Obecní úřad v Oldřišově ; Háj ve Slezsku : František Maj, 2006. 527 s. ISBN 80-86458-19-9.* LUTTERER, Ivan ; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku : slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje.  2. vyd. Havlíčkův Brod : Tobiáš, 2004. 317 s. ISBN 80-7311-025-3.* literatura vztahující se k hlučínskému regionu.

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/almin-kopec

cs

Almin vrch

Dobrý den, cca 10 km severovýchodně od Opavy leží mezi obcemi Oldřichov a Hněšovice Almin vrch. Jak vzniklo jeho jméno - odkazuje k nějaké historické Almě?Dotaz jsem zadával už v roce 2009 (je v archivu služby), ale tehdy jsem na něj nedostal uspokojivou odpověď, třeba se nyní zadaří lépe...

Dobrý den, dotaz, který jste zadával v roce 2009 stále máme archivovaný. Není vyloučeno, že vysvětlení tohoto názvu je možné hledat v latině : Alma je ženské křestní jméno latinského původu. Vykládá se jako "živitelka, žehnající, plodná, požehnaná". Někdy bývá považována za zkratku germánského jména Amalberga, v češtině pak jména Amálie. almus = živný, živící, životodárný, blahodárný, laskavý dobrotivý, úrodný. terra alma = úrodná země, živná půda alma mater = matka živitelka Z tohoto jména, pokud jde o charakter krajiny, může být odvozen název vrchu a okolní krajiny. Archeologické nálezy dokazují již pravěké osídlení katastru obce; významnou archeologickou lokalitou je Hněvošický háj, kde je patrno 5 sypaných mohyl, pocházejících původně z doby bronzové, do nichž byly později vloženy hroby slovanské z období Velkomoravské říše. Almin  (Almín) vrch je přírodní rezervace a je rájem dubů, habrů a nepřeberného množství nejrůznějších druhů rostlin. s nadmořskou výškou 315 metrů. Jde o magické místo, které bylo pro svou silnou energii využíváno k nábožensky motivovaným rituálům a meditacím, a prý má blahodárné účinky na lidský organismus. Pro vysvětlení historie doporučujeme obrátit se na : - Ústav pro jazyk český AV ČR:http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html -Obecní úřad : kronika-http://www.hnevosice.cz/obec-7/informace-o-obci/ http://www.hnevosice.cz/obec-7/historie/ Použité zdroje : Ostravsko; Opavsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990. 257 s. Turistický průvodce ČSFR; sv. 44. ISBN 80-7033-044-9. DEMEK, Jaromír, ed. a MACKOVČIN, Peter, ed. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. BARTOŠ, Josef, SCHULZ, Jindřich a TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 14, Okresy: Opava, Bílovec, Nový Jičín. Vyd. 1. V Olomouci: Vydavatelství Univerzity Palackého, [1995]. 252 s. ISBN 80-7067-583-7. aj. http://www.opavske-slezsko.cz/e_download.php?file=data/editor/98cs_2.pdf&original=brozura_opavske_slezsko_CZ_FINAL.pdf https://cs.wikipedia.org/wiki/Alma_(%C5%BEensk%C3%A9_jm%C3%A9no)

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/almin-vrch

cs

alodium, allodium

Co to znamená záskat do aloidální držby?

Dobrý den, máte zřejmě na mysli termín allodium. Ve feudálním právu termín znamenal pozemek, který má někdo absolutně ve svém právu a nikoli v právu jakéhokoli pána nebo vrchnosti; pozemek, který nepodléhá feudálním povinnostem nebo břemenům. Nemovitý majetek v absolutním vlastnictví, aniž je uznán kdokoli výše postavený, ve prospěch kterého by na základě tohoto majetku existovala jakákoli povinnost. (Protějškem byl pojem feodum).Zdroj: Blackův právnický slovník / Henry Campbell Black. -- 6. vyd.. -- Praha : Victoria Publishing, 1993. -- 2 sv.Další informace najdete na internetu. Ve vyhledávači Google je např. možné zadat příkaz define:allodium.Dále např.:http://de.wikipedia.org/wiki/Allod.

Národní knihovna ČR

Právo

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alodium-allodium

cs

Alois Jirásek

Ve které knize Aloise Jiráska bych se dočetl o událostech roku 1848.

