Datasets:

ctu-aic

/

ask_library_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 17

e-knihy

Dobrý den, nemohu se prosím přihlásit přes zadané údaje, hlásí to chybně zadaný pin nebo čtenářské číslo, delší období jsem knihy nevypůjčovala, chci teď v době koronaviru zkusit e-lerning. Děkuji za odpověď.

Vážená paní, moc mě to mrzí, ale v databázi čtenářů Vás již nemáme. Podle Nařízení na ochranu osobních údajů nemůžeme spravovat údaje čtenářů déle než šest měsíců od propadlé registrace. Potom musíme všechny Vaše údaje zarchivovat. Nabídnout Vám mohu založení nového čtenářského konta, toto lze však učinit až v okamžiku znovuotevření knihovny. Momentálně můžete zkusit e-knihy, které jdou stahovat zdarma, více informací získáte na tomto webu -https://protiviru.knihovny.cz/ Děkuji za pochopení a přeji pevné zdraví

Hradec Králové

Knihovna města Hradce Králové

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/-3

cs

1. 12. 1979

Dobrý den,ráda bych věděla jaký byl den 1. 12. 1979?

Dobrý den,1. 12. 1979 byla sobota. Ověřeno z několika webových zdrojů:http://kalender-365.de/kalendar-cz.php?yy=1979 http://www.kalendar.sk/meninovy/mesiac/1979-12/ http://kalendar.pohotove.cz/1979/

Městská knihovna Ústí nad Orlicí

vse

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-12.1979

cs

1. a poslední vydání

Dobrý den,potřebovala bych vědět, kdy bylo první vydání Říšské stráže. V knihovně je tato tiskovina dostupná od ledna 1928, avšak vydávána byla již od roku 1927. Bylo tedy její první vydání v lednu 1927?Zároveň bych potřebovala vědět, kdy bylo poslední vydání Stráže říše. V knihovně je tiskovina od května 1929 do října 1932. V listopadu a prosinci 1932 již tedy nevycházela?Poslední dotaz je ohledně Fašistických listů. Ty jsou uvedeny na portálu knihovny, že vycházely do roku 1936, přístupné jsou však jen do prosince 1935. Do kdy tedy přesně Fašistické listy vycházely?Mockrát děkuji, moc mi toto pomůže.

Dobrý den,první číslo Říšské stráže 18. 1. 1927, číslo 1 a ročník první.Stráž říše končí 21. 10. 1932, číslo 39 a ročník šestý.Bohužel, Fašistické listy ročník 1936 jsme nenašli. V katalogu jsou skutečně ukončeny rokem 1935.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-a-posledni-vydani

cs

1. cesky preklad Cervantesova dona Qiujota

Zajima me, za jakeho duvodu se kun dona Quijota objevuje v ceskych prekladech a nasledkem toho i v ceskem povedomi (a v bas. motivech) jako KOBYLA Rosinanta, kdyz v originale je to hrebec Rocinante. DQ ho v knize pojmenovana vcetne vyslevetleni motivace tohoto pojmenovani a krome toho je v knize scena, kdy Rocinante potka jinou kobylu - toto setkani je v Cj dost komicke. Chtel bych proto nalezt prvni preklady romanu o DQ to CJ, priapdne jeho casti, pripadne preklady do NJ, ktere se objevovaly na uzemi Cech v 19. stol (nebo i drive? - tezko). Pokud je prvnim prekladem vydani Josefa Pečírky z roku 1864 (gen. kat. I, Cer 431), jak se tam Rocinante objevuje? A Pichluv preklad u Kobra 1866,1868? Pripadne pokud nekdo tento \"problem\" vyresil - kdo a kde? Velice dekuji za odpoved a doufam ze neni prilis narocna...

Jmeno kone je ve dvou prvnich ceskych vydanich (1864, 1866) uvedeno v nasledujici forme: Blaznivy rytir : Kratochvilne cteni pro lid. Dil 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; Dle spanelskeho romanu Don Quixote de la Mancha vzdelal a vydal Josef Pecirka. -- Praha : J. Pecirka, 1864. -- 244 s., obr. pril. : il. ; 8° ----s. 5 ... dal herce te jmeno Rozinante ...s. 7 ... vsedl na Rozinanta a vyjel zadnimi vraty ...s. 8 ... vsedl na svuj znamenity kun Rozinanta a dal se cestou po sirem poli s. 9 ... Nekolik kroku od hospody pritahl uzdu Rozinantovu, doufaje ... Don Quijote de la Mancha. Dil 1 / Ze span. M. Cervantesa de Saavedra. -- Praha : I.L. Kober, 1866. -- 8, 384 s. : il. ; 8°----... nazval jej Rocinantem ... Z dalsich ceskych vydani "Dona Quijota" jsme vybrali nasledujici preklady. Pokud byste chtel vedet, jak je v uvedenych prekladech prelozeno setkani Rocinanta/Rosinanty s dalsim konem, napiste nam prosim cislo (nazev) kapitoly. Don Quijote de la Mancha / dla Miguela Cervanta de Saavedraaa ; pro ceskou mladez zpracoval J.V.K.. -- Telc : Emil Solc, 1897. -- 172 s. : il. ; 24 cm -----s. 2 ... Na to sel ke svemu koni ... Konecne rozhodl se dati mu zvucne a krasne jmeno Rocinante s. 12 ... Na to pobodnul Rocinanta a brzy zmizel ... Don Quixote z la Manchy / Naps. Miguel Cervantes de Saavedra ; Pro mladez volne upr. L Grossmannova-Brodska. -- Praha : A. Hynek, [1902]. -- 77 s. :barev. obr. pril. ; 8° ----s. 5 ... Nyni prisel na radu mimochodnik, ktery pres to, ze byl pouha kost a kuze, maje na sobe vice jizev nezli zini v ocasu, platil u sveho pana za bujneho, ohniveho ore. Ctyri dni lamal si don Quixote hlavu, jak kone zvucne i slavne nazvati, nacez mu udelil jmeno : "Rozinanta".s. 8 ... Take Rozinanta byla vsecka vysilena, a rytir odporucoval zvlastni peci sveho nevyrovnaneho kone. Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha. I / Miguel de Cervantes Saavedra ; Ze spanelstiny prel. Eduard Drobilek ; Il. Jos. Koci. -- Vinohrady : A.Ipser, 1914. -- 304 s. : 9 bar. obr. pril. ; lex. 8°. -- (Ipserova il.knihovna ; I)----s. 9 ... Potom se sel podivat na svoji kobylu, a ac mela vice mozuolu nez real drobnych a vice chyb nez kun Goneluv .... dal mu konecne jmeno Rocinante, jmeno, ktere zdalo se mu vznesenym ...s. 9 ... Kdyz tedy zbroj byla cista, z prilbice udelana helmice s hledim, dano jmeno jeho kobyle a kdy se sam pokrtil ... Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha = El ingenioso hidalgo Don Quijote de la Mancha : Rytirsky roman. Dil 1.-2. / Cervantes Saavedra Miguel ; Prelozila Marie L. Kühnlová. -- 3. vyd. -- Praha : I.L. Kober, 1928. -- 392 s., obr.pril.: Ilustr. ; 22 cm-----s. 4 ... Kdyz si byl mnoho jmen vymyslil, zamitl, zanechal, pridal, pretvoril a znovu vytvoril ve sve pameti a fatasii, prisel konecne na to, pojmenovati ho Rocinante, nazev to podle jeho zdani vzneseny, zvucny a vyznacujici, cim byl, dokud byl "herkou-drive" (Rocin-ante) nez byl tim, cim je nyni, nejprednejsim ze vsech koni na svete.s. 6 ... vyhoupl se na Rocinantu ...s. 7 ... nezapomen na meho hodneho Rocinanta, vecneho meho druha ... Rytir smutne postavy : (Don Quichote de la Mancha / Podle stejnojmenneho romanu slavneho spanelskeho spisovatele Miguela de Cervantes Saavedry volne upravil pro obecne a mestanske skoly J.V. Flos) ; Obrazky kreslil Fr. Emler.-- V Praze: Statni nakladatelstvi, 1937. -- 47 - [I] s. ; 8°----s.6 ... Potom se sel podivat na svoji kobylku. Ta vsak mela chudak na nohou plno bolavych mozolu. To rytiri nevadilo. Nazval ji "Rosinant" (t.j. prvni ze vsech koni).s.6 ... Usedl na svoji klisnu Rosinantu, vzal stit, kopi - a vyjel! Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha / Miguel de Cervantes Saavedra ; ze span. orig. El ingenioso hidalgo don Quijote de la Mancha prel. Zdenek Smid ; predml. "Miguel de Cervantes Saavedra, renesancni clovek a umelec" a pozn.napsal Oldrich Belic. -- 1. vyd. v SNKLHU. -- Praha : SNKLHU, 1955 (Prace 01). -- 1252, [2] s. ; 8°. -- (Cervantes Saavedra, Miguel de: Spisy ; Sv.1) (Knihovna klasiku)-----s. 146 ... Potom se sel podivat na sveho konika .... nazval jej nakonec Rocinantem ....s. 160 ... S timto umyslem zamiril s Rocinantem k rodne vsi, a Rocinante, jako uz by citil znamou staj, rozcvalal se s takovou chuti, ze to vypadalo, jako by se nad zemi zrovna vznasel. Pribehy Dona Quijota / podle dila Cervantesova vypravuje Jaromír John ; Helena Smahelova: O Cervantesovi a jeho Donu Quijotovi, doslov ; il.František Tichý. -- 9. vyd., v Cs. spis. 3. vyd.. -- Praha : Ceskoslovensky spisovatel, 1978 (ST2). -- 366, [1] s. : [6] barev. obr. pril. ; 8°. -- (Zlaty klicek)----s. 22 ... I sel si prohlednouti sveho konika, ktery byl privazan ve staji za lyceny provaz u vecne prazdneho zlabu ....Az konecne nasel oznaceni, jez ho uspokojovalo: Rocinante! ... Budeme o tom Rocinantu casto cisti.s. 25 ... vyhoupl se ve vsi zbroji na sveho Rocinanta .... Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha. Dil 1 / Miguel de Cervantes Saavedra ; Ze span. prel. Zdenek Smid ; Il. Josef Liesler. -- 3. vyd. v tomto prekladu, ve Svobode 1., upravene vyd.. -- Praha : Svoboda, 1982 (Rude pravo). -- 530 s.: obr. ; 23 cm----s. 29 ... nazval jej nakonec Rocinantem .... Ve vybranych stredoskolskych ucebnicich se jmeno vyskytuje v obou tvarech: PROKOP, Vladimir. Dejiny literatury od staroveku do pocatku 19. stoleti aneb Od Mezopotamie po nase narodni obrozeni (pro vyuku v 1. rocniku strednich skol). Sokolov : O.K. - Soft, 2001. 80 s.---s. 45 ... Vyzbroji se starym kopim a stitem a na vyhublem a seslem koni se vznesenym jmenem Rocinanta se vyda do sveta za dobrodruzstvim. SOUKAL, Josef. Literatura pro 1.rocnik gymnazii. Praha : SPN, 2001. 327 s.ISBN 80-7235-154-0.---s. 225 ... Quijano si zvoli nove, rytirske jmeno, stejne tak prejmenuje (na Dulcineu [dulsineu]) prostou venkovanku, v niz vidi vysnenou damu sveho srdce, i vychrtleho konika (na Rosinanta) a v chatrne zbroji vyrazi do sveta. MILICKA, Karel. Basnici velkych pribehu. Svetova literatura 1. Praha :Baronet, 2002. 312 s. ISBN 80-7214-467-7.s. 264 ... Vyzbroji se starym harampadim, vetcheho kone pojmenuje vznesene Rozinanta a obycejnemu venkovskemu devceti, ktere si vyvoli jako pani sveho srdce, da jemno Dulcinea. Rozbor dila Dumyslny rytir Don Quijote de la Mancha naleznete napr. v praciO.Belice:BELIC, Oldrich. Cervantesuv Don Quijote. Praha : Orbis, 1955. 75 s. Prvni nemecky preklad "Dona Quijota" vysel v roce 1621. Podle informace dr.Maska z Oddeleni zameckych knihoven Narodniho muzea se nejstarsi nemecka vydani nachazeji ve fondech zameckych knihoven napr. z let 1681 (Horakov), 1682 (Straznice) a 1683 (Bludov). Samozrejme je mozne, ze tyto knihy byly do zameckych knihoven ziskany i pozdeji nez v 17. stoleti. V Cechach byl nemecky preklad pravdepodobne vydan v roce 1798, jak ve svem emailu uvadite. Prehled nemeckych vydani knihy ve fondu NK CR naleznete v naskenovanem generalnim katalogu I - skrinBut - Clar / zasuvka Cer-Chad / zaznamy 477-497. Naskenovane katalogy dalsich knihoven naleznete na strancehttp://nris.nkp.cz/. Pokud Vas zajima rozsireni nemeckych prekladu na uzemi Cech, doporucili bychom Vam kontaktovat dr.Kasparovou (jaroslava.kasparova@nkp.cz), ktera v roce 1997 pripravovala vystavu "Cervantes a cesky ctenar". Dr. Kasparova se venuje problematice starych tisku, nicmene se domnivame, ze by Vam i presto mohla poradit i pokud jde o rozsireni pozdejsich prekladu. KASPAROVA, Jaroslava. Cervantes a cesky ctenar : Miguel de Cervantes Saavedra. Praha : Narodni knihovna CR, 1997. 39 s. V katalogu vystavy "Cervantes a cesky ctenar" dr.Kasparova uvadi:s. 11, kapitola Cervantes a cesky ctenar 17. a 18. stoleti "V ceskych zemich byly pribehy Dona Quijota cteny v 17. a 18. stoleti jak v e spanelskem originale, tak i v dalsich jazykovych verzich - nejcasteji ve francouzstine, ale take v italstine a nemcine. Jak vyplyva z exemplaru dochovanych v nasich knihovnach a take z archivnich materialu, byl roman znam a cten hned v roce sveho vydani a ziskal si znacnou ctenarskou oblibu."

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-cesky-preklad-cervantesova-dona-qiujota

cs

1. května

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na články, studie nebo publikace, které by se zabývaly slavením svátku "1.květen" v době první republiky (1918-1938) nebo které by se zabývaly jeho historií(vznikem) a dřívějším slavením.Našla jsem si zatím tyto dvě publikace:BĚLINA, J. První máj 1938: k jubilejním oslavám šedesáti let Českosl. sociálně demokratické strany dělnické. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1938, 15 s.FASORA, Lukáš. Dělník a měšťan: vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870–1914. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2010, 423 s. ISBN 978-80-7325-233-5.

Dobrý den, V bázi NKC Národní knihovny,http://www.nkp.cz, jsme nalezli pouze jeden záznam týkající se svátku práce : [Č.záznamu: 000748406] Svátek práce : Příručka k oslavám 1. května / Karel Balák, R[udolf] J[ordan] Vonka. -- Praha : Fr. Švejda, [1938]. -- 30, [I] s. ; 8° V bázi SKC Národní knihovny jsme nalezli několik  záznamů, např. : [Č.záznamu: 000627259] První máj 1938 : k jubilejním oslavám šedesáti let Českosl. sociálně demokratické strany dělnické / [péčí redakční rady: J. Běliny ... [et al.]].. -- Praha : Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, [1938]. -- 15 s. : il. ; 30 cm, [Č.záznamu: 001046743] K prvnímu máji : dvě úvahy / Ant. Pavel. -- Vladivostok : [s.n.], 1920. -- 23 s. [Č.záznamu: 004618206] Čtyřicet let májových manifestací / Jaroslav Motyčka. -- Praha : Mladé proudy, [1929?]. -- 30 s. [Č.záznamu: 000504365] První máj : jeho vznik, historie a význam / Antonín Bouček. -- Praha : Svoboda, 1946. -- 169 s. Články naleznete na stejné adrese Národní knihovny,http://www.nkp.cz, ale v bázi ANL. Svátek práce nebo 1. máj je mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků vChicagu dne 1. května 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Poprvé se Svátek práce celostátně (USA) slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy 1889) přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen (nebo též 1. máj) za oficiální svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto "marxisticko-anarchistického výmyslu") nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi. Svátek práce se v průběhu své existence výrazně proměňoval. Prvotní snaha dělnické třídy upozornit na svoje problémy se transformovala v reprezentaci dělnictva, ale i samotné práce jako výsostné hodnoty. První máje za první republiky proto kromě sociálních demokratů a komunistů slavili i národní socialisté, dělníci Baťova Zlína, extremisté a další skupiny. Během druhé světové války se u nás sice První máj slavil, ale nikoliv masovými průvody. Výrazný obrat ve způsobu oslav pak přinesl vítězný únor 1948. Podle sovětského vzoru se oslavy práce změnily v hold komunismu a často nemilovaným vůdcům na tribunách. Dnešní podoba tohoto svátku je opět ambivalentní, jako byla za první republiky. První máj tak vlastně znovu získal svou tvář. Dějinám svátku práce byl věnován před časem pořad v televizi na čt24,http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/174977-dejiny-svatku-prace/, Diskuze se zúčastnili pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, a proto Vám doporučujeme obrátit se na tuto instituci, resp. knihovnu AV ČR,http://www.usd.cas.cz/ahttp://www.usd.cas.cz/cs/stranky/knihovna.

Národní knihovna ČR

Antropologie, etnografie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-kvetna

cs

1. leden je "Den obnovy samostatného českého státu". Kdy předtím jsme byli samostatný český stát?

Bohužel jsme se dopracovali jen k protektorátu a tam jsme úplně samostatní nebyli.

Dobrý den, máte pravdu, Protektorát Čechy a Morava za samostatný český stát opravdu považovat nelze. Podíváme-li se na časovou osu, tak nejblíže k naší době lze o samostatném českém státě hovořit v případě Zemí Koruny české, které byly ustanoveny Karlem IV. 7. dubna 1348 a zanikly až vznikem Československé republiky na podzim r. 1918. Nástupem Ferdinanda I. Habsburského na český trůn (23.října 1526) však o svoji bývalou mocenskou autonomii přišly (VOREL, s. 81-87), státní útvar z roku 1526 bychom tedy v případě Vaší otázky mohli považovat za nejpozdější, který přichází v úvahu. Naopak první zmínky o českém státě, který vystupoval navenek jako samostatný, jsou datovány do přemyslovské éry, tedy do doby sjednocování kmenů žijících na území Čech a následné expanze na území Moravy, tedy přibližně mezi konec 9. století a začátek 11. století. V literatuře hovoříme o tzv. Českém knížectví, případně o Přemyslovském státě. Mezi výše uvedenými časovými mezníky český stát sice měnil název, panovnické dynastie a územní rozlohu, o jeho samostatnosti však není pochyb (měl sice nějaké povinnosti vůči císaři Svaté říše římské, ty však nezasahovaly do jeho autonomie v takové míře, jako tomu bylo za Habsburků nebo během 2. světové války. Přimhouříme-li oči, mohli bychom tento vztah přirovnat ke členství v EU). Řada historiků (mezi nimi např. Martin Wihoda či Jiří Rak) zastává názor, že název státního svátku "Den obnovy samostatného českého státu" byl zvolen nešťastně. (WIHODA, s. 13: "…měl být obnoven český stát, čímž je řečeno, že před rokem 1993 buď nebyl, nebo mu vládl kdosi jiný. Že by republikánské Československo, jehož samostatnost se stále slaví 28. října? Vzájemně se popírající státní svátky vzešly ze smutně proslulého zákonodárského kutilství, které se řídilo prostoduchým pravidlem, že daňoví poplatníci oslavy neprožívají a že je v podstatě jedno, kdo, kdy a proč se zasloužil o prodloužené víkendy.") Otázka názvu státního svátku je rozebírána rovněž na stránkáchhttps://cadil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=313928. Zde autor poukazuje na preambuli Ústavy ČR, která se historicky odvolává na země Koruny české: "My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé… ." S pozdravem Mgr. Pavel Ševčík

Brno-město

Knihovna Jiřího Mahena v Brně

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

OREL, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české VII, Praha - Litomyšl: Paseka 2005.WIHODA, Martin: První česká království, Praha: NLN 2015.ČADIL, Matěj: Dvacet let, aneb kdy vznikl náš stát? [online]Dostupné zhttps://cadil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=313928.Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. [online] Dostupné zhttp://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-leden-je-den-obnovy-samostatneho-ceskeho-statu-kdy-predtim-jsme-byli-samostatny-cesky-stat

cs

1. ošetřovatelské školy ve světě

Dobrý den, sháním informace o 1. školách pro ošetřovatelky (sestry) v zahraničí. Především by mě zajímaly USA a Evropa. Uvádí se 1. škola v Londýně a jiné informace nejsou dostupné. Prosím o odkazy, kdy mohu hledat. Děkuji

Dobrý den, k Vašemu dotazu zasíláme následující informace: První ošetřovatelskou školu na světě otevřela Florence Nightingalová u nemocnice sv. Tomáše v Londýně v roce 1860. Tuto školu navštěvovaly ošetřovatelky i z jiných evropských zemí.Právě tato škola se stala vzorem pro zakládání ošetřovatelských škol ve světě. V roce 1864 byla založena ošetřovatelská škola v St. Catherines, v roce 1868 v Sydney, v roce 1871 v Edinburgu a v roce 1873 v Bostnu a New Yorku.První česká ošetřovatelská škola vznikla v roce 1874 v Praze jako jediná v Rakousku – Uhersku. Ve Vídni byla založena státní ošetřovatelská škola až v roce 1881. Čerpáno bylo z následujících zdrojů, kde také naleznete další informace: Kutnohorská, Jana.Historie ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 206 s. ISBN 978-80-247-3224-4. Farkašová, Dana.História ošetrovateľstva: učebnica pre odbor ošetrovateľstva. Martin: Osveta, ©2010. 169 s. ISBN 978-80-8063-332-5. Kafková, Vlastimila.Z historie ošetřovatelství.1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1992. 185 s. ISBN 80-7013-123-3. WILTSCHEOVÁ, Marie. Vývoj ošetřovatelství, ošetřovatelského a zdravotnického školství. Brno: ÚDVPZ, 1982. K historii ošetřovatelství a vzdělávání v USA naleznete informace např. v následující publikaci: Nursing and nursing education in the United States. New York: The Macmillan Company, 1923. 585 s. Kniha se nachází ve fondu  ve fondu Knihovny AV ČR, náhled je dostupný na adrese: https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=8QIUAwAAQBAJ&oi=fnd&pg=PA1&dq=related:weMeTZXJx8IJ:scholar.google.com/&ots=qw-AdncnX-&sig=zB7sCgmGYnjo76AtG0LYtKeejew&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false Dock, Lavinia L.  a Isabel  Maitland Stewart.A short history of nursing: from the earliest times to the present day. 2. ed. rev.and enl. New York: Putnam, 1925. 419 s. Pokud budete mít zájem o podrobnější zpracování, můžete využít naši rešeršní službu:http://www.nconzo.cz/web/guest/resersni-sluzby

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů - specializovaná knihovna

Lékařství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-osetrovatelske-skoly-ve-svete

cs

1) rodal - význam slova a jeho německý překlad, 2) Světlá, Šmilovský - nejasnosti v jejich díle

Prosím,1) co je přesně "rodal", na nějž podle Jiráskových Starých pověstí českých přísahali u vchodu do Staronové synagógy Židé při přích s křesťany, a jak by se tento výraz správně přeložil do němčiny (vč. správného rodu, tedy členu určitého)?2) Žijí a pracují dosud badatelé zabývající se dílem K. Světlé (krom pana Antonína Kopky, který nemá mail ani telefon) a A.V. Šmilovského - a pokud ano, mohla bych na ně dostat mail? Našla jsem v díle těchto autorů nejasnosti.

Dobrý den, Českožidovské listy, Roč. 5, 1899, 19.7., Čís. výt. 14, s. 2  uvádí ve vysvětlení pojmu rodal, že se jedná o Starý zákon. Stejné vysvětlení uvádí i poznámka přímo v některém vydání Starých pověstí českých od Aloise Jiráska nebo elektronická encyklopedie Wikipedie, viz Z Wikipedie: Žili v ponížení a jen ve svém Židovském Městě.[1] Ale o tom věřili, a víra ta šla od pokolení do pokolení, že je starší nežli sama hrdá Praha, že jejich otcové tu měli osadu dříve, nežli Libuše založila pražský hrad. A také si s pýchou povídali, že stará-nová jejich synagóga,[2] u jejíchž dveří na stupni přísahali ve při s křesťany na svatý rodal,[3] je staršího původu nežli kostel sv. Víta a nežli všechny kostely pražské. [3] Starý zákon Co se týká přesného překladu do němčiny (vč. správného rodu, tedy členu určitého) bohužel nemůžeme s určitostí říct, nejsme němčináři - překladatelé. Budete muset využít jiné zdroje. Některé prameny uvádějí pro německý překlad Starého zákona např. Altes Testament, (střední rod das). Doporučujeme obrátit se na Ústav pro českou literaturu AV ČRhttp://www.ucl.cas.cz/cs/nebo Literární archiv Památníku národního písemnictvíhttp://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/20-literarni-archiv/, kde by mohli poskytnout informaci, kdo se zabýval nebo zabývá v současné době dílem Karoliny Světlé a A.V. Šmilovského. Domníváme se ale, že kontakt v podobě emailu nebo čísla telefonu je považován za osobní údaj, který nelze bez svolení té které osoby poskytnout.

Národní knihovna ČR

Filozofie a náboženství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-rodal-vyznam-slova-a-jeho-nemecky-preklad-2-svetla-smilovsky-nejasnosti-v-jejich-dile

cs

1.světová válka

Dobrý den, měl bych k Vám dotaz ohledně nějaké základní literatury k 1. světové válce (zejména k jejím kořenům a otázce vyhnutelnosti či nevyhnutelnosti války)

Dobrý den, tituly k dějinám první světové války najdete v bázi NKChttp://sigma.nkp.cz/FDo pole pro hledání zadejte: první světová válka dějiny + zpřesnění dotazu pomocí jazyka dokumentu CZE. Systém nalezne kolem šedesáti většinou základních titulů - jako např.Historie první světové války / B.H. Liddel Hart ; [z anglického originálu ... přeložila Věra Vystavělová]. -- Vyd. 1.. -- Brno : Jota, 2001. -- 503 s., [46] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 22 cmPrvní světová válka : úplná historie / Martin Gilbert ; přeložil Zdeněk Hron. -- 1. vyd. v českém jazyce. -- Praha : BB/art, 2005. -- 759 s., [40] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 24 cmVětší počet titulů získáte, když klíčová slova zredukujete, např. jen první světová válka - pak je ale výsledek poměrně rozsáhlý a je třeba tituly probrat.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-svetova-valka

cs

1. světová válka

Při návštěvě Neratova /Orlicko/jsme se u pomníku padlých v 1.světové válce /všechna jména německá/dostali do sporu,zda tito lidé bojovali za Rakousko-Uhersko či Německo.Toto území snad od r.1866 patřilo Prusku.Prosíme o laskavou odpověď

Dobrý den, jedná se o vojáky rakousko-uherské armády. Dle autora brožury Dějiny Bärnwaldu/Neratova Richarda Neugebauera branci z Neratova byli odváděni k c.k. pěšímu pluku č.98 do Vysokého Mýta a k zeměbraneckému pluku č.30, také do Vysokého Mýta. Jak píše Neugebauer, "pro 98. pluk začala válka v létě 1914 v Haliči, bojoval u Lublinu, před koncem roku byl pluk přeložen do Srbska. Již v květnu 1915 bojoval ale v Istrii proti Itálii. Po odpočinku v zimě 1915/1916 byla brigáda, jejíž součástí pluk byl, opět přeložena do boje proti Černohorcům v Dalmácii. Vojáci pochodovali přes Cetinje, Drač a Tiranu. V roce 1917 dosáhl pluk řecko-makedonské hranice a v této oblasti zůstal do konce války." Tato oblast Orlicka po slezských válkách zůstala součástí Rakouska. Teritoriální změny související s výsledkem prusko-rakouské války v r. 1866 ji nezasáhly. Pro více informací ohledně dějin Neratova (Bärnwaldu) doporučujeme zmíněnou brožuru, která je dostupná volně na internetu na adresehttp://www.orlickehory.net/mista/neratov.htm. Zdroj: NEUGEBAUER, Richard. Dějiny Bärnwaldu/Neratova. <online> Dostupné z: files.neratov.cz/200002423-8dc598ebf7/Dějiny%20Neratova.pdf [cit. 2014-05-07].

