type
stringclasses 1
value | query
stringlengths 91
364
| choices
sequencelengths 2
2
| gold
int64 0
1
| context
stringclasses 115
values | subject
stringclasses 1
value | difficulty
stringclasses 3
values | source
stringclasses 32
values |
---|---|---|---|---|---|---|---|
TF | Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem
výchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)
Tento spisovatel dlouho odmítal povolit překlad svého románu
Nesmrtelnost do češtiny. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím
vším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však
stal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby
před emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna
z nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se
v komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>
k vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později
pomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.
Za kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým
výročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do
Francie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.
Do své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským
pasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický
režim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého
občanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.
Během života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval
psaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je
<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,
kvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel
nedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové
vyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem
dvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.
<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem
výchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)
Jedním z francouzsky psaných děl tohoto spisovatele je i román, jehož český
název zní Slavnost bezvýznamnosti. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím
vším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však
stal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby
před emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna
z nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se
v komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>
k vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později
pomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.
Za kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým
výročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do
Francie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.
Do své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským
pasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický
režim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého
občanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.
Během života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval
psaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je
<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,
kvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel
nedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové
vyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem
dvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.
<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem
výchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)
Tento spisovatel začal žít ve Francii ještě předtím, než byl zbaven
československého státního občanství. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím
vším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však
stal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby
před emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna
z nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se
v komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>
k vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později
pomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.
Za kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým
výročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do
Francie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.
Do své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským
pasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický
režim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého
občanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.
Během života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval
psaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je
<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,
kvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel
nedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové
vyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem
dvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.
<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Následující tvrzení se týkají spisovatele, jehož život a tvorba jsou tématem
výchozího textu. Rozhodněte o každém z těchto tvrzení, zda je pravdivé (ANO), či nikoli (NE).
(Při řešení úlohy vycházejte z informací obsažených ve výchozím textu.)
Alespoň jedno dílo, které tento spisovatel napsal před svou emigrací do
Francie, je vyprávěno více než jedním vypravěčem. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Zprvu prorežimní spisovatel, nějaký čas i člen KSČ, nakonec nepřítel režimu – tím
vším byl *****. Tento rodák z Brna vstoupil do literatury jako básník, proslulým se však
stal až díky svým prózám. Dnes <bold>patří</bold> k nejpřekládanějším autorům na světě. Z doby
před emigrací pochází jeho povídkový soubor <italic>Směšné lásky</italic> nebo román xxxxx, jedna
z nejzásadnějších próz o absurditě života v totalitním státě. Tento příběh, odehrávající se
v komunistickém Československu, začíná nevinným studentským vtípkem, který <bold>vede</bold>
k vyloučení ze studia. Když se Ludvík, jeden z vypravěčů tohoto románu, chce později
pomstít původci svých nesnází, snaha o odplatu vyzní naprázdno.
Za kritiku režimu si nadějný prozaik vysloužil zákaz publikování. Krátce před sedmým
výročím srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa proto vycestoval do
Francie a natrvalo se tam usadil. Rodnou zemi mohl navštívit až po sametové revoluci.
Do své vlasti pak zavítal ještě několikrát, vždy ovšem v pozici cizince s francouzským
pasem (československého státního občanství ho totiž v roce 1979 zbavil komunistický
režim). Českým občanem se spisovatel stal až 28. listopadu 2019, listinu o nabytí českého
občanství <underline>mu</underline> při civilním obřadě v <underline>jeho</underline> pařížském bytě předal velvyslanec ČR ve Francii.
Během života ve Francii uznávaný autor učil na vysokých školách a také se věnoval
psaní. Postupně začal psát francouzsky, posledním románem, který napsal česky, je
<italic>Nesmrtelnost.</italic> Jeho francouzské romány ovšem dlouhá léta v češtině vůbec nevycházely,
kvůli špatným zkušenostem s neautorizovanými překlady k tomu totiž spisovatel
nedal svolení. Zlom nastal až v roce 2020, kdy v českém překladu Anny Kareninové
vyšel jeho nejnovější román <italic>Slavnost bezvýznamnosti.</italic> Podle odborníků se tímto dílem
dvaadevadesátiletý spisovatel rozloučil se svou literární kariérou.
<italic>(www.irozhlas.cz; L. Soldán a kol., Přehledné dějiny literatury III, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána
interpunkce (ANO), či nikoli (NE).
Na posledním červnovém zasedání, pan starosta hovořil o tom, že by měla
být uzákoněna povinnost chodit k volbám. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána
interpunkce (ANO), či nikoli (NE).
Pro většinu voličů, kteří pravidelně volí, své zástupce do zastupitelstva
města by se novelou zákona vůbec nic nezměnilo. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána
interpunkce (ANO), či nikoli (NE).
Někteří lidé by sice chvíli přemýšleli nad tím, jak tuto povinnost obejít,
nakonec by ale k volebním urnám přece jen zamířili. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o každém z následujících souvětí, zda je v něm správně zapsána
interpunkce (ANO), či nikoli (NE).
Lze však předpokládat, že nedobrovolné voliče by výsledky voleb stejně
nezajímaly, a tak by řada z nich odevzdala neplatné volební lístky. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Na rozdíl od většiny politických neologismů proniklo slovo „pravdoláskař“
i do běžné mluvy. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně
chtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně
tolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to
vypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>
Většina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však
výjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,
že <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo
poměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také
slovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je
otevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo
„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.
Pokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.
Tímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly
v devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení
prosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.
Kromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve
střednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá
nabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****
nebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.
<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada
politiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)
nebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se
chyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,
že v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.
<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Slovo „oddelegovat“ je nejužívanějším novotvarem vyskytujícím se
v projevech politiků. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně
chtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně
tolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to
vypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>
Většina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však
výjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,
že <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo
poměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také
slovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je
otevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo
„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.
Pokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.
Tímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly
v devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení
prosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.
Kromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve
střednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá
nabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****
nebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.
<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada
politiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)
nebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se
chyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,
že v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.
<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Zatímco slovo „pravdoláskař“ je obvykle vnímáno jako hanlivé, slovo
„sluníčkář“ je považováno za stylově neutrální. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně
chtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně
tolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to
vypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>
Většina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však
výjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,
že <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo
poměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také
slovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je
otevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo
„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.
Pokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.
Tímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly
v devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení
prosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.
Kromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve
střednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá
nabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****
nebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.
<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada
politiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)
nebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se
chyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,
že v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.
<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
České slovo „tunelování“, které se začalo používat v devadesátých letech
minulého století, vzniklo z anglického výrazu „tunneling“. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Když poslouchám projevy některých politiků, mnohdy mě napadne: Co tím vlastně
chtějí říct? Co je to třeba „oddelegovat“, „vydesignovat názor“ nebo „být negativně
tolerován“? Bizarními novotvary či slovními obraty se to v politice jen hemží. <underline>Zkrátka to
vypadá, jako by ryzí český jazyk byl pro politiky přespříliš fádní.</underline>
Většina politických neologismů se v běžné mluvě naštěstí neuchytí, existují však
výjimky. Jednou z nich je slovo, které vzniklo z legendárního výroku Václava Havla,
že <italic>pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí.</italic> Pojmenování „pravdoláskař“ se ujalo
poměrně rychle, zpravidla se však užívá jako slovo hanlivé. Pejorativní nádech má také
slovo „sluníčkář“. Někteří jazykovědci soudí, že tento výraz, označující člověka, který je
otevřen myšlence multikulturní společnosti, částečně nahradil poněkud krkolomné slovo
„pravdoláskař“. Tato hypotéza však není podložena žádným vědeckým výzkumem.