Dobrý den, o událostech roku 1848 píše Alois Jirásek ve Filosofské historii. Stručně se o knize dočtete např. zde:http://cs.wikipedia.org/wiki/Filosofsk%C3%A1_historie. Jiráskovo dílo, uspořádané podle období, o nichž píše, najdete zde:http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Jir%C3%A1sek#D.C3.ADlo.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-jirasek

cs

Alois Jirásek a Celestýn Jirásek

Dobrý den,prosím o zjištění příbuzenského vztahu mezi:Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha) byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu.a Celestýn Jirásek(Prvním starostou Sokola se stal Celestýn Jirásek, majitel obchodu kupeckého na náměstí čp. 3, Hronov)http://www.hronovsko.com/hronov/spolky/sokol/

Dobrý den, o Celestýnu Jiráskovi máme k dispozici velmi málo informací. V souvislosti s Aloisem Jiráskem není zmíněn majitel kupeckého obchodu v Hronově v žádném nám dostupném  dokumentu. Jak sám Jirásek píše ve svých pamětech (A. Jirásek : Z mých pamětí) " v mém rodišti je množství Jirásků". Přímý příbuzenský vztah tedy není v tomto případě bezvýhradně nutný. Je ovšem možné, že v některé z předcházejících generací měli oba Jiráskové stejného předka. Svůj původ popisuje Alois Jirásek ve svých pamětech takto: "Pocházím z rodu původně selského." Svobodný statek, který vznikl na místě bývalé tvrze v roce 1679 koupil Matěj Jirásek. Na tomto místě žila větev Jirásků, která patřila mezi svobodníky (byli osvobozeni od roboty),  až do roku 1882. K Celestýnu Jiráskovi jsme prostřednictvím fulltextového vyhledávání v systému Kramerius (http://kramerius.nkp.cz) nalezli pouze několik drobných zmínek (dvě úmrtní oznámení v jeho rodině, Inocencie Jiráskové v roce 1888 a Jeníka Jiráska v roce 1918, a zmínku o jeho řeči při příležitosti vzniku Sokola v Hronově). Zdá se, že prokázat či vyvrátit příbuznost těchto dvou osob, by mohl pouze genealogický výzkum obou rodin.  Obrátit se můžete na některého odborného genealoga či osobně prostudovat matriky uložené ve Státním oblastním archivu v Zámrsku:http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/ Použité zdroje a literatura: * systém Kramerius:http://kramerius.nkp.cz * JIRÁSEK, Alois. Z mých pamětí: Poslední kapitoly k Nové kronice U nás. 7. vyd., (v MF 1. vyd.). Praha: Mladá fronta, 1980 * HLADKÝ, Ladislav a EKRT, Boris, ed. O Jiráskovi. Náchod: Regionální muzeum, 2011. 54 s. ISBN 978-80-260-0195-9. * JANÁČKOVÁ, Jaroslava a JIRÁSEK, Alois. Alois Jirásek: [monografie s ukázkami z díla]. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1987. * KOBLÍŽEK, Vladimír. Svědectví o Jiráskově rodu. Rodným krajem. 1998, č. 16,  s. 43, 44.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-jirasek-a-celestyn-jirasek

cs

Alois Jirásek jako sympatizant českého fašismu

Dobrý den, při přípravě na zkoušku z politické historie jsem narazil na Aloise Jiráska mezi jinými sympatizanty českého fašismu. Bohužel se mi nedaří nalézt, jak se toto projevovalo. V knize Pasák, Tomáš. Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Práh, 1999. je na straně 67 vyjmenovaný společně s jinými výraznými osobnostmi své doby a kniha ho pak opakovaně zmiňuje, vždy ale v pasivní roli. Například také uvedený Karel Kramář se na toto téma několikrát vyjádřil, ale nedaří se mi najít, zda Alois Jirásek také. K jiným zdrojům bohužel právě nemám přístup. Děkuji mnohokrát!

Dobrý den, v dostupných zdrojích jsme nenalezli žádnou podnětnou informaci o tom, zda sám Alois Jirásek vyjádřil sympatie k českému fašismu. Roku 1920 se stal členem (senátorem) Československé národní demokracie a byl jím až do roku 1925. ČsND měla k fašistickému programu ze všech parlamentních stran nejblíže a kolikrát se k němu přikláněla i ve svých článcích v Národních listech (čemuž i odpovídá Vaše informace, že se k tématu několikrát vyjádřil Karel Kramář jakožto její zakladatel a předseda strany). Jistá publikace taktéž předkládá toto: "Spisovatelé názorově konzervativnější, namnoze příslušníci starší generace, mezi nimi i tvůrci díla objektivně pokrokového (jako byli např. A. Jirásek nebo P. Bezruč), jejichž vůdčím ideálem bylo dosažení národní samostatnosti, zaujímali často stanoviska nacionalistická, což jim bránívalo — zvláště před nástupem nacismu — pochopit reakční podstatu fašismu a výrazněji se od něho oddělit; vyrostlí v jiné společenské situaci neuvědomovali si proměnu charakteru nacionalismu a jeho smyslu." BLAHYNKA, Milan.Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Československý spisovatel, 1987, s. 30–31. Je tudíž pravděpodobné, že právě s přihlédnutím k těmto dvěma skutečnostem mohl být v počátcích českého fašismu jeho sympatizantem. Jeho osobní vyjádření jsme však v dostupných zdrojích nenalezli. Od poloviny 20. let 20. století se ale Jirásek jednoznačně stavěl proti fašismu a komunismu. Např. v jeho korespondenci z 19.6.1926 varuje před nebezpečím bolševismu a fašismu (v publikaci je i otištěn celý dopis) viz FILIP, Václav a Libuše ŠTĚDRÁ.Potomci slavných žijí mezi námi.Praha 2000. sv. 1, s. 27–28. ISBN 80-7181-347-8. Nebo také dopis Josefu Thomayerovi z roku 1927 viz JANÁČKOVÁ, Jaroslava a Alois JIRÁSEK.Alois Jirásek.Praha: Melantrich, 1987, s. 455. nebo také online "o fašismu" vizhttps://aloisjirasek.cz/vyroky-aj/.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