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-svetova-valka-1

cs

1 světová válka evakuační nemocnice.

V databázi vojenského ústředního archivu jsem nalezl záznam o zranění svého předka v Srbsku z prosince 1914. Dle tohoto záznamu se můj předek nacházel v Res Spit Nr. 3/8 in Grk. Tedy reservní nebo záložní špitál č. 3/8 ve vesnici Grk v Srbsku. Dalším záznamem je až jeho úmrtí v roce 1915. V databázi ústředního voj. archivu se nachází záznam, že zemřel v evakuační nemocnici v Rusku (není bohužel známo o jakou nemocnici se jednalo) jako příslušník náhradního praporu pěšího pluku č. 11. Historii pěšího pluku č. 11 Františka Palackého jsem dohledal, ale co byl onen náhradní prapor tohoto pluku? Potom by mne zajímalo jestli je známo cokoliv o záložní nemocnici č. 3/8 v osadě Grk v Srbsku a nakonec co si mám představit pod pojmem evakuační nemocnice?

Vážený pane ..., s absencí odkazu na záznam o hospitalizaci/úmrtí hledané osoby je z Vašich ne úplně přesných vývodů obtížnější některé otázky zodpovědět. Nicméně z předchozího dotazu http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/pesi-pluk-c-11na-ruske-fronte-v-letech-1915-1916 vyplývá, že Váš předek sloužil u rakousko-uherského k. u. k. Infanterieregiment Nr. 11 "Johann Georg Prinz von Sachsen" (c. a k. pěšího pluku č. 11), nikoliv u 11. čs. střeleckého pluku "Františka Palackého", který uvádíte. Ten patřil mezi bojové útvary československých legií a vznikl až v roce 1918. V databázi VÚA se nachází pouze údaje o úmrtích, nejsem si tedy úplně jistý, odkud čerpáte informace o hospitalizaci v rezervní nemocnici 3/8 v Grku (tu bych spíše čekal v níže uvedeném titulu). Jednalo se o mobilní nemocnici příslušící k VIII. sboru rakousko-uherské armády v době jeho bojového nasazení v Srbsku. Evakuační nemocnice může být v těchto podmínkách nemocnice mimo bezprostřední frontové pásmo, kam byl raněný odvezen k dalšímu ošetřování. Náhradní prapor (Ersatzbataillon) sloužil k doplňování polních jednotek pluku – odesílal pochodové formace složené z nových rekrutů nebo rekonvalescentů k doplnění bojujícího pluku v poli.

Vojenský historický ústav - knihovna

Politické vědy. Vojenství

Gemeinsames Zentralnachweisebüro [der österreichischen Gesellschaft vom Roten Kreuz]. Nachrichten über Verwundete und Kranke ausgegeben am = Hirek a sebesültek és betegekről kiadatott = Zprávy o raněných a nemocných vydané = Wiadomości o rannych i chorych wydane dnia = Вісти про ранених і недужих виданї дня = Vijesti o ranjenicima i bolesnicima izdane dne = Notificări asupra răniţilor şi bolnavilor edată în = Poročila o ranjencih in bolnikih izdana dne = Oznamosti prez raňene a nemocne vydano dňa = Notizie su feriti e ammalati pubblicate il. Wien: K. k. Hof – und Staatsdruckerei, 1914-1917. ISSN 2076-0426. Dostupné z:https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:0cd50310-0c14-11df-a471-0013d398622b

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-svetova-valka-evakuacni-nemocnice

cs

1 zlatý, kupní síla

Na stavbu pomníku sběratele písní na Moravě Františka Sušila byla v r. 1893 vypsána sbírka. Podle záznamů byla nejběžnější částkou, zasílanou složenkou, 1 zl. od farářů, učtelů atp. Zámožnější zasílali i 5 zl. Chtěl bych vědět, kolik tato částka asi představuje v dnešní době.

Dobrý den,konkrétní přepočet jednoho zlatého na dnešní hodnotu jsme v publikacích o životním stylu a finanční sféře v druhé polovině 19. století nenalezli.Přepočet by byl také velmi relativní, neboť hodnota dnešní koruny a to, co si za ni můžete koupit, se poměrně rychle proměňuje.Pro představu, co znamenal jeden zlatý pro člověka žijícího ke konci 19.století, bude možná příhodnější uvést, kolik byl v té době průměrný plat a co se za kolik zlatých dalo koupit.Tedy, kniha Základy peněžního vývoje uvádí toto:" MZDY 1883:úředník měsíčně.............25 zlatýchzedník měsíčně..............35 zlatých CENY1863pšenice 100kg.............. 4,30 - 6 zlatých;žito 100kg................. 4 - 5,2 zlatých;brambory 100 kg............ 1,9 zlatých; 1883máslo 1 kg................. 1,07 zlatých;mouka 1 kg................. 0,21 zlatých;sádlo 1 kg................. 0,71 zlatých;rýže 1 kg.................. 0,18 zlatých;víno 1 litr................ 0,15 - 0,30 zlatých;košile..................... 1,45 - 2,75 zlatých;kalhoty.................... 4 -9 zlatých;pánský oblek............... 14 - 16 zlatých;kabát ..................... 11 - 25 zlatých" SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 314. ISBN 80-210-1734-1.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1-zlaty-kupni-sila

cs

10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000

Dobrý den, prosím o zodpovězení otázky:10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000. Mnohokrát děkuji.

Dobrý den, bohužel se nám nepodařilo najít tabulky, kde by bylo zaznamenáno 10 nejlidnatějších států Asie v roce 2000. Našli jsme několik tabulek, kde jsou záznamy nejlidnatějších států Asie z roku 2002, ale každá z těchto tabulek uvádí jiné státy. Dále se nám podařilo vyhledat učebnici o Asii od Červinky, P., která byla vydána roku 2000. Bohužel zde u tabulek s přehledem států Asie ale není napsáno, z kterého roku jsou uvedené informace. Ale předpokládáme, že vzhledem k tomu, že byla kniha vydána v roce 2000, mohli by tyto informace poměrně odpovídat výsledkům z roku 2000. Podle těchto tabulek je 10 nejlidnatějších států Asie: Stát                                   Počet obyvatel 1. Čína                     ->               1 243 7382. Indie                   ->                   955 2203. Indonésie         ->                   199 8674. Pákistán             ->                  138 1505. Japonsko           ->                  125 6386. Bangladéš         ->                   122 0137. Vietnam             ->                     76 5488. Filipíny                ->                     73 5279. Turecko              ->                     63 74510. Írán                    ->                     60 694 Zasíláme ještě několik odkazů, které se nám podařilo vyhledat volně na internetu, nemůžeme tedy zaručit, že jsou zcela relevantní. *http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_po%C4%8Dtu_obyvatel*http://cs.wikipedia.org/wiki/Asie*http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace Zdroje: * Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. I. + II. díl. 1. vyd. Praha : Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7181-959-X.* SKOKAN, Ladislav; BURSA, Milan; PEŠTOVÁ, Jana. Geografické tabulky. Praha : Fortuna, 2008. ISBN 978-7373-018-5.* Kol. autorů. Svět kolem nás : vše, co potřebujete vědět v 21. století. 1. vyd. Praha : Metafora, 2009. ISBN 978-80-7359-195-3.* ČERVINKA, Pavel; BRAUN, Richard. Asie : zeměpis pro základní školy. 4. vyd. Praha : Scientia, spol. s.r.o., 2000. ISBN 80-7183-199-9.

Národní knihovna ČR

vse

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/10-nejlidnatejsich-statu-asie-v-roce-2000

cs

10 největších tiskáren v ČR

Prosím Vás, dělám teď projekt do školy na téma Trh Tisku v Čechách a chtěla bych Vás poprosit, jestli nevíte, jakých je 10 největších tiskáren v Čechách, které se zabývají především tiskem časopisů a reklamních katalogů?

Dobrý den, nejvýznamnější tiskárny jednotlivých krajů ČR představuje časopis Svět tisku. Seriál s názvem Profil regionu vycházel od konce roku 2007 do konce roku 2008. Elektronickou podobu článků můžete nalézt na stránkách Světa tisku: http:/www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=2140.Kromě výše zmíněných informací nabízejí uvedené stránky i službu Zeptejte se.... Prostřednictvím formuláře zde můžete dotaz na největší tiskárny v ČR položit odborníkům, kteří se polygrafickému průmyslu profesně věnují:http://www.svettisku.cz/buxus/generate_page.php?page_id=86. Český statistický úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ročně vypracovávají statistiku polygrafického průmyslu ČR. Na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsou uveřejněny některé výsledné údaje.Ministerstvo průmyslu a obchodu - Roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.mpo.cz/dokument8950.html. Český statistický úřad výsledky průzkumu na svých stránkách neuveřejňuje.Roční výkaz polygrafického průmyslu:http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/pol_(mpo)_1_01_(psz_2008) Podnikatele, kteří se věnují polygrafickému průmyslu, sdružuje v ČR také Sraz polygrafických podnikatelů:http://spp.tradecentrum.cz/.

Národní knihovna ČR

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/10-nejvetsich-tiskaren-v-cr

cs

Stokorunová bankovka od Vilmy Vrbové Kotrbové

Dobrý den, na několika stránkách jsem se setkala s tím, že Vilma Vrbová Kotrbová vyhrála v soutěži o nejlepší návrh pro 100 korunovou bankovku (1947). Ovšem se mi nikde nepodařilo návrh samotný najít, a jestli vůbec výhra znamenala, že ten návrh byl použit pro skutečnou bankovku. Pokud existují knihy / katalogy, kde jsou dokumentovány návrhy umělců na bankovky, budu ráda za bližší informace. Nebo pokud budete vědět organizace, která by tuto dokumentaci měla, prosím o odkaz.děkuji

Dobrý den, podoba stokorunové bankovky dle návrhu výtvarné umělkyně Vilmy Vrbové-Kotrbové je zařazena do publikace "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze" z roku 2018 – na straně 241. Vrbová-Kotrbová na bankovce vyobrazila portréty dívek s pokrývkou hlavy (jeden portrét na lícové straně: "Češka z Chodska", jeden na rubové: "Slovenka ze Zlatých Moravců") a cenu získala za "jednoduchost a lapidárnost myšlenky i provedení. Návrh vyjadřuje nad to myšlenku státní jednoty jednoduchými prostředky a formou důstojnou a jasnou" (s. 21). Součástí ocenění návrhu bylo též jeho doporučení k realizaci. Jak se ale dále dočítáme ve jmenované publikaci, výsledky soutěží na nové bankovky (na stokorunu, ale též na předtím proběhlou soutěž na tisícikorunu) změnilo jednání bankovní rady uskutečněné v listopadu 1948. "Portrét dívky na rubu byl označen jako netypický pro slovenský lid a celý návrh současně označen za nevhodný pro zvolenou techniku tisku, neboť výtvarná jednota a srovnatelné portréty na obou stranách by vyžadovaly tisk oboustranných měditiskem, s nímž se však u stokoruny počítalo jen na líc. Vítězný návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové tedy neměl být realizován a namísto toho se znovu diskutovalo o alegorické Republice podle originálu Maxe Švabinského, k čemuž ale, pokud víme, nikdy nedošlo. Další práce na stokoruně pak prováděl od roku 1949 Karel Svolinský, pokročilé návrhy však spadají až do éry Státní banky československé." (s. 243) Informace o tom, že návrh Vilmy Vrbové-Kotrbové nebyl realizován nepřímo potvrzují též Jiří Šouša a Jaroslav Šůla v knize "Peníze v proměnách moderní doby" (2006) a rovněž kolektiv autorů publikace "Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992" (1993). Plány založené na výsledcích soutěží vyhlášených Národní bankou československou narušily změny související s nově ustavenou vládou po únoru 1948. Došlo ke změnám ve vedení NKČS a ustavení komisí, které prosazovaly změny "zejména ideologického charakteru, kterými se pak řídila veškerá politika při tvorbě nových papírových platidel až do peněžní reformy v roce 1953". (Šouša – Šůla, s. 25) Autoři druhého jmenovaného titulu situaci popisují jako "velmi smutné období československé bankovní tvorby". "Přes intenzivní hledání nových návrhů se podařilo vydat v roce 1949 pouze dvacetikorunu z dílny vynikajícího kreslíře Karla Svolinského a v roce 1950 (…) padesátikorunu s horníkem od Ľudevíta Ilečka. Nové hledání za účasti největších celebrit českého a slovenského grafického života začalo i po roce 1950, kdy byla založena Státní banka československá. Vydání nových bankovek Státní banky československé však bylo překvapením i pro samotné pracovníky této banky a tiskárny bankovek. Dne 1. června byly vydány do oběhu bankovky, státovky a mince vyrobené v sovětské tiskárně Goznak a leningradské mincovně. Příprava reformy proběhla urychleně a v tajnosti v zahraničí. Tomu také nasvědčovala výtvarná i technická úroveň peněz, které byly pro reformu připraveny. Prvky toho, čemu se později začalo říkat socialistický realismus, se snoubily s orientálními a ruskými ornamenty typickými už pro některá carská platidla." (s. 48) V uvedených publikacích naleznete také podrobnější informace o realizovaných návrzích a přehledy a vyobrazení používaných bankovek, mincí i poukázek. Knihy máme ve fondu NK ČR dostupné k absenční výpůjčce, exemplář "100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze"je dostupný též digitálně (v prostorách NK ČR).

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

HÁSKOVÁ, Jarmila aj. Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992. 1. vyd. Praha: Lunarion, 1993. 128 s.ŠOUŠA, Jiří a ŠŮLA, Jaroslav. Peníze v proměnách moderní doby: tvorba československých bankovek v letech 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Nová tiskárna Pelhřimov, 2006. 369 s.TOMŠÍK, Vladimír a Česká národní banka. 100 let česko-slovenské koruny: měnová politika, instituce, peníze. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2018, 346 s. Dostupné také z:https://ndk.cz/[…]/uuid:d63ded50-2a25-11e9-a347-005056825209.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/100kcs-od-vilmy-vrbove-kotrbove

cs

107 zlatých a 55 krejcarů v roce 1800

Dobrý den, prosím o odpověď na můj dotaz. Chtěla bych vědět,jakou hodnotu představovala v roce 1800 suma- 107 zlatých a 55 krejcarů. Jestli by bylo možno uvést srovnatelný příklad,podle kterého bych si hodnotu mohla představit. Za tuto sumu 107 zlatých a 55 krejcarů koupila obec Mladotice(ze sbirky občanů) od Správy náboženského fondu kapli Jména Panny Marie - stavitel Jan Blažej Santini. Děkuji a velice se těším na odpověď.

Dobrý den, hodnotu peněz v této době je asi obtížné popsat. Uvádíme alespoň některé údaje z knihy J. Sejbala, které se k datu vztahují. V těchto obdobích ale rakouská měna procházela různými změnami (patrně také silnou inflací) a pro neodborníka je obtížné uvést směrodatné údaje. Možná by bylo vhodné se s dotazem obrátit na některé z knihoven, specializované v oblasti ekonomie. Měna1750 konvenční měnatolar = 2 zlaté = 120 krejcarůzlatý = 60 krejcarů = 80 grešlí1757 dukát kremnický = 4 zlaté 12 krejcarůdukát císařský = 4 zlaté 10krejcarů (ke změnám docházelo pak v roce 1811) mzdy1773tesař-mistr denně 20krejcarůtesař tovaryš denně 15 krejcarůzedník-mistr denně 24 krejcarůzedník-tovaryš denně 18 krejcarů 1800tesař-mistr denně 30krejcarůtesař tovaryš denně 18 krejcarůzedník-mistr denně 30 krejcarů ceny1756kopa vajec 20 krejcarůlibra (513,75 g) masa 4 krejcaryměřice (53,55 l) pšenice 125 krejcarůměřice žita 75 krejcarůměřice hrachu 120 krejcarů16 preclíků 1 krejcar 1781kráva 10-15 zlatých 1800husa 26 krejcarůstřevíce 5 zlatých Pramen:SEJBAL, Jiří. Základy peněžního vývoje. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 259-260. ISBN 80-210-1734-1.

Národní knihovna ČR

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/107-zlatych-a-55-krejcaru-v-roce-1800

cs

11. pěší pluk malé upřesnění

Velmi děkuji za odpověď na oba mé dotazy a omlouvám se za ne zcela přesné zadání. Zde je zranění mého pradědy v roce 1914, tady jsem si opravdu spletl zdroj. Jeho zranění se nachází zde:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/28710429výtisk č. 123 ze 4. 12 1914, str. 36. Text: Prokopec Josef, Inft. IR. Nr. 11, 12 Komp. Skakan (Skaličany), 1881, Schlus i. d. l. Unterarm, (schlus in den linken unterarm) ResSpit. Nr 3/8 in Grk. Tedy infanterista Infanterie regiment Nr.11. takže Písecký pěší pluk č. 11. Skaličany spadaly do Píseckého obvodu.Zde je úmrtí mého pradědy v roce 1916:http://www.vuapraha.cz/soldier/8164118Náhradní prapor čs. pěšího pluku 11 Františka Palackého. Neuváděl jsem střeleckého. Tady mne zarazil právě ten náhradní prapor a potřeboval bych pouze vědět zda se jedná v obou případech o stejnou jednotku.Ještě jednou děkuji.

Vážený pane ..., uvedená poznámka o náhradním praporu pěšího pluku 11 "Františka Palackého" pouze odkazuje na razítko útvaru, který úmrtí Vašeho předka někdy počátkem 20. let evidoval (čs. pěší pluk 11 "Františka Palackého" vznikl sloučením bývalého rakousko-uherského pluku, v jehož řadách sloužil Váš předek a z Ruska se navrátivšího střeleckého pluku legií, tudíž převzal agendu po zrušených jednotkách - nově vytvořený pluk byl s ohledem na proklamovanou legionářskou tradici čs. armády pojmenován dle čestného názvu svého legionářského, nikoliv rakousko-uherského předchůdce). Zde je odkaz na německy psaný matriční záznam, ze kterého bylo původně čerpáno pro vámi odkazovaný záznam z databáze: https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid:840c695e-ec55-11e6-b294-005056b73ae5 kde jsou uvedeny podrobnosti o úmrtí Josefa Prokopce nar. r. 1881. (ke zkratkám: Ers. Res. Infanterist znamená Ersatz-Reservist Infanterist, tedy v českém ekvivalentu vojín náhradní zálohy, který absolvoval mírovou prezenční vojenskou službu ve zkrácené podobě ; Gub. Kostroma = býv. Kostromská Gubernie -https://en.wikipedia.org/wiki/Kostroma_Governorate) Snad je to takto vyčerpávající. Pokud byste přesto měl nějaké další dotazy, piště nám prosím pro větší jednoduchost na adresuknihovna@vhu.cz

Vojenský historický ústav - knihovna

Politické vědy. Vojenství

VÚA-VHA, Sbírka vojenských matrik, Matriky pěšího pluku 11 a předchůdců, sv. 14. K. u. k. Infanterieregiment No. 11 Sterb - Register Tom. XIV. 1914-1919, sign. 734, 299 s. Dostupné z:https://kramerius.army.cz/[…]/uuid:84aca2bd-4e6a-4c88-9d10-9b7d109160e6

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/11-pesi-pluk-male-upresneni

cs

14 pražských mučedníků

Dobrý večer,hledám literaturu týkající se 14 pražských mučedníků. Zajímají mě kokrétnětituly: Necrologium Fratrum minorum Provinciae Bohemiae, Rukopis Prosečský:vpád Pasovský, Jedenáct svědectví a listin o mučednících pražských voriginálech. Hedala jsem už asi ve všech velkých i odborných katalozích, alebez úspěchu. Mohli byste mi poradit na koho se mám obrátit? Nevím, zda majífrantiškáni od Panny Marie Sněžné nějakou knihovnu? Děkuji.

Dobrý den,bohužel ani nám se nepodařilo najít žádný z uvedených dokumentů. Procházeli jsme následující zdroje:* online katalog NK ČR (NKC) -http://aleph.nkp.cz/F/* Souborný katalog ČR (SKC) -http://aleph.nkp.cz/F/* Česká národní bibliografie (ČNB) -http://aleph.nkp.cz/F/* Katalog naskenovaných katalogizačních lístků Katif -www.katif.nkp.cz* Jednotná informační brána -www.jib.cz* Bibliografická databáze Historického ústavu AV ČR -http://biblio.hiu.cas.cz/* Karlsruhe Virtual Catalog -http://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html V knize MINAŘÍK, František Kliment. Čtrnácte ctihodných mučedníků pražských z řádu sv. Františka: ke třistaleté památce jejich smrti. Praha: V. Kotrba, 1911. 142 s. je uveden seznam použitých pramenů. Všechny tři Vámi hledané tituly se v seznamu také nachází, a to pod kolonkou rukopisy v "archivu františkánského v Praze". Ačkoli je publikace 100 let stará, domníváme se, že archiv františkánů je jedním z posledních míst, kde by se rukopisy mohly nacházet, případně byste zde mohla získat další informace o umístění těchto dokumentů.Doporučujeme Vám kontaktovat přímo provenienci bratří františkánů v Praze (http://www.ofm.cz/konventy/praha), zde můžete oslovit konkrétně regaláta Petra Beneše, který je archivářem (kontaktní e-mailregalat@ofm.cz). Cenné informace by Vám také jistě poskytla přímo farnost Panny Marie Sněžné v Praze (http://pms.ofm.cz/kontakty.html) - pro zajímavost je jistě dobré podotknout, že její člen, pan Petr Beneš, je oním archivářem bratří františkánů. Bohužel jsme nikde nenašli informace o žádném archivu či knihovně, která by byla připojena k farnosti, ale rozhodně by bylo nejlepší farnost kontaktovat. Dalším místem uložení archivu by mohl být Národní archiv. Lze tak usuzovat z článku o fondu františkánů v Praze, který naleznete na adresehttp://www.mom-ca.uni-koeln.de/mom/CZ-NA/RF/fond. Konkrétní informace o fondech Národního archivu, jejich rozdělení a obsahu, jsou dostupné na adresehttp://www.nacr.cz/C-fondy/pruv.aspx. Fond františkánů Praha se nachází v Oddělení fondů samosprávy a státní správy do roku 1848 a církevních institucí (1. oddělení), je tedy možné, že bude obsahovat i hledané rukopisy. Pokud byste potřebovala informace o podmínkách zpřístupnění fondu Národního archivu, obraťte se, prosím, přímo na Archiv (http://www.nacr.cz/A-onas/kont.aspx).V Národní knihovně jsou k dipozici také další knihy, které se osudem zabitých frantriškánů zabývají. Zdá se, že o celém tématu máte přehled, tedy uvedené knihy máte již možná prostudované. Pokud jste se s knihami přeci jenom ještě nesetkala, snad by pro Vás mohly bý užitečné: * PECHAR, Jiří Jan a ČECH, Zdirad J. K., ed. Křížová cesta na památku čtrnácti mučedníků pražských. [Česko]: Provincie bratří Františkánů, 2003.185 s. * MINAŘÍK, František Kliment, ed. Památník ke cti čtrnácti ctihodných mučedníků pražských z řádu františkánského. Praha: [nákladem vlastním], 1929. 16 s.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/14-prazskych-mucedniku

cs

17. století

Zajímalo by mě, jak to vypadalo v 17. století s matematikou, filozifií a astronomií, jací průkopníci v této době žili, jaké významné objevy se uzkutečnily, co bylo vynalezeno...