Pokud si nějaké slovo vzešlé z české politiky zaslouží ocenění, je to „tunelování“.
Tímto českým výrazem, jenž se rozšířil i ve světě (viz anglické „tunneling“), se začaly
v devadesátých letech minulého století označovat praktiky lidí, kteří převzali vedení
prosperující firmy a poté ji odčerpáním veškerých finančních prostředků zcela zruinovali.
Kromě neologismů politici rádi používají také floskule xxxxx, jako třeba „uvidíme ve
střednědobém horizontu“ nebo „situaci zatím stále mapujeme“. Slovník politiků bývá
nabitý i frazémy: poslanci s oblibou odhalují kostlivce ve skříních svých názorových *****
nebo jim vyčítají, že zametají problémy pod koberec.
<bold>(2)</bold> Lexikálním a slovotvorným nedostatkům zdárně ***** chyby syntaktické. Řada
politiků například hodlá „přihlížet na hlas lidu“ (správně je ale „přihlížet k hlasu lidu“)
nebo slibuje „vyvarovat se chybám předchozí vlády“ (přitom správně je „vyvarovat se
chyb předchozí vlády“). Specifické vyjadřování do světa politiky asi patří, doufejme ale,
že v jiných prostředích se zmíněné nešvary neprosadí.
<italic>(Magazín DNES 41/2016; www.idnes.cz, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Poté, co své dítě vytáhl z vody, měl Evert Nilsen rozporuplné pocity. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na
loďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když
se opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen
pracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.
Kousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější
postavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od
kluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto
nejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne
shrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně
řekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“
<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu
rozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta
a Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>
pak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,
ale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,
odrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.
<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil
v <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá
další plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen
je zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit
myšlenky: mám jen polovinu syna.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2
Elativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však
nevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>
(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)
<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Ačkoli je Arnoldovi více než devět let, jeho tělesná výška odpovídá výšce
osmiletého chlapce. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na
loďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když
se opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen
pracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.
Kousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější
postavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od
kluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto
nejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne
shrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně
řekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“
<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu
rozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta
a Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>
pak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,
ale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,
odrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.
<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil
v <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá
další plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen
je zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit
myšlenky: mám jen polovinu syna.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2
Elativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však
nevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>
(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)
<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
Navzdory otcovým instrukcím Arnold záměrně vykonával činnosti
nepřiměřené svým schopnostem. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na
loďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když
se opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen
pracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.
Kousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější
postavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od
kluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto
nejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne
shrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně
řekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“
<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu
rozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta
a Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>
pak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,
ale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,
odrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.
<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil
v <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá
další plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen
je zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit
myšlenky: mám jen polovinu syna.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2
Elativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však
nevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>
(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)
<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), či nikoli (NE).
V době, kdy Arnold používal kosu, se na břehu nacházela skupina žen,
mezi nimiž byla také Aurora Nilsenová. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1) Zelené slunce</bold> se po prudké stráni skutálí ke skupině žen, které ho naloží na
loďku. Arnold se nahoře pokouší sekat trávu kosou mnohem vyšší než on sám. I když
se opravdu snaží, trávu jen uhlazuje. Má PLÁČ na krajíčku, ale směje se. <underline>Slyší i smích žen
pracujících na břehu.</underline> Jeho matka mu odtamtud zamává.
Kousek od Arnolda svižně seká přerostlou trávu jeho otec, málomluvný muž silnější
postavy. Po chvíli prohodí k synovi: „Vezmi si hrábě.“ Arnold si tedy přinese HRÁBĚ od
kluků, kteří pracují opodál: jsou mladší než on, všem je méně než devět let, přesto
nejmenšímu z nich Arnold sahá sotva po ramena. Hrábě jsou ale těžké, a tak trávu začne
shrabovat drobnýma ručičkama. Arnoldův otec, ve tváři už mírně potemnělý, mu úsečně
řekne: „Nech toho! Běž balit trávu do balíků!“
<bold>(2)</bold> Arnold to zkouší, ale nejde mu to. Cítí, jak mu hrdlem stoupá pláč, a tak se znovu
rozesměje, pak se stočí do <bold>malého klubíčka</bold> a začne se koulet. Arnold, jediný syn Everta
a Aurory Nilsenových, se řítí jako utržené kolo ke srázu. <underline>Zprvu si toho nikdo nevšimne,</underline>
pak ale nastane panika: ženy přestanou nakládat balíky trávy, křičí, Evert běží za synem,
ale nestačí mu. <underline>Náhle se na ostrůvku rozhostí ticho.</underline> Arnold dopadne na široký KÁMEN,
odrazí se od něj, přistane v nejtemnější části zálivu a pak před ZRAKY všech zmizí.
<bold>(3)</bold> Po letech Arnold vyprávěl, že právě toho červnového podvečera, kdy se proměnil
v <bold>živou kouli</bold> valící se ze svahu, se rozhodl utéct z domova. A zatímco pod hladinou spřádá
další plány, <underline>ucítí na rameni otcův silný stisk.</underline> Vzápětí ho otec vytáhne na loďku. Evert Nilsen
je zmatený: ulevilo se mu a zároveň zuří, je šťastný, a přece mu je těžko. Nemůže se zbavit
myšlenky: mám jen polovinu syna.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic>
<bold>TEXT 2
Elativ</bold> má tvar druhého stupně přídavných jmen, na rozdíl od komparativu však
nevyjadřuje stupňování, nemá tedy význam srovnávací. <italic>Vrátil se do práce po <underline>delší</underline> nemoci.</italic>
(elativ) × <italic>Jana má vlasy do pasu, Eva je má ale ještě <underline>delší.</underline></italic> (komparativ)
<bold>Superlativ</bold> je tvar třetího stupně přídavných jmen.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | jaro 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Jde o ukázku neuměleckého textu. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí,
kdo pořád slídí a nic nechce najít,
<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>
kdo z hlavy má jen stojan na čepici,
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Kdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,
<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>
kdo za dvě zlatky vyměnil by duši,
<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
<bold>(2)</bold>
Kdo ze všech dveří poníženě couvá,
kdo kozí nohu pod peřinu schoval,
kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,
<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví,
stejně vám nikdy, nikdy neodpoví!
Proč svět je jako kolotoč?
A jenom řeknou: „Čert ví proč!“
<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Epizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Celkový počet slok je sudý, každá sloka obsahuje sudý počet veršů. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí,
kdo pořád slídí a nic nechce najít,
<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>
kdo z hlavy má jen stojan na čepici,
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Kdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,
<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>
kdo za dvě zlatky vyměnil by duši,
<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
<bold>(2)</bold>
Kdo ze všech dveří poníženě couvá,
kdo kozí nohu pod peřinu schoval,
kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,
<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví,
stejně vám nikdy, nikdy neodpoví!
Proč svět je jako kolotoč?
A jenom řeknou: „Čert ví proč!“
<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Epizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Poslední dva verše v poslední sloce mají stejný počet slabik. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí,
kdo pořád slídí a nic nechce najít,
<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>
kdo z hlavy má jen stojan na čepici,
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Kdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,
<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>
kdo za dvě zlatky vyměnil by duši,
<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
<bold>(2)</bold>
Kdo ze všech dveří poníženě couvá,
kdo kozí nohu pod peřinu schoval,
kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,
<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví,
stejně vám nikdy, nikdy neodpoví!