• BLAHYNKA, Milan. Česká literatura v boji proti fašismu. Praha: Československý spisovatel, 1987. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:34e5ae90-f2bb-11e2-9923-005056827e52.• Časopis Matice moravské. Brno: Matice moravská, 1968-. ISSN 0323–052X. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:b3dde880-8de5-11e5-b433-5ef3fc9bb22f• Publicistika a literatura českých fašistů 20. let – významný pramen studia politického vývoje Československa. Časopis Matice moravské. Brno: Matice moravská, 06.1989, 108(1), s. 89. ISSN 0323–052X. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:8eb455c0-7baa-11e8-bb44-5ef3fc9ae867• Národní listy. Praha: Julius Grégr, 1861–1941. ISSN 1214-1240. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:ae876087-435d-11dd-b505-00145e5790ea• Národní listy: Národní listy. Praha: Julius Grégr, 18.11.1922, 62(316, večerní vydání). ISSN 1214-1240. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:c60f1761-435d-11dd-b505-00145e5790ea.• JANÁČKOVÁ, Jaroslava a Alois JIRÁSEK. Alois Jirásek: [monografie s ukázkami z díla]. Praha: Melantrich, 1987. Dostupné také z:https://ndk.cz/[…]/uuid:6ac8bc40-50e5-11e3-ae59-005056827e52• Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Československá národní demokracie [online]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/[…]acie&oldid=23079068>• NEJEDLÝ, Zdeněk. Alois Jirásek. 1946. Dostupné také z:https://ndk.cz/[…]/uuid:0cb5dca0-1e20-11e5-b642-005056827e51•https://aloisjirasek.cz/•https://kaderabek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=128132• Politické strany 1918–1938. Scribd [online]. Dostupné také z:https://www.scribd.com/[…]/Politicke-strany-1918-1938.• GAJANOVÁ, Alena. Dvojí tvář: z historie předmnichovského fašismu. Praha: Naše vojsko, 1962, s. 5. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:138b1ab0-e70e-11e5-8745-005056825209• VAŇHARA, Adam. Počátky a ideologie českého fašismu [online]. Brno, 2013 [cit. 2024-01-24]. Dostupné z:https://is.muni.cz/th/iq3ra/.Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Libor VYKOUPIL.• JIRÁSEK, Alois a BAŤHA, František, ed. Dopisy: [Z let] 1871-1927. 1. vyd. Praha: Orbis, 1965. 209, [2] s.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-jirasek-jako-sympatizant-ceskeho-fasismu

cs

Alois Jirásek - německý překlad

Dobrý den,existuje prosím nějaký kvalitní německý překlad souboru pověstí nazvaného "Ze Židovského města", který je obsažen v jeho sbírce "Staré pověsti české"? A pokud ono, lze ho najít online(v takovém případě prosím o odkaz), nebo - pokud ne - mohla bych jej případně dostat mailem naskenovaný? Díky, s pozdravem PhD. Ivana Kultová

Dobrý den, německý překlad Starých pověstí českých jsme nalezli v bázi NKC Národní knihovnyhttp://www.nkp.cz, záložka Katalogy a databáze : [Č.záznamu: 001751169] Böhmens alte Sagen / Alois Jirásek ; Illustrationen Václav Junek ; [übersetzt von Hans Gaertner]. -- 1. Aufl.. -- Prag : Artia ; Berlin : Kinderbuchverlag, [1957]. -- 364 s. Pověst "Ze Židovského města=Sagen des Ghettos" má rozsah od strany 212 do strany 229, tj. 18 stran. Kopie této povídky vám můžeme zhotovit, a doporučujeme papírové kopie  A4/ 2,- Kč stránka (jednostranné, dvoustranné nezhotovujeme). Pokud byste si chtěla nechat zhotovit elektronické kopie, bylo by to ekonomicky nákladnější a administrativně složitější, protože musíte uzavřít osobně smlouvu a složit zálohu u nás v Referenčním centru. Jedna stránka pak stojí 8,-Kč,http://www.nkp.cz/sluzby/chci-sluzbu/ziskat-kopii. Sdělte nám laskavě, jak jste se rozhodla a zda si kopie vyzvednete osobně anebo je máme zaslat poštou a na jakou adresu.