Dobrý den, odpovědi na Vaše otázky byste mohl získat z následujících publikací, které jsme nalezli v elektronickém katalogu NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc):1) CHAPMAN, Allan. Bohové na nebesích : astronomie, náboženství a kultura od starověku až po renesanci. Praha : BB art, 2003. 277 s., [8] s. obr. příl. : il. (některé barev.) ; 21 cm. ISBN 80-7341-044-32) KRAUS, Ivo. Fyzika v kulturních dějinách Evropy. Od Leonarda ke Goethovi. Praha : Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2007. 276 s., [32] l. barev. obr. příl. : il., portréty, faksim. ; 26 cm. ISBN 978-80-01-03716-43) HOUDEK, František. Objevy a vynálezy tisíciletí. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 455 s. : il. ; 27 cm. ISBN 80-7106-475-04) JANKO, Jan. Věda v renesanci a novověku. V Plzni : Západočeská univerzita, [2006]. 98 s. ; 21 cm. ISBN 80-7043-523-25) MATHÉ, Svätoslav. Velikáni renesancie. Martin : Vydavateľstvo Matice slovenskej, c2007. 159 s. : il. ; 22 cm. ISBN 978-80-89208-75-36) PATURI, Felix R. Kronika techniky. Praha : Fortuna Print, 1993 (Belgie : Brepols). 651 s. : obr., fotogr., nektere barev., tab. ; 30 cm.7) CORETH, Emerich. Filosofie 17. a 18. století. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2002. 310 s. ; 19 cm.(Dějiny filosofie ; 3. díl). ISBN 80-7182-119-58) RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. II, Od Newtona po Rousseaua. Praha : OIKOYMENH, 2004. 579 s. ; 22 cm.(Dějiny filosofie ; sv. 9). ISBN 80-7298-109-99) Historie matematiky (3. : 1997 : Jevíčko, Česko) Matematika v 16. a 17. století : seminář Historie matematiky III., Jevíčko, 18.8.-21.8.1997, Komise pro vzdělávání učitelů Jednoty českých matematiků a fyziků. Praha : Prometheus, 1999. 321 s. : il. ; 25 cm. ISBN 80-7196-150-710) MAREŠ, Ivan. Příběhy matematiky : stručná historie královny věd. Příbram : Pistorius & Olšanská, 2008. 334 s. : il., mapy, portréty, faksim. ; 24 cm. ISBN 978-80-87053-16-411) KRAUS, Ivo. Fyzika od Thaléta k Newtonovi : kapitoly z dějin fyziky. Praha : Academia, 2007. 329 s. : il., portréty, faksim. ; 21 cm. ISBN 978-80-200-1540-212) BINKOVÁ, Simona. Čas zámořských objevů. Praha : Triton, 2008. 254 s. : mapy ; 17 cm. ISBN 978-80-7387-030-013) KRAUS, Ivo. Dějiny evropských objevů a vynálezů : od Homéra k Einsteinovi. Praha : Academia, 2001. 330 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. ; 24 cm. ISBN 80-200-0905-114) Vědění lidstva : převratné objevy & vynálezy : encyklopedie / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Rebo, 2008. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 32 cm. ISBN 978-80-255-0074-315) BENACCHIO, L. Atlas vědy a techniky. V Praze : Euromedia Group - Knižní klub, 2007. [29] složených l. ([170] s.), [10] s. : barev. il. ; 29 cm. ISBN 978-80-242-1843-416) JÁCHIM, František. Jak viděli vesmír. Olomouc : Rubico, 2003. 271 s. : il., portréty, faksim. ; 22 cm. ISBN 80-85839-48-217) Objevy & vynálezy : světová kronika / redakce Jörg Meidenbauer. Čestlice : Rebo, 2005. 400 s. : il. (převážně barev.), portréty ; 33 cm. ISBN 80-7234-410-218) Historie astronomie -http://www.physics.muni.cz/astrohistorie/Informace o možnostech výpůjčky jednotlivých titulů naleznete v elektronickém katalogu NK ČR vždy pod ikonkou Exempláře. Pokud máte platný čtenářský průkaz NK ČR, můžete si publikace prostřednistvím katalogu také ihned objednat. Dostupnost uvedených dokumentů v jiných českých knihovnách můžete zjistit pomocí Souborného katalogu ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/skc) - zejména pro krajské a odborné knihovny, nebo pomocí souborného katalogu SKAT (http://www.skat.cz) - pro městské knihovny.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/17-stoleti

cs

18.srpna 1993, události

Dobrý den,prosím vás o zaslání informací,jestli je datum 18.srpna 1993 něčím významný,jestli se stala nějaká událost,nebo jestli se nenarodil někdo slavný 18.srpna jakéhokoli roku. Děkuji

Dobry den, v knize Kronika 1993 jsou pro 18.8.1993 uvedeny nasledujici udalosti: Kronika 1993 : nejzajimavejsi udalosti roku slovem i obrazem. Praha : Fortuna Print,  1994. s. 87, 89. ISBN 80-85873-03-6. - 18.8.1993 - Po odstoupeni Jaquesa Attaliho (v polovine cervna) byl zvolen novym prezidentem Evropske banky pro obnovu a rozvoj (BERD) opet francouzsky obcan, a to Jacques de Larosiere.- 18.8.1993 - Necelou hodinu po pulnoci vzplanula charakteristicka dominanta Luzernu, dreveny most Kapellbruecke. Zachranila se jen predmosti a 34 m vysoka jehlova vez vodojemu.... Prehled udalosti z 18.srpna bez ohledu na rok naleznete napr. na:-http://www.infoplease.com/dayinhistory?month=aug&day=18-http://www.history.com/this-day-in-history.do?action=tdihArticleCategory&displayDate=8/18&categoryId=leadstory -http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/20070818.html Ceske udalosti z roku 1993 by pravdepodobne byly nejlepe zpracovany v publikaci Ceska republika v roce 1993, tuto knihu jsme vsak bohuzel ve fondu NK CR nenalezli. Ceska republika v roce 1993 : politicka rocenka. Praha : Sociologicky ustav Akademie ved Ceske republiky, 1994. 95 s. ISBN 80-901674-8-9. Informace o osobnostech narozenych a zemrelych je mozne ziskat z ruznych publikaci, ktere se venuji vyrocim, nebo z internetu. Cast osobnosti jsme vybrali a nize je uvadime.  Dalsi udalosti z 18.srpna a osoby narozene 18.srpna muzete nalezt na strankach:-http://www.historynet.com/today_in_history?tihMonth=August&tihDay=18-http://www.todayinhistory.com/index.php-http://www.scopesys.com/cgi-bin/today2.cgi Pouzite publikace a internetove stranky:ORLOVSKY, Dezider. Prehl´ad vyznamnych vyroci : 1986-2000. Bratislava : Osvetovy ustav, 1987. s. 383.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2006. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2005. s. 62. ISBN 80-85023-45-8.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2005. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2004. s. 80. ISBN 80-85023-44-X.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2004. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2003. s. 54. ISBN 80-85023-43-1.Vyber z vyznamnych vyroci roku 2003. Brno : Knihovna Jiriho Mahena, 2002. s. 40. ISBN 80-85023-41-5.Vyroci a udalosti ocekavane v roce 1990. Praha : Ceskoslovenska tiskova kancelar, 1989. s. 163.Vyroci a udalosti ocekavane v roce 1992. Praha : Ceskoslovenska tiskova kancelar, 1991. s. 54-55.Vyroci a udalosti ocekavane v roce 1992. Praha : Ceskoslovenska tiskova kancelar, 1991. s. 54-55.http://birthday.wz.cz/index08.htm#1808- 1790 - Ferenc Kölcsey - madarsky basnik a spisovatel,- 1818 - Vaclav Bolemir Nebesky - cesky basnik, kritik a historik,- 1830 - Frantisek Josef I. - rakousky cisar, cesky a uhersky kral,- 1873 - Leo Slezak - rakousky pevec-tenorista, pusobil v Brne,- 1899 - Eugene Ormandy (vl. jm. Jenö Ormandy Blau) - americky dirigent madarskeho puvodu,- 1902 - Julius Kalas - skladatel, spisovatel a hudebni kritik,- 1905 - Frantisek Lazecky - basnik, prozaik, autor knih pro deti,- 1907 - Jiri Srnka - skladatel,- 1909 - Marcel Carne - francouzsky filmovy reziser a kritik,- 1925 - Adolf Scherl - muzikolog, teatrolog, historik, publicista,- 1925 - Brian Wilson Aldiss - anglicky prozaik, autor sci-fi,- 1941 - Kurt Gebauer - cesky sochar Pouzite internetove stranky:http://www.infoplease.com/birthday?month=aug&day=18http://www.biography.com/search/botd.do?mon=8&day=18- 1587 - Virginia Dare - prvni dite anglickych rodicu narozene v Severni Americe- 1774 - Meriwether Lewis - badatel, pruzkumnik- 1900 - Vijaya Lakshmi Pandit - diplomat,- 1920 - Shelley Winters - herecka,- 1927 - Rosalynn Smith Carter - prvni dama USA,- 1933 - Roman Polanski - filmovy reziser,- 1934 - Roberto Clemente - basebalista,- 1937 - Robert Redford - herec a reziser,- 1952 - Patrick Swayze - herec,- 1969 - Christian Slater - herec,- 1969 - Edward Norton - herec

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/18-srpna-1993-udalosti

cs

18. století, tkaní celolněného plátna

Dobrý den. V letech 1700 - 1730 se předpokládám tkalo lněné plátno ručně. Tkalo se jen domácky nebo i v manufakturách? Jaké šíře se v té době plátno tkalo, která byla např. nejběžnější a jaká šíře mohla být největší? Konkrétně se mi jde o plátno malířské. Tkala se širší plátna v zahraničí? Předpokládám, že dovoz byl možný. Předpokládám též, že plátno bylo vždy na obou stranách zakončeno tzv. pevným okrajem, kde se nit útku otáčí a tím nedochází k třepení plátna (tak jako dnes). Děkuji

Dobrý den, pokusíme se na Vaše otázky odpovědět postupně. Tkalci byli často sdružováni v cechu, existovala ovšem i necechovní výroba. Tkalcovství mělo vždy blízko k domácí výrobě bez cechovních regulí, proto se také od roku 1755 se stalo svobodným řemeslem, nezávislém na cechovním systému. V první polovině 18. století také fungovalo také nákladnictví a tzv. rozptýlené faktury. Nákladnictví spočívalo v tom, že řemeslníci dostávali zálohy, půjčky i zálohy na přízi od obchodníků, za práci dostávali od obchodníků mzdu. Rozptýlené manufaktury fungovaly v severních Čechách, severní Moravě, Slezsku a Sasku. A to tak, že tkalci kupovali přízi u obchodníků a následné výrobky pak zpravidla prodávali stejné osobě. Faktor neboli obchodník úvěroval tkalce materiálem a financemi, produkt, který od nich převzal, posílal na zpracování dále. O rozptýlenou manufakturu se jednalo z důvodu, že nebyla centralizována na jednom místě. Největší manufakturu tohoto typu u nás vedl v oblasti Šluknovského výběžku od roku 1713 Angličan Robert Allison. Co se týká šíře malířského plátna bohužel jsme konkrétní údaje pro léta 1700 - 1730 nenašli. Ale v diplomové práci Restaurování obrazů a jeho financování Kláry Hlaváčkové je část, která se této problematice věnuje. Uvádí, že kolem roku 1500 byla obvyklá šíře plátna 70 cm a ani poté šíře plátna nepřesáhla 125 cm. Pokut bylo zapotřebí větší šířky, bylo nutné k sobě plátna přišít. Podstatný zlom následoval v 19. století, kdy se začalo užívat průmyslově vyrobené plátno. Žádné záznamy o dovozu plátna ze zahraničí jsme nenašli, pouze zmínky o tom, že bylo vyváženo plátno z Čech do zahraničí. Například Frýdlantské plátno, ale to bylo v průběhu 17. století, prvně se dováželo do Norimberku a později do Hamburku. Rovněž jsme nenašli, ani informace o podobě okrajů plátna. Vámi hledané informace by mohly poskytnout tyto instituce: Knihovna Umprum: https://www.umprum.cz/web/cs/knihovna Případně knihovna AVU: https://www.avu.cz/category/avu-menu/akademie/specializovan%C3%A1-pracovi%C5%A1t%C4%9B/knihovna http://opac.avu.cz/#!/ Užitečný by Vám mohl být i portál knihoven z oboru umění a architektury https://artlib.eu/#!/ Ještě je možnost obrátit se na Metodické centrum konzervace: https://mck.technicalmuseum.cz/poskytovane-sluzby/konzultacni-cinnost/

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

HLAVÁČOVÁ, Klára. {Restaurování obrazů a jeho financování} [online].Brno, 2010 [cit. 2020-01-23]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/95642s/>.Diplomová práce.Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.Vedoucí práce doc. Ing. František Svoboda, Ph.D..KARPAŠ, Roman a kol. Jizerské hory. 4, O historii a umění do roku 1813. Vydání první. Liberec: RK, 2019. 456 stran. ISBN 978-80-87100-43-1.MAINUŠ, František. Plátenictví na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1959. 245, [1] s. Publikace Slezského ústavu ČSAV v Opavě; Sv. 33.MYŠKA, Milan, Zdeněk JINDRA, Aleš ZÁŘICKÝ a Ostravská univerzita. Milan Myška: z díla hospodářského historika. Ostrava: Ostravské univerzita v Ostravě, 2010. ISBN 978-80-7368-735-9.RAK, Petr. Historie a současnost podnikání na Chomutovsku, Kadaňsku a Vejprtsku. Žehušice: Městské knihy, 2003. ISBN 80-86699-13-7.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/18-stoleti-tkani-celolneneho-platna

cs

1865 Time Domain Energy Spectrum

What technology and equipment in 1865 was used in conjunction with extracting and measuring the frequency and measuring the hertz output.

Hello, Thank you for your question. Here is a list of resoures that might be useful for you: Web sources History of physics sources (list), by Massachusetts Institute of Technology:http://web.mit.edu/~redingtn/www/netadv/hist.html Reference guide, Carnegie Mellon University Libraries:http://www.andrew.cmu.edu/user/sc24/History/hots.html Books In National Library of Technology catalogue: HUNT, Bruce J.Pursuing power and light: technology and physics from James Watt to Albert Einstein. Baltimore: Johns Hopkins University Press, c2010. Johns Hopkins introductory studies in the history of science. Record available at:https://vufind.techlib.cz/Record/000680731. Available also online (for registered users of NTK) at:http://site.ebrary.com/lib/techlib/detail.action?docID=10375801 OLBY, Robert C.Companion to the history of modern science. London: Routledge, 1990.https://vufind.techlib.cz/Record/000009585 MCNEIL, Ian.An encyclopaedia of the history of technology. London: Routledge, 1990.https://vufind.techlib.cz/Record/000009586 Outside our catalogue: BUCHWALD, Jed Z., ed. and FOX, Robert, ed.The Oxford handbook of the history of physics. 1st edition. Oxford: Oxford University Press, 2013. ix, 945 s. TURNER, G. L. (1983).Nineteenth-century scientific instruments. London, Sotheby Publications. Available at:https://archive.org/details/bub_gb_FaAYfJYVNXQC WARNER, Deborah Jean, ed. anad BUD, Robert, ed.Instruments of science: an historical encyclopedia. New York: Science Museum, 1998. xxv, 709 s. Garland encyclopedias in the history of science; Vol. 2. Garland reference library of social science; Vol. 936. Kind regards, Martin Stehlík

Národní technická knihovna

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1865-time-domain-energy-spectrum

en

Salesius Josef Roubíček, opat želivský

1903–1921 Salesius Josef Roubíček opat želivský, nemohu o tomto opatu nalézt více informací, dokonce ani jeho životopis

Dobrý den, nejvíce detailů že života opata Salesia Roubíčka jsme nalezli ve Slovníku představitelů katolické církevní správy v Čechách 1848-1918: Roubíček, Salesius Josef, opat premonstrátského kláštera v Želivi, infulovaný prelát zemský* 27. 1. 1862 v Pelhřimově, † 27. 9. 1921Nižší gymnázium v Pelhřimově, vyšší gymnázium v Havlíčkově Brodě, vstup do řádu premonstrátů (Želiv) 1880, řádové sliby 28. 9. 1884, biskupský seminář v Hradci Králové, vysvěcen 5. 7. 1885, 1886-1891 kaplan v Humpolci (člen konventu v Želivi), 1892-1900 administrátor řádové fary v Senožatech, 1900-1903 administrátor řádové fary v Želivi, 23. 9. 1903 zvolen opatem premonstrátského kláštera v Želivi, působí po r. 1918; 1908-1913 poslanec zemského sněmu.Vyznamenání: komtur řádu Františka Josefa, vyznamenání červeného kříže II. tř. Autor náboženských spisů, pod pseudonymem P. Sales nebo Sales přispíval do časopisů Blahověst, Časopis katolického duchovenstva, Posvátná kazatelna aj. Zdroje: ČÁŇOVÁ, Eliška.Slovník představitelů katolické církevní správy v Čechách 1848-1918. Praha: Státní ústřední archiv, 1995, s. 64. ISBN 80-85475-17-0. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:75e0efe0-2b60-11e7-a77b-001018b5eb5c VOPRAVIL, Jaroslav Stanislav a Státní knihovna České socialistické republiky.Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře: (anagramů, kryptonymů, značek, jmen původních, přijatých, dvojitých, polatinštělých atd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973, s. 1137. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:f4634ce0-3d85-11e3-ae53-5ef3fc9ae867 Stručnější informace obsahuje níže uvedená bibliografie, ze které je také možné získat informace o pracích publikovaných Salesiem Roubíčkem -https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:8e0f4310-ed23-11e3-a2c6-005056827e51): PODLAHA, Antonín.Bibliografie české katolické literatury náboženské od roku 1828 až do konce roku 1913: vydáno v pamět osmdesátiletého jubilea "Časopisu katolického duchovenstva" a padesátiletého jubilea "Dědictví sv. Prokopa", Část pátá. V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1923, s. 2121. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:84020510-ed23-11e3-a2c6-005056827e51 Další podrobnosti ze života opata Roubíčka přináší jeho nekrolog uveřejněný v časopise Čech: Opat Sal. Roubíček †V Podolském sanatoriu zemřel 27. t. m. opat kláštera Želivského, ndp. Sales. Roubíček v 59. roce věku svého. Tělesné pozůstatky budou ndp. Opatem Strahovským Zavoralem ve čtvrtek 29. t. m. o 10. hod. dopol. V chrámu Páně sv. Štěpána v Praze II. vykropeny a potom do Želiva převezeny. Pohřeb koná se v Želivě v sobotu 1. října o 9. hod. dopol.Zemřel vzácný český kněz, milý opat, horlivý sluha Páně z řádu sv. Norberta. Jako syn prostého českého řemeslníka nezapomněl nikdy lidu, z něhož vyšel. Již jako farář v Želivě živě se zajímal o osudy lidu a vydatně působil k jeho hospodářskému a kulturnímu povznesení. Organisační hnutí křesťanského lidu mělo v zesnulém od svého počátku horlivého podporovatele.  Když pak volbou spolubratří povolán byl za opata, rozvinul činnost, jíž se stal jedním z nejzasloužilejších mezi opaty želivského kláštera. Těžký očekával jej úkol, neboť mu připadlo znovazbudovati klášter, jenž se stal obětí dravého požáru. Opat Salesius Roubíček provedl úkol ten s takovým uměleckým porozuměním, že si v obnoveném klášteru, prelatuře a chrámu Páně postavil pomník, který vždy hlásati bude jeho zásluhy. – V letech válečných stal se opat Roubíček nejen otcem svých kněží, ale i celého širého okolí. Brány  kláštera byly každému otevřeny a do tisíců bylo těch, kdož hledali a nalezli u štědrého opata pomoci a obživy. Ke všem byl vždy krajně laskavý, opravdový dobroditel všeho lidu. Opat pro naši dobu jako stvořený. A nyní mu usteleme na tichém hřbitůvku želivském, a duše jeho u trůnu Božího vezme odměnu svou, zajisté přehojnou. Ale lid a celá katolická veřejnost dlouho ještě vzpomínati bude vzácného tohoto hodnostáře. Bůh mu budiž štědrým odplatitelem! Zdroj:Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 28.09.1921,46(266), s. 5. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:20fda2c0-8aac-11e6-84e2-005056827e51 Níže uvádíme přehled zdrojů, ve kterých se k opatu Roubíčkovi vyskytují drobnější zmínky: "V osadě Závodí posvětil želivský opatSalesiusRoubíčekv roce 1909 zvonek "Zdrávas Maria", který věnovali zdejší manželé Kolářovi a ulila jej dílna Rudolfa Pemera v Českých Budějovicích. "Zdroj: HAVLOVÁ, Bohumila.Z dějin Senožat: do poloviny 20. století. Senožaty: Obec Senožaty, 2010, s. 158. ISBN 978-80-254-9067-9. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:ba98c280-99f9-11e8-8b19-005056825209 "Vyznamenání. P. Salesius Roubíček, opat želivských Premonstrátů, obdržel komthurský kříž řádu císaře Františka Josefa. – Prelát Roubíček s uměleckým vkusem obnovil budovu vyhořelého kláštera; svou skromností a přívětivostí zapsal se už dávno do srdcí všech. Pan prelát náleží k pilným fedrovatelům katolické organisace a pozorným okem sleduje všechny církevní, kulturní a politické události."Zdroj:Vlasť: časopis pro poučení a zábavu. Praha: Družstvo Vlasť, 07.1913,29(10), s. 964. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c1423d50-1843-11e9-8109-005056825209 Informace o zvolení p. Roubíčka opatem želivského kláštera:Vlasť: časopis pro poučení a zábavu. Praha: Družstvo Vlasť, 10.1903,20(1), s. 95. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:48404520-fe15-11e8-95ba-5ef3fc9bb22f Msgre Salesius Roubíček zmíněn jako zakládající člen Sdružení katolické mládeže (SKM):Sdružení katol. mládeže…Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 25.07.1918,43(201), s. 7. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:29330280-a8b3-11e6-8bf1-001018b5eb5c Sdružení katol. mládeže (SKM) v ČSR a jeho činnost za rok 1930.Dorost: věstník české mládeže pro vzdělání, zábavu a poučení. Praha: Duchovní služba katolické mládeže, 01.06.1931,13(11), s. 168. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:0d709860-b59b-11e6-a108-005056827e51 "Velkou zásluhu na opětné obnově kláštera měl opatSalesiusJosefRoubíček, pelhřimovský rodák. Za něho došlo k přestavbě a zachování barokního slohu pod vedením mladého pardubického architekta Boži Dvořáka."Zdroj: KRČILOVÁ, Irena.Vřesník: od minulosti k přítomnosti. Vřesník: Sbor dobrovolných hasičů, 2009, s. 24. ISBN 978-80-254-6142-6. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:42db8570-2c65-11e5-8851-005056827e51 "Na památku 50tiletého jubilea prohlášení neposkvrněného početí Panny Marie za článek víry obstaral nynější, právě připomenutý opat ndp.SalesiusRoubíčekpro Želivský konventní kostel nákladem více než 200 K vkusně provedenou sochu Lurdského milostného se zjevení bez hříchu prvotního Počaté."Zdroj: PODLAHA, Antonín.Almanach Marianský vydaný na památku Marianského kongressu v Praze 1905. V Praze: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1905, s. 210. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:b9f3c6c0-a23e-11e3-87a3-001018b5eb5c Opat Roubíček je několikrát zmiňován také v článku Daniely Vokolkové v souvislosti s opravou a záchranou mariánské sochy:VOKOLKOVÁ, Daniela. Po stopách Jäckelových soch v Želivě.Zprávy památkové péče =: Journal of Historical Heritage Preservation : časopis státní památkové péče. Praha: Státní nakladatelství, 10.2003,63(4), s. 256-266. ISSN 1210-5538. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:e392f620-7533-11e6-bd20-5ef3fc9ae867 Děkovný dopis Karlu Královi, cínaři:Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 14.08.1904,29(224), s. 8. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:bde6cf10-7a19-11e6-8644-001018b5eb5c Jmenování čestným konzistorním radou:Duchovenský věstník.Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 11.06.1914,39(152), s. 6. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:695a1d30-8f5e-11e6-bfc2-001018b5eb5c Další zmínky: Velikolepá katolická manifestace na Svaté Hoře u Příbrami.Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 14.06.1920,45(162), s. [I]. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:cb5e8910-94c4-11e6-89b1-5ef3fc9ae867 Sjezd katolického lidu v staroslavném Želivě (původní zpráva "Čecha").Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 16.07.1909,34(194), s. 2-3. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:98f9df20-7745-11e6-ad48-005056825209 Dvojí významné jubileum…Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 28.09.1913,38(266), s. 5-6. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:03c81600-8e93-11e6-baa5-005056827e51 České dívčí vyšší gymnázium na Král. Vinohradech…Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 28.02.1913,38(58), s. 4. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:25c1e6e0-8bdc-11e7-927c-001018b5eb5c Želivo – jihočeská perla. Vzpomíná dr. Josef Kašpar. III: feuilleton.Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 23.11.1917,42(321), s. 2-3. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:22bed330-fad8-11e6-97b4-5ef3fc9ae867 Z kruhů duchovenských: Usnesení konference pastoral. vikariátu lipnického a německobrodského.Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 08.07.1907,32(183), s. 2. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:c5cb5290-7759-11e6-8644-001018b5eb5c Církevní věstník: Jubileum řeholních slibů.Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.10.1909,34(275), s. 3. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:4dc1a080-776b-11e6-8340-5ef3fc9ae867 Kronika církevní: Vyšší svěcení…Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 16.06.1885,17(134), s. [2]. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:0a6dbf50-4db6-11e6-ad5e-5ef3fc9bb22f Ze Senožat.Katolické listy. Praha: Josef Kratochvíl, 08.12.1898,2(337), s. 3. Dostupné také z:https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:989a3070-17fc-11e9-8109-005056825209 Další informace k opatu Roubíčkovi by mohly být dostupné v knihovně kláštera Želiv (https://www.zeliv.eu/kontakty), případně v archivním fondu Premonstráti Želiv 1233-1950 (https://portal.nacr.cz/aron/apu/9984c121-ee74-4301-ba5f-2ed9092d22c7) uloženém ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Mnoho želivských archiválií bylo také zařazeno do fondu Řád premonstrátů Strahov, který se nachází v Národním archivu (https://portal.nacr.cz/aron/apu/3cfdf587-5406-4c34-b014-69ff0292f0af).

Národní knihovna ČR

Filozofie a náboženství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/190320131921-salesius-josef-roubicek-opat-zelivsky

cs

1918 poválečné reparace vyměřené nové ČR

Nově vzniklé ČR r. 1918 byly vyměřeny reparace. Jak velké a komu je měla naše republika platit.Byly vůbec kdy splaceny?? Jak měly platit a komu ostatní země na straně poražených?? Jak bylo zařazeno nové sovětské Rusko?? -vítěz či poražený??

Dobrý den, otázky, které vás zajímají, by bylo lepší konzultovat s pracovníky - odborníky ve Vojenském historickém ústavu AV ČR. Je to na delší hledání v různých zdrojích, protože jeden dva tituly, které by zodpověděly vaše otázky, asi nejsou. Kolem roku 1922 Německo již nemohlo zvládnout placení reparací. Jeho hlavní věřitel, Francie, proto v r. 1923 okupovala rúrskou průmyslovou oblast. Německé hospodářství se zhroutilo. Peníze neměly žádnou téměř hodnotu a bochník chleba stál několik miliónů marek. Reparační dluh byl nakonec upraven do příznivějších splátek a německá měna se ustálila... Podle mírové smlouvy mezi státy Dohody a Německem, podepsané ve Versailles v r. 1919, se Německo vzdalo všech zámořských kolonií a části území v Evropě ve prospěch vítězných mocností a zavázalo se platit válečné reparace státům, jejichž území bylo zničeno německou armádou, zejména Francii. Z války vyšly posíleny pouze USA, které se staly nejbohatším státem na světě. Zdroj:Dějiny světa. Velká rodinná enycyklopedie. Praha: Slovart, 2003.;http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:4838d210-fe23-11e2-9584-001018b5eb5c Další z  knih, které se zabývají problematikou, která vás zajímá: KULHÁNEK, Ivan.Klopýtání přes budoucnost. Dějiny Evropy od Vídeňského kongresu 1815 do roku 2005. Evropa 19. A 20. Století v politických a sociálně-ekonomických souvislostech. Praha: Academia, 2008. (Podrobnému rozboru situace po rozpadu Rakouska - Uherska, vzniku nových států a skončení 1. sv. války je v knize věnována velká část.) FIC, Viktor Miroslav.Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914 - 1918. 3. Díl. Selhání americké politiky v Rusku a na Sibiři. Wilsonovo rozhodnutí neintervenovat. Březe - říjen 1918. Brno: Stilus, 2008. Odmaturuj! Z dějepisu 2.Brno: Didaktis, 2006. Zde jsou některé odkazy, které se problematiky, která vás zajímá, týkají. http://cs.wikipedia.org/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva http://cs.wikisource.org/wiki/Versaillesk%C3%A1_smlouva http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/103038-nemecko-v-nedeli-splati-reparace-z-1-svetove-valky/

Národní knihovna ČR

Politické vědy. Vojenství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1918-povalecne-reparace-vymerene-nove-cr

cs

1947 European Championship in basketball in Prague

Between 27 April and 3 May 1947 in Prague there was played European Championship in basketball. I'm looking for the names of Polish referees which refereed games in that tournament and which exactly games they refereed. Probably these details can be found in Czechoslovakian sport newspapers from that time. Hope you will help me. Thank you in advance

Dear Sir,unfortunately, the periodical "Československý sport" where, we believe, could be found the most detailed information on the European Championship, has been published since 1953. For the year 1947 we can use just usual daily newspapers as you can see below.We went through a few issues of Rudé právo (exactly from April 24th to May 7th, 1947) and in the issue from April 26th we have found only preliminary overview of referees for the first day of the championship. Polish referee Czeremetto (we are not absolutely sure with the spelling, the text is very hard to read in this part) was nominated for the game of Bulgaria against Austria held on Sunday, April 27th from 3 o´clock p.m. The second referee should have been chosen Saturday afternoon from candidates who applied for international exames.In some other daily newspapers from 1947 such as Pravda or Mladá fronta we have discovered more names of Polish referees but we are afraid that the names of Polish referees are sometimes written in different ways, so we would recommend you to try to verify their right form in some other resource.Mladá fronta:* 26.4.1947 – Bulgaria vs. Austria, referee Szeremeta(the game mentioned already in our previous e-mail)* 30.4.1947 – games in basic group B: Egypt vs. Italy (43 : 38), referees Osuský (Czechoslovakia) and Twardo (Poland) // Italy vs. Albania (60 : 15), referees Biget (France) and Eberhardt (Poland)- games in basic group D: Bulgaria vs. Austria (56 : 13), referees Sceremeta (Poland) and Rushty (Egypt) // France vs. Austria (100 : 6), referees Szeremeta (Poland) and Laskarov (Romania, one time mentioned Bulgaria)* 3.5.1947 – semifinals group A: Czechoslovakia vs. France (32 : 22), referees Szeremeta (Poland) and Semaško (USSR)* 4.5.1947 – for 13th place: Yugoslavia vs. Albania (90 : 13), referees Šmíd (Czechoslovakia) and Tvardo (Poland)- for 7th place: Hungary vs. Bulgaria (59 : 29), referees Czeremeta (Poland) and Maifredy (Italy)Pravda:* 3.5.1947 (p. 8 -http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/28816009, according to the copyright law full text available from computers in the National Library of the CR only) – Czechoslovakia vs. France (32 : 22), referees Semaško (USSR) and Szeremeti (Poland)We also looked in publications relating to history of Czechoslovak basketball, a bibliography of basketball from 1945-1970 but we did not find any other information.