Proč svět je jako kolotoč?
A jenom řeknou: „Čert ví proč!“
<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Epizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
V poslední sloce se každý lichý verš rýmuje s bezprostředně následujícím
veršem. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold>
Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí,
kdo pořád slídí a nic nechce najít,
<underline>kdo usne, jenom když má v dlani minci,</underline>
kdo z hlavy má jen stojan na čepici,
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Kdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk,
<underline>kdo pořád mluví, aniž něco poví,</underline>
kdo za dvě zlatky vyměnil by duši,
<underline>kdo hlavu má jen na nošení uší,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
<bold>(2)</bold>
Kdo ze všech dveří poníženě couvá,
kdo kozí nohu pod peřinu schoval,
kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích,
<underline>kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil,</underline>
a přitom v nebi chtěl by housle hrát,
ten bude v pekle bubnovat.
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví,
stejně vám nikdy, nikdy neodpoví!
Proč svět je jako kolotoč?
A jenom řeknou: „Čert ví proč!“
<italic>(T. Belko, Čert ví proč, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Epizeuxis</bold> – opakování stejného slova bezprostředně za sebou v jednom verši.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):
V zámku starých vrat zaskřípalo. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>
Příklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):
V poledne se strhla prudká bouře. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>
Příklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):
Kvůli probdělé noci ho bolela hlava. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>
Příklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících vět, zda je jednočlenná (ANO), nebo ne (NE):
Kvůli odhozeným nedopalkům často hoří. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Příklad <bold>věty dvojčlenné:</bold> <italic>Na horách padal sníh.</italic>
Příklad <bold>věty jednočlenné:</bold> <italic>Na horách sněžilo.</italic> (Věta nemá podmětovou část.)
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Kvůli problémům s orientací v prostoru pociťují astronauti nevolnost. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale
v prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem
sledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký
astronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou
zátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.
V pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí
rychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu
beztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení
magnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.
Na základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že
stav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají
do prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim
nevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují
i potíže motorické povahy.
<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty
chromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to
vědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným
a živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků
mušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy
zahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.
Lze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.
Podle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod
kontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.
<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Sousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden
celek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože
význam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze
slovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.
(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Tzv. vesmírná nemoc byla poprvé diagnostikována u Franka Bormana. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale
v prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem
sledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký
astronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou
zátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.
V pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí
rychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu
beztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení
magnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.
Na základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že
stav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají
do prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim
nevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují
i potíže motorické povahy.
<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty
chromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to
vědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným
a živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků
mušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy
zahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.
Lze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.
Podle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod
kontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.
<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Sousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden
celek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože
význam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze
slovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.
(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Potomci astronautů, kteří zažili stav beztíže, mají nenávratně poškozené
chromozomy. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale
v prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem
sledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký
astronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou
zátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.
V pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí
rychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu
beztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení
magnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.
Na základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že
stav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají
do prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim
nevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují
i potíže motorické povahy.
<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty
chromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to
vědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným
a živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků
mušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy
zahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.
Lze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.
Podle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod
kontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.
<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Sousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden
celek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože
význam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze
slovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.
(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Magnetické pole Země ovlivňuje simulaci stavu beztíže v pozemských
centrech pro výzkum vesmíru. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> Píše se rok 2018. Dnes už nás záběry z vesmíru příliš nepřekvapí. Když se ale
v prosinci 1968 vydala do vesmíru posádka Apolla 8, miliony televizních diváků s úžasem
sledovaly, jak se předměty vznášejí v kabině kosmické lodi a jak velitel letu, americký
astronaut Frank Borman, doslova „visí ve vzduchu“. Stav beztíže představuje nesmírnou
zátěž, na niž je třeba astronauty připravit během náročného výcviku.
V pozemských centrech pro výzkum vesmíru je stav beztíže simulován (např. pomocí
rychlovýtahů). Nápodoba však není úplně věrná: jednak je doba simulovaného stavu
beztíže kratší než při pobytu ve vesmíru, jednak není možné zcela zrušit působení
magnetického pole Země. I tak se ale lze o stavu beztíže dozvědět mnoho užitečného.
Na základě dlouhodobého pozorování astronautů kosmičtí lékaři konstatovali, že
stav beztíže vyvolává jakousi „vesmírnou nemoc“. Astronauti mají pocit, <bold>že se propadají
do prázdna,</bold> protože nedokáží rozlišit, kde je nahoře a kde dole. V důsledku toho je jim
nevolno. Beztížný stav způsobuje také emoční napětí či halucinace, k tomu se připojují
i potíže motorické povahy.
<bold>(2)</bold> Vědecké experimenty také prokázaly, že stav beztíže může vyvolat závažné defekty
chromozomů, které mohou mít za následek potomstvo neschopné života. Jak na to
vědci přišli? V roce 1967 kroužil 42 hodin kolem Země americký satelit s rostlinným
a živočišným materiálem. Kvůli absenci zemské přitažlivosti došlo k poškození zárodků
mušky octomilky obecné – z poškozených larev se sice vyvinuly mušky, ty však brzy
zahynuly. Negativní vliv měl beztížný stav i na rostliny.
Lze tedy dosáhnout toho, aby člověk zvládl stav beztíže bez jakékoli újmy? Těžko říct.
Podle některých vědců je možné, že na konci roku 2040 budeme mít gravitaci Země pod
kontrolou. <bold>Kdyby se to podařilo,</bold> zdraví astronautů by nebylo tolik ohroženo.
<italic>(R. Gööck, Poslední záhady světa, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Sousloví</bold> je ustálené spojení dvou nebo více slov, které se používá ve větě jako jeden
celek s vlastním významem. Jednotlivé složky sousloví nelze nahradit synonymy, protože
význam slovního spojení by se změnil, například ve větě <italic>Studuje na <underline>vysoké škole</underline></italic> nelze
slovo <italic>vysoký</italic> nahradit synonymem <italic>velký</italic> – <italic>Studuje na velké škole.
(V. Styblík, Český jazyk pro 7. ročník ZŠ, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
Hurikán je jediným svobodným člověkem ve Dvanáctém kraji. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>
a šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem
Dvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.
Na obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být
mým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči
a rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři
litry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za
čerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.
<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena
a jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů
musí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců
pak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.
Do slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí
jednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém
losování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete
k povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun
obilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých
šestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.
<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
Při bojích v kapitolské aréně každoročně zemře čtyřiadvacet lidí z dvanácti
různých krajů. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>
a šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem
Dvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.
Na obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být
mým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči
a rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři
litry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za
čerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.
<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena
a jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů
musí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců
pak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.
Do slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí
jednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém
losování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete
k povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun
obilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých
šestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.
<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
Čerstvý chléb lze ve Dvanáctém kraji získat pouze výměnou za zvěř
ulovenou bez oprávnění. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>
a šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem
Dvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.
Na obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být
mým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči
a rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři
litry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za
čerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.
<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena
a jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů
musí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců
pak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.
Do slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí
jednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém
losování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete
k povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun
obilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých
šestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.
<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
Člověk, který je zařazen do slosování, má v šestnácti letech v osudí
minimálně pět lístků se svým jménem. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Ráno vyrážím na lov. Jakmile se ocitám mezi stromy, <underline>beru si z tajného úkrytu luk</underline>
a šípy. V lese je jídlo, pokud ho umíte najít. Za pytlačení sice hrozí v <bold>celém</bold> našem
Dvanáctém kraji <bold>přísné</bold> tresty, já ale riskuji. Pro matku a pro Prim, svou mladší sestru.