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-jirasek-nemecky-preklad

cs

Alois Jirásek: Talacko

Nevíte prosím ve kterém souboru vyšla povídka A.Jiráska "Rytíř Talacko"? Z Literárních toulek po Čechách víme, že musela vyjít po roce 1908. Děkujeme

Dobrý den, povídka o rytíři Talackovi vyšla pod názvem Talacko v Jiráskově díle Rozmanitá prosa: obrázky a studie. [Díl] III. V Praze: J. Otto, 1913. Str. 11. Toto dílo bylo dále vydáno ještě v letech 1914, 1920, 1922 a 1930 vždy nákladem J. Otty. Použité prameny:* JIRÁSEK, Alois. Rozmanitá prosa: obrázky a studie. [Díl] III. V Praze: J. Otto, 1913. 283 s.* KUNC, Jaroslav. Soupis díla Aloise Jiráska a literatury o něm. Praha : Národní knihovna, 1952. 80 s.* elektronický katalog NK ČR -http://sigma.nkp.cz/cze/nkc.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-jirasek-talacko

cs

Alois Liska, restauratér knih v Národní knihovně ve Vídni, 1932

Dobrý den, zajímalo by mě jestli nevíte cokoli o Aloisu Liskovi, restaurátorovi knih, majiteli dílen na vazbu knih, a pod., narozen 25/4/1866 v Kouřimi. Děkuji

Dobrý den, v našich zdrojích se bohužel nepodařilo o A. Liškovi nic najít. Dá se předpokládat, že v časopise Knihař (určeném knihařům, ozdobníkům, pouzdrařům... a vydávaném v letech 1899 - 1949, signatura NK ČR: 54 B 741), který v pravidelné rubrice uverejňoval jubilejní články a nekrology, mohla vyjít obdobná zpráva i o něm. Časopis si můžete v Národní knihovně půjčit do studovny.Na adresehttp://www.knihari.cz/jsou údaje o několika Společenstvech českých knihařů (Brandýs n. L., Loket), kde by Vám možná mohli poradit. Mohl byste se také obrátit na:Společenstvo českých knihařů sdružení (E-mail: j.sobota@iol.cz, fax: +420 352684154, tel.: 420 352684154)

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-liska-restaurater-knih-v-narodni-knihovne-ve-vidni-1932

cs

Alois Rašín

Dobrý den, mám dotaz, kde v Praze bydlel prvorepublikový politik Alois Rašín. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, většina publikací zabývající se životem JUDr. Aloise Rašína se věnuje spíše jeho profesní kariéře a politické činnosti, osobnímu životu pouze velmi stručně. Nicméně jak vyplývá ze zdrojů, které jsme prostudovali většinu života v Praze Alois Rašín strávil v domě v Žitné ulici, dnes číslo 10. Na tomto domě je také umístěna pamětní deska A. Rašína se slovy: Zde padl ve službách vlasti Dr. Alois Rašín. Zdroj: Penížek, Josef. Dr. Alois Rašín: úvahy a vzpomínky. V Praze: 1926. Uvádíme také dva úryvky ohledně místa, kde Rašín bydlel. Úryvky pocházejí z publikace: Šetřilová, Jana. Alois Rašín: dramatický život českého politika. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-061-2. "Krátce po sňatku se manželé přestěhovali do Žitné ulice č. 9 a roku 1900 si Rašín otevřel na roku ulic Myslíkovy a Křemencové vlastní advokátní kancelář." (str.17) "Poslanecká léta přinesla mnoho změn i do jeho osobního života. Hodně času nyní trávil ve Vídni. Rodina se přestěhovala do vlastního domu v Žitné ulici č. 6 (dnes č. 10). Rašínovi obývali první patro a do zvýšeného přízemí byla přestěhována advokátní kancelář." (str.20) Na internetových stránkách Prahy 2, kde jsou popsány jednotlivé budovy v této městské části (http://www.praha2.cz/(jqtpzr45cklt3h55zyjgzha5)/zdroj.aspx?typ=2&Id=4284&sh=-1623234984), je uvedeno: Čp. 562Žitná 10Činžovní dům.Třípatrový řadový dům, postavený r. 1897 podle plánu stavitele Josefa Blechy pro JUDr. K. Wintersteina. Významná stavba v neorenesančním slohu, zachovaná s detaily členění s výzdoby exteriéru i interiéru. V domě pobýval první ministr financí Československé republiky JUDr. Alois Rašín. Článek z internetu:http://www.praha2.cz/(gqw21ljs0u1rmjugbziexz55)/default.aspx?id=8344&ido=809&sh=-836526600.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-rasin

cs

Alois Václav Majera: Památka na dvěstěletou slavnosť kláštera augustianského nejsv. Trojice nade Lnáři (V Praze : Klášter lnářský, 1884)

Hledám dokument od Aloise Václava Majera (1856-1932), který se jmenuje: "Památka dvěstěletá založení Lnářského kláštera". Text nejprve vycházel v časopise Čech a v roce 1884 byl vydán tiskem. Hledala jsem ho v databázi NK, ale neúspěšně, při tom na něj odkazují ve své bibliografii různé publikace. Kde bych měla hledat? Děkuji.