Národní knihovna ČR

Tělesná výchova a sport. Rekreace

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1947-european-championship-in-basketball-in-prague

en

1968 in Prague

I have to do an essay about the year of 1968 in Praga and, since I have nt found books about the subject, I would be delighted if you could give me any sugestion.

We give you an answer on your guestion about books deal with the events in 1968 in Prague delivered to the library service "Ask your Library". We have found enough books in the collection of National Library of the Czech Republic, most of them are in czech language. Bibliographical record of them you can find in Electronic Catalogue of the National Library of the CR,http://sigma.nkp.cz:4505/F/?func=file&file_name=base-list&CON_LNG=ENG.If your are interested in the collection of another czech libraries, you can use Union Catalogue of the Czech Republic (CASLIN) on the same web page. Books about the year 1968 (czech):* HÁJEK, Jiří. 1968. 1. vyd.. Praha : Logos, 1994. 115 s. ISBN 80-901352-1-8. * BENČÍK, Antonín; DOMAŇSKÝ, Josef. 21. srpen 1968. Vyd. 1.. Praha : Delta, 1990. 156 s. * FIDLER, Jiří. 21.8.1968 - okupace Československa : bratrská agrese. Vyd. 1.. Praha : Havran, 2003. 195 s. ISBN 80-86515-35-4. * Byli jsme při tom : čeští novináři a publicisté vzpomínají na události let 1968 - 1969, doby, kterou celý svět znal jako Pražské jaro. Sest. a doslov [napsal] Stanislav Maleček. 1. vyd.. Praha : Klub novinářů Pražského jara '68, 1993. 127 s.* VESELÝ, Dušan (red.) aj. Czechoslovak Events by Photographers of CTK : 1968/1989. Praha : Czechoslovak News Agency, 1990. 56 s.* KURAL, Václav et al. Československo roku 1968. díl 1, Obrodný proces. 1. vyd. Praha : Parta, 1993. 207 s. ISBN 80-901337-7-0MENCL, Vojtěch et al. Československo roku 1968. díl 2, Počátky normalizace. 1. vyd. Praha : Parta, 1993. 134 s. ISBN 80-901337-8-9 * PARIS, Miloš. Fakta ze zákulisí : Praha 1968 - Moskva 1991. Praha : Cesty, 1991. 80 s. ISBN 80-85363-19-4. * NEDBÁLEK, Vinek. Jaro skončilo v srpnu. Vyd. 1. ve vydavatelství Ideál. Praha : Ideál, 2005. 98 s. ISBN 80-901017-7-1. * RUML, Jiří. Kalendárium : leden-prosinec 1968. Vyd. 1.. Praha : Novinář, 1990. 91 s. ISBN 80-7077-336-7. * VANČURA, Jiří. Naděje a zklamání : Pražské jaro 1968. Vyd. 2, v MF první. Praha : Mladá fronta, 1990. 156 s. ISBN 80-204-0179-2. * CIGÁNEK, František. Národní shromáždění 21.-28. srpna 1968. 1. vyd.. Brno : Doplněk, 1995. 316 s. ISBN 80-85270-55-2. * BENČÍK, Antonín. Rekviem za Pražské jaro : důvěrná informace o přípravě a provedení srpnové intervence varšavské pětky v Československu 1968. Vyd. 1.. Třebíč : Tempo, 1998. 269, [10] s., [16] s. ISBN 80-238-2192-X. * Sedm pražských dnů : 21.-27. srpen 1968 : dokumentace. Historický ústav ČSAV. Praha : Historický ústav Československé akademie věd, 1968. 494 s. English books:* LITTEL, Robert (ed.). The Czech Black Book. 1st Avon Printing. New York : Avon Books, 1969. 318 s. * JAMES, Robert Rhodes (ed.). The Czechoslovak crisis 1968. London : Weidenfeld and Nicolson, 1969. x, 202 s.-  in the library AV ČR - Ústav pro soudobé dějiny Praha (Academy of Sciences of the Czech Republic, Institute of Contemporery History,http://www.cas.cz/en/). * WINDSOR, Philip; ROBERTS, Adam;Czechoslovakia 1968 : Reform, Repression and Resistance / Philip Windsor, Adam Roberts.  London : Chatto & Windus, 1969. VIII, 199 s. * KENNETH, N. Skoug Jr. Czechoslovakia's lost fight for freedom, 1967-69 : an american embassy perspective. 1st publ.. Westport : Praeger, 1999. xvi,273 s. ISBN 0-275-96622-4 * DAWISHA, Karen. The Kremlin and the Prague Spring. Berkeley : University of California Press, 1984. xiv, 426 s. ISBN  0-520-04971-3. * EIDLIN, Fred H. The logic of "normalization" : the Soviet intervention in Czechoslovakia of 21 August 1968 and the Czechoslovak response. Boulder : East European Monographs, 1980. viii, 278 s. ISBN 0-914710-68-0 * PEHE, Jiri (ed.). The Prague Spring : A mixed legacy. 1st Published. New York : Freedom House, 1988. 223 s. ISBN  0-932088-28-7 * KUN, Miklos. Prague spring - Prague fall : blank spots of 1968. Budapest : Akadémiai Kiadó, 1999. xiii, 252 s. ISBN 963-05-7608-2. The other books you find in the catalog(http://sigma.nkp.cz:4505/F/?func=file&file_name=base-list&CON_LNG=ENG),choose in "field to search" subject (keywords) and write "srpen 1968" (same bibliographical notes have subject head.-eng, so you can write "august 1968", then will be show only about 13 records). Informations about rules and lending in NL are available onhttp://www.nkp.cz/_en/pages/page.php3?page=sluz_rulesnl.htm.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/1968-in-prague

en

2. sv. válka - 17. střelecký prapor, belgický

Plzeň v roce 1945 kromě Američanů osvobodili i belgičtí vojáci, konkrétně belgický 17. střelecký prapor. Co to bylo za jednotku, kdy a jak se zformovala, kdo byli její vojáci (jestli je to nějak zajímavé) a hlavně kudy do Plzně táhli a jakých operací se zúčastnili? Případně zda byl v řadách vojáků tohoto praporu někdo zajímavý, známý, důležitý atd.

Dobrý den, belgický 17. střelecký prapor (17th Fusilier Battalion, česky též 17. prapor fyzilírů) byl založen 15. ledna 1945 v belgickém městě Péruwelz. 3. března byl přiřazen k americké 1. armádě, konkrétně pod velení 3. Tank destroyer group 5. armádního sboru. 28. dubna byl přeřazen k 3. armádě, společně s 5. armádním sborem. V tomto zařazení se prapor také účastnil osvobození Plzně. Střelecké prapory (Fusilier battalions) vznikaly na belgickém území po osvobození v září 1944. Od října 1944 do června 1945 vzniklo 57 těchto jednotek (prapory 1-39 a 45-62). Jejich vznik byl realizací plánu belgické exilové vlády na obnovení pravidelné belgické armády po osvobození z roku 1943. V rámci formálně smluvního rámce byly nově vzniknuvší jednotky zařazeny pod spojenecké velení v rámci tzv. LMU (Liberated manpower units, volně přeloženo jednotky osvobozené živé síly). Značnou část stavů tvořili bývalí členové belgického odboje, především Tajné armády (Armée Secrète) a Národního roajalistického hnutí (Mouvement national royaliste, MNR). Jednotky, kterých do konce války vzniklo 57 z plánovaných 77, byly nasazovány často jako druhosledové jednotky, plnící logistické či posádkové úkoly, a většina z nich byla v okamžiku konce války ještě v procesu výcviku; dvacet praporů však bylo aktivně zapojeno do bojů. Ohledně konkrétnějších personálií bych Vám doporučil obrátit se v této věci na belgické Královské museum ozbrojených sil a vojenské historie (https://www.klm-mra.be/D7t/en/contact). Obecné informace můžete nalézt v článku Tomáše Jakla na webu VHÚ (http://www.vhu.cz/belgicti-vojaci-pri-osvobozovani-ceskoslovenska/), či v knize L. Championa Les volontaires de la libération: chronique des 53.000, či ve stručné přehledové publikaci nakladatelství Osprey Foreign volunteers of the allied forces.

Vojenský historický ústav - knihovna

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

CHAMPION, Lucien. Les volontaires de la libération : chronique des 53.000. Brusells: Collet, 1985.THOMAS, Nigel. Foreign volunteers of the Allied Forces, 1939-45. London: Osprey Pub., 1991. ISBN 9781855321366.http://www.vhu.cz/[…]/

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/2-sv-valka-17-strelecky-prapor-belgicky

cs

2. sv. valka, Švédsko

Proc hitler neobsadil svedsko? svedsko zustalo neutralni a prodavalo ocel do nemecka ne za risske marky ale za zlato. mohli jsme rict i my, ze chceme byt neutralni a hitler by nas obesel?

Dobrý den, postoj a situaci Švédska za druhé světové války podává např. tato publikace (heslo Sweden):The Oxford Companion to the Second World War / I.C.B.Dear ; M.R.D.Foot. -- 1.Ed. -- New York : Oxford University Press, 1995V knize je také uvedena další literatura.Určující byl poměrně pružný postoj Švédska, které v lecčem Německu ustoupilo a přitom zachovávalo neutralitu. Zpočátku války bylo Švédsko vojensky poměrně slabé, později posílilo a pod tlakem spojenců začalo vůči Německu vystupovat odmítavěji.Důležité také bylo to, že žádný stát se nerozhodl Švédsko za každou cenu zatáhnout do války.U nás byla situace zásadně odlišná v tom, že tu existovala silná německá menšina, Československo bylo sousedem Německa a strategicky pro něj mělo asi jiný význam. Těžko také šlo v dané situaci projevit neutralitu, když Československo bylo jedním z prvních cílů Německa.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/2-sv-valka-svedsko

sk

2.světová válka

Dobrý den, prosím, já moc nevím o bitvě u Stalingradu. Mně se moc ta bitva líbí a nevím o ní vůbec nic, takže jestli byste o ní něco našli, tak mi to prosím zašlete.

Dobrý den, Vaše prosba "tak mi to prosím zašlete" nám není jasná - můžeme a posíláme Vám informace, kde se o bitě můžete dozvědět základní fakta i podrobnější informace:Základní ionformace vč. průběhu obléhání Stalingradu a finální bitvy můžete najít na adrese:http://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_StalingraduPodrobněji na adrese:http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1051Literaturu o bitvě u Stalingradu najdete v on-line katalogu Národní knihovnyČR:http://www.nkp.cz/. Z nabídky vyberete Katalogy a databáze, dále bázi NKC (knižní literatura), v tabulce Vyhledávání do rubriky Předmet (klíčová slova) napíšete bitva u stalingradu a zobrazí se Vam 20 titulů. Přímo se dostanete do tohoto stadia vyhledávání na adrese:http://sigma.nkp.cz/F/QJX71XEKGK5Y5F4H17Y7MEEB4YGCA4AC1VHJ5RIJ9YNYBLBSY8-02176?func=file&file_name=find-aObdobně postupujete při vyhledávání článků : z nabídky bází vyberete ANL (články v českých novinách a časopisech) a další postup je stejný.Literaturu si můžete vypůjčit např. v NK a Městské knihovně v Praze a ve větších knihovnách v oblasti svého bydliště.Svět ve válce 1939 - 1945 - Dr. Duncan Anderson a kol.(Praha, 1998. 528 s.) Podrobně popsány bitvy 2. světové války ve vzduchu, na zemi a na moři. Sig.NK: SF II 64661, 54 D 99814Moskalenko, K.S.: Na jihozápadním směru. (Praha, 1968). Vzpomínky velitele sovětské armády. Sig. NK ČR: SF II 15641/D. 1-2 Někrasov, Viktor: V stalingradských zákopech. (Praha, 1986). Kniha napsal autor, který se bitvy účastnil. Sig. NK: 54 H 41470

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/2-svetova-valka

cs

2.světová válka

Prosím o odpověď či nasměrování jinam na tento dotaz: proč po napadení Polska Německem vyhlásily Francie a Anglie válku Německu a neučinily totéž při napadení Polska Sovětským svazem? Co tomu bránilo kromě nepřipravenosti? Děkuji.

Dobrý den, Sovětský svaz vstoupil do války až 17.září 1939, tedy v době, kdy bylo o osudu Polska již de facto rozhodnuto. Jako zdůvodnění své intervence uvedl Sovětský svaz, že: "válka polsko-německá odhalila vnitřní bankrot polského státu. (...) Polská vláda je v rozkladu a neprojevuje žádnou známku života.Znamená to, že polský stát a jeho vláda přestaly existovat. Tím také přestaly platit dohody uzavřené mezi SSSR a Polskem. Polsko ponechané svému osudu a zbavené vedení se stalo příznivým polem pro náhody a překvapení všeho druhu, které mohou ohrožovat SSSR. Z těchto důvodů sovětská vláda, která doposud zachovávala neutralitu, nemůže déle zachovávat neutrální postoj vůči této skutečnosti. Sovětská vláda nemůže déle lhostejně pohlížet na to, že pokrevně příbuzné národy, ukrajinský a běloruský, které žijí na území Polska, jsou ponechány svému osudu. Za těchto okolností sovětská vláda přikázala velení Rudé armády vydat vojskům rozkaz k překročení hranic s cílem vzít pod svou ochranu životy a majetek lidu Západní Ukrajiny a Západního Běloruska". (RICHTER, Karel. Válka začala v Polsku : utajovaná fakta o německo-sovětské agresi. 1. vyd. Praha : Epocha, c2004. s.264 - 265. ISBN 80-86328-43-0.) O tajném paktu  mezi Německem a SSSR ze dne 23.8.1939 nebyly v té době ostatní státy Evropy informovány. Vpád SSSR do Polska tak nebyl posuzován stejně jako vpád Německa do Polska 1.září 1939. W.Churchill na zasedání válečného kabinetu dne 16.10.1939 o sovětské válečné politice prohlásil: "Sovětskému svazu zřejmě připadalo rozumné využít nynější situace k tomu, aby získal zpět část území, jež Rusko ztratilo v důsledku předcházející války...Bylo v našem zájmu, aby SSSR posílil svou pozici v Pobaltí a tím snížil riziko, že jej ovládne Německo." (PONTING, Clive. Churchill. 1. vyd. v českém jazyce.[Praha] : BB art, 1997. s.381. ISBN 80-86070-20-4). Francie i Velká Británie dne 17.9.1939 již neplánovala zapojení do válečného konfliktu v Polsku. Dne 12.9.1939 se sešli v Abbéville britský ministerský předseda A.N. Chamberlain a francouzský premiér E. Daladier za přítomnosti francouzského generála M.G.Gamelina a společně dospěli k závěru, že válka v Polsku je již ztracena, a pokračování v útočných snahách ve prospěch Polska by již bylo neúčinné. ( PIEKALKIEWICZ, Janusz. Druhá světová válka.[Praha] : Svojtka & Co., [2007]. ISBN 978-80-7352-764-8). Dne 19.9.1939 "vlády Francie a Anglie poslaly sovětské vládě ostrou protestní nótu, vyzvaly Sověty ke stažení vojsk z Polska a prohlásily, že další postup na území Polska bude mít za následek automatické vypovězení války Sovětskému svazu v souladu s polsko-britskou a polsko-francouzskou smlouvou o pomoci", ale k naplnění ultimáta nikdy nedošlo. (PIEKALKIEWICZ, Janusz. Polské tažení : Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku. 1. české vyd. Praha : Naše vojsko, 2007. ISBN 978-80-206-0759-1). Další informace k tématu by Vám mohli poskytnout pracovníci Vojenského historického ústavu:http://www.vhu.cz/(knihovna je zapojená do služby Ptejte se knihovny) nebo provozovatelé webových stránek:*http://www.fronta.cz/*http://www.valka.cz/.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/2-svetova-valka-1

cs

2. světová válka - Jablonec nad Nisou, Rýnovice

Dobrý den. Potřebovali bychom informace o 2.sv.válce na Jablonecku (Rýnovicích). Jsou nějaké knihy, kde bychom se mohli dočíst o důležitích osobnostech Jablonecka té doby?

Dobrý den, k tématu 2. světové války na Jablonecku jsme bohužel nenalezli mnoho dokumentů, snad byste mohli využít některé z následujících publikací (viz elektronický katalog NK ČR -http://sigma.nkp.cz/cze/nkc): 1) Jablonecko ve dnech zrady : [Sborník / Autoři:] Jan Křemen, Jiří Kořalka, Jindřich Schwippel, Jaroslav Lubas, Miroslav Sameš a kol. ; Připr. red. Novin Jablonecka ; Snímky: Fotografia. Jablonec nad Nisou : OV KSČ : ONV, 1958. 60, [4] s. : [17] s. fot. příl. ; 8°Resumé: Sborníček historických črt, fejetonů, veršů a dokumentárních snímků o průběhu mnichovských dnů na Jablonecku. 2) SIMON, Eva Maria. Oswald Wondrak - Hanne Wondrak / zwei sudetendeutsche Schicksale des 20. Jahrhunderts. Schwäbisch Gmünd : Leutelt-Gesellschaft, 2003. 176 s. : il. (některé barev.) ; 24 cm 3) BITMAN, Jan. Jak jsme žili na Smržovce a v okolí ve 20. století. Smržovka : Město Smržovka, c2006. 167 s. : il., portréty, faksim. ; 32 cm 4) Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945 : historie, doklady a vzpomínky bojovníků za svobodu / [autorský kolektiv vedený Bohumilem Dvořákem]. Mladá Boleslav : Severočeské revoluční národní podzemní hnutí Pojizeří při ČSBS-SDOP : Okresní muzeum Mladá Boleslav : Státní okresní archiv Mladá Boleslav, 2002. 160 s. : il., portréty, faksim. ; 21 cm Dále uvádíme články z bibliografických databází Historického ústavu AV ČR(http://biblio.hiu.cas.cz): * Kašpar, Jan : Jablonečtí starostové do roku 1945. (Příspěvek k dějinám místních elit). Fontes Nissae. Prameny Nisy 5, 2004, s. 260-263. * Kašpar, Jan : Archivní fondy drobných obcí jabloneckého regionu do roku 1945 uložené ve Státním okresním archivu v Jablonci nad Nisou. Fontes Nissae. Prameny Nisy 4, 2003, s. 115-132. A články z katalogu dokumentů Krajské vědecké knihovně v Liberci(http://ipac.kvkli.cz/i2/i2.entry.cls?ictx=li&language=2): * Nahlédnutí do historie našeho města. 11. část, 5. díl, Centrum města 1938-1945. Z minulosti Jablonce nad Nisou / Václav Vostřák, Otokar Simm . Jablonecký měsíčník : radniční zpravodaj pro občany města Jablonec nad Nisou Č. 9 (2002), s. 18 * 60 let od vstupu wehrmachtu . Deník Jablonecka : Severočeské noviny Roč. 6, č. 236 (08.10.1998), s. 1, 9 * Václav Vostřák: Musíme se naučit odpustit / Václav Vostřák ; [zapsala] Kristýna Mazánková. Deník Jablonecka Roč. 13, č. 106 (06.05.2005) : Jablonecko : [příloha] S. 21Obsah: Jak to vypadalo v Jablonci za 2. světové války * Přes Jana Čoucha, Malou Paříž až po dnešní Zásadu. 5. část . Severočeské noviny : Dnešní Jablonecko Roč. 4, č. 69 (21.03.1996), s. 7, 8 klíčová slova: vlastivěda Čech - severní Čechy - Jablonecko dějiny - historie obce - druhá světová válka - totální nasazení -  osvobození - volby 1948 l. 1944 - 1948 Podrobnější informace budou zřejmě obsaženy spíše v archivních fondech, např. ve Státním okresním archivu Jablonec nad Nisou(http://www.soalitomerice.cz/sokajab.htm) a Státním oblastním archivu v Litoměřicích (http://www.soalitomerice.cz/soal.htm). Pro vyhledání konkrétní archivní sbírky je možné využít databázi Archivní fondy a sbírky v České repulice (http://www.mvcr.cz/clanek/archivni-fondy-a-sbirky-v-ceske-republice.aspx).

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/2-svetova-valka-jablonec-nad-nisou-rynovice

cs

2. světová válka, Vyškov

Prosím o doporučení literatury k tématu 2. světové války ve městě Vyškov na Moravě.

Dobrý den, k tématu vyšlo několik publikací. To, co jsme našli v našich zdrojích, bylo vydáno před r. 1989 a zřejmě byste u těchto knih musela brát v úvahu dobové zkreslení a obvyklé vynechávání určitých fakt. Dále uvádíme dvě novější knihy, které jsme zjistili v katalogu vyškovské knihovny (http://www.kkdvyskov.cz/). Je také možné konzultovat vyškovskou knihovnu (knihovna@kkdvyskov.cz).Po stopách protifašistického boje na Vyškovsku : Met. příručka pro průvodce po památných místech protifašistického boje na okrese / Zprac. Zdeněk Kletečka. -- Vyškov : OV ČSPB : Komise regionálních dějin OV KSČ, 1987. --159 s. ; 15 cm + 1 mapa ; 33x23 cmNa vyškovském směru : Bojová činnost vojsk 2. ukrajinského frontu při osvobozování Vyškovska v dubnu a květnu 1945 / Zprac. Josef Mikš. -- Vyškov: OV ČSPB : OV KSČ, 1986. -- 191 s. : obr., fot., mp. ; 24 cmOdboj a osvobození v okrese Vyškov v letech 1938-1945 : Bibliografie / Zprac. Jana Chloupková s kol. ; Úvod: Václav Peša. -- Vyškov : Okresní knihovna, 1980. -- 55, [1] s. ; 8°Od okupace k vítězství : Vyškovsko 1939-1945, Vyškov 2005Josef Mikš, Ve stínu hákového kříže : Vyškov za nacistické okupace 1939-1945, Vyškov 2001.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/2-svetova-valka-vyskov

cs

20 největších měst světa a Evropy

Dobrý den, existuje nějaká tištěná publikace, ve které by byl seznam 20 největších měst světa a Evropy (samotné město + aglomerace) podle počtu obyvatel?

Dobrý den, seznam 20 největších aglomerací světa podle počtu obyvatel najdete v anglické wikipedii:http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_metropolitan_areas_by_population.Seznam největších aglomerací (i konurbací) Evropy najdete na adrese:http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_metropolitan_areas_in_Europe_by_population. Zdroj: http://en.wikipedia.org. Relevantnějšími zdroji pro Vás budou možná: http://www.citypopulation.de/world/Agglomerations.htmlahttp://www.demographia.com/db-world-metro2000.htm(pro svět);http://www.absoluteastronomy.com/topics/Largest_European_metropolitan_areas (pro Evropu). Bohužel, nepodařilo se nám najít aktuální údaje v tištěných dokumentech.

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/20-nejvetsich-mest-sveta-a-evropy

cs

• OSTRÁ KRITIKA NAŠÍ BLÁZNIVÉ DOBY s dodatkem zajímavých příběhů vyšlo v roce 1927.

Tuto knihu vydal nákladem vlastním autor Pplk. ThDr. Jan Hromádka, který jako polní superior zemřel v roce1928 v Nedvědici. Kde je možné ji vypůjčit nebo získat. Zájem o cokoliv o něm.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Kniha, kterou sháníte, je v Národní knihovně ČR součástí Národního konzervačního fondu, není tedy v běžném režimu dostupná. Je možné i tuto knihu za určitých podmínek vypůjčit a jsme schopni pořídit Vám papírovou kopii této knihy. HROMÁDKA, Jan.Ostrá kritika naší bláznivé doby s dodatkem zajímavých příběhů. Nedvědice pod Pernštejnem: nákl. vl., 1927. 129 s. Národní knihovna ČR Sign. NKF I 285849 Tato kniha je ale také ve fondu dalších českých knihoven, kde by mělo být jednodušší ji vypůjčit: 1)      Knihovna Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i.Gabčíkova 2362/10180 00 Praha 8 sign. N6555 http://aleph.lib.cas.cz/F/?func=direct&doc_number=002424697&local_base=AV 2)      Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa nám. Osvobození 297/1, 470 01 Česká Lípa sign. DP2-2025 http://ip.muzeumcl.cz:90/katalog/l.dll?cll~P=KN4267000000025292 Dohledali jsme v katalogu další dílo autora J. Hormádky: HROMÁDKA, Jan.Veselé příhody z mého osmiletého pobytu v Bosně, zvláště mezi Turky. II. vydání. V Nedvědici pod Pernštejnem: nákladem vlastním, 1928. 139 stran. HROMÁDKA, Jan.Zlatá slova: k milému pobavení a vzácnému poučení v naší bláznivé době. 3. rozmnožené vyd. V Nedvědici pod Pernštejnem: Jan Hromádka, 1926. 139 s. RUH, Hans.Geschichte und Theologie: Grundlinien der Teologie Hromadkas. Zollikon-Zürich: Evangelischer Verlag, 1963. 51 stran. Theologische Studien; Heft 69. (doslov Jan Hromádka) Také jsme prostřednictvím Digitální knihovny Kramerius nalezli několik zmínek v tisku: Osobní věstník čs. ministerstva národní obrany. Praha: Ministerstvo národní obrany, 1928. č. 55 (6. 10. 1928). s. 350. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:948f8dc0-08dd-11e7-ac57-005056822549(v rubrice "Zemřeli") Moravský legionář. Olomouc: Vítězslav Růžička, 1925. č. 48. s. 2. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:7b861dd0-6086-11e6-95c7-005056825209 Dorost. Praha: Duchovní služba katolické mládeže, 1924-1925. č. 2. s. 21. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d59e2670-b75a-11e6-8028-001018b5eb5c Dorost. Praha: Duchovní služba katolické mládeže, 1923-1924. č. 16-17. s. 247. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6015cae0-c0ea-11e6-99c2-005056825209

Znojmo

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/2022-ostra-kritika-nasi-blaznive-doby-s-dodatkem-zajimavych-pribehu-vyslo-v-roce-1927

cs

21. 8. 1968 - den v týdnu

Který den v týdnu nbyl 21. srpen 1968 - střěda???

Dobrý den, dle tabulek stoletého kalendáře a názvů některých článků byla dne 21.8.1968 středa. Články:* BOROVIČKA, Michael. Středa 21. srpna 1968. Slovo. roč. 90, č. 195 (19980821), Příl. Slovo na víkend. roč. s.II. ISSN 0231-732X.* MARACZI, Josef. Středa 21. srpna 1968 - První den poroby národa. Český deník. roč. 4, č. 195 (19940820), s. 11. ISSN 1210-0854. Stoletý kalendář na internetu:*http://www.zoubek.cz/homepage/hry/kalendar.html*http://web.quick.cz/kitten/page/c100.html.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/21-8-1968-den-v-tydnu

cs

27. prosince v Anglii

Dobrý den,chtěla bych se zeptat co se slaví 27.prosince v Anglii. Děkuju

Dobrý den, dle dostupných informací se 27. prosince v Anglii žádný svátek neslaví. Pokud se však stane, že na některý ze státních svátků (v Británii tzv. bank holidays, protože banky, úřady, školy, obchody atd. bývají zavřené) připadne sobota nebo neděle, posune se svátek na nejbližší pracovní den, který je volný (tzv. substitute day = náhradní den).