Na obvyklém místě čeká jediná osoba, s níž se cítím svobodně. Hurikán. Mohl by být
mým bratrem. Je zhruba stejně vysoký jako já, má také stejně šedé, <bold>pronikavé</bold> oči
a rovné hnědé vlasy. Příbuzní však nejsme. <underline>Po několika hodinách máme dva zajíce</underline> a čtyři
litry lesních jahod. Při cestě domů se stavujeme na <bold>černém</bold> trhu, kde zajíce vyměníme za
čerstvý chléb. Většina stánků už je teď zavřená. Dnes se totiž bude losovat.
<bold>(2)</bold> Kdysi se kraje vzbouřily proti nadvládě Kapitolu. Krvavá vzpoura byla potlačena
a jako připomínka Temných dnů vznikly Hladové hry. Každý rok každý z dvanácti krajů
musí dodat jedno děvče a jednoho chlapce, kterým se říká splátci. Čtyřiadvacet splátců
pak bojuje v kapitolské aréně na život a na smrt. Poslední přeživší vyhrává.
Do slosování jste zařazeni ve věku dvanácti let. <underline>Vaše jméno se toho roku ocitne</underline> v osudí
jednou. Ve třinácti jste tam dvakrát a tak dále. Naposled jste losováni v osmnácti. Systém
losování není spravedlivý, nejchudší lidé to vždy odnesou nejvíc. Když hladovíte, můžete
k povinnému zápisu do osudí přidat ještě další. Za jeden zápis <underline>navíc získáte roční přísun
obilí</underline> a oleje pro sebe. Totéž můžete udělat pro každého člena rodiny. Dnes, v mých
šestnácti letech, bude v dívčím osudí dvacet lístků s mým jménem. Katniss Everdeenová.
<italic>(S. Collinsová, Hunger Games – Aréna smrti, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 2. řádný termín 2018 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Výchozí text je próza. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> U lednice dítě stálo,
z plna hrdla zpívalo.
Na tranzistor k tomu hrálo,
do rytmu se kývalo.
<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,
nepeče se pečeně.
Cosi syčí na vařiči,“
matka křičí zděšeně.
<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!
Nateklo mi do boty.
Táta bude bez oběda,
pro tebe, ty zlobo, ty.
<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,
hrej si – tu máš kohouta!“
Ledva matka dořekla to,
bouch bác! Letí do kouta.
<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči
povalené matičce.
Pozvedne se, povyskočí
a pak řekne kratičce:
<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho, tuláka.
Stojí, stojí u lednice,
nepracuje, huláká.“
<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,
pod plachetkou osoba.
Škytá, heká, prská, plive,
vichřici se podobá.
<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé
plachetka když zvedne se,
odhalí se hnáty křivé,
bože, to je recese.
<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně
po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Výchozí text je ukázkou lyriky. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> U lednice dítě stálo,
z plna hrdla zpívalo.
Na tranzistor k tomu hrálo,
do rytmu se kývalo.
<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,
nepeče se pečeně.
Cosi syčí na vařiči,“
matka křičí zděšeně.
<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!
Nateklo mi do boty.
Táta bude bez oběda,
pro tebe, ty zlobo, ty.
<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,
hrej si – tu máš kohouta!“
Ledva matka dořekla to,
bouch bác! Letí do kouta.
<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči
povalené matičce.
Pozvedne se, povyskočí
a pak řekne kratičce:
<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho, tuláka.
Stojí, stojí u lednice,
nepracuje, huláká.“
<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,
pod plachetkou osoba.
Škytá, heká, prská, plive,
vichřici se podobá.
<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé
plachetka když zvedne se,
odhalí se hnáty křivé,
bože, to je recese.
<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně
po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Druhý a čtvrtý verš první sloky mají stejný počet slabik. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> U lednice dítě stálo,
z plna hrdla zpívalo.
Na tranzistor k tomu hrálo,
do rytmu se kývalo.
<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,
nepeče se pečeně.
Cosi syčí na vařiči,“
matka křičí zděšeně.
<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!
Nateklo mi do boty.
Táta bude bez oběda,
pro tebe, ty zlobo, ty.
<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,
hrej si – tu máš kohouta!“
Ledva matka dořekla to,
bouch bác! Letí do kouta.
<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči
povalené matičce.
Pozvedne se, povyskočí
a pak řekne kratičce:
<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho, tuláka.
Stojí, stojí u lednice,
nepracuje, huláká.“
<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,
pod plachetkou osoba.
Škytá, heká, prská, plive,
vichřici se podobá.
<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé
plachetka když zvedne se,
odhalí se hnáty křivé,
bože, to je recese.
<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně
po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE):
Každá sloka obsahuje alespoň dva verše, které se spolu rýmují. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>TEXT 1
(1)</bold> U lednice dítě stálo,
z plna hrdla zpívalo.
Na tranzistor k tomu hrálo,
do rytmu se kývalo.
<bold>(2)</bold> „Hudba kvičí, nervy ničí,
nepeče se pečeně.
Cosi syčí na vařiči,“
matka křičí zděšeně.
<bold>(3)</bold> „Mléko prchá! Běda běda!
Nateklo mi do boty.
Táta bude bez oběda,
pro tebe, ty zlobo, ty.
<bold>(4)</bold> Zanech řvaní, moje zlato,
hrej si – tu máš kohouta!“
Ledva matka dořekla to,
bouch bác! Letí do kouta.
<bold>(5)</bold> Podlily se krví oči
povalené matičce.
Pozvedne se, povyskočí
a pak řekne kratičce:
<bold>(6)</bold> „Pojď si proň, ty Polednice,
pojď, vem si ho, tuláka.
Stojí, stojí u lednice,
nepracuje, huláká.“
<bold>(7)</bold> Malá, bledá, tváře divé,
pod plachetkou osoba.
Škytá, heká, prská, plive,
vichřici se podobá.
<bold>(8)</bold> Vlivem síly odstředivé
plachetka když zvedne se,
odhalí se hnáty křivé,
bože, to je recese.
<italic>(J. Suchý, Polednice, upraveno)</italic>
<bold>TEXT 2
Anafora</bold> – opakování slova, slov nebo slovního spojení na začátku bezprostředně
po sobě jdoucích veršů.
<italic>(CZVV)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím
obsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
Otcem manželky Amenhotepa III. byl Juja. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná
pohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh
z egyptské historie.
<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se
odvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách
a vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se
ztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně
devítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně
snad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho
následníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za
kacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho
hrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.
<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám
Tutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl
přesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu
„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti
dalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě
Tutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky
Amenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce
označené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,
Amenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že
Amenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.
<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím
obsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
Vědci znali jménem všechny mumie z hrobky KV55. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná
pohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh
z egyptské historie.
<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se
odvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách
a vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se
ztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně
devítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně
snad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho
následníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za
kacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho
hrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.
<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám
Tutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl
přesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu
„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti
dalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě
Tutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky
Amenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce
označené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,
Amenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že
Amenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.
<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím
obsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
V době Tutanchamonovy vlády mělo slovo otec celkem dva významy. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná
pohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh
z egyptské historie.
<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se
odvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách
a vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se
ztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně
devítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně
snad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho
následníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za
kacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho
hrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.