Dobrý den, dle katalogů a databází Národní knihovny ČR Vámi hledaný dokument opravdu nemáme ve fondu. Prohledávali jsme všechny dostupné zdroje: elektronický katalog NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc), naskenované katalogy Katif - Generální katalog I a Bibliogragie 19. století (http://katif.nkp.cz), lístkové katalogy. Díky Bibliografii 19. století jsme zjistili, že knihu od Aloise Václava Majera s názvem Památka na dvěstěletou slavnosť kláštera augustianského nejsv. Trojice nade Lnáři (V Praze : Klášter lnářský, 1884, 61 s.) má ve fondu Knihovna Národního muzea (http://www.nm.cz/knihovna-nm/) pod signaturou 88 K 238.Podle Souborného katalogu ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/skc) vlastní tento dokument ve dvou exemplářích také Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (http://www.svkpl.cz/).

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alois-vaclav-majera-pamatka-na-dvesteletou-slavnost-klastera-augustianskeho-nejsv-trojice-nade-lnari-v-praze-klaster-lnarsky-1884

cs

Alpaka

Dobrý den, jaké je číslo ryzosti alpaky?

Dobrý den, ryzost znamená poměrný hmotnostní obsah drahého kovu ve slitině. Alpaka je však slitinou mědi, niklu a zinku (nejčastěji, někdy může být zinek nahrazen antimonem, cínem, olovem, kadmiem), neobsahuje tedy žádný drahý kov. Nicméně díky svému lesku a stříbrobílé barvě se označuje také jako nové stříbro. Alpaka se mj. také používá na výrobu ozdobných předmětů, váz, příborů, mincí a šperků, jejichž povrch může být upraven drahým kovem (postříbřením), ale dle puncovního zákona (Zákon č. 539/1992 Sb., http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb109-92.pdf) se takové výrobky nepovažují za zboží z drahých kovů. Více informací o alpace naleznete na internetových stránkách: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alpaka_(slitina) http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/stribro-mincovni-stribro

Národní knihovna ČR

Fyzika a příbuzné vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alpaka

cs

Alternativní bydlení knihy

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda máte ve Vědecké knihovně v Olomouci nějaké knihy o alternativním bydlení? Hledala jsem přes on-line katalog a nic jsem nenašla.Děkuji

Dobrý den, na toto téma moc knih u nás zatím nevyšlo, aktuální informace najdete spíš v článcích. Knihy v našem katalogu zkuste vyhledat např. pod heslem obytné domy nebo přímo pod jednotlivými typy bydlení. Vašemu dotazu by mohly odpovídat např. tyto knihy, Permakulturní dům: co znamená permakulturní bydlení. Brno: Permakultura (CS), 2017. 84 stran. Klíč k soběstačnosti: edice permakulturních příruček, svazek 7. Výjimečné domy: alternativa individuálního bydlení = Exceptional houses: alternative of individual housing: [Galerie architektury Brno 30.5.-8.7.2007, Galerie Jaroslava Fragnera listopad 2007]. [Brno]: Centrum architektury, ©2007. 97 s. Přírodní stavby od A do Z II: 6.-8.2.2015: druhý ročník konference o přírodním stavitelství: Kaprálův mlýn - Ochoz u Brna [CD-ROM]. [Brno: Vysoké učen Kout, Jiří a kol.I KOMA Module: historie vzniku a současné tendence modulární architektury. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické, ©2012. 111 s. Márton, Jan et al.Stavby ze slaměných balíků: slaměné izolace v nízkoenergetických a pasivních domech, návrh staveb šetrných k životnímu prostředí, hliněné omítky, ozeleněné střechy. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Liberec: J. Márton, 2014. 228 s. ISBN 978-80-260-5713-0.

Olomouc

Vědecká knihovna v Olomouci

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alternativni-bydleni-knihy

cs

Alternativní školy

Prosím o odpověď: Alternativní školy - vysvětlit výraz v čem jsou klíčové rozdíly mezi učením a vyučováním současných primárních a sekundárních školách v ČR

Dobrý den, výuka na základních a středních alternativních školách se podobně jako na klasických školách liší především větším a podrobnějším obsahem studijní látky, žádné další výrazné rozdíly se nám nepodařilo najít. Jelikož každá alternativní škola má vlastní plán výuky, není možné popisovat výuku na všech školách. Za všechny uvádíme Waldorfskou školu:-primární škola- žáci mají hlavní předměty(matematika, mateřský jazyk, dějěpis,atd.) vyučovány v tzv. epochách, tzn.1 předmět se vyučuje v cyklu 3-5 týdnů, převážně první 2 hodiny denně, ostatní předměty jsou vyučovány po této hlavní výuce, po dobu cca 8 let nají žíci téhož třídního učitele, který vyučuje převážnou většinu hlavních předmětů-sekundární škola- hlavní předměty v ranních dvouhodinových epochách přibl. 3-4 týdny, poté s týdenní periodicitou další předměty, např. občanská výchova, výpočetní technika. Od 2. ročníku si studenti zapisují předměty zvoleného studijníhi zaměření. V každém ročníku je 1-2 týdenní praktikum, rezerva cca 1 měsíc např. na výměnné studijní zahr. pobyty.Informace o studijních plánech dalších škol jsou součástí internetových adres, které jsme Vám již zaslali v předchozí odpovědi. Nyní připojujeme další zajímavé a podrobnější odkazy:http://www.wspj.cz/http://www.dalton.org/Default.asp?bhcp=1http://www.montessori.cz/

Národní knihovna ČR

Výchova a vzdělávání

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alternativni-skoly

cs

altokumulace

co značí altokumulace?