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ibesip.cz/[…]/Velka-Britanie-Zakladni-udaje-o-statu-br-Svatky

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/27-prosince-v-anglii

cs

28. říjen 1918 v okrese Brno-venkov

Dobrý den,rád bych se dozvěděl, jak probíhal vznik republiky 28. října 1918 v okrese Brno-venkov, konkrétněji na Židlochovicku, zcela konkrétně v Přísnoticích. Můžete mi doporučit nějaké publikované prameny?

Dobrý den, děkujeme za tento zajímavý dotaz. Podle našeho vyhledávání v elektronickém katalogu Národní knihovny ČR i Bibliografie dějin Českých zemí Historického ústavu AV ČR (https://biblio.hiu.cas.cz/) (hledali jsme podle klíčových slov) i v článkové databázi ANL soudíme, že toto téma zatím nebylo zpracováno. Události 28. října jsou popsány v přísnotické obecní kronice, která je dostupná online na http://www.prisnotice.cz/assets/File.ashx?id_org=13626&id_dokumenty=3137. Kronika bohužel není příliš informativní, protože se v ní píše pouze: "Zpráva do naší obce o osvobození přišla o 2 hod. odpolední a naše osvobození bylo oslaveno 7. listopadu lampionovým průvodem za zpěvu národních písní po obci. Po průvodu promluvili k shromážděným Frant. Mátl, Dr. Horníček a říd. uč. Foit. A když se po 4 letém vyhnanstvím [sic] navrátil do vlasti náš osvoboditel Masaryk, aby se ujal vlády nad naším národem, byla naše radost úplná. Již 19. prosince o 6 hod. večer i občané naší obce uspořádali lampionový průvod dědinou, který se seřadil před školou a po zapění národní hymny a provolání slávy a zdaru našemu prvnímu presidentu byla oslava skončena." (s. 103) Domníváme se, že pro další informace budete muset podniknout studium v pramenech. Co se dalších pramenů týče, podle databáze ministerstva vnitra (http://aplikace.mvcr.cz/archivni-fondy-cr/VysledkyHLEDANI.aspx?stranka=1&id=226203010730#226203010730) není dochována farní ani školní kronika, avšak zajímavá by mohla být kronika místního sboru dobrovolných hasičů z let 1904-1939. Události mohou být popsány i jinde, a proto bychom Vám doporučili obrátit se na Státní okresní archiv Brno se sídlem v Rajhradě (soka_brnovenkov@mza.cz).

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/28-rijen-1918-v-okrese-brno-venkov

cs

3.nejstarší klášter v Čechách

Prosím o pomoc. Hledám název 3.nejstaršího kláštera v Čechách /zároveň má být 2.nejstarším mužským klášterem/. Prosím případně i prameny, ze kterých jste čerpali.Moc děkuji

Dobrý den, nejstarší kláštery na českém území spojujeme s řádem Benediktinů. Vůbec prvním klášterem bylo ženské opatství na Pražském hradě u baziliky sv. Jiří. Jeho vznik podmíněný založením pražského arcibiskupství datujeme mezi roky  967 - 973. První abatyší v tomto klášteře se stala nejmladší dcera knížete Boleslava I - Mlada, která se díky své duchovní a diplomatické cestě do Říma seznámila s benediktinskou řeholí a získala souhlas papeže Jana XIII. Do vznikajícího konventu přivedla římské řeholnice a jako abatyše přijala jméno Marie. Mnišky které do tohoto konventu vstupovaly pocházely z rodu Přemyslovců a dalších význačných českých rodů. Druhý nejstarší je Břevnovský klášter (tedy první mužský). Jeho založení je výsledkem společného úsilí biskupa Vojtěcha a knížete Boleslava II. Založení datujeme kolem roku 993, tzn. dvacet let po založení kláštera u sv. Jiří. SKŘIVÁNEK, P. Počátky benediktinských klášterů v českých zemích, dostupné on-line z : http://www.vwv.cz/vwv/konference/sbornik2.pdf Třetí nejstarší klášter, který byl předmětem Vašeho dotazu, rovněž náležel řádu Benediktinů. Jedná se totiž o zaniklé benediktinské opatství sv. Jana Křtitele, zvané Ostrov u Davle. Klášter se nacházel na ostrově sv. Kiliana, na Vltavě, těsně nad přítokem Sázavy. Byl to skutečně druhý mužský klášter v českých zemích. Založení tohoto kláštera plánoval kníže Boleslav II., ovšem po jeho smrti (999) musel iniciativu převzít Boleslav III. Ten také do kláštera přivedl první komunitu z bavorského Niederaltaichu v čele s opatem Landbertem. Z prvních let kláštera nejsou dochovány žádné podrobné informace, první významnou zmínkou je požár roku 1137, který prakticky areál zničil. Původní stavba byla podle archeologických vykopávek dřevěná. Klášter byl posléze postaven z kamene, nicméně nadále neměl příliš šťastnou historii. Roku 1278 byl klášter vydrancován a poničen po německém vpádu. Jeho stav byl údajně tak špatný, že řád Cisterciánů si raději zvolil jako sídlo Zbraslav. Za doby Karla IV. se stav kláštera sv. Jana Křtitele zlepšil, nicméně roku 1381 byl opět vypleněn. Roku 1420 klášter zachvátil další požár, následovaly problémy během husitských válek a nesrovnalosti s pozemkovým vlastnictvím. Přes vytrvalé pokusy o obnovu zasadil poslední ránu klášteru útok Pražanů v roce 1529 následovaný tzv. Svatovítskou povodní. Několik povodní v následujících letech klášter definitivně rozbořilo a rozvaliny se poté staly zdrojem stavebního materiálu pro okolní obce. Přestože na místě kláštera sv. Jana Křtitele u Davle dnes najdeme pouze základy,  jedná se o významnou kulturní lokalitu středověkých Čech. Z tamního skriptoria se dochoval iluminovaný žaltář datovaný 1174. Klášter také proslul keramickou dílnou produkující terakotové dlaždice a obklady s bohatou reliéfní výzdobou. Mezi významné artefakty patří také bronzový románský krucifix nalezený roku 1799 v základech.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

VLČEK, P. Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1997, s. 210 - 211 MEZINÁRODNÍ RADA MUZEÍ Tisíc let kláštera na Ostrově (999 - 1999), sborník, Národní muzeum, Praha 2003 MERHAUTOVÁ, A. Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha, Odeon 1983, s. 105SOMMER, P. Svatý Prokop; Z počátků českého státu a církve, Praha, Vyšehrad 2007, s. 44PETRÁŇ, J. Dějiny hmotné kultury, Praha, SPN 1985, s. 461

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/3-nejstarsi-klaster-v-cechach

cs

30ti letá válka

Stručný obsah důsledku 30ti leté války a letopočet.

Dobrý den, třicetiletá válka trvala v letech 1618-1648, kdy byla ukončena Vestfálským mírem. Pro lepší pochopení a orientaci v důsledcích tohoto poměrně složitého válečného konfliktu bychom Vám doporučovali prostudovat literaturu nebo alespoň internetové zdroje, které se třicetiletou válkou zabývají. Válka, s ohledem na velmi dlouhou dobu trvání, ovlivnila obyvatelstvo a jeho život - některá města zpustla až o 90%, vesnice na tom byly častěji ještě hůře - některé zcela zanikly. V Českých zemích klesl počet obyvatel přibližně o 1/3. Tyto velké ztráty nebyly způsobeny ani tak přímými válečnými akcemi jako spíše hladomory a epidemiemi, k jejichž šíření přispívala vojenská tažení (jednalo se především o epidemie dýmějového moru, skvrnitého tyfu, úplavice a dalších). Z hlediska politického významu ztratila Římskoněmecká říše svůj zásadní vliv, naopak velmocemi se stala Francie a nově také Švédsko. Nastal příklon k absolutismu. České země patřili dědičně nadále pod moc Habsburků (až do roku 1918), byl však zastaven vývoj nezávislých stavů a významným jevem byla emigrace významných, především kulturních představitelů národa, např. Jan Amos Komenský. Nastala také násilná konverze na "pravou" katolickou víru, došlo k celkovému morálnímu úpadku, kdy se velmi často lidé stávali obětmi lupičů či zběhlých vojáků. Více informací byste se dozvěděla např. v těchto knihách: * Fukala, Radek. Třicetiletá válka, nebo všeobecný evropský konflikt 17. století?: otázky, úvahy a problémy. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2012. 193 s., xvi s. obr. příl. ISBN 978-80-86829-81-4. * Veber, Václav et al. Dějiny Rakouska. 1. dopl. a aktualiz. vyd. [i.e. 5. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 756 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-105-7. Obsah:http://toc.nkp.cz/NKC/201104/contents/nkc20112165722_1.pdf * Čornej, Petr, Čornejová, Ivana a Parkan, František. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 2, Středověk a raný novověk. 2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009. 160 s. ISBN 978-80-7235-430-6. Obsah:http://toc.nkp.cz/NKC/200908/contents/nkc20091969454_1.pdf * Klučina, Petr. Třicetiletá válka: obraz doby 1618-1648. Vyd. 2. V Praze: Paseka, 2004. 409 s. ISBN 80-7185-663-0. Pomoci by Vám mohly také internetové zdroje, je však třeba dát pozor na jejich věrohodnost: *http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99icetilet%C3%A1_v%C3%A1lka *http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/117204- důsledky třicetileté války *https://otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle/11025/4771/BP.pdf?sequence=1- České země za třicetileté války, bakalářská práce

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/30ti-leta-valka

cs

30ti letá válka

30ti letá válka, období této války a její důvody.

Dobrý den, Třicetiletá válka (1618-1648) byl evropský ozbrojený konflikt, známý především jako vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci vyznání, která vznikla po reformaci v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím. Neméně důležitou příčinou války byl také boj evropských zemí o politickou nadvládu  Vlastní válku započala revoluce stavů v zemích Koruny české proti panovníkovi. Další mocenský souboj, který již v Evropě probíhal mezi Nizozemskými provinciemi a Španělskem, dnes známý jako nizozemská revoluce, také výrazně ovlivňoval boje v Evropě. A konečně vstup katolické Francie na stranu "protestantů" z obavy o přílišnou moc Habsburků podtrhl mocenské zájmy na pozadí třicetileté války. První roky války probíhaly především na území Českého království a Rakouského arcivévodství, vzhledem k tomu, že zde vypukly revoluce proti Habsburkům, nicméně na většinu dalších let války se boje přemístily mimo tato území v důsledku toho, že se katolíkům podařilo velkou část bitev vyhrát a přesunout boje na území Svaté říše římské, které ovládali protestanti. Zdroj a další podrobné informace naleznete na : https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99icetilet%C3%A1_v%C3%A1lka Doporučená literatura z fondu Národní knihovny, báze NKC,http://www.nkp.cz: - [Č.záznamu: 001036032] 30letá válka : čtení o počátku třicetileté války v Čechách a na Moravě od defenestrace královských místodržících k popravě vůdců stavovského povstání / Zdeněk Vyhlídal. -- Vyd. 1.. -- [Praha] : Adonai, 2001. -- 123 s. - Č.záznamu: 000102286] Dlouhá válka : (1618-1648) / Arnošt Klíma. -- 1. vyd.. -- Praha : Slovo, 1996. -- 260 s., [8] s. - [Č.záznamu: 000965665] Nepokojná léta : historie třicetileté války / Peter Englund ; [doslov Zdeněk Hojda ; verše přebásnil Libor Štukavec ; ze švédského originálu ... přeložili Luděk Mandaus a Dagmar Hartlová]. -- Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. -- 679 s. - [Č.záznamu: 000990412] Třicetiletá válka : konflikt, který změnil Evropu / Radek Fukala. -- Vyd. 1.. -- Opava : Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, 2001. -- 143 s., [14] s. - [Č.záznamu: 001306523] Třicetiletá válka : obraz doby 1618-1648 / Petr Klučina. -- Vyd. 2.. -- V Praze ; Litomyšli : Paseka, 2004. -- 409 s.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/30ti-leta-valka-1

cs

32bit vs. 64bit

Dobrý den,chtěl bych se zeptat jaký vliv má na chod procesoru 64bitový systém oproti32bitovému ?

Dobrý den, domníváme se, že by bylo vhodnější směřovat Váš dotaz spíše na odborníky než na knihovnu. Obdobná témate jsou hojně probírána na internetu v rámci různých diskusí, odpověď na Váš dotaz byste snad mohl nalézt na některé z níze uvedených stránek: *http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003/xjurak-cpu64.htm *http://extrahardware.cnews.cz/forum/viewtopic.php?f=44&t=11456 *http://notebooky-forum.notebook.cz/viewtopic.php?t=21082 *http://diskuse.jakpsatweb.cz/?action=vthread&forum=16&topic=94333 Při sestavování či výběru počítače je důležité volit procesor také podle toho, co od počítače očekáváte, jinými slovy které programy budete používat - různé typy operačních systémů vyžadují odpovídající procesor, vyrábí se procesory vícejádrové, nebo lze používat i vícejádrové složení atd. Kvalita mikroprocesoru se hodnotí podle jeho výkonu, rychlosti, výrobní technologie, výrovnávací paměti, rychlosti sběrnice, násobiče. Při hodnocení výkonu počítače jsou klíčová následující kritéria: typ mikroprocesoru, taktovací frekvence mikroprocesoru, velikost operační paměti RAM, velikost vyrovnávací paměti, architektura základní desky (čipová sada), sběrnicové systémy (Front Side Bus, PCI, PCIe), pevný disk (typ, kapacita), grafická karta (typ, kapacita grafické paměti), rozsah funkcí BIOSu (optimální možnosti nastavení), operační systém (32bitový, 64bitový, podpora multiprocessingu) a používaný software (optimalizace činnosti procesoru). Velmi podrobně charakterizuje mikroprocesory kniha "Mistrovství v hardware", která vyšla v německém origiálu v roce 2008 a v českém překladu v roce 2009. Bohužel nedokážeme posoudit, do jaké míry jsou zda uvedené informace dosud aktuální: Dřívější procesory byly pouze 32bitové, byly schopny během jedné instrukce zpracovat 32 bitů, dnešní 64bitové zpracují dvojnásobné množství bitů. Pro práci v 64bitovém režimu je potřebný 64bitový operační systém a 64bitové programy. Většina softwaru je však stále 32bitová, a tak se všechny desktopové procesory (jak Intel tak AMD) dokážou přepnout také do 32bitového režimu, přestože 64bitový režim podporují. Na 64bitovém operačním systému nelze spustit 32bitové aplikace, také jsou potřeba nové ovladače, takže přechod na tuto architekturu je poměrně radikálním krokem. 64bitové procesory od firmy AMD dokáží spustit 32bitový kód přímo, což je jednou z jejich největších předností. Proto Intel zavedl obdobnou technologii jako AMD a nazval ji EM64T (Extended Memory 64 Technology). Najdeme ji u všech současných procesorů Intel. Pro výslovně serverové procesory jako je Itanium se však Intel striktně drží pouze architektury IA-64 (Intel Architecture 64). Charakteristickým znakem 64bitové architektury je velikost použitelného adresového prostoru, který činí 18 miliard GB (u 32bitové architektury jsou to maximálně 4 GB). Oproti tomu standardní 64bitové registry výkon systému zpomalují, protože pro jeho zpracování širších registrů je třeba více času. Přesto je dnes viditelný k 64bitovým systémům, i když třeba na 64bitovou verzi Windows se muselo docela dlouho čekat, naopak Linux tuto architekturu podporoval již o dva roky dříve. V knize je dále problém s existencí 64bitových ovladačů hardwaru, i když vzhledem k delší době, která od vydání knihy uplynula, si nejsme jisti, zda je tato výtka stále ještě platná. Doporučovali bychom Vám konzultovat Váš dotaz s odborníkem, využít můžete i různá diskuzní fóra, např.: *http://forum.zive.cz/forum-917/Procesory.html?sid=bf0a6fdf8a6da4641e12bd21092ae727 *http://www.chip.cz/forum Použitá literatura: * KRÁL, Mojmír. Nastavení domácího počítače : prakticky a názorně. Praha : Grada, 2009. s. 83. ISBN 978-80-247-2761-5. Část knihy je také volně dostupná na http://books.google.com/books?id=tbLvUI_WDegC. * HORÁK, Jaroslav. Stavíme si počítač. Brno : Computer Press, 2008. s. 69-70. ISBN 978-80-251-2330-0. * DEMBOWSKI, Klaus. Mistrovství v hardware. Brno : Computer Press, 2009. s. 363-367. ISBN 978-80-251-2310-2.

Národní knihovna ČR

Výpočetní technika

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/32bit-vs-64bit

cs

3E - efektivnost, hospodárnost, účelnost

Dobrý den,chtěla bych se zeptat na rozdíl v pojmech efektivnost, hospodárnost aúčelnost, pro které se požívá zkratka 3E a na to, jak se liší od pojmůefektivita a účinnost.

Dobrý den, legální definice hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti jsou uvedeny v § 2 zákona o finanční kontrole. Mezinárodně ověřené a uznávané definice jsou uvedeny např. v Auditních standardech INTOSAI1, v Evropských směrnicích pro implementaci auditních standardů INTOSAI nebo v Manuálu pro audit výkonnosti Evropského účetního dvora. Hospodárnost = minimalizace nákladů na zdroje (vstupy) používané na činnost se zřetelem na odpovídající kvalitu. Hospodárná je tedy taková činnost, u níž jsou minimalizovány náklady na zdroje (finanční, lidské, věcné) a zároveň je dodržena požadovaná kvalita zdrojů z hlediska potřeb dané činnosti. Princip hospodárnosti vyžaduje, aby zdroje použité subjektem při provádění jeho činností byly k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství, v přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu. Efektivnost = takové použití veřejných prostředků, kterými se dosáhne nejvyššího možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Efektivností je tak myšlen vztah mezi výstupy činnosti (ve formě zboží, služeb či jiných výsledků) a vstupy na tuto činnost vynaloženými. Efektivní je taková činnost, která optimalizuje využití zdrojů organizace/programu/ činnosti ke tvorbě výstupů, tj. dosažení maximálního výstupu z daných zdrojů či dosažení daného výstupu s minimem zdrojů a při zachování kvality výstupů. Princip efektivnosti vyžaduje dosažení co nejlepšího vztahu mezi zdroji použitými na danou činnost a dosaženými účinky. Účelnost = takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů. Jinými slovy je účelností chápán stupeň dosažení cílů a vztah mezi zamýšlenými a skutečnými dopady dané činnosti. Účelná je činnost, jež dosahuje stanovené cíle, aniž by se spolupodílely jiné činnosti a/nebo vznikly nežádoucí nezamýšlené dopady. Princip účelnosti vyžaduje dosažení stanovených cílů dané činnosti a zamýšlených účinků. Hospodárnost (Economy) označuje obecně snahu vedoucí k minimalizaci vynaložených zdrojů, zejména finančních zdrojů a zamezení zbytečného plýtvání. Účelnost (Effectiveness),  schopnost produkovat požadovaný užitek (efekt, účel, produkt),  zda organizace neprodukuje zbytečné, nepožadované nebo nedůležité produkty či jiné užitky. Efektivnost (Efficiency), též označováno jako účinnost, efektivita či produktivita, označuje obecně účinnost vložených zdrojů a užitek jimi získaný. Jinými slovy se jedná o poměr výstupů a vstupů nějaké činnosti či systému.  Jedná se o takové použití zdrojů, kterým je dosaženo maximálního objemu a kvality produktů. Zdroje: http://portal-vz.cz/nezarazene/sbornik-autorskych-textu-jak-zohlednovat-principy-2/https://managementmania.com/cs/efektivnosthttps://managementmania.com/cs/ucelnosthttps://managementmania.com/cs/hospodarnost

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/3e-efektivnost-hospodarnost-ucelnost

cs

3G sítě

Dobrý den, za účelem psaní bakalářské práce bych chtěl bych poprosit o pomoc při hledání literatury týkající se 3G sítí - historie, technologie, rozšíření ve světě, v ČR, zabezpečení, rychlost, využití, apod. Pokud možno česky nebo i anglicky. Děkuji.

Dobrý den, služba Ptejte se knihovny neposkytuje soupisy literatury na zadané téma, jen Vám může doporučit zdroje, ve kterých můžete relevantní dokumenty vyhledat.České zdroje:zdroje NK ČRhttp://sigma.nkp.cz/F- báze SKC (souborný katalog českých knihoven), báze NKC (náš online katalog) a báze ANL (články od roku 1991-) např.NKC - vyhledávání pomocí Slov z obsahuSystémy mobilních komunikací / Jan Prokopec, Stanislav Hanus. -- Vyd. 1.. -- Brno : Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Ústav radioelektroniky, 2008. -- 134 s. : il. ISBN 978-80-214-3791-3 ANL - vyhledávní pomocí předmětu (klíčových slov) Mobilní sítě 3G rozšíří naše možnosti / Petr Mandík In: Computerworld. -- Praha. -- ISSN 1210-9924. -- Roč. 12, č. 32 (200109), s. 21 Sítě 3G a jejich perspektivy / Jiří VítekIn: Sdělovací technika. -- Praha. -- ISSN 0036-9942. -- Roč. 49, č. 5 (200105), s. 15-17souborný katalog SKC[Č.záznamu: 002617393]Next generation mobile systems : 3G and beyond / edited by Minoru Etoh. -- Chichester : Wiley, c2005. -- xvii, 382 s.- vlastní Státní technická knihovna (v současné době zavřená - více nawww.stk.cz) Č.záznamu: 003249555]3G evolution : HSPA and LTE for mobile broadband / Erik Dahlman ... [et al.]. -- Oxford : Academic Press, 2007. -- xxxv, 448 s.- vlastní STK a ČVUT Další zdroje:Jednotná informační bránahttp://www.jib.cz- Knihy v ČR / Zahraniční knihy /České články / Zahraniční články - vyhledání bibliografických citací Volně na internetu prostřednictvím GoogleScholar (české i anglické texty).Wikipedia - anglická (a částečně i česká)-www.wikipedia.org-http://en.wikipedia.org/wiki/3Gobsahuje i další odkazy a reference ke studiu, např. v české verzihttp://www.marigold.cz/item/3g-standardy-neni-jen-umts Zahraniční zdroje:online licencované plnotextové databáze dostupné jednotlivých knihovnách (jistě i na Vaší vysoké škole), případně v universálně zaměřených knihovnách vybrat zdroje podle zaměření např. SpringerLink (dostupný i v NK ČR, náš seznam nahttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_infozdroje_han.php3) Dále na portálu worldcat.org (světový souborný kataloghttp://www.worldcat.org/) můžete vyhledávat dokumenty (především knihy a online zdroje), ovšem dostupnost této knižní literatury v ČR nemusí být.

Národní knihovna ČR

Výpočetní technika

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/3g-site

cs

4. střelecký pluk Prokopa Velikého

Chtěl jsem vás požádat o poskytnutí přehledu knih a jiných písemných zdrojů, které se zaobírají 4. plukem Prokopa Velikého během činnosti v Rusku.

Dosavadní knižní produkce pojednávající o působení 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého na Sibiři čítá několik jubilejních titulů vydaných při příležitosti plukovních oslav v době První republiky. Jejich výpis uvádím včetně signatur, které jim jsou přiděleny v naší knihovně; prozatím pro Vás budou všechny rezervovány k prezenčnímu studiu: ­PLESKÝ, Methoděj. Dějiny 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého 1917-1920. 1. vyd. [Praha] : vlastním nákladem, 1927. 388 s., 140 obr., 10 mp. Sign.: D 201. ­Almanach vydaný k oslavám 10. výročí založení pěšího pluku 4 Prokopa Velikého a ke sjezdu příslušníků bývalého 4. čsl. střeleckého pluku Prokopa Velikého a bývalého pluku 18. v květnu a červnu 1927. Hradec Králové : Slavnostní výbor p. pl. 4 Prokopa Velikého, 1927. 72 s., obr. Sign.: C 3188. ­DORAZIL, Vlastimil. Jan Gayer, velitel 4. střeleckého pluku "Prokopa Velikého". Přerov : Obzor ; Praha : Knihkupectví Svazu čs. důstojnictva [distributor], 1933. 147, [I] s., [V] obr. příl.,  [II] mapky. Sign.: B 2860. ­PLESKÝ, Metoděj. 4. pluk Prokopa Velikého : [1917-1920]. 2. vyd. Praha : nákladem vlastním, 1936. 446, [VI] s. Sign.: D 1055. ­Stručné dějiny pěšího pluku 4 Prokopa Velikého. Hradec Králové : [nákladem vlastním, 1936]. 7, [I] s. Sign.: B 339. ­Pamětní sborník vydaný k oslavám 20. výročí založení pěšího pluku 4 Prokopa Velikého a ke sjezdu bývalých i nynějších příslušníků pluku 4.-6. června 1937. Hradec Králové : Slavnostní výbor pěšího pluku 4 Prokopa Velikého, 1937. 91, [iv] s. Sign.: C 13322. Máte-li zájem o podrobnější informace, doporučuji navštívit Vojenský historický archiv Praha-Karlín (VHA), jenž uchovává veškerou agendu pluku z let 1917-1920.Archivní fond 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého je uložen v 50 katronech, z nichž 6 tvoří plukovní rozkazy. Částečně uspořádané materiály jsou převážně operačního charakteru, přičemž velký podíl zaujímá běžná plukovní administrativa. Přítomny jsou dále deníky pluku, deníky jednotlivých rot a oddílů, kroniky a písemnosti historika pluku.Pozoruhodnou součást fondu představuje kolekce časopisů vydávaných plukovním osvětovým kroužkem.Případné studium tohoto fondu bude třeba vzhledem ke stavu zpracování konzultovat s příslušným správcem. Obraťte se, prosím, na pracovníky VHA buď telefonicky (badatelna 973 206 101), nebo prostřednictvím e-mailu (podatelna@vuapraha.cz).

Vojenský historický ústav - knihovna

politicke-vedy-politologie-politika-verejna-sprava-vojenstvi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/4-strelecky-pluk-prokopa-velikeho

cs

5 informačních zdrojů k tématu KONTAKTNÍ ČOČKY VERSUS BRÝLE

Dobrý den,potřebuju 5 inf.zdrojů k tématu KONTAKTNÍ ČOČKY VERSUS BRÝLE,JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY

Dobrý den, k Vašemu tématu doporučujeme tyto dokumenty (články, el. zdroje): AUTRATA, Rudolf, KREJČÍŘOVÁ, Inka a RYBNÍČEK, Ondřej. Oční alergie a kontaktní čočky.Alergie. 2008, roč. 10, č. 3, s. 206-209. ISSN 1212-3536.signatura SVK PK:36A2312 BOHÁČ, Jaroslav. Brýle - jednoduchá záležitost.Česká a slovenská oftalmologie. 2010, roč. 66, č. 4, s. 189-192. ISSN 1211-9059.signatura SVK PK: 35A306dostupné také z: http://www.prolekare.cz/ceska-slovenska-oftalmologie-clanek/bryle-jednoducha-zalezitost-33384 GLOGAROVÁ, Lucie. Experimentální srovnání korekce kontaktními čočkami a brýlemi.Česká oční optika. 2009, roč. 50, č. 2, s. 76-78. ISSN1211-233X.signatura SVK PK: 36A465dostupné také z: http://www.4oci.cz/experimentalni-srovnani-korekce-kontaktnimi-cockami-a-brylemi_4c95 SKALICKÁ, Markéta. Co potřebují rodiče vědět o nošení brýlí, kontaktních čoček a provádění okluze.Pediatrie pro praxi. 2014, roč. 15, č. 3, s. 148-151. ISSN 1213-0494.signatura SVK PK:36A2457dostupné také z: http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/03/08.pdf HOLEŠOVSKÝ, Jakub. Brýle versus čočky: zvítězí osvědčená klasika, nebo moderní trendy? In:uLékaře[online]. © 2007-16MeDitorial. Aktualiz. 22.9.2014 [cit. 17.6.2016]. ISSN 1802-5544. Dostupné z:http://www.ulekare.cz/clanek/bryle-versus-cocky-zvitezi-osvedcena-klasika-nebo-moderni-trendy-18033.