<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám
Tutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl
přesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu
„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti
dalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě
Tutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky
Amenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce
označené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,
Amenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že
Amenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.
<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá informacím
obsaženým ve třetím odstavci výchozího textu (ANO), nebo ne (NE):
Dědečkem egyptského krále Tutanchamona byl faraon Amenhotep III. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> V Údolí králů ležícím západně od Nilu je hrobka krále Tutanchamona. Nádherná
pohřební maska ze zlata nalezená v jeho hrobce připomíná dramatický příběh
z egyptské historie.
<bold>(2)</bold> Po smrti velkého faraona Amenhotepa III. nastoupil na trůn Achnaton. Ten se
odvrátil od bohů svých předků, opustil tradiční náboženskou metropoli v Thébách
a vybudoval obřadní město Achetaton, v němž se usadil. Konec Achnatonovy vlády se
ztrácí ve zmatku, víme však, že kolem roku 1330 př. n. l. už seděl na egyptském trůně
devítiletý Tutanchamon. Když zemřel, byl pohřben do malé hrobky určené původně
snad pro soukromou osobu, nikoli pro krále. Všechny stopy Achnatona a všech jeho
následníků totiž měly být z historie vymazány, protože Achnaton byl považován za
kacíře. Nad hrobkou Tutanchamona proto brzy vyrostly nové stavby a díky tomu jeho
hrobka zůstala nedotčena až do svého objevení v roce 1922.
<bold>(3)</bold> Nález hrobu však vysvětlit rodinné vztahy mladého krále nedokázal. Sám
Tutanchamon sice zmínil v zápisech jako svého otce Amenhotepa III., to však nebyl
přesvědčivý důkaz, neboť slovo„otec“ bylo tehdy možné chápat také ve významu
„děd“ nebo„předek“. Vědci se tedy rozhodli analyzovat DNA Tutanchamona a deseti
dalších mumií, *****, že to byli jeho blízcí příbuzní. Totožnost čtyř mumií znali: kromě
Tutanchamona a Amenhotepa III. už dříve identifikovali také Juju a Cuju – rodiče manželky
Amenhotepa III. Mezi těmi neznámými byla mumie muže nalezená v jedné hrobce
označené KV55. Když vědci získali DNA ze čtyř mužských mumií (Tutanchamona, Juji,
Amenhotepa III. a tajemného muže z hrobky KV55), začali vzorky porovnávat. Zjistili, že
Amenhotep III. byl otcem muže z hrobky KV55 a ten byl zase Tutanchamonovým otcem.
<italic>(National Geographic 9/2010, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), nebo ne (NE):
Na otázky soudce Wargrawa odpovídají dva muži. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté
sešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.
Slečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.
Blore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl
v hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil
Armstrong.
(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.
„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo
uhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“
Zašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný
nástroj?“
„Ne.“
„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.
„Naprosto jist.“
„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“
pokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,
abyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru
jako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali
sebevraždu.“
<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“
Soudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám
říct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece
dostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám
vykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon
nedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy
tedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na
ostrov. Pan Namy je jeden z nás!“
<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), nebo ne (NE):
V den, kdy byl zavražděn generál Macarthur, pršelo. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté
sešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.
Slečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.
Blore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl
v hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil
Armstrong.
(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.
„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo
uhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“
Zašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný
nástroj?“
„Ne.“
„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.
„Naprosto jist.“
„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“
pokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,
abyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru
jako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali
sebevraždu.“
<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“
Soudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám
říct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece
dostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám
vykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon
nedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy
tedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na
ostrov. Pan Namy je jeden z nás!“
<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), nebo ne (NE):
Soudce jako jediný odhalil, že vražda Anthonyho Marstona měla
vypadat jako sebevražda. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté
sešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.
Slečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.
Blore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl
v hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil
Armstrong.
(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.
„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo
uhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“
Zašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný
nástroj?“
„Ne.“
„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.
„Naprosto jist.“
„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“
pokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,
abyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru
jako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali
sebevraždu.“
<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“
Soudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám
říct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece
dostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám
vykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon
nedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy
tedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na
ostrov. Pan Namy je jeden z nás!“
<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda odpovídá výchozímu
textu (ANO), nebo ne (NE):
Všichni lidé přítomní v salonu prohledávali dopoledne ostrov, aby našli
vraha Anthonyho Marstona a paní Rogersové. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> Generála Macarthura položili na postel. Armstrong ho naposledy prohlédl a poté
sešel po schodech do přízemí. Celou společnost našel v salonu.
Slečna Brentová pletla. Vera Claythornová stála u okna a pozorovala prudký déšť.
Blore seděl zpříma na židli. Lombard neklidně přecházel po místnosti. V koutě seděl
v hlubokém ušáku soudce Wargrawe. Měl přivřené oči. Otevřel je, <bold>když vstoupil
Armstrong.
(2)</bold> „Tak co, doktore?“ zeptal se ho nahlas soudce.
„Nejde o selhání srdce,“ odpověděl Armstrong, „během dnešního dopoledne někdo
uhodil Macarthura nějakým těžkým předmětem do týla.“
Zašuměl tichý šepot. Soudce se znovu obrátil na Armstronga: „Našel jste vražedný
nástroj?“
„Ne.“
„A přesto jste si jist tím, co říkáte?“ ubezpečil se soudce.
„Naprosto jist.“
„Tak tedy víme, <bold>na čem jsme.</bold> Dopoledne jsem seděl zachumlán v lenošce na terase,“
pokračoval soudce, „a pozoroval jsem, jak se, pánové, činíte. Prohledávali jste ostrov,
abyste objevili neznámého vraha. Je tedy zřejmé, že jste došli ke stejnému závěru
jako já, totiž že Anthony Marston a paní Rogersová nezemřeli náhodou ani nespáchali
sebevraždu.“
<bold>(3)</bold> Armstrong promluvil vzrušeně: „Ale na ostrově nikdo jiný není!“
Soudce pravil <underline>vlídným</underline> hlasem: „Na to jsem přišel už časně ráno. Mohl jsem vám
říct předem, že vaše pátrání bude <underline>neúspěšné.</underline> Hned po příjezdu na ostrov jsme přece
dostali vzkaz od <underline>jistého</underline> pana Namyho, který nás sem vylákal. Sdělil nám, že sám
vykoná spravedlnost na několika <underline>nečestných</underline> jedincích, <bold>jejichž nekalé skutky zákon
nedostihne.</bold> Uvedl jasně, že těmi jedinci jsme my všichni. Svůj projekt může pan Namy
tedy uskutečnit jen jediným způsobem. Jen jediným způsobem se totiž mohl dostat na
ostrov. Pan Namy je jeden z nás!“
<italic>(A. Christie, Deset malých černoušků, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE):
Za vítězství zaplatil palčivými bolestmi v koleních kloubech a nezměrným
vyčerpáním. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE):
Při chůzi kopcovitou krajinou míjel větrné mlýny a roubené chalupy
se sedlovými střechami. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE):
Parcely na jihovýchodních svazích jsou slunné, proto jsou také mimořádně
vhodné pro pěstování vinné révy. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je napsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE):
Obrysy členů výpravy se ztrácely v nekonečné šedi sněhových plání, které
splývaly se ztemnělou polární oblohou. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | čtyřleté obory a nástavbová studia | 1. řádný termín 2017 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Více než čtyřicet let bylo sklo jediným materiálem, z něhož se vyráběly
kontaktní čočky. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Otto Wichterle se poprvé pokusil vyrobit kontaktní čočky z hydrogelu
dříve než v prosinci 1961. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Součástí nevýhodného obchodu s USA byl i prodej stavebnice Merkur, z níž
byl vyroben první čočkostroj. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Otto Wichterle při jízdě vlakem pochopil, že myšlenku jeho spolucestujícího
vyrábět měkké kontaktní čočky je možné realizovat. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)
Slovo jinak je v textu užito ve stejném významu jako v souvětí Musím hned
vyrazit, jinak mi ujede vlak. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)
Slovo pohodlný je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Obul si
pohodlné boty. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)
Slovo způsobovat je v textu užito ve významu být příčinou něčeho. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaná slova jsou v TEXTU 1 vyznačena tučně.)