Dobrý den, altokumulus  je označení pro skupinu kupkovitých bílých obláčků ve větších výškách. "Meteorologický slovník výkladový terminologický" k  výkladu daného slova dodává: "altokumulus - jeden z 10 druhů oblaků. Je charakterizován jako menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků barvy bílé nebo šedé , popř. bílé a šedé, mající vlastní stíny. Oblaky se skládají z malých oblačných částí podoby vln, oblázků, valounů apod., které mohou být navzájem oddělené  nebo mohou spolu souviset. Mnohdy mají částečně vláknitý nebo rozplývavý vzhled. Zdánlivá velikost jednotlivých pravidelně uspořádaných částí bává 1 až 5 ° prostorového úhlu. Altocumulus je vodním nebo smíšeným oblakem středního patra. Vzniká např. následkem vlnových pohybů v atmosféře, při přetékání vzduchu přes horské překážky nebo transformacemi z jiných druhů oblaků, kdy může být příznakem rozpadu oblačnosti. Vyskytuje se někdy před přechodem studené fronty, často ve studené vzduchové hmotě, především po přechodu studené fronty druhého druhu. Termín altokumulus navrhl franc. meteorolog E. Renou v r. 1870. Český překlad je vysoká kupa." Zdroj: * SOBÍŠEK, Bořivoj aj. Meteorologický slovník výkladový & terminologický. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 1993. 594 s. ISBN 80-85368-45-5.

Národní knihovna ČR

Fyzika a příbuzné vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/altokumulace

cs

aluze

Dobrý den, co je to literární aluze? Jak se používá? Mohli byste uvést nějaký příklad? Děkuji za odpověď

Dobrý den, aluze znamená narážku (slovo je odvozeno z latinského alludere - hrát si, žertovat) v literárním díle to znamená skrytou nebo otevřenou narážku na jiný text (literární aluze) nebo na nějakou mimoliterární skutečnost. Může hraničit na jedné straně s neoznačeným citátem, na druhé s velmi obtížně dešifrovatelnou narážkou, kterou může rozluštit jen ten, kdo dopodrobna zná kontext. S aluzí se mimo literaturu setkáte velmi často, dnes je to oblíbený prostředek v novinách (oblíbené jsou narážky na bonmoty politiků ap.).Níže citované encyklopedie uvádějí následující příklady:Fr. Halas: "pod zemi krásnou pod zem milovanou" naráží na Máchův verš: "Ach v zemi krásnou, v zemi milovanou"J. Hora ve Zpěvu rodné země: "Věčný hřbitove,/ věčná kolébko, v tmách zavěšená" naráží také na Máchu ("kolébka má i hrob můj")Odkazy, prameny:Lexikon literárních pojmů / Libor Pavera, František Všetička. -- 1. vyd.. -- Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. -- 422 s. ; 24 cm Slovník literární teorie / Red. a předml. Štěpán Vlašín. -- 2., rozš. vyd.. -- Praha : Československý spisovatel, 1984. -- 465 s. ; 24 cmhttp://en.wikipedia.org/wiki/Allusion

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aluze

cs

aluze

Vážení přátelé, mám psát dlouhý referát o aluzi aaluzích. Bylo by možné mě nasměrovat na nějakou odbornou literaturu v českémjazyce?Nemohu se nikde ničeho dopátrat.