Plzeň-město

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni

Lékařství

Internet, katalogy a databáze Národní lékařské knihovny

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/5-informacnich-zdroju-k-tematu-kontaktni-cocky-versus-brule

cs

5 nejoblíbenějších rockových skupin

Prosím o zjištění, které jsou nejoblíběnější současné (tj. ne Olympic apod.) české rockové hudební skupiny v České republice. Zajímá mě prvních pět. Je mi jasné, že hledisko oblíbenosti je subjektivní, pokud narazíte na nějaké žebříčky popularity apod., budu zcela spokojen.

Dobrý den, po konzultacích jsme zjistili jen následující zdroje. Zkuste se dotázat také na uvedených stránkách, tedy odborníků.Jako nejrelevatnější zdroj se jeví výsledky soutěže "Zlatý Slavík", kde může hlasovat celý národ, takže kritérium "popularity" je zde asi nejvíce objektivní.Jako další reference by mohla sloužit anketa "Anděl", kde ale o vítězi rozhoduje Akademie české populární hudby, která je tvořena vydavatelstvími, šéfredaktory hud. časopisů apod.A jako poslední statistika prodejnosti hudebních nosičů v ČR, která je přístupná na stránkách České pobočky mezinárodní federace hudebního průmyslu (www.ifpicr.cz).

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/5-nejoblibenejsich-rockovych-skupin

cs

50 nejlidnatějších států a 50 největších států světa

Potřebovala bych vědět 50 největších států ... a 50 nejlidnatějších států ..dostali jsme to jako úkol a já to nikde nemohu najít odpověd' zaslat pokud možno nejpozději do zítra - 29.1.2008 na uvedený e-mail. Děkuji

Dobrý den, na zpracování a vyřízení dotazu zaslaného do služby Ptejte se knihovny je daná lhůta 48 hodin. Služba by neměla nahrazovat Vaše vlastní úsilí při vypracovávání úkolů. ( viz. strana zádávání dotazu:http://www.ptejteseknihovny.cz/zadani-dotazu. V tomto případě Vám můžeme doporučit pouze vhodnou literaturu.Ve Vašem případě se jedná například o Velký atlas světa ( Velký atlas světa. 6. přepracované vyd. Praha : Kartografie, 1997. ISBN 80-7011-514-9).Naleznete v něm přehled dvaceti nejlidnatějších a největších států, dále všechy státy světa s jejich velikostí a počtem obyvatel. Podobný dotaz jsme již v rámci služby Ptejte se knihovny zodpovídali.Podívejte se do Archivu služby:http://www.ptejteseknihovny.cz/archiv. Po zadání slov "největší a nejlidnatější státy světa" byste měla získat přehled 10 nejlidnatějších a 10 největších států světa. Další literatura:ASH, Russell. Země, příroda, lidé. [Praha] : Euromedia Group, 2002. ISBN 80-242-0873-3 (váz.) Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. II.díl. Vyd. 1. Praha : Ottovo nakladatelství - Cesty, 2003. ISBN 80-7181-947-6 (Cesty : díl 2 : váz.) Lexikon zemí 2000. Praha : Fortuna Print, 1999.ISBN 80-86144-35-6 (váz.) Přehledy neuvádějí více než dvacet států. Dalších třicet budete muset dohledat porovnáním v tabulkách v již zmíněmém Velkém atlasu světa.

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/50-nejlidnatejsich-statu-a-50-nejvetsich-statu-sveta

cs

50 největších nakladatelství v Kalifornii

Dobry den, nas ctenar nas pozadal o informaci, jaka jsou v Kalifornii (popr. v USA) nejvetsi nakladatelstvi (alespon nejvetsich 50 nakladatelstvi). Chceme timto pozadat o informaci, kde je mozno najit nejaky seznam nakladatelstvi jak na internetu, popr. pokud nevychazi neco i v knizni podobe. Pokud ano, zda je mozno o seznam pozadat meziknihovni vypujcni sluzbou.

Dobry den, existuje rada seznamu nakladatelstvi, jsou k dispozici take u nas. Predevsim jde o seznamy ISBN jak v tistene, tak v elektronicke podobe (Publishers international ISBN directory). Obe by ale vas ctenar musel studovat prezencne v NK (k dispozici v Referencnim centru NK). Pro MVS by pripadaly v uvahu snad nektere starsi tistene verze (ktere nemusi byt prilis aktualni).Bohuzel obtizne je zjistit zebricek nejvetsich ci nejvyznamnejsich nakladatelu. V tistene i elektronicke verzi lze najit seznam americkych nakladatelu, ten jde ale do statisicu polozek.Na internetu je jednak mozne hledat v americkych zlatych strankach, pro Kalifornii (kod CA) vyjde kolem 4 000 adres.Yellow Pages:http://yellowpages.superpages.com/yp.basic.jsp?&STYPE=SKrome toho existuji stranky mezinarodni asociace nakladatelu:IPA - INTERNATIONAL PUBLISHERS ASSOCIATIONwebsite:http://www.ipa-uie.org A americke asociace nakladatelu:AAP - ASSOCIATION of AMERICAN PUBLISHERSwebsite:http://www.publishers.org Na teto posledni adrese by zrejme bylo mozne ziskat nejake informace, stranky se bohuzel nezobrazuji. Doufam, ze jde jen o docasnou zavadu. Podle stranek IPA je kontaktni adresa:pschroeder@publishers.orgMrs. P. Schroeder (Dir.) (IC).

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/50-nejvetsich-nakladatelstvi-v-kalifornii

cs

601. skupina speciálních sil Prostějov

Dobrý den,chtěl bych se zeptat, jestli existuje nějaká kniha o historii 601.skupiny speciálních sil generála Moravce v Prostějově. Pokud ano, pošlete mi prosí­m její název a vydavatele. Děkuji předem za ochotu a odpověď.

Dobrý den, dosud bohužel neexistuje žádná knižní monografie, jež by se věnovala výhradně historii 601. skupiny speciálních sil z Prostějova. Základní pensum informací o tomto vojskovém tělese naleznete na oficiálních webových stránkách jednotky (vizhttp://www.601skss.cz/), dále na internetových stránkách různých zájmových skupin (viz např.http://www.specialista.info/view.php?cisloclanku=2007040003).Z publikací, které se zabývají dějinami a bojovými tradicemi čs. výsadkových, resp. speciálních sil, doporučuji k nahlédnutí alespoň dvě základní: ŠOLC, Jiří. Červené barety. 1. české vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha : Naše vojsko, 2003. 383 s., [92] s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. MAREK, Vladimír. Hedvábný hrot : československé, české a slovenské speciální, průzkumné a výsadkové jednotky. Vyd. 1. Praha : Naše vojsko, 2006. 223 s. : il. (převážně barev.), portréty.

Vojenský historický ústav - knihovna

Politické vědy. Vojenství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/601-skupina-specialnich-sil-prostejov

cs

70. až 90. léta (heavy metal)

Dobrý den. Co je to heavy metal??? Kdy vznikal co je to a představitelé.

Dobrý den, uvádíme Vám dvě encyklopedická hesla heavy metalu: Heavy metal- oblast hlasité kytarové rockové hudby s rychlým, jednotvárným rytmem. Vyvinula se v 70. letech 20.stol. z hard rocku (skupiny Iron Maiden, Metallica) Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, 1997, s. 121. Heavy metal- stylová odnož rocku, od 1.pol. 70.let navazuje na hard rock. Základ tvoří hlasité kytarové ryfty, kolem nichž jsou vestavěny jednotlivé skladby. Prominentní postavení kytary je i dalším nezbytným prvkem h.m.- dlouhým a divokým sólem. H.m. kytaristé jsou často inovátory ve svém oboru, alespoň co se týká rychlosti hry. Důležité skupiny: AC/DC, Iron MAiden, Judas Priest. Universum : všeobecná encyklopedie, 2000, s.436. Použitá literatura: Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. Díl 2, g/l. Vyd. 1.. Praha : Nakladatelský dům OP, 1997. 700s. ISBN 80-85841-33-9 (2. sv. : váz.) * ISBN 80-85841-17-7 (soubor : váz.) Universum : všeobecná encyklopedie. Díl 3, F-H. Vyd. 1.. Praha : Odeon, 2000. 676 s. ISBN 80-207-1063-9 (sv. 3 : váz.) * ISBN 80-207-1060-4 (soubor : váz.). Další informace naleznete: BARTAS, Pavel. Rock & metal book : encyklopedie hard rocku a heavy metalu. Vyd. 1.. Praha : Volvox Globator, 2005, 947 s. ISBN 80-7207-554-3. CHRISTE, Ian. Ďáblův hlas - heavy metal : kompletní historie pro znalce. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : BB art, 2005. 401 s. ISBN 80-7341-477-5. JEFFREIS, Neil aj. Hard Rock & Heavy Metal : Encyklopedie od A do Z : Rock Warriors & Headbangin' Heroes!!!. 1. vyd.. Praha : Arcadia, 1994. 255 s. ISBN 80-85812-06-1. http://www.metalbook.net/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Heavy_metal

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/70-az-90-leta-heavy-metal

cs

70. až 90. léta- punk

Dobrý den co je to PUNK??? Kdy vznikl apředstavitelé.

Dobrý den, výraz punk (angl. nesmysl, pitomost, výtržník atp.) původně označoval mizernou hudbu, od 2. pol. 70. let (1976/77) ambivalentní označení hudebního (šířeji i životního) stylu. Punk vrátil rock zpět k základům, ke třem (někdy jen dvěma) akordům a k prosté melodii. Na rozdíl od mnoha dalších pokusů o návrat ke kořenům to punk provedl náležitě nahlas, rychle a s řádnou dávkou drzosti a neomalenosti, do té doby ve spořádané západní společnosti nevídanou. I když s podobnými prostředky flirtovaly některé skupiny již v 60. letech (Velvet Underground, Stooges, New York Dolls), projevil se punk jako žánr až po nástupu Sex Pistols v Londýně a Ramones v New Yorku. Punk nebyl především ve Velké Británii chápán pouze jako hudební hnutí namířené proti vyumělkovanému rocku, ale jako společenský protest nastupující generace vůči establishmentu. O Sex Pistols se vážně uvažovalo a psalo jako o potenciálním zdroji nebezpečí pro vládu i monarchii. Mnohem důležitější však bylo, že po stylotvorných titulech Anarchy In The UK (1976) a Never Mind The Bollocks (1977) se cestou Sex Pistols vydalo bezpočet následovníků. K těm nejzajímavějším patří Buzzcocks, Clash, Damned, Stranglers atp. K punku se zpočátku řadily i soubory s většími ambicemi, např. Joy Division nebo Wire. V pol. 90. let lze pozorovat punkový revival (Rancid, Offspring, Green Day). Použitý zdroj: Universum: všeobecná encyklopedie. 7. díl, Or-Q. Praha: Odeon, 2001. ISBN 80-207-1069-8. Blíže se k punku rozepisuje hudební encyklopedie, uvádí heslo "punk rock": punk rock - angl. termín označující hudbu, která staví na odiv primitivnost, drsnost a pohrdání kvalitou (z amer. slangu můžeme slovo punk přeložit jako "prevít"; říká se tak uličníkům v pubertálním věku). Zpočátku neměl punk rock význam hudebního stylu; používal se spíše pro označení skupin jistého typu, převážně amer. (např. Kingsmen, Shadows of Knight z pol. 60. let). Byly charakterizovány těmito znaky: a) agresivitou tvorby, vzezření a jiných projevů, b) rychlým, ale krátkodobým úspěchem a c) problematičností profesionality a hud. úrovně, která se projevuje hlavně na živých vystoupeních. I když celková kvalita jejich tvorby byla relativně nízká, jisté procento nahrávek, kterými se skupiny prosadily, mohou mít pro vývoj rocku značný význam. Typický je příklad skupiny s názvem ? and the Mysterians, jejichž SP (96 Tears, I Need Somebody, Cameo Parkway) jsou ukázkou, jak je možno velice jednoduchou cestou dosáhnout působivého a originálního účinku. Britsko-amer. kvartet Velvet Underground měl na svých prvních dvou albech (Velvet Underground and Nico, MGM/Verve, 1967, White Light - White Heat, MGM/Verve, 1968) k punk rocku velice blízko; v té době byla však skupina příliš málo známá a proto do této kategorie nebyla zařazena. Stačil však časový odstup dvou let a rocková kritika se sjednotila v názoru, že Velvet Underground patřili k nejoriginálnějším skupinám rockové avantgardy. V 70. letech se termínem punk rock začalo hromadně označovat nejprimitivnější křídlo hardrockové tvorby (skupiny Stooges, Blue Oyster Cult, Black Sabbath aj.). Až časem se ukázalo, že se pod tímto termínem skrývá vydatná vývojová injekce. Po hud. stránce sice nepřinesla mnoho nového, ve zvukové rovině, svým spol. podtextem, odezvou a generační vazbou na publikum však představovala v oblasti rocku jistou renesanci. Úspěch punk rocku podnítily dvě skutečnosti. Jednak to byla rakce na příliš monumentální a vykonstruovanou hudbu některých angl. skupin, která sice nepostrádala silné uměl. ambice, ale přitom se příliš vzdalovala od původního rockového ideálu. Na druhé straně punk rock velmi věrně odrážel ztrátu perspektiv a ideálů, kterou na Západě prodělávala mládež v 2. pol. 70. let. "Rebelantské" písňové texty, které tuto beznaděj vyjadřovaly, jsou typické především pro britské skupiny (Sex Pistols, Clash, Eddie and the Hot Rods, Adverts, Damned); dalším poznávacím znakem těchto skupin byl i nezvykle nízký věk členů. Americký punk rock (Blondie, Talking Heads, Television, Ramones, Dictators, zpěvačka Pattie Smith) nebyl naproti tomu v té době natolik generačně vyhraněný a zachoval si jisté znaky výlučnosti a intelektuálnosti. Zdroj: MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor et al. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část věcná. Praha: Editio Supraphon, 1983. Str. 320. Pro získání dalších informací můžete využít následující publikace: 1) Gilbert, Pat. Clash : smrt nebo sláva. Praha: Volvox Globator, 2007. 467 s., [16] s. obr. příl.: il., portréty ; 21 cm. (Evokace ; sv. 21)ISBN 978-80-7207-662-8 (váz.) 2) Pop, Iggy. Chci vic. Praha : Mata, 1999. 99, [40] s. : portrety ; 20 cm. ISBN 80-86013-89-8. rock -- Spojene staty americke punk (hnuti) -- Spojene staty americke rockovi hudebnici -- Spojene staty americke 3) Marcus, Greil. In the fascist bathroom : Punk in Pop Music 1977-1992. Cambridge, Mass. : Harvard University Press, 1999, c1993. 438 s. : il. ; 20 cm. ISBN 0-674-44577-5. 4) Thomas, Dave. Johnny Rotten. Bratislava : Champagne Avantgarde, 1993. 95 s. : fotogr. ; 24 cm. ISBN 80-7150-143-3. * angličtí zpěváci * anglická populární hudba * hudební skupiny * punk * Sex Pistols 5) Marcus, Greil. Stopy rtěnky : tajná historie dvacátého století. Olomouc : Votobia, 1998. 427 s. : il., portréty ; 23 cm. ISBN 80-7198-417-5. * Sex Pistols (hudební skupina) * umění a společnost -- 20. stol. * umělecká avantgarda * punk (hnutí) * rock * masová kultura -- 20. stol. 6) McNeil, Legs. Zab mě, prosím : necenzurovaná historie punku. Praha : Volvox Globator, 1999. 403 s. ISBN 80-7207-302-8.

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/70-az-90-leta-punk

cs

90. léta na Slovensku

Dobrý den,nevím, zda jsem zvolil správnou kategorii pro svůj dotaz, pokud ne, tak se omlouvám.Existuje poměrně mnoho literatury od investigativních novinářů, jako např. pan Kmenta, nebo Tabery, která se zabývá polistopadovým vývojem u nás, ať už ve společnosti, ekonomice či politice.Zajímalo by mě, zda je možné najít něco podobného o Slovensku, například o období mečiarismu, privatizaci státních podniků, slovenské mafii atd.?Předem děkuji za odpověď

Dobrý den, o některých aspektech vývoje samostatného Slovenska lze nalézt různé knihy, např. Banda zlodejov od I. M. Krajniaka, Komando 52 od Petera Tótha, Gorily v podsvetí od Gustáva Murína nebo kniha českého autora Pavla Kosatíka Slovensko: 30 let poté. Pokud byste měl zájem o více knih, můžeme Vám na toto téma vypracovat rešerši, jde však o placenou službu. Je možné si přečíst i články od slovenských investigativních novinářů. Investigativní žurnalistice se jich věnovalo víc, např. Arpád Soltész, nebo Tom Nicholson. V roce 2018 byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak. Ještě před ním však zmizeli dva další novináři, Pavol Rýpal, který zmizel v roce 2008 se zabýval slovenským podsvětím a Miroslav Pejka, který zmizel v roce 2015 se věnoval ekonomickým tématům. V 90. letech byl respektovaným novinářem i Peter Tóth, který se později stal ředitelem Slovenské informační služby a navázal blízkou spolupráci s Marianem Kočnerem, který byl obviněn z vraždy Jána Kuciaka. V České republice od roku 2013 existuje České centrum pro investigativní žurnalistiku, které se věnuje investigativním na webuhttps://www.investigace.cz, na Slovensku bylo v roce 2018 založeno podobné Investigatívne centrum Jána Kuciaka (https://icjk.sk/).

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

MURÍN, Gustáv. Gorily v podsvetí: mafia.sk. Bratislava: Marenčin PT, c2012. ISBN 978-80-8114-135-5.TÓTH, Peter. Komando 52. Bratislava: Dixit, 2014. ISBN 978-80-89662-11-1.KRAJNIAK, Milan. Banda zlodejov: šokujúca pravda o oligarchoch a politikoch na Slovensku. Bratislava: Kniha do ucha, 2015. ISBN 978-80-972126-0-5.KOSATÍK, Pavel. Slovensko 30 let poté. Praha: Práh, 2022. ISBN 9788072529490.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/90-leta-na-slovensku

cs

A. Chittussi, obraz Z Českomoravské vysočiny

Dobrý den, přivítal bych jakékoliv informace o výše uvedeném obrazu malíře A. Chittussiho. Obraz namalován v r. 1882, prezentován na výstavě v Paříži(tzv. "Salon 1882"). V dopise Miroslavu Tyršovi ze dne 15. 4. 1882 se o něm A.Ch.zmiňuje: "Můj letošní Salon jest obraz s kterým jsem veskrze spokojen... Jest to příjemná – rozličnou zelení proložená plaň z Českomoravského pohoří s hnědými skalami – mezi kterými protéká potok". Jde mi zejména o lokaci, jaký sklaní útvar obraz zachycuje, ale i jakékoliv další informace ke vzniku tohoto díla. Děkuji.

Dobrý den, v monografiích věnovaných malíři Antonínu Chittussimu jsou k obrazu "Z Českomoravské vysočiny" uvedeny následující informace: " Na počátku roku 1882 dokončil Chittussi rozměrný obraz "Z Československé vysočiny", jenž  značí v jeho vývoji snad nejzazší  příklon k  formě francouzské. Prostor je budován na diagonále, jak je to u Chittussiho obvyklé, která probíhá  z levého  dolního okraje do středu obrazové plochy, a to velkými barevnými skvrnami, na sebe vrstvenou pastou, jež je nanášena širokým štětcem, místy špachtlí. Zejména zde napodoboval Courbeta. Podařilo se mu, jak bylo i jeho přáním, vytvořit tímto dílem skutečný obraz jeho domova a zachytiti drsné prostředí Vysočiny s jejími  příznačnými  modravě zelenými dálkami i životem chudých domkářů, napověděným zde jen skupinou pasáků v pravé části obrazu. Vystihl zde i typickou barvu náhorních plošin a dílo nás celým svým pojetím nutí vzpomenout si na některé velké krajiny Kosárkovy. Snad pro dobré vystižení charakteru Chittussiho domoviny i pro typický francouzský způsob malby byl s ním Chittussi spokojen. "Do Salonu jsem zaslal opět jeden obraz, jelikož druhý, ačkoliv byl připraven, mne nikterak neuspokojil a hodlám jej někde v Bordeaux či Marseille vystavit. Můj salon jest "Krajina z Českomoravského pohoří", kde jsem své mládí strávil a odkud jsem měl několik kreseb a studií. Je to obraz, o kterém mohu sám a rozhodně říci, že je dobrý a že mne těší. Guillement, který jej viděl, mně pravil, že na tento obraz se vždy s radostí upomenu..." K tomuto obrazu známe dnes dvě lehce provedené kresby a jednu olejovou studii. Kresby si zřejmě  pořídil ještě doma, zbývající práce však jistě až ve Francii podle jedné z těchto dvou kreseb. Všechny zobrazují ústřední a nejnápadnější motiv velkého obrazu, skupinu skal." (DVOŘÁK, František.Antonín Chittussi. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1954. 97, s. 57 - 58.) Zobrazená krajina by se měla nacházet v okolí malířova rodiště Ronova nad Doubravou. *http://www.ronovnd.cz/rodaci Literatura k tématu: ·         CHITTUSSI, Antonín.Antonín Chittussi: (1847-1891): region a svět. 1. vyd. V Pardubicích: Východočeská galerie, ©2012. 64 s.ISBN 978-80-85112-68-9. ·         CHITTUSSI, Antonín.Antonín Chittussi: [katalog výstavy, Praha 7. března - 30. června 1996. Vyd. 1. Praha: Národní galerie, 1996. 127 s.ISBN 80-7035-080-6. ·         TOMEŠ, Jan Marius.Antonín Chittussi: [Obr. monografie]. 1. vyd. Praha: Odeon, 1980. 76 s. Malá galerie; sv. 20. Další informace k zmíněnému obrazu by Vám mohli poskytnout odborníci z Národní galerie, kde je v současné době obraz uložen:http://www.ngprague.cz/cz/knihovna-1, případně se můžete obrátit na Knihovnu Uměleckoprůmyslového muzea, která je též zapojena do služby Ptejte se knihovny:http://www.knihovna.upm.cz/ Přesnou lokaci předlohy k obrazu by Vám mohli pomoci nalézt kolegové z Krajské knihovny Vysočiny Havlíčkův Brod (taktéž zapojené do služby Ptejte se knihovny:http://www.kkvysociny.cz/

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/a-chittussi-obraz-z-ceskomoravske-vysociny

cs

A. Hitler, a jeho děti

Ráda bych se zeptala jestli měl A. Hitler nějaké děti s Evou Brawnovou, popřípadě kolik?

Z informací dostupných v Národní knihovně ČR vyplývá, že Eva Braunová neměla s Adolfem Hitlerem žádné děti .Čerpali jsme z dokumentu:GRÜNBERG, Karol. Eva Braunová: 15 let s Hitlerem. 1. vyd. Praha: Clarton, 1993. 134 s. ISBN 80-901620-0-2.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/a-hitler-a-jeho-deti

cs

A.I.BLÁHA, sociální zřízení

Dobrý den, chtěla jsem se jenom zeptat. Ve škole jsme probíraly v předmětusociální deviace, příčiny sociálně patologických jevů ve společnosti podleA.I.Bláhy. Uvádí zde 5 příčin poruch: 1, porucha zřízení rodinného; 2,sociální napětí; 3, soc.diskriminace; 4, porucha hospodářsk.zřízení; 5,úchylné fung. zřízení vých. a kult.. chtěla jsem Vás poprosit, zda nevíte cotím pan Blíáha myslel, když ty jednotlivé příčiny uváděl? mohli byste miPROSÍM alespoň ve zkratce napsat, co bych mohla u jednotlivých příčin uvést,nebo o čem bych mohla mluvit?

Dobrý den, odpovědi na Vaše dotazy naleznete v knize: BLÁHA, Arnošt Inocenc. Sociologie. 1.vyd. Praha : Academia, 1968. Jednotlivé příčiny poruch, které jste uvedla, jsou zde podrobně rozepsány - kapitola číslo XX. Sociální patologie (str.374 - 388). Jak jste se mohla dočíst již na úvodní straně služby Ptejte se knihovny, náplní této služby není vypracovávat otázky do školy či seminární práce. My Vám můžeme pouze poradit, kde potřebné informace získáte.

Národní knihovna ČR

Sociologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/a-i-blaha-socialni-zrizeni

cs

A. Lustig - Hořká vůně mandlí

Dobrý den,píšu seminární práci na téma Arnošt Lustig - Hořká vůně mandlí.Chci se tímto zeptat, zda-li existuje nějaká recenze, kritika na tuto novelu? případně něco o této knize? Děkuji a přeji hezký den.

Dobrý den, dle databáze Ústavu pro českou literaturu AV ČR - Bibliografie:https://clb.ucl.cas.cz/vyšly na Lustigovu knihu "Hořká vůně mandlí" následující recenze: * LINKE, Arno. Devátá Lustigova kniha. Listy. roč. 2, č. 5 (6. 2.), s. 11. - 1969 (plný text zde:http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Listy/2.1969/5/11.png) * HONZÍK, Jiří. Hořká paměť války. Rudé právo. roč. 48, č. 226 (16. 8.), s. 5. - 1968 (plný text zde:http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1968/8/16/5.png) * JUNGMANN, Milan. Hledání nové cesty.  Práce. roč. 24, č. 132 (14. 5.), s. 5. - 1968 * PETŘÍČEK, Miroslav. Prohloubení tématu? Host do domu. roč. 15, č. 7 (červenec), s. 60-61. - 1968 Další články, statě a recenze k dílům Arnošta Lustiga můžete dohledat v již zmíněné databázi či Slovníku české literatury po roce 1945: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=507.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/a-lustig-horka-vune-mandli

cs

A.Meisner

informace o A.Meisnerovi,manažer programů v PaláciLucerna,žijící ve30.-70.letech,respektive vrstevník a přítel okruhu novinářePeroutky,herců a hereček,J.Wericha,H.Vítové,F.Spurného,rodiny Niklasů,ad.

Dobrý den, pravděpodobně se jedná o pomocného režiséra, herce, divadelního podnikatele a koncertního pořadatele Antonína Meisnera. Antonín Meisner se narodil 12.10.1897 v Medlešicích (okr. Chrudim),"po studiu na obchodní škole statoval v pražských divadlech. Dlouhou dobu působil jako reklamní šéf různých divadel a organizátor velkých kabaretních programů, např. kašpariád. Zahrál si v několika němých filmech, např. chasníka (Čertisko, 1918), vesničana (Tam na horách, 1920) a továrníkova tajemníka (Lešetínský kovář, 1924). O půl století později se na plátně mihl ještě ve dvou epizodkách organizátora (Bylo čtvrt a bude půl, 1968) a účetního (Svatá hříšnice, 1970)." (FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl. L-Ř. 1. vyd. Praha : Libri, 2007. s. 174,175.) Dle vzpomínkové knihy V. M. Havla zavedl Antonín Meisner v Lucerně "populární nedělní odpolední a večerní promenádní koncerty a pořádal i jiné koncertní akce v Lucerně". (HAVEL, Václav Maria. Mé vzpomínky. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1993. s. 385.) Antonín Meisner zemřel 23. 6. (jiné zdroje uvádějí 21. 6.) 1975 v Praze. Použité zdroje: * FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl. L-Ř. 1. vyd. Praha : Libri, 2007. * HAVEL, Václav Maria. Mé vzpomínky. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1993. s. 385. * FORMÁČKOVÁ, Marie. Kdyby Lucerna promluvila-- : pražský palác ve vzpomínkách Bedřicha, Františka a Tomáše Spurných. 1. vyd. Mnichovice : BVD, 2009. ISBN 978-80-87090-18-3. * Přehled úmrtí osob české a slovenské hudební kultury v letech 1965-1982. Praha : Divadelní ústav, 1983. * systém Kramerius:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/ Se svým dotazem se můžete zkusit obrátit také na Divadelní ústav: https://www.idu.cz/csči na Národní filmový archiv:http://www.nfa.cz/.