Slovo sehrát je v textu užito ve významu udělat něco jen naoko. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Otcem měkkých kontaktních čoček je světově proslulý chemik Otto Wichterle.
Český vědec ovšem nebyl první, kdo zkusil vady zraku korigovat jinak než brýlemi.
O totéž se snažil už v 19. století Adolf Fick. Jeho skleněné čočky ovšem nebyly příliš
pohodlné, a proto je člověk musel po pár hodinách odložit. Kontaktní čočky se vyráběly
výhradně ze skla od roku 1887, kdy byly uvedeny do výroby, až do počátku 30. let
minulého století. Tehdy byl totiž vynalezen průhledný plast nazvaný plexisklo. Plastové
čočky sice bylo možné nosit déle, ani ony ale neposkytovaly potřebný komfort. Navíc
oba tvrdé typy čoček (tj. skleněné a plastové) způsobovaly zdravotní problémy.
(2) Při vynálezu nového, zcela vyhovujícího materiálu sehrála zásadní roli
náhoda. Roku 1952 jel Otto Wichterle vlakem do Prahy. Během cesty se dal do řeči
se spolucestujícím, který četl oftalmologický časopis. Diskutovali i o materiálech
používaných při výrobě kontaktních čoček. Wichterle si tehdy uvědomil, že by bylo
žádoucí vynalézt nějakou měkčí hmotu, na niž by oko reagovalo lépe.
(3) Zanedlouho Wichterle se svým asistentem vyvinuli v laboratoři hydrogel, který
si nechali roku 1955 patentovat. V následujících letech Wichterle zkoušel z hydrogelu
vyrobit kontaktní čočky, ovšem neúspěšně. Přesto se nemínil vzdát.
(4) Ve výzkumu pokračoval navzdory nepřátelskému postoji komunistického režimu.
O Vánocích roku 1961 Wichterle doma sestavil ze stavebnice Merkur přístroj poháněný
dynamem z jízdního kola, který vešel do dějin pod názvem čočkostroj, a vyrobil první
použitelnou sérii gelových kontaktních čoček. S pomocí dalších vědců výrobu posléze
zdokonaloval v laboratorním prostředí.
(5) Průlomový vynález Wichterlemu přinesl mezinárodní slávu, nikoli však bohatství.
Patent na výrobu jeho kontaktních čoček totiž v roce 1965 Československo nevýhodně
prodalo do USA. Spojené státy spustily jejich výrobu roku 1971. ***** V současnosti je
Wichterleho vynález nedílnou součástí našich životů.
Vysvětlivka: oftalmologický – týkající se očního lékařství
(www.cocky-online.cz; www.vesmir.cz, upraveno)
TEXT 2
Souvětí typu A je jednoznačné, zájmeno který totiž odkazuje jen k jednomu
podstatnému jménu v souvětí, např. Připravil pomazánku z celeru, která nám chutná nebo
Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nové masti, který ukryli na tajné místo.
Souvětí typu B je nejednoznačné, zájmeno který totiž může odkazovat k více
podstatným jménům v souvětí, např. Připravil pomazánku z mrkve, která nám chutná
nebo Dan s Karlem vymysleli návod na přípravu nového léku, který ukryli na tajné místo. | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Alininy schopnosti světlonošky se poprvé projevily během audience u krále. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme
cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby
***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,
se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,
která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými
vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě
v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.
Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má
Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná
oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi
na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem
vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo
nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly
plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.
Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál
zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se
dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Jedna z volker, které ve Vráse zaútočily na člun, přiletěla za Alinou až do
Os Alty, aby ji zabila. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme
cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby
***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,
se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,
která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými
vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě
v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.
Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má
Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná
oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi
na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem
vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo
nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly
plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.
Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál
zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se
dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Útok volker, který se odehrál ve Vráse, časově předcházel střetu
s nájemnými vrahy z Fjerdy. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme
cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby
***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,
se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,
která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými
vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě
v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.
Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má
Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná
oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi
na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem
vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo
nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly
plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.
Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál
zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se
dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Alespoň někteří lidé projevili pláčem radost poté, co ze sálu zmizela
temnota, kterou vyvolal Temný. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Člun se dal do pohybu a nás obklopila temnota. Ocitli jsme se ve Vráse. Náhle jsme
cosi zaslechli. Byly to volkry – zrůdná stvoření s obřími drápy, kožnatými křídly a zuby
***** jako žiletky, jimiž s chutí trhají lidské maso. Ve chvíli, kdy na nás ty stvůry zaútočily,
se mě poprvé zmocnil ten zvláštní pocit. Vzápětí vše kolem mě zalila pronikavá záře,
která je zahnala.
Následující týden byl nabitý událostmi: první setkání s Temným, střet s nájemnými
vrahy z Fjerdy a rychlý přesun do Os Alty – králova sídla. Nebylo divu, že jakmile mě
v paláci zavedli do pokoje, padla jsem na postel a za minutu už jsem nevěděla o světě.
Zase je mi pět a jsem v sirotčinci. Všude je krev, na okně mé ložnice sedí volkra.
Natahuje po mně drápy. Její oči mají šedivou barvu křemene. Jsou stejné, jako má
Temný… S hrůzou jsem procitla. Srdce mi ještě zběsile tlouklo, když mi služebná
oznamovala, že se mám připravit na audienci u krále.
Záhy už jsem před zraky zvědavých dvořanů kráčela ke zlatému trůnu. Král vypadal asi
na čtyřicet, měl štíhlou postavu s kulatými rameny, vodnaté oči a světlý knír.
„Vaše Veličenstvo, představuji vám Alinu Starkovou – světlonošku,“ pronesl Temný.
Nevěděla jsem, co mám dělat. Ana Kuya, svérázná hospodyně ze sirotčince, kde jsem
vyrůstala, vyžadovala, abychom před šlechtici vždy dělali pukrle. To mi ale nyní připadalo
nepatřičné. Král se na mě podíval a zklamaně řekl:„Vždyť vypadá úplně obyčejně.“
Nato Temný rozpřáhl ruce. Z jeho dlaní vytryskly temné stružky a prostory se začaly
plnit černí, jež se vpíjela do vzduchu. V sále ***** temnotou se ozvaly zděšené výkřiky.
Vtom se něco uvnitř mě opět nekontrolovatelně dralo na povrch. Za chvilku celý sál
zaplavilo zářivé světlo, které vmžiku zahnalo temnotu. Propukl aplaus. Několik lidí se
dokonce radostí rozplakalo. Král se tvářil nadmíru spokojeně.
(L. Bardugová, Světlo a stíny, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Na zklonku dne už znavení turisté postupovali hlemýždím tempem. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Jeho nemístné poznámky ohledně mých blízkých se mě vážně dotkly. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Strávila jsem dovolenou v zahraničí, protože ráda poznávám cizí země. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Neuč se to nazpaměť, daleko důležitější je porozumět danému problému. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Dožínky, slavnost konající se po žních, byly inspirovány Dnem díkůvzdání. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny
má ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.
V listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou
nepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit
dostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na
jaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou
sklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.
Zpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy
Dne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek
v listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně
s velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.
Jeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.
Roku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes
8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,
desítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.
Vysvětlivka: Manhattan – část New Yorku
(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Termín oslavy Dne díkůvzdání byl v USA uzákoněn v 1. polovině 20. století. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny
má ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.
V listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou
nepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit
dostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na
jaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou
sklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.
Zpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy
Dne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek
v listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně
s velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.
Jeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.
Roku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes
8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,
desítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.
Vysvětlivka: Manhattan – část New Yorku
(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Průvod, který se v roce 2021 konal v New Yorku na Den díkůvzdání, sledovaly
přímo v ulicích Manhattanu statisíce diváků. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny
má ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.
V listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou
nepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit
dostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na
jaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou
sklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.
Zpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy
Dne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek
v listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně
s velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.
Jeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.
Roku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes
8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,
desítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.
Vysvětlivka: Manhattan – část New Yorku
(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Od doby, kdy skupina Angličanů připlula do Ameriky, do doby, kdy je indiáni
naučili pěstovat některé plodiny, uplynul více než rok. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Jedním z nejvýznamnějších svátků v USA je nepochybně Den díkůvzdání. Své kořeny
má ve slavnosti zvané dožínky, která se pořádá po ukončení žní.
V listopadu 1620 do Ameriky připlulo zhruba sto Angličanů, *****. Bohužel si s sebou
nepřivezli potřebné množství potravin a před nadcházející zimou si nestačili vytvořit
dostatečné zásoby. Část osadníků proto první zimu v novém domově nepřežila. Hned na
jaře indiáni naučili nové sousedy pěstovat kukuřici a fazole. Jako výraz díků za bohatou
sklizeň pro ně osadníci uspořádali dožínky, jejichž součástí byla velká hostina.
Zpočátku se díkůvzdání slavilo vždy v jiný den. V roce 1941 byl však termín oslavy
Dne díkůvzdání stanoven v USA zákonem a od té doby ho Američané slaví čtvrtý čtvrtek
v listopadu. Ačkoli původně šlo o poděkování za úrodu, dnes je slavnost spojená hlavně
s velkolepými průvody a rodinnými oslavami, na nichž nechybí tradiční pečený krocan.
Jeden z největších průvodů se na Den díkůvzdání pravidelně koná v New Yorku.
Roku 2021 se na čtyřkilometrovou trasu, která vedla ulicemi Manhattanu, vydalo přes
8 000 účastníků. Přímo z manhattanských chodníků průvodu přihlížely statisíce diváků,
desítky milionů Američanů událost sledovaly doma u televizních obrazovek.
Vysvětlivka: Manhattan – část New Yorku
(www.novinky.cz; cz.usembassy.gov, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 2. řádný termín 2023 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Do severní Afriky se šachy dostaly později než do Španělska. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě
vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před
2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že
král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy
řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme
sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových
písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch
nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval
čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto
figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem
hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému
spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má
táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.
Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako
dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století
pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl
spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let
později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily
na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen
na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména
a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),
mělčina (= mělké místo ve vodě).
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Během hry nazývané„čaturanga“ mohl jeden hráč získat od ostatních hráčů
celkem čtyři figury krále. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě
vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před
2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že
král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy
řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme
sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových
písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch
nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval
čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto
figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem
hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému
spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má
táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.
Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako
dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století
pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl
spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let
později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily
na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen
na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména
a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),
mělčina (= mělké místo ve vodě).
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Přesný popis vývoje šachů byl zaznamenán v jednom textu vzniklém před
6. stoletím našeho letopočtu. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě
vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před
2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že
král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy
řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme
sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových
písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch
nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval
čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto
figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem
hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému
spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má
táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.
Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako
dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století
pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl
spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let
později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily
na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen
na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména
a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),
mělčina (= mělké místo ve vodě).
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z TEXTU 1 (ANO), nebo ne (NE).
Podle pověsti vymyslel šachy jeden Ind proto, aby panovníkovi vysvětlil, že
se má přestat spoléhat na prostý lid. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě
vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před
2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že
král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy
řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme
sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových
písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch
nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval
čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto
figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem
hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému
spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má
táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí.
Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako
dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století
pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl
spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let
později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily
na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen
na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména
a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk),
mělčina (= mělké místo ve vodě).
(CZVV) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Během zápasu se stupňovalo napjetí mezi fanoušky kanadského a českého
týmu. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Jitrocelové kapky ulevily dědečkovy od nesnesitelné bolesti bohužel jen
trochu. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Zpočátku jsem na ten lyžařský výcvik nechtěl jet, pak jsem se ale nechal
zvyklat. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následující možnosti, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), nebo ne (NE).
Na zítřek jsme si domluvili schůzku s řemeslníky, abychom s nimi projednali
úpravy podkroví. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Členové tajné výpravy věděli, kde má netvor z vesničky svůj úkryt. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Emma jako jediná ze všech dětí byla na podobné tajné výpravě už několikrát. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Členové tajné výpravy opustili budovu sirotčince v čase mezi večeří
a večerkou. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Seskok ze střechy domu všichni členové tajné výpravy přežili jen díky své
schopnosti létat. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu
výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
společného – hromadného | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu
výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
vtom – najednou | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu
výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
plánu – mapy | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících dvojic slov, zda tato slova lze v kontextu
výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
snesla – vydržela | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit,
zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn a Enoch se rozhodli mě na
této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším
plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás
nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku
jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás
čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem,
vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný
provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl
jsem Fionu, jak s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme
dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala
jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se
zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva
mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha.
Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě,
opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí
nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Novodobá vikingská vesnice leží u moře, které omývá břehy jižního Švédska. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | (1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska
poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina
nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů
a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich
dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři
a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají
se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz
Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná
kovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například
jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou
ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet
drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Jedni čeští manželé vyvážejí ze své vlasti kožené výrobky, které prodávají
v novodobé vikingské vesnici. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska
poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina
nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů
a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich
dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři
a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají
se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz
Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná
kovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například
jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou
ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet
drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Novodobou vikingskou vesnici může navštívit člověk z kterékoli země,
výhradně však během letních prázdnin. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska
poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina
nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů
a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich
dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři
a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají
se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz
Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná
kovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například
jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou
ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet
drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Lidé trvale žijící v novodobé vikingské vesnici se v přestrojení za drsné
válečníky pravidelně vydávají na loupeživé výpravy. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | (1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska
poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina
nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů
a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich
dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři
a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají
se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz
Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná
kovadlina na dřevěném špalku a ohniště z jílu a kamenů. *****
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například
jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou
ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet
drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno) | český jazyk a literatura | šestiletá gymnázia | 3. řádný termín 2021 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Stá repríza představení Toruk – The First Flight se odehrála v Mnichově. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory
<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento
světoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli
cestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní
společnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil
více než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců
z více než padesáti zemí.
Cirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení
s podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které
osloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní
společnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>
<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale
odehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)
zabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,
úchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení
scény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český
akrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese
Camerona, režiséra Avataru.</underline>
Diváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –
The First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české
metropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Děj inscenace Toruk – The First Flight chronologicky navazuje na děj filmu
Avatar. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory
<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento
světoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli
cestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní
společnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil
více než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců
z více než padesáti zemí.
Cirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení
s podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které
osloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní
společnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>
<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale
odehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)
zabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,
úchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení
scény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český
akrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese
Camerona, režiséra Avataru.</underline>
Diváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –
The First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české
metropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
V roce 2019 byli u společnosti Cirque du Soleil zaměstnáni lidé z více než
padesáti zemí. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory
<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento
světoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli
cestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní
společnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil
více než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců
z více než padesáti zemí.
Cirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení
s podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které
osloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní
společnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>
<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale
odehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)
zabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,
úchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení
scény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český
akrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese
Camerona, režiséra Avataru.</underline>
Diváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –
The First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české
metropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Od roku 1984 do roku 2019 vydělala společnost Cirque du Soleil celkem
miliardu dolarů. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | Cirque du Soleil představil v Praze magický příběh z Pandory
<bold>(1)</bold> Cirkusový fenomén, který nemá obdoby – přesně to je Cirque du Soleil. Tento
světoznámý moderní <bold>cirkus</bold> založilo v roce 1984 několik mladých umělců, kteří chtěli
cestovat po světě a bavit lidi. Z původně malého projektu se časem stala nadnárodní
společnost s miliardovým ročním obratem (v dolarech). V roce 2019 měl Cirque du Soleil
více než dvacet uměleckých souborů a zaměstnával přes 4 000 lidí, z toho 1 300 umělců
z více než padesáti zemí.
Cirque du Soleil nabízí nejen dechberoucí akrobatická vystoupení ve spojení
s podmanivou hudbou a nevšedními kostýmy, ale také mimořádné příběhy, které
osloví úplně každého. <underline>Jeden z výjimečných uměleckých počinů, které má tato zábavní
společnost v repertoáru, jsme mohli v červnu 2019 vidět i v Praze.</underline>
<bold>(2)</bold> Inscenace Toruk – The First Flight je inspirována filmem Avatar, její děj se ale
odehrává tisíce let před událostmi, jež zobrazuje filmový hit. Toruk se (stejně jako Avatar)
zabývá soužitím planety Pandora a živých tvorů. Počítačové animace simulují příliv vody,
úchvatnou pandorskou <bold>džungli</bold> plnou čarokrásných rostlin i rozlévající se lávu, nasvícení
scény umocňuje zážitky z náročných artistických čísel. Jednu z hlavních rolí ztvárnil český
akrobat Jakub Plšek. <underline>Na přípravě Toruku, trvající celých pět let, se podílel i tým Jamese
Camerona, režiséra Avataru.</underline>
Diváci, kteří zavítali do O2 areny na jednu z osmi pražských repríz představení Toruk –
The First Flight, byli okouzleni. Praha byla pro ansámbl Toruku už 99. zastávkou, z české
metropole soubor zamířil do Mnichova, kde inscenaci zhlédli další diváci.
<italic>(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Mezi cizými lidmi se vždy cítil nepříjemně, v rodinném kruhu z něj ale napětí
okamžitě spadlo. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Minulý víkend se v televizi objevily zprávy o zadržení obou vůdců tohoto
nezákonného spiknutí. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Obyvatelé vesnice se ochotně zapojili do několikadenních příprav svatby
starostovi jediné dcery. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o každé z následujících možností, zda je zapsána pravopisně
správně (ANO), či nikoli (NE).
Nestranné názory dvou zkušených kolegů jí pomohly, aby se zorientovala
v komplikovaných vztazích na pracovišti. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | null | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Komisař Durman se dostal na Židovské pece dříve, než odsouzený vrah
Václav Fiala zemřel. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,
kde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař
Durman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.
<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do
měkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob
drahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu
plnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak
stylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.
<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě
utahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,
odsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.
<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se
ve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám
<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice
kolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům
nasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou
chvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní
ušlapali.
Konečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali
náporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.
<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Mezi Durmanem a Hedbávnými byly příbuzenské vztahy, neboť komisař se
do této rodiny přiženil. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,
kde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař
Durman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.
<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do
měkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob
drahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu
plnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak
stylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.
<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě
utahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,
odsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.
<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se
ve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám
<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice
kolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům
nasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou
chvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní
ušlapali.
Konečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali
náporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.
<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Chování davu po popravě Václava Fialy souviselo s pověrou týkající se
provazu, na němž byl oběšen člověk. | [
"ANO",
"NE"
] | 0 | <bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,
kde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař
Durman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.
<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do
měkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob
drahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu
plnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak
stylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.
<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě
utahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,
odsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.
<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se
ve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám
<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice
kolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům
nasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou
chvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní
ušlapali.
Konečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali
náporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.
<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |
TF | Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá
z výchozího textu (ANO), či nikoli (NE).
Komisař Durman se natolik zdržel výběrem vhodného převleku, že zmeškal
odjezd Hedbávných a musel jít na popraviště pěšky. | [
"ANO",
"NE"
] | 1 | <bold>(1)</bold> V domě panoval zmatek. Celá rodina Hedbávných se chystala na Židovské pece,
kde se dnes bude konat veřejná poprava tuplovaného vraha Václava Fialy. Komisař
Durman se moudře rozhodl zůstat doma. Popravy jej nudily svou předvídatelností.
<bold>(2)</bold> Jakmile kočár odvážející Libušku a její rodiče zmizel z dohledu, komisař usedl do
měkkého čalouněného křesla svého budoucího tchána a nalil si z jeho bohatých zásob
drahý koňak. Náhle se komisaře zmocnil podivný neklid. Otevřel tedy svou velkou bednu
plnou převleků, chvíli přemýšlel a pak radostně luskl prsty. Když na Židovské pece, tak
stylově! Svižně se přestrojil za rabína a šouravým krokem se vydal na cestu.
<bold>(3)</bold> Zdálo se, že se u popraviště sešlo půl Prahy. Když Durman dorazil do cíle, kat právě
utahoval vzpouzejícímu se Fialovi oprátku kolem krku, pak zatáhl za páku propadliště,
odsouzenec si zatančil ve vzduchu a bylo po všem. Tělo odřízli, naložili na káru a odvezli.
<bold>(4)</bold> Jenže pak se všech šedesát tisíc očí chtivě upřelo na zbytek provazu, houpající se
ve vánku. Lidé totiž věří, že provaz z oběšence nosí štěstí. Dav proto zešílel a začal <bold>se</bold> sám
<bold>se</bold> sebou rvát. Komisař se snažil zorientovat, dělo se však příliš mnoho věcí. Tlačenice
kolem oběšencova provazu zhoustla a roztočila se jako vír nad výlevkou. Nešťastníkům
nasátým do jeho středu začaly pod tlakem lidských mas praskat kosti. Provaz každou
chvíli držel někdo jiný, ale štěstí nepřinesl nikomu, protože *****, kdo se ho dotkl, ostatní
ušlapali.
Konečně komisař spatřil Hedbávné. Uprostřed mely se tiskli k sobě a zatím odolávali
náporu lidu jako bárka na rozbouřeném moři. Zdálo se však, že je vlny davu brzy uchvátí.
<italic>(P. Stančík, Mlýn na mumie, upraveno)</italic> | český jazyk a literatura | maturitní zkouška | podzim 2020 |