Dobrý den, Publikace přímo na téma aluze bohužel neexistuje. Snad by Vám mohly pomoci následující prameny: Články v českých časopisech: * MAREŠ, Petr. Citát a aluze ve filmu. In: Iluminace. Roč. 9, č. 2 (1997), s. 5-11. ISSN 0862-397X. předmětová hesla: světová kinematografie * teorie filmu * filmové dílo * citáty * aluze * intertextové vztahy * JEDLIČKOVÁ, Alice. Mezi texty, avšak uvnitř textu. In: Česká literatura. Roč. 45, č. 4 (1997), s. 437-443. ISSN 0009-0468. předmětová hesla: teorie literatury * literární text * intertextualita * smysl textu * literární aluze Záznamy článků naleznete v bázi ANL (Články v českých novinách, časopisech a sbornících), dostupný na adresehttp://sigma.nkp.cz/F. Dostupnost vybraných časopisů v knihovnách pak naleznete v Souborném katalogu periodik (SKC/P) na téže adrese. Předmětová hesla uvedená u těchto článků jsem použili pro vyhledávání záznamů knih, které se týkají intertextových vztahů a mohla byste zde tak najít i potřebné informace k Vašemu referátu. Vzhledem k malému počtu české literatury uvádíme i z našeho pohledu nejrelevantnjěší zahraniční literaturu (v omezeném množství, abychom splnili váš požadavek češtiny): * HOMOLÁČ, Jiří. Intertextovost a utváření smyslu v textu. Vyd. 1.. Praha : Karolinum, 1996. 114 s. ISBN 80-7184-201-X. Předmětová hesla: interpretace a přijetí literárního díla literatura -- sémiotika intertextualita * Intertextualita v postmodernom umení. Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 1999. 296 s. ISBN 80-8050-276-5. postmoderní umění postmodernismus (literatura) intertextualita struktura a kompozice textu GRAHAM, Allen. Intertextuality. Repr.. London : Routledge, 2005.. viii, 238 s. ISBN 0415174740 * 0415174759. intertextualita * Na hranicích textu : úvahy a postřehy o souvislostech -mezi texty. [Uspořádal Vladimír Svatoň]. Praha : Ústav slavistických a východoevropských studií, 2003. 102 s. ISBN 80-902317-5-6. * ZACHOVÁ, Alena. Výzva interpretace. Vyd. 1.. Hradec Králové : Gaudeamus, 2007. 120 s. ISBN 978-80-7041-789-8. interpretace a přijetí literárního díla česká literatura -- 19.-21. stol. světová literatura -- 19.-21. stol. literárněvědné rozbory intertextualita * RICKS, Christopher. Allusion to the poets. 1st pub. in pbk.. Oxford : Oxford University Press, 2004, c2002. 345 s. ISBN 0-19-926915-7. * Fairy Tales and Society : Illusion, Allusion, and Pradigm. Edit. by Ruth B. Bottigheimer. Philadelphia : Univ. of Pennsylvania Pr., 1986. 14, 317 s. ISBN 0-8122-8021-0. Abychom zjitili, zda pro Vás budou dokumenty alespoň trochu přínosné, náhodně jsme vybrali knihu ze seznamu: HOMOLÁČ,Intertextovost a utváření smyslu v textu - a tématu aluze je věnována jedna celá kapitola "Aluze v slovesných textech uměleckých". Dílčí zmínky v ostatních kapitolách také samozřejmě nelze vyloučit. Doufáme tedy, že pro Vás bude seznam literatury přínosný. Výklad termínu spolu s příkady naleznete např. v: * PAVERA, Libor; VŠETIČKA, František. Lexikon literárních pojmů. 1. vyd.. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1. * Slovník literární teorie. Red. a předml. Štěpán Vlašín. 2., rozš. vyd.. Praha : Československý spisovatel, 1984. 465 s. Informace o dostupnosti všech zde uvedených monografií v rámci českých knihoven naleznete v Souborném katalogu ČR (SKC), který je dostupný na adresehttp://sigma.nkp.cz/F. Záznamy jsme vyhledávali převážně pomocí klíčového slova intertextualita, mimo českých knih zde bylo poměrně velké zatoupení i německých a anglických.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aluze-1

cs

Alžběta Bursová

Proč byla Alžběta Bursová, občanka Maloskalskéhopanství, souzena za smilstvo a cizolozství v roce 1715 v Trutnove a ne naMalé Skále?

Dobrý den,Alžběta Bursová byla vyslýchána v Turnově, nikoliv v Trutnově. Maloskalsko přináleželo k městskému soudu v Turnově. Konečný rozsudek vynesl apelační tribunál v Praze (http://cs.wikipedia.org/wiki/Rada_nad_apelacemi). O celém případu Alžběty Bursové sepsal maloskalský purkrabí dne 5.března1713 zprávu a předal ji turnovskému magistrátu. 10. března 1713 došlo v Turnově k výslechu Alžběty Bursové. Z pražského apelačního tribunálu byl dne 6. července 1713 nařízen výslech dalších svědků a podezřelých. 14. dubna1714 byla Alžběta Bursová vyslýchána znovu. Protože se obžalovaná nechtěla při soudním řízení k žádnému trestnímu činu přiznat, bylo u ní nařízeno mučení. Ani při něm se ovšem k ničemu závažnému nepřiznala. 30. srpna 1714 vynesl apelační soud rozsudek, turnovskou radnicí byl ovšem ortel nad Alžbětou Bursovou vynesen až 1. března 1715. Celý případ popisuje článek:* HRDÝ, J. Jak se druhdy soudívalo. Krakonoš, roč.33, č.37, 1911, s.2-3.* HRDÝ, J. Jak se druhdy soudívalo. Krakonoš, roč.33, č.38, 1911, s.2-4. O případu Alžběty Bursové se zmiňuje i kniha:* FRANCEK, Jindřich. Zločin a sex v českých dějinách : manželské spory a sexuální kriminalita v raném novověku. 1.vyd. V Praze : Rybka : Knižní klub, 2000. ISBN 80-86182-29-0. Písemné prameny k soudním dějinám jednotlivých měst (tedy i Turnova) nalezne v knize:* FRANCEK, Jindřich. Hrdelní soudnictví českých zemí : soupis pramenů a literatury. 1. vyd. Zámrsk : Státní oblastní archiv ; Pardubice :Východočeské muzeum : Historický klub, pobočka Pardubice, 1995. Většina dokumentů k danému případu je uložena ve Státním okresním archivu vSemilech:http://www.archiv.semily.cz/.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alzbeta-bursova