Národní knihovna ČR

Divadlo, film, tanec

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/a-meisner

cs

A. Platonov

Prosím vás, chtěla bych si přečíst povídku od Andreje Platonova, která se jmenuje Hnojný dvůr. Zmiňuje se o ní Jan Zábrana ve svých Modrých denících. Nemohu zjistit, ve které sbírce povídek je Hnojný dvůr zařazen. Děkuji za pomoc.

Dobrý den, bohužel, nepodařilo se nám nikde najít Platonovovu povídku či novelu s titulem Hnojný dvůr.Jediným dílem Andreje Platonova s podobným titulem je novela Hnojný vítr (rusky Musornyj veter), která česky vyšla ve sbírce Zrození mistra (Platonov, A.: Zrození mistra. Praha: Odeon, 1974), v překladu Jana Zábrany.Zábrana o této novele napsal v doslovu knihy:"Tragédie vyděděné, zavržené, do soumraku noci a domů zoufalství zahnané myšlenky, vyslovující své vášnivé prokletí devatenáctému století, které vybudovalo techniku a vědu a dopustilo, aby později mohla být na jejím vědění postavená despocie zachytil Platonov se sugestivní silou a vznešeným patosem v protifašistické novele Hnojný vítr (1934). Její hrdina, německý fyzik, autor spáleného traktátu o vesmíru jako neobydleném prostoru, vede na samém prahu nebytí a nevědomí polemiku s Descartem, polemiku o to, zda myslet znamená existovat v situaci, kdy ´myšlenka je zakázaný život´. Syžet celé novely o znelidštění světa, o zezvířečtění lidí, je pojat důsledně a doslova. V této odvážné poetické licenci, bezohledné k jakékoli věrohodnosti, je obsažená pronikavá intelektuální analýza fašismu jako popření života, která Platonovovi později dovolila pojmout Velkou vlasteneckou válku v nejobecnějších polaritách lidskosti a nelidskosti - jako válku o život.". Některé sbírky Platonovových povídek má Národní knihovna pouze v konzervačním fondu, a tak se k nim nemůžeme dostat, abychom ověřili, zda se v některé z nich nenachází i povídka s názvem Hnojný dvůr. Možná by Vám v této otázce lépe poradili odborníci, např. Slovanská knihovna (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_odbor_sk.htm; e-mail:sluzby.sk@nkp.cz) nebo Slovanský ústav Akademie věd ČR (http://www.slu.cas.cz; e-mail:slu@slu.cas.cz).

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/a-platonov

cs

A. Sládkovič (překlad)

Dobry den, hladam nemecky alebo taliansky predklad Mrarina od Andreja Sladkovica. Mozete mi poskytnut info. kde by som to mohol zohnat. Dakujem

Dobrý den, prošli jsme řadu zdrojů, nicméně italský ani německý překlad díla Marína od Andreje Sládkoviče jsme bohužel nenalezli. Domníváme se proto, že s největší pravděpodobností ještě dílo nebylo do těchto jazyků přeloženo. Nalezli jsme pouze překlady do maďarštiny, polštiny a francouzštiny, které níže uvádíme: Následující dva záznamy je možné nalézt v elektronickém katalogu NK ČR (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc): Maďarsky: 1) Marína / Andrej Sládkovič ; A mü eredeti címe Marína, fordította Farkas Jenő. -- 2. kiadás. -- Bratislava : Madách Könyvkiadó, 1974. -- 158 s. ; 8°. -- (Iskolások Könyvtára) Polsky: 2) Maryna / Andrej Sládkovič ; Przeł. i wstepem opatrzył Józef Waczków. -- 1. wyd.. -- Warszawa : Panstw. Inst. Wydaw., 1973. -- 99 s. Záznamy dostupné v naskenovaných lístkových katalozích NK ČR Katif (http://katif.nkp.cz) 3) SLÁDKOVIČ, Andrej. Marína – A Gyetvai legény. Bratislava: Szlov. Szépir. Könyvkiadó, 1957. 196 s. - Generální katalog II (záložka Katalogy), skříň SEVER-SLOVENSKO, zásuvka SKW-SLACH, číslo záznamu 827 4) SLÁDKOVIČ, Andrej. Marína. Se soubež. textem franc., zo slov. Orig. Prel. Charles Moisse ve spolupr. S Katarínou Ballovou. Bratislava: Tatran, 1969. 336 s. - Generální katalog II (záložka Katalogy), skříň SEVER-SLOVENSKO, zásuvka SKW-SLACH, číslo záznamu 829 Kromě výše uvedených zdrojů jsme vyhledávali ještě v následujících: * Souborný katalog ČR – http.//sigma.nkp.cz/cze/skc * Bibliografie české literární vědy (1775-1945, 1961 -   ) – Ústav pro česko literaturu AV ČR (http://isis.ucl.cas.cz/db.jsp) * Slovenská knižnica – portál ku katalógom a zbierkam slovenských knižníc (https://www.kis3g.sk/cgi-bin/gw_45_1/chameleon) * Index translationum - bibliografické záznamy překladů publikovaných ve více než 100 zemích od r. 1979 (http://databases.unesco.org/xtrans/xtra-form.shtml) * GBV - Gemeinsamer Verbundkatalog  -http://gso.gbv.de/xslt/ * Katalog der Deutschen Nationalbibliothek -https://portal.d-nb.de/ * SBN Online (SBN je souborný katalog více než 1000 italských knihoven, vč. Národních ústředních knihoven v Římě a Florencii, které se připojily k italské knihovnické síti National Library Services.) -http://opac.sbn.it/opacsbn/opac/iccu/informazioni.jsp * Bibliografia nazionale italiana (knihy od r.1958) – CD-ROM * WorldCat – světový souborný katalog dostupný v rámci placené databáze OCLC First Search (volně dostupná verze nahttp://www.worldcat.org).

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/a-sladkovic-preklad

sk

AACR2

Nemůžu se dohledat znění pravidel AACR2. Prosím oadresu, kde je k vidění text, konkrétně týkající se zpracování DVD, ale iširší, může být i v angličtině. Děkuji a zdravím

Dobrý den, vzhledem k tomu, že pravidla AACR2 (ať už v originální verzi nebo české interpretace) nejsou dostupná zdarma, ale knihovny si je musejí zakoupit, obáváme se, že na internetu jejich znění nenaleznete. Na stránkách Národní knihovny ČR jsou dostupné pouze dokumenty k posledním verzím schválených českých interpretací AACR2 (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=fond_schv.htm). AACR2 jsou v tištěné podobě včetně všech dodatků k dispozici např. v Národní knihovně ČR, videozáznamům a filmům se věnuje kapitola 7: * Anglo-americká katalogizační pravidla : druhé vydání, revize 1988 / American Library Association ; [překlad Národní knihovna České republiky]. -- 1. české vyd.. -- Praha : Národní knihovna České republiky, 1994-. -- 1 sv. (na volných listech), 629 s. ; 33 cm. ISBN 80-7050-187-1 (volné l. v ořadači) ISBN 80-7050-278-9 (chyb.). Základní dílo, dodatky 1993, dodatky a revize 1992-1996, dodatky 2001 (revize 1998), dodatky 2002 (revize 1998), dodatky 2003- . Nebo pouze část českých interpretací AACR2 věnovaná speciálním dokumentům: * Národní knihovna České republiky. Pracovní skupina pro neknižní dokumenty a hudebniny AACR2R/UNIMARC : schválené české interpretace : speciální dokumenty. Praha : Národní knihovna ČR, 2000. -- [18] s. -- (Standardizace, ISSN 1211-7366 ; č. 23). ISBN 80-7050-356-4. * filmy * anglo-americká katalogizační pravidla * videozáznam * zvukové záznamy * hudebniny * kartografické dokumenty * elektronické zdroje * mikrodokumenty * UNIMARC formát * jmenná katalogizace * normy a standardy * katalogizační pravidla a standardy * speciální dokumenty * neknižní dokumenty * grafické dokumenty * trojrozměrné dokumenty Záznam těchto dokumentů naleznete v elektronickém katalogu NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkcnebo v bázi KKL - Knihovna knihovnické literatury (http://sigma.nkp.cz/cze/kkl. Údaje o výpůjčce jsou k dispozici vždy v poli Exempláře. Užitečné by pro Vás mohly být i další dokumenty (opět viz báze KKL): 1) OLSON, Nancy B. Cataloging of Audiovisual Materials and Other Special Materials : a manual based on AACR 2. DeKalb : Minnesota Scholarly Press, 1998. 326 s. ISBN 0-933474-53-9. 2) MAXWELL, Margaret F. Příručka k AACR2 : Revize 1988. Výklad a příklady k Anglo-americkým katalogizačním pravidlům. Praha : Národní knihovna ČR, 1995. 35 s. ISBN 80-7050-228-2. 3) FRITZ, Deborah A. Cataloging with AACR2 and MARC21 : for books, electronic resources, sound recordings, videorecordings, and serials : Completely updated through 2003. Chicago: American Library Association, 2004. -- l sv. (různé stránkování). ISBN 0-8389-0884-5. 4) Anglo-American cataloguing rules / prepared under the direction of the Joint Steering Committee for revision of AACR, a committee of the American Library Association ... [et al.].. -- 2nd ed., 2002 revision. -- Ottawa ; London ; Chicago : Canadian Library Association (Chartered Institute of Library and Information Professionals) (American Library Association) 2002. -- 1 sv. (různé stránkování na volných listech). ISBN 0-88802-300-6. Pokud budete chtít získat podrobnější informace o AACR2, obraťte se prosím na Knihovnu knihovnické literturyhttp://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=04_knihovna_knihovnicke_literatury.htm,kkl@nkp.cz).

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aacr2

cs

abatyše

Dobrý den, na internetu nemohu dohledat původ slova ABATYŠE. Zajímalo by mě, jestli má nějakou spojitost s aramejským výrazem ABBA-otec. Tento výraz se na začátku našeho letopočtu používal pro představené židovského náboženství a později se od něj odvodili označení pro církevní hodnostáře. Děkuji za odpověď. Budu vám vděčná, pokud mě ve výzkumu posunete dál

Dobrý den, slovo abatyše či matka představená je označení pro představenou kláštera u některých katolických řeholí. Její povinností je řídit patřičný klášter nebo ústav a bdít nad tím, aby v něm byla zachovávána pravidla řehole. Její konkrétní pravomoci určují pravidla toho kterého řádu či kongregace. Slovo abatyše bylo odvozeno ze středolatinského slova abbatissa. Stejný původ má i slovo jeptiška, lidově hanlivě  heptiška (z hornoněmeckého eppetisse, a to ze středohornolatinského abbatissa). Výše uvedená slova mají původ, stejně jako slovo opat (z lat. abbat-em), v syrském slově abba = otec, mnich (což je slovo z "dětské" řeči, jako ide, atta, papa, apa – otec. Zdroj : Machek, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. ISBN 80-7106-242-1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Abaty%C5%A1e

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/abatyse

cs

ABC ČR monitorování periodik

Jak prospívá české propagaci monitorování prodaných periodik. prosím o poslání nějakých odkazů, mám jen to, co jsem našla na www.abccr.cz. postřehy, negativa, prostě cokoliv. ABC ČR - význam pro transparentnost české propagace. díky

Dobrý den, mnoho se nám bohužel zjistit nepodařilo. Na internetu minimum, hlavně odkazy na ABC. Několik článků najdete v bázi ANL (http://sigma.nkp.cz/F/). Je třeba zkusit různé možnosti klíčových slov. Např. do kombinace slov ze všech polí:náklad? periodi? (otazník=libovolné znaky).V knihovnách je také k dispozici placená báze Anopress, kde jsou plné texty a rozsah je trochu jiný než u ANL.Z nalezených údajů plyne, že věcí se opakovaně zabýval časopis Strategie.Ve zprávách, které zveřejňuje ABC ČR, jsou také uvedena periodika, kde byly údaje zveřejněny. To by také mohlo být vodítkem.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/abc-cr-monitorovani-periodik

cs

Abecední řazení bibliografických citací - názvy cizojazyčných dokumentů, názvy začínající číslicí

Dobrý den,chtěla bych se zeptat na problematiku abecedního řazení citací v případě, že se jedná o cizojazyčné tituly, u nichž není uveden autor (řazení podle příjmení autora tedy odpadá) a jejichž název začíná určitým nebo neurčitým členem ("Die" v němčině, "the" v angličtině, "a" v maďarštině aj.). Řadí se tyto dokumenty podle počátečního písmene členu, nebo podle počátečního písmene prvního významového slova? Např. titul "The age of Correggio and the Carracci".Druhým dotazem k této věci jsou názvy dokumentů začínající numericky vyjádřenou číslovkou - např. titul "7 dní v Havaně" - opět bez autora. Řadí se v tomto případě dokument před nebo za ostatní abecedně seřazené tituly?Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den, na Váš dotaz dokážeme spolehlivě odpovědět pouze částečně. Norma ISO 690 tento případ neřeší. Na Wikisofii je možné se dobrat k následující informaci: "Formální úpravu rešerší řešila v minulosti norma ČSN 010198, resp. ČSN 010191. V roce 2002, resp. 2003 však byly tyto normy zrušeny bez náhrady. To znamená, že formální úprava rešerše není v současné době řešena žádnou normou a úpravu má v plné moci zpracovatel rešerše." Tato citace odkazuje na dokument PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. Podnikání a management. ISBN 978-80-85860-22-1. V dokumentu jsme však bohužel větu v podobném smyslu nenašli. Patrně jsme se přehlédli, dokument je k dispozici v řadě knihoven, můžete si jej sáma objednat a obsahově posoudit. Obecně se lze opřít o pravidlo, že v lístkových katalozích v knihovnách se zahraniční dokumenty se členy řadily až podle prvního slova z názvu a ke členu nebylo přihlíženo. Názvy dokumentů začínající číslovkou řeší norma ČSN ISO 999 – Informace a dokumentace  - Zásady zpracování, uspořádání a grafické úpravy rejstříků, kde bod 8.3 říká, že a)            záhlaví začínající arabskými a latinskými číslicemi se vyčlení, numericky uspořádají a umístí před hlavní abecední posloupnost b)           v rejstřících , kde začíná číslicemi pouze malý počet záhlaví, je možné tato záhlaví zařadit podle toho, jak se v příslušném jazyce čtou, např. 4 se řadí jako "four" c)            výjimku tvoří číslice jako předpony nebo vsuvky jmen chemických sloučenin, na které se v biologických a chemických textech nebere zřetel, pokud nejsou potřebné k rozlišení homogramů d)           ve všech ostatních případech se číslice v záhlavích a podzáhlavích řadí alfanumericky Například v rešerši se záznamy řadily buď tematicky (věcně), anebo chronologicko – abecedně (zaleželo na domluvě mezi objednatelem a zpracovatelem). Zdroj:  RECHTOŘÍK, Jaroslav. Jak zpracovat rešerši. 1. vyd. Ostrava: Státní vědecká knihovna, 1987. 23 s. Metodický list; č. 27/1987. Doporučujeme Vám se obrátit na vedoucího Vaší práce, případně na knihovnu Vaší instituce.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/abecedni-razeni-bibliografickych-citaci-nazvy-cizojazycnych-dokumentu-nazvy-zacinajici-cislici

cs

Abecední řazení knih dle jména

Dobrý den, spravujeme knihovnu naší školy a nejsme si jisté, zda jména typu MacDonaldová řadit podle počátečního M, či se řídit hlavní částí jména Donaldová. Také si nevíme rady s knihami typu publikace Závrať, kdy není uveden žádný autor, pouze jméno paní, které povídky setřídila. My bychom knihu zařadily pod Z.Děkujeme moc za Vaši odbornou radu.

Dobrý den, po poradě s kolegyněmi zasílám odkaz na databázi národních autorit NK ČR, kde je přesné řazení jmen. http://aleph.nkp.cz/F/QLKMU6RTIF4F7J57896VYEAN9FN9DU4EYPGMYTEENRUS1BESE1-22553?func=file&file_name=find-b&local_base=AUT Potom je zde  publikace Nádvorník, Miroslav a kol. Pravidla jmenného katalogu. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969. 255 s. Edice Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví. Publikace státních vědeckých knihoven. Dále jsou zde dvě normy, kde také můžete hledat inspiraci  ČSN 97 6030. Abecední řazení. 1. vyd. Praha: Český normalizační institut, 1993. 7 s. Třídící znak 97 6030 + ČSN ISO 7154. Dokumentace - zásady bibliografického pořádání. Praha: Český normalizační institut, 2003. 15, [1] s. Třídící znak 01 0141. Obě normy jsou přístupny ve fondu KKL (Knihovny knihovnické literatury NK ČR). Pokud není napsán autor publikace, tak se řadí dle prvního písmena názvu. Jsou tam ovšem určité výjimky (například určité a neurčité členy, apod.).

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/abecedni-razeni-knih-dle-jmena

cs

abrysse

Jan Blažej Santini-Aichel (3. února 1677, Praha - 7. prosince 1723, Praha). Nalezl jsem článek kde je informace, že byl v naší obci honorován za "abrysse" pro kostel v Přepychách. Nějak nemohu zjistit co si pod tím mám představit. Děkuji za informaci.

Dobrý den, Abryss - zastaralé podstatné jméno; např. polsky abrys, německy die Abrisse (útržky, náčrtky, naznačení)významy - v technice a umění obrys , plán , návrh , výkres , náčrt; např. učinit stavební abryshttps://de.wiktionary.org/wiki/abrys Ukázky z textu:Tato gigantická statue byla budována od roku1714. Prvý návrh na ni dodal Giovanni Battista Bulla a další dva modely bylyprovedeny do roku 1716. Následujícího roku však bylo v městské raděusneseno, že "celá ta Architectura v jednom i druhém abrisse na nic jest".Přivolaný "P. Santini chce 150 flr. propadnouti, jestli na tu horu tak, jak abryssukazuje Salvator, tři apoštolově, Moyses a Eliáš se směstnati mocti budou...a protož že on P. Santini sám chce Modell z hlíny udělati".

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

PAUKRTOVÁ, Zdena. Ignác Rohrbach: (1691?-1747) : restaurované obrazy z farního kostela sv. Máří Magdalény v Bohdanči : the restored sculptures from the church of St Mary Magdalene at Bohdaneč. Praha: Národní galerie, 2001.http://10.5.1.36:8080/[…]/uuid:09a208e5-8b5d-4442-8c6e-396292fa555fMatyáš Bernard Braun: 1684-1738 : Sborník z věd. konf. Nár. galerie v Praze 26. a 27. listopadu 1984. Praha: n8rodní galerie, 1988.http://10.5.1.36:8080/[…]/uuid:746b0a20-4b5a-11e5-a7b4-001018b5eb5c

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/abrysse

cs

absenční výpůjčka

Dobrý den. Obracím se na Vás s dotazem, proč mnoho(téměř všechny, které jsem v poslední době vyhledávala) knih z posledníchlet není k půjčení mimo knihovnu, tedy absenčně. Jde mi jak o odbornétituly, tak o beletrii. Knihy jsou k zapůjčení pouze v rámci studoven, alemyslím, že spousta návštěvníků by si ráda novou beletrii půjčila a četlataké jinde než v prostorách knihovny.Moc děkuji za odpověď a vysvětlení.

Dobrý den, jednou z důležitých činností a funkcí, které Národní knihovna ČR vykonává v souladu se svým statutem (http://www.nkp.cz/files/statut_nk.pdf) a Zákonem 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), je uchovávání konzervačního a historického fondu. Pro získávání dokumentů do fondu je pro Národní knihovnu ČR nejvýznamnějším zdrojem povinný výtisk (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_pv.html), který podléhá platné legislativě a na jehož základě jsou vydavatelé povinni zaslat od každého vydaného exempláře Národní knihovně 2 výtisky. Povinné výtisky tvoří především konzervační fond a slouží pro zpracovávání národní bibliografie. Jeden výtisk je ukládán do Národního konzervačního fondu, který se uživatelům běžně nezpřístupňuje (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_konzervacni_fondy.htm) a druhý povinný výtisk je zařazen mezi exempláře k prezenční výpůjčce do studovny. NK ČR tak plní funkci národní knihovny v širokém mezinárodním kontextu a garantuje doplňování národní produkce (současné i dříve vydané) v maximální úplnosti a to pro účely archivní a jako východisko pro zajištění univerzální dostupnosti bohemikální produkce. Současně jsou další potřebné výtisky dokumentů dokupovány v souladu s profilem fondů knihovny a jejími finančními možnostmi. Přednostně je nakupována aktuální odborná, referenční a studijní literatura. Tyto další exempláře bývají většinou již dostupné k absenční výpůjčce mimo budovu knihovny, výjimku může tvořit například referenční literatura, kterou se mohou plnit volné výběry ve studovnách. Poměr nákupu na celkovém přírůstku literatury je však nízký a průběžně klesá. Co se týče zahraničních publikací, jsou zpravidla přístupné k absenční výpůjčce, nejedná-li se o zahraniční bohemikum, případně referenční literaturu určenou pro volný výběr. Z výše uvedených důvodů se proto v Národní knihovně můžete setkat zejména s možností prezenčního půjčování dokumentů.

Národní knihovna ČR

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/absencni-vypujcka

cs

absenční výtisky v NK ČR

Mám dotaz ohledně počtu výtisků jednotlivých knih k zapůjčení domů. Hodlá knihovna zvýšit počty knih k zapůjčení domů? Např. v oblasti finačních trhů a investování defacto neexistují knihy, které si lze zapůjčit domů, ale pouze do studovny. Což je velmi nepohodlné.

Dobrý den, asi Vás trochu zklamu, ale Národní knihovna ČR, ostatně jako jiné národní knihovny ve světě, je v zásadě knihovnou prezenční, tzn. že mimo budovu knihovny půjčuje minimálně, což je deklarováno i v jednom ze základních dokumentů knihovny, v Knihovním řádu NK ČR - Část sedmá - Absenční půjčování 1. Absenční výpůjčku knihovní jednotky umožňuje Národní knihovna pouze registrovanému uživateli a s ohledem na charakter fondu spíše výjimečně....blíže viz na adresehttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Knihovni_rad&submenu2=117#21 Národní knihovna ČR vedle základní "národní" funkce působí rovněž jako univerzální vědecká knihovna se zaměřením na tradiční univerzitní obory - společenské a přírodní vědy a v této oblasti se snaží v rámci omezených finančních i prostorových možností získávat zejména zahraniční literaturu, kterou je možné zpravidla studovat i mimo budovu knihovny. Rovněž další obory mají své specializované knihovny, které jsou povinné je informačně zabezpečit, např. Státní technická knihovna, Národní lékařská knihovna etc. Oblast "ekonomických věd a obchodu" mezi českými knihovnami informačně zabezpečuje bývalá "ústřední ekonomická knihovna", dnešní Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomickéhttp://isc.vse.cz/. S pozdravemPhDr. Hanus HEMOLAVedouci Odboru sluzebNarodni knihovna Ceske republiky

Národní knihovna ČR

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/absencni-vytisky-v-nk-cr

cs

absenčního půjčení publikací z embryologie

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jestli Vaše knihovna nabízí možnost absenčního půjčení publikací z embryologie ( Langmanova lékařská embryologie , Embryologie- Z. Vacek). Knihy nutně potřebuji a nevím, kde by se popřípadě v Praze daly sehnat. Děkuji.

Dobrý den, "Langmanovu lékařskou embryologii" i "Embryologii" od Z. Vacka v Národní knihovně máme, ale bohužel je možné objednat si je pouze do studovny a studovat je u nás prezenčně. Zasíláme odkazy na záznamy z našeho katalogu. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002148898&local_base=NKC] a [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001493217&local_base=NKC]. Když tyto odkazy otevřete, je zde kolonka exempláře, u níž je obrázek knížek, pokud na něj kliknete, objeví se Vám všechny exempláře, které v Národní knihovně máme a je zde také uvedeno, jak je možné si je půjčit (zda jen do studovny nebo absenčně).Dále bychom Vám doporučili, abyste se podívala do souborného katalogu České republiky Caslin, kde najdete, v kterých všech knihovnách po České republice je tato kniha k dispozici. Zasíláme odkazy na záznamy v souborném katalogu. [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=004482882&local_base=SKC] a [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002702457&local_base=SKC]. Po rozkliknutí tohoto odkazu, uvidíte záznam všech knihoven v České republice, které vlastní tuto knihu ve svém fondu. U uvedených knihoven jsou odkazy "lokální záznam" pokud na tento odkaz kliknete, dostanete se přímo do katalogu dané knihovny, kde se můžete podívat, zda mají tuto knihu k dispozici pouze prezenčně či absenčně. Pokud by se kniha nacházela v knihovně, v které nejste registrovaných čtenářem, můžete si knihu objednat pomocí meziknihovní výpůjční služby (MVS) u služby v knihovně, v které jste registrovaným čtenářem.Velká část těchto knih je také volně dostupná na googl knihy. Zasíláme odkaz:http://books.google.cz/. Po zadání názvu knihy (např. Langmanova lékařské embryologie) či jméno autora do vyhledávače se Vám objeví odkaz na tuto knihu v elektronické podobě.

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/absencniho-pujceni-publikaci-z-embryologie

cs

Absolutní jazyk

Dobrý den,rád bych se zeptal na využití absolutního jazyka v české literatuře. Kdovšechno ho používal, které proudy ho preferovaly a vůbec bližší informace ovyužití tohoto jazykového prostředku.Děkuji předem za informaci.

Dobry den, termin absolutni jazyk se nevyskytuje bezne  mezi hesly v literarnim ci jinem slovniku. Jedna se patrne o ne zcela zabehnuty termin, jev v literature nebo jazyku.Znam je termin absolutni dativ, absolutni basen, absolutni poezie, ale ne absolutni jazyk. Zdroj: Prirucni slovnik jazyka ceskeho. Praha: Statni nakladatelstvi, 1935-1937.Absolutne adv.naprosto,..., nezavisle Neruda tvori sam ze sebe, tvori absolutne.... Na internetu jsme nasli  napr. vyklad absolutniho dativu. Spravnost  vykladu ale nejsme schopni posoudit.Absolutní dativ je vazba, která zkracuje vedlejší větu - je to něco podobného, jako když v češtině měníme souvětí na větu jednoduchou:...Totéž se děje u dativu absolutního, ovšem s tím, že se přídavné jméno vytvoří z participiálního tvaru (participium préz. nebo préter.) a navíc se základní skladebná dvojice věty, která se nahrazuje, dá do 3. pádu:... .' V textu se to dá poznat právě podle tohoto zvlášního tvaru, který nám připomíná české přídavné jméno slovesné, které je dáno do 3. pádu -  ... Anebo je i možné pátrat po podmětu věty, a v případě, že ho zdánlivě 'nelze objevit' nebo se 'tváří' jako nevyjářený, zjistit, jestli v dané větě není nějaké substantivum (zájm., číslov.) ve 3. pádě - může (ale samozřejmě nemusí) se jednat o tuto situaci - pak je třeba dát slovo do nomin. a zjistit, zda může být v tomto tvaru podmětem dané věty Zdroj: VLASIN, Stepan. Slovnik literarni teorie. Praha: Ceskoslovensky spisovatel, 1984.absolutni poezie z lat. absolutus = naprosty, samostatny, nepodmineny, dokonaly - esejisticky termin pro tvorbu tzv. prokletych basniku, tj.mestanskou spolecnosti 19.stol. zprvu neuznavanych, oficialni kritikou dlouho opomijenych, ... Vetsi poeticky slovnik vyhrazuje tento termin versum, jejichz rec je zcela nezavisla na pojmove a vyznamove hodnote slova- od Morgensternovy basne Velike Lalula po Holanovu Modlitbu kamene....Snaha o dokonalost a nepodminenost basnicke tvorby je ovsem priznacna pro vetsinu modernistickych smeru.... Zdroj: VLASIN, Stepan. Slovnik literarnich smeru a skupin. Praha: Orbis, 1976.absolutni poezie ... francouzsky program z 2. pol. 19. stol. prosazujici poezii uzavrenou do krasy jazyka a odtrzenou od zivota, domnele povysenou nad vsechna omezeni dana vkusem, etikou i noetikou. ... Za iniciatora a.p.se povazuje autor Havrana, americky romantik Edgar Allan Poe, ...A.p.ovlivnila ve 20. stol zejmena - surrealismus a mysticko-nabozensky orientovanou - cistou poezii.... Zdroj: BRUKNER, Josef, FILIP, Jiri. Poeticky slovnik. Praha: Mlada fronta, 1997.Absolutni basen -  basen, jejiz rec je nezavisla na pojmove a vyznamove hodnote slova, pomiji jakykoliv dany jazyk, vytvari si jazyk zcela novy.Jazyk absolutni basne uz neni soustavou pojmu, ale predevsim zvyku. Vznika tak rec ne nepodobna hudbe. Slova, z nichz je basen slozena, postradaji logicky vyznam, nevytvareji logicke vety, vyvolavaji jen pocity a predstavy.Dojem plynuleho toku vet a versu zustava, rozum je vsak vystridan fantazii....Jazyk absolutni basne neni tak docela internacionalni, jak by se na prvni pohled zdalo. Preklad slavne morgensternovy lyricke komedie usvedci i absolutni jazyk z jiste zavislosti na jazyku narodnim  i z jiste "pojmovosti" vyplyvajici z dikce, hlaskove instrumentace a take ze slovnich paralel znamych jazyku....Slova absolutni basne nejsou prelozitelna z pojmu do pojmu. Narodni jazyky jsou vsak pozadim, na nemz je chte nechte srovnavame a porovnavame. Tak vznikaji zcela zretelne a konkretni obsahy, jez cini absolutni basen srozumitelnou, aniz musi byt pretlumocena do reci "logicke"....Absolutni basen osvobozena od konvenci urcenych pojmu a vyznamu slova uvolnila basnictvi cestu k prazakladum reci - k vykriku, gestu, mimice.Pres pul stoleti stary zert Morgensternuv ukazal se byt plodnou inspiraci futuristu, dadistu i soudobe poezie "experimentalni". Poezie se sebeanalyzuje a pronika az do utrob vlastniho tela jazyka, provokuje a nenechava v klidu ani hodnoty neotresitelne. Vzhledem k tomu, ze nejsme odbornici na problematiku, o kterou se zajimate, doporucujeme Vam  obratit se na pracovniky v Ustavu pro jazyk cesky AV CRhttp://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=indexnebo z Ustavu pro ceskou literaturu AV CRhttp://www.ucl.cas.cz/, jak Vam bylo jiz doporuceno kolegy z jine instituce.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/absolutni-jazyk

cs

Absolventi gymnasia na Starém Městě pražském

Vážení. Kde hledat seznam absolventů gymnasia na Starém Městě pražském ze šk. roku 1874/1875? Rád bych zjistil na kterém gymnasiu maturoval můj praděd. Jediné vodítko, které mám, je záznam v katalogovém listu filosofické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, že přišel z gymnasia na Pražském Starém městě. Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den, Národní knihovna ČR má ve svém fondu výroční zprávy mateřských, obecných, průmyslových, reálných a dalších škol, sirotčinců a vychovatelen. Vhodný záznam, který by se shodoval s datací a Starým Městem jsme nenašli, ale vytipovali jsme některá gymnázia, jejichž soupis Vám zasíláme. Budete potřebovat se stát uživatelem Národní knihovny a objednat se v Hale služeb do Fondu 19. století do Hostivaře. Pokud ve Fondu 19. století nebudete úspěšný, doporučovali bychom vám navštívit Archiv hl. města Prahy. V digitalizovaných sbírkách jsme kroniku Vašeho gymnázia nenašli, ale ve fondu by měli mít nejucelenější kolekci archiválií k tématu pražského školství, vizArchivní katalog (ahmp.cz). Současně by Vám mohli ještě lépe poradit. Níže přikládám seznam: Seznam, Generální katalog – Gen I – Z-Ž: Výroční zprávy K-P, zajímavý záznam začíná na čísle 643: Pražské kalendáře jsou bohužel z pozdější doby:Pražský kalendář studujících škol středních na rok ... V Praze: Tiskem a nákladem Ed. Beauforta, [1887-1889]. Zkoušeli jsme také hledat v katalogu Národní knihovny ČR na adresehttps://aleph.nkp.czse zadáním klíčových slov školství 19. století. Výsledkem bylo 716 záznamů, z nichž jsme jich většinu prošli (do záznamu 567). Nalezli jsme jednu jubilejní publikaci Gymnázia Na Zatlance, kde byli vyjmenováni žáci, nicméně seznam začínal rokem 1900. Úspěšnost je nízká.

Praha

Národní knihovna ČR

Výchova a vzdělávání

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/absolventi-gymnasia-na-starem-meste-prazskem

cs

"Aby tě nepokakal beránek" proč se říká

Dobrý den,Zajímal by mě původ velikonoční pověry, že pokud nemáte na Květnou neděli něco nového, může vás pokakat (ublížit) beránek. Nikde se mi bohužel nepovedlo dohledat, proč má být trestem právě exkrement od beránka. Poraďte prosím :).Děkuju

Dobrý den, hledané úsloví je nejspíš spojeno s ústředním motivem velikonočních svátků: zmrtvýchvstáním Ježíše, s ideou obnovení, nového života, čistoty. V lidových tradicích a jako součást církevních rituálů se v období Velikonoc očišťovaly a světily předměty i pokrmy, bylo zvykem důkladně uklidit obydlí, provádět množství očistných rituálů atd. Vzhledem k významu Velikonoc a slavnosti Vzkříšení v kontextu celého liturgického roku bylo zvykem nosit do kostela ten nejpěknější oděv. Důraz se kladl především na oblečení dívek, "aby přistupovaly k velikonočním obřadům v novém, čistém, alespoň zčásti bílém odění: na Chodsku chodily na Vzkříšení v oděvech svatebních družiček s věnečky na hlavách, na Slovácku by dívka bez nové ,fěrtušky' nebo jiné části svátečního kroje do kostela na Vzkříšení nešla (neboť by pro výsměch ostatních ,nesla kostelníka', na Liberecku by ji ,pokakal beránek'). (…) Ukázat se na Vzkříšení v novém oděvu vyjadřovalo navenek myšlenku velikonoční obnovy a patřilo k normám společenského chování města i vesnice, místy platným dodnes." (Velikonoce v české lidové kultuře, s. 168-169.) Oblékání do nového šatu, aby beránek nositele "nepokakal" či "nepočůral" souviselo s večerními bohoslužbami na Bílou sobotu a (zejména) s mšemi na Boží hod velikonoční, nikoliv s bohoslužbami na Květnou neděli – "květnou" se nazývá poslední neděle čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi, kterou začíná pašijový (svatý) týden. Přesné údaje o tom, proč se v úsloví používá zrovna beránek, literatura neuvádí, můžeme se o tom tedy pouze dohadovat: * Beránek jako symbol je součástí Písma ("beránek Boží", "Beránek"): "Nazítří vidí, jak k němu přichází Ježíš, a říká: ,Ejhle, beránek Boží, který snímá hřích světa.'" "(…) Vytáhnou do boje proti Beránkovi a Beránek spolu s těmi, kdo mu náleží, s povolanými, vyvolenými, věrnými, je porazí, neboť on je Pán pánů a Král králů." "Město se může obejít bez sluneční i bez měsíční záře, neboť je ozářila Boží sláva a jeho lampou je Beránek."(Bible, český překlad Jeruzalémské bible, 2010, s. 914, 1061) * Ještě předtím se beránek vyskytoval také jako obětní pokrm v kontextu židovského velikonočního svátku, který byl připomínán na oslavu záchrany národa Izraelitů před vyvražděním egyptské země. Aby Jahve rozeznal obydlí Izraelitů, které měl ušetřit, pomazali Izraelité dveře svých domů právě krví beránka. (Exodus, op. cit., s. 57) A na poslední večeři před ukřižováním připravili učedníci Ježíšovi – beránka – obvyklý pokrm židovských Velikonoc. (Evangelium podle svatého Marka, op. cit., s. 880) * Beránek patřil tradičně v českých, moravských i slezských zemích na velikonoční stůl: jako pečené maso, anebo jako moučník tvarovaný do formy beránka. Vyskytoval se tedy při oslavách Velikonoc na našem území nejpozději od 19. století, odkdy se lze spolehlivě odkazovat na etnografický výzkum (konkrétní zapojení "tradičních" pokrmů, tak, jak je uvádí literatura, se pak muselo odvíjet od společenské příslušnosti, movitosti rodin a lokality, v němž se Velikonoce slavily). Vysvětlení, proč se uvádí zrovna "pokakání" beránkem rovněž nemáme přesně podložené, nicméně můžeme vycházet z prvků, jež byly nedílnou součástí společnosti od středověku: potřísnění exkrementy bylo chápáno jako znesvěcení a též profanace svatého (hojně se tyto mechanismy vyskytují např. ve středověkých fraškách).

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

FROLCOVÁ, Věra. Velikonoce v české lidové kultuře. Praha: Vyšehrad, 2001. 277 s. ISBN 80-7021-503-8.1. část. Leden – srpen, in Český rok na vsi a ve městě: [české a moravské zvyky, svátky, tradice, pověry, pranostiky, zábava, radost z vaření a jídla, tajemné příběhy a dávné legendy]. Akcent. 305 s. ISBN 80-7268-277-6.VONDRUŠKA, Vlastimil a SKÁLA, František. Církevní rok a lidové obyčeje, aneb, Kalendárium světců a světic, mučedníků a mučednic, pojednávající o víře českého lidu k nim, jakož i o liturgii katolické. České Budějovice: Dona, 2005. 96 s. ISBN 80-7322-075-X.HALAS, František X., HALASOVÁ, Dagmar a DUKA, Dominik. Bible: český překlad Jeruzalémské bible. V Praze: V Kostelním Vydří: Euromedia Group, 2010. 1069 s. ISBN 978-80-7195-525-2.LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 341 s. ISBN 80-7106-525-0.FROLEC, Václav a KABÁTOVÁ-TÁBORSKÁ, Zdenka. Prostá krása: deset kapitol o lidové kultuře v Čechách a na Moravě. Praha: Vyšehrad, 1984. 301 s.https://dvojka.rozhlas.cz/p[…]lecneho-s-vypraskem-7492604

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/aby-te-nepokakal-beranek-proc-se-rika

cs

ACDC, Eminem, ...prostě HIP HOP a ROCK metalica

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na nejlepší písničky od těchto skupin:-ACDC-Eminem-Judas PriestA ještě nejlepší Hip hopové skupiny?

Dobrý den, informace k Vašemu dotazu jsme nalezli především na internetu:Informace o historii skupiny AC/DC, jednotlivých albech a jejich úspěšnosti v hitparádách:http://cs.wikipedia.org/wiki/AC/DChttp://www.progboard.com/AC-DC/352#Ankety fanoušků o nejlepší písně skupiny, hodnocení jednotlivých alb:http://www.ac-dc.wz.cz/ac-dc.htm- odkaz anketyhttp://www.wanderlist.com/acdcsongshttp://www.misterpoll.com/polls/218577/resultshttp://www.acdcpower.net/frame_discography.htmlhttp://www.metalopolis.net/art_profiles.asp?id=4319O skupině AC/DC vyšly také dvě publikace:ENGLEHEART, Murray. AC/DC - maximální rock&roll. Praha : BB/art, 2008. 431 s. ISBN 978-80-7381-276-8.MASINO, Susan. AC/DC story, aneb, Budiž rock. V Ostravě : Megreal, 2007. 295 s. ISBN 978-80-239-9632-6.Eminem - nejlepší skladbyhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Eminemhttp://www.last.fm/music/Eminem/+chartshttp://rap.about.com/od/toppicks/tp/TopEminemSongs.htmhttp://goodbadunknown.blogspot.com/2006/12/11-best-eminem-songs.htmlhttp://www.the-top-tens.com/lists/top-ten-eminem-songs.aspJudas Priest - nejlepší alba, skladby, hodnoceníhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Judas_Priesthttp://metalopolis.net/art_reviews.asp?id=4332http://www.misterpoll.com/polls/188459/resultsJudas Priest vydali také několik kompilačních alb a dvě desky "Best of":http://en.wikipedia.org/wiki/Judas_Priest_discography#Compilation_albumshttp://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=1580439http://www.cduniverse.com/productinfo.asp?pid=1088654Nejlepší hip hopové skupiny:http://www.vh1.com/shows/dyn/the_greatest/65574/episode_about.jhtmlhttp://www.urbandictionary.com/define.php?term=World's%2050%20Best%20Hip-Hop%20Artists...periodhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_hiphopov%C3%BDch_tv%C5%AFrc%C5%AFhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Americk%C3%BD_hip-hophttp://cs.wikipedia.org/wiki/Hip_hop_v_%C4%8Ceskuhttp://en.wikipedia.org/wiki/List_of_hip_hop_albums.

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/acdc-eminem-proste-hip-hop-a-rock-metalica

cs

Achtelník

Dobrý den, při pátrání po předcích jsem narazila na výraz achtelník (otec František, achtelník v Koškově...) Nikde ale nemůžu nalézt kdo byl achtelník, nebo čím se živil (snad jediný náznak, že to mohl být osmiláník - tedy vlastnil osminu lánu). Můžete mi prosím pomoci?Děkuji a přeji pěkný den

Dobrý den ! Německo český slovník "Achtel" jako osminu, osminkový, také Jungmannův slovník uvádí "Achteljk" jako "míru piva jež z obecního popouštěti se má".

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Siebenschein, Hugo. Německo-český slovník. [1. vyd.]. Praha: SPN, 1964. 2 sv.Jungmann, Josef a Petr, Jan, ed. Slovník česko-německý. Díl 1., A-J. 2., nezm. vyd. Praha: Academia, 1989. 38, VIII, 852 s.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/achtelnik

cs

Adalbert Stifter, pozůstalost

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je zachovalá pozůstalá knihovna (osobní knihy, korespondence) Adalberta Stiftera, jestli je k ní přístup a kde je případně uložená. Děkuji

Písemná pozůstalost Adalberta Stiftera se nachází v Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČRhttp://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=orst_hist_knih_fondy.html Vybrané pasáže z jeho literárního díla a korespondence jsou součástí stálé expozice "Adalbert Stifter a jeho rodný kraj", která se nachází v jeho rodném domě v Horní Plané.Více informací, včetně rozsáhlejšího popisu výstavy a otevírací doby na adrese:http://www.horniplana.cz/index.php?mainpage=stift_domek.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adalbert-stifter-pozustalost

cs

Adalbert Živný

Dobrý den, sháníme veškeré informace o AdalbertuŽivném, mšenském rodákovi a jediném učiteli hry na klavír Fr.Chopina, popř.existují-li nějaká jeho díla.

Dobrý den, Vojtěch Živný byl hudební pedagog českého původu, narozený 13.5.1756 ve Mšeně (okr.Mělník), zemřel 21.11.1842 ve Varšavě.Polský přepis jména : Wojciech Žywny, německy Adalbert Zhywny. Živný se v mládí učil hře na housle, klavír, varhany (u Jana Křtitele Kuchaře a lesní roh). Studoval harmonii a kontrapunkt a již tehdy komponoval.Podle nezaručených zpráv žil nějakou dobu ve Stuttgartu a Zweibrückenu. Do Varšavy přišel Živný za vlády Stanislava Aud.Poniatovského, byl pianistou hraběte Kaz.Sapiehy, po III. dělení Polska (1795) se usadil ve Varšavě a věnoval se hudební výchově mládeže z předních rodin. Vyučoval též v internátu Chopinova otce, kde byl v klavírních i teoretických základech jeho žákem Fryderyk Chopin (1816-1822). Živný se věnoval svému úkolu svědomitě, vštípil Chopinovi úctu k J.S.Bachovi. Chopin si svého učitele velmi vážil.Svědčí o tom nejen polonéza As-dur, kterou napsal a věnoval jedenáctiletý Chopin Živnému ke jmeninám (Polonaise pour le Piano forte composée et dedié á Monsieur A. Żywny par son Eléve Fryderyk Chopin á Varsovie ce 23 Avril 1821), ale také četné zmínky v Chopinových dopisech z Vídně a z Paříže. Živný byl autorem sonát, polonéz, preludií, apod., z nichž se nic nezachovalo (speciální práce není, roztroušené jsou jen zmínky v celé chopinovské literatuře). Skládal v klasicistním stylu s vlivy romantismu, dalšími vlivem byla středoevropská lidová hudba.Jediný známý portrét V. živného je od Ambrože Miroszewskiego (1829), který byl zničen za války (1939). zdroj : Česko-slovenský hudební slovník osob a institucí. Sv. 2, Praha :Státní hudební vydavatelství 1965 Pro doplnění uvádíme citát zhttp://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/68927-fryderyk-chopin.html: "Chopinovými prvními učiteli hudby byli Češi, Vojtěch Živný a Václav Würfl.Poté studoval na varšavské konzervatoři u Elsnera. Jeho skladby jsou dokonalým obrazem myšlení skladatele i doby romantismu, ve které žil. Byl nadšen myšlenkou polské národní svobody a netajil se tím. To bylo také příčinou jeho odchodu z Polska po nezdařelém povstání r. 1830. Druhým domovem se mu stala Paříž. Vyučoval hudbě, koncertoval". a doporučejeme :http://cs.wikipedia.org/wiki/Vojt%C4%9Bch_%C5%BDivn%C3%BD.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adalbert-zivny

cs

Adam a Eva

dobrý denChtěla bych se zeptat, jestli je někde v Bibli nebo jinde uvedeno jestli Adam a Eva byli lidé určité rasy ?není to myšleno rasisticky .děkuji za odpověď.

Dobrý den, Váš dotaz je zajímavý, bohužel na něj těžko najdeme jednoznačnou odpověď. K Bibli samotné existuje nespočet výkladů, mnoho textů je mnohoznačných. Žádný oficiální výklad jsme nenašli, pouze několik textů které interpretují původ člověka a jeho rozšíření po světě. Jedná se často o různé alternativní teorie. ,,Při rekonstrukci pravé historie vzniku lidských ras můžeme použít základní genetické informace, dále knihu Genesis a vliv životního prostředí." (...) Teologové se totiž museli potýkat se zapeklitou otázkou: Jak je možné, že pokud tedy Bůh stvořil Adama a Evu jako první lidi k obrazu svému, mohly následně vzniknout různé variace barvy pleti a jiných fyzických vlastností, když by logicky všichni potomci měli vypadat stejně. ,,První stvořený člověk - Adam, z něhož vzešlo všechno předpotopní dnešní lidstvo, byl stvořen s nejdokonalejší kombinací genů." Museli proto použít berličky v podobě genetiky a biologie, což zkombinovali s biblickým příběhem o Babylonské věži. V tom, jak je všeobecně známo, Bůh potrestal lidské pokolení, které mluvilo pouze jedním jazykem jejich zmatením - lidé si přestali rozumět a začali mluvit různými jazyky. Tento příběh byl použit paralelně na barvu lidské kůže - do té doby měli všichni jednu barvu kůže. Nebyla ani příliš světlá, ani příliš tmavá - lidé měli mít zhruba vzhled obyvatel Středního východu. ,,Došlo k rozbití jediné lidské komunity a člověk se rozprchl po celé zemi, tak jak Bůh původně zamýšlel. A to je právě chvíle, kdy vznikly všechny známé čeledi, které nesprávně nazýváme rasy. V Bibli bychom marně hledali slovo nebo koncept lidských ras." ,,Noe a jeho rodina měli s velkou pravděpodobností středně hnědou barvu pleti. Tento odstín pokožky byl před potopou docela ideální. Chránil člověka před slunečním zářením a současně umožňoval dostatečnou produkci vitamínu D. Adam a Eva zcela jistě vlastnili faktory pro všechny odstíny, takže je možné připustit, že i oni byli středně hnědí. Skutečností je, že většinu dnešní světové populace tvoří lidé právě této barvy pleti." Autor se pak pouští do úvah o tom, jak po Babylónu proběhla velká migrace, která vedla k rozptýlení různých skupin do jednotlivých částí Světa s tím, že rozdílné klimatické podmínky probudily právě rozmanitost v barvě kůže. Úvaha se vymezuje proti evolucionismu, podle kterého se rasy vyvinuly evolučním způsobem, takže některé jsou vyspělejší a jiné zaostalejší. Evolucionismus nemá dnes zastání ani ve vědě, vylučuje se však také s biblickým příběhem. ,,A právě evoluční teorie podkopala základ knihy Genesis, stejně jako Ježíšovo evangelium, a to i přesto, že evoluce je z vědeckého racionálního hlediska naprosto nepřijatelná. V tomto smyslu je třeba uvážit, zda po přijetí třeba i teistické evoluce, zůstává věřící křesťanem. Každý biblický křesťan by měl vědět, že evoluce eliminuje celou biblickou zprávu od Genesis až po Zjevení. Ne všem je známo, že evoluční teorie skvěle posloužila jako podklad rasových předsudků např. Hitlera. Rasová diskriminace spočívá na utkvělé představě, že rasy stojí na různých stupních evolučního vývoje, a tudíž jsou některé zaostalé a primitivní. Samozřejmě rasa vůdčích evolucionistů, tedy bílá, je ta nejvyspělejší. Našli se však i ti, kterým bylo na základě Bible zcela jasné, že lidé jsou si rovni po všech stránkách, tedy i geneticky, a že všichni pocházíme z lidských, Bohem stvořených, a ne jiných předků." Výše uvedená úvaha Pavla Bartoše se dá tedy shrnout ve smyslu: Adam s Evou byli neurčité barvy pleti, k lidské rozmanitosti došlo podobně jako v lingvistické stránce až po potopě, po babylónském zmatení jazyků. Podobný výklad podává stránka Got Questions: ,,Bible nám nedává jednoznačnou odpověď na otázku o původu různých "ras" nebo barev pleti mezi lidmi. Bible vlastně zmiňuje jen jednu rasu - lidskou rasu, lidstvo. V lidstvu pak je rozmanitost co do barvy kůže a dalších fyzických charakteristik. Někteří lidé spekulují s myšlenkou, že když Bůh zmátl lidské jazyky při stavbě Bábelské věže (Genesis 11:1-9), došlo rovněž k rozdělení ras. Je možné, že Bůh uzpůsobil genetické charakteristiky lidí tak, aby co nejlépe přežívali v různých prostředích, jako například vidíme, že Afričané jsou geneticky lépe vybaveni k přežití v africkém vedru. Podle tohoto názoru Bůh zmátl jazyky, čímž lidstvo oddělil po lingvistické stránce, a potom geneticky učinil rozdílné rasy podle toho, kde která rasa či skupina lidí geograficky sídlila. Ačkoliv je to možný výklad, nemá tato teorie příliš pevný biblický základ. Rasy či barvy lidské pleti nejsou ve spojitosti s Bábelskou věží nikde zmíněny. " Další, rovněž nepodloženou teorií je teze, že Adam a Eva měli kompletní genetické informace k plození potomků různé barvy pleti. ,,Je zřejmé, že Bůh chtěl, aby lidstvo bylo vzhledově velmi rozmanité, bylo by proto i logické předpokládat, že dal Bůh Adamovi a Evě schopnost plodit děti různých barevných odstínů. Později vidíme, že jedinými lidmi přeživšími potopu, byli Noe s manželkou a Noemovi tři synové se svými manželkami - celkem tedy pouze osm lidí (Genesis 7:13). Je možné, že Semova, Chamova nebo Jáfetova manželka byla (či byly) jiné rasy. Je možné, že Noemova manželka byla jiné rasy než Noe. Možná všech osm lidí bylo různých ras, což by znamenalo, že měli genetickou schopnost plodit potomstvo různých ras. Ať už je vysvětlení jakékoli, nejdůležitějším prvkem této otázky je to, že jsme všichni příslušníky jedné - lidské - rasy, všichni jsme stvořeni týmž Bohem a za stejným účelem - abychom mu přinášeli slávu."

Národní knihovna ČR

Filozofie a náboženství

BARTOŠ, Pavel. Jak vznikly lidské rasy? Dostupné on-line z:http://www.reformace.cz/[…]/jak-vznikly-lidske-rasy-2-cislo-28Jaký je původ různých ras? Dostupné on-line z:https://www.gotquestions.org/Cesky/puvod-ras-rasovy.htmlZahraniční článek:https://www.desiringgod.org[…]come-from-adam-eve-and-noah

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adam-a-eva

cs

Adam Kajumi

Proč lidé sledují Adama Kajumiho a Mínu?

Dobrý den, Adam Kajumi, Mína a další YouTubeři, Museři (uživatelé hudební aplikace Musical.ly, kde zveřejňují svá hudební nebo taneční videa) či influenceři (uživatelé internetu, kteří dokáží s využitím obsahu, který vytvářejí, svých vazeb a velikosti svého publika ovlivnit chování dalších uživatelů na internetu) jsou, zejména u teenagerů, velmi populární a mají na své diváky mimořádný vliv. Jedním z důvodů jsou pocity, které ve svých fanoušcích vzbuzují - je úplně jako já, rozumí mi, je to někdo, komu můžu věřit, má ty nejlepší rady, nesnaží se být dokonalý, je opravdový atd. YouTubeři připadají, především mladým, autentičtější než tradiční celebrity, jsou jim mnohem bližší, cení si jejich upřímného smyslu pro humor a odvahy riskovat. YouTubeři se tak pro mnohé stávají novodobými celebritami. Dalším důvodem jejich oblíbenosti je vloggování (neboli videoblogování na YouTube) a jejich ochota svěřit se online komunitě se svými problémy a životními příběhy, což je opět jenom více přibližuje jejich fanouškům.  Sdílí s ostatními své myšlenky a názory, ukazují jim svůj každodenní život a v podstatě vytváří dojem, že divák různé jeho zážitky, zaznamenané na kameru, sdílí s ním. YouTubeři navíc využívají pro komunikaci se svými fanoušky i další sociální sítě (např. Facebook, Twitter, Instagram) nebo s nimi organizují i osobní setkání, ať už jednotlivě, v podobě hromadných akcí nebo vlastních turné (např.https://www.ticketlive.cz/cs/event/mina-tour-2019-26-01-2019-plzen,https://www.smsticket.cz/vstupenky/14970-adam-kajumi-w-specialni-host-mina nebo https://www.musertour.cz/info/).

Praha

Národní knihovna ČR

Psychologie

* PLNÁ, Nikola. Vzory dětí a dospívajících z prostředí YouTube [online]. Hradec Králové, 2017 [cit. 2019-01-22]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/p35u94/STAG86931.pdf>.Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Leona Stašová, Ph.D..*https://webovy-servis.cz/kd[…]e-dobre-s-nim-spolupracovat*https://www.podnikatel.cz/[…]/

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adam-kajumi

cs

Adam Smith - ekonom

Mám zadanou seminární práci na téma Adam Smith – ekonom, mohla bych vědět, jestli máte u vás v knihovně nějaké knihy o tomto ekonomovi, nebo nějaké co on sám napsal?

Seznam dostupné literatury