cs

Alzheimerova nemoc

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, které dokumenty zabývající se Alzheimerovou nemocí jsou nejvíce doporučované.Děkuji

Dobrý den,Předem bychom rádi uvedli, že pro kvalifikované doporučení medicínské literatury nemáme příslušnou odbornost. V České republice nicméně vyšly v posledních letech následující tituly, které se tímto onemocněním zabývají, které doporučujeme k prostudování: LA TOURELLE, Maggie a HERBICH, Richard. Dar jménem Alzheimer: nové náhledy na potenciál Alzheimerovy choroby a její léčby. Praha: Dobrovský s.r.o., 2016. s. [1a]. ISBN 978-80-7390-308-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f7d89af0-0dbc-11e7-968f-005056827e51 JIRÁK, Roman a KOUKOLÍK, František. Demence: neurobiologie, klinický obraz, terapie. Praha: Galén, c2004. s. [1b]. ISBN 80-7262-268-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:11bf3980-8f71-11e6-9328-005056825209 KOUKOLÍK, František a JIRÁK, Roman. Alzheimerova nemoc a další demence. Praha: Grada, 1998. s. [5]. ISBN 80-7169-615-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:ff8636e0-e515-11e8-bc37-005056827e51 HÖSCHL, Cyril a HOŘEJŠÍ, Jaroslav. Alzheimerova choroba. Praha: Galén, [1999]. s. [1a]. ISBN 80-7262-025-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:25279690-4af2-11e4-a450-5ef3fc9bb22f KORÁBEČNÝ Jan, SOUKUP Ondřej, VALIŠ Martin a kol. Alzheimerova nemoc. Praha: Grada, 2020. s. [5]. ISBN 978-80-7345-643-6. HORT, Jakub a JIRÁK, Roman. Alzheimerova choroba a jiné demence, aneb, Co v učebnicích 20. století nebylo. Praha: MediMedia Information, 2007. s. [1]. ISBN 978-80-86336-07-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:bc562200-bab0-11e5-b404-005056825209

Národní knihovna ČR

Lékařství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/alzheimerova-nemoc

cs

Amatérské rádio

Má knihovna k dispozici časopis Amatérské radio - časopis pro elektroniky a radioamatéry, rok 1988, č. 6? Lze zaslat službou MVS požadavek na kopii článku?

O kopii článku přes MVS si můžete zažádat prostřednictvím online formuláře, který naleznete na adrese:http://www.stk.cz/formular_mvs2.html. Na adresehttp://df.stk.cz/cgi-bin/dflex/CZE/CAS/FULL/69si můžete prohlédnout záznam dokumentu. Požadovaný ročník máme k dispozici pod těmito signaturami:37 (1988) 1-12 sign. R 11548/1437 (1988) 1-12 sign. R 11548/11a37 (1988) 1-6  sign. R 11548/6b

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/amaterske-radio

cs

Amazonka, objevení

Chtěl bych se zeptat, kdo jako první objevil řeku Amazonku . Děkuji

Dobrý den, podle našich informací objevil řeku Amazonku (resp. její ústí do Atlantského oceánu) roku 1500 (nebo 1499) Vicente Yáñez Pinzón (nar. 1460, Pálos, Španělsko - zemřel asi 1524). Nazval ji Río Santa Maria de la Mar Dulce - "řeka svaté Marie u sladkého moře" - podle toho, že voda v moři byla sladká ještě daleko od ústí mohutného toku.Pokud máte zájem o další informace Vincentu Yáñezi Pinzónovi, španělském mořeplavci a objeviteli Brazílie, můžete je nalézt v publikaci MARTÍNEK, Jiří. MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo: světoví cestovatelé a mořeplavci. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-118-3.Čerpat můžete také z volně dostupné encyklopedie Wikipedia (zde jsou informace bohužel pouze v anglickém jazyce:http://en.wikipedia.org/wiki/Vicente_Ya%C3%B1ez_Pinzon.Informace čerpány z:LUTTERER, Ivan. KROPÁČEK, Luboš. HUŇÁČEK, Václav. Původ zeměpisných jmen: etymologický slovník 1000 vlastních jmen zemí, měst a přírodních objektů z celého světa. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976.MARTÍNEK, Jiří. MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo: světoví cestovatelé a mořeplavci. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-118-3.

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/amazonka-objeveni

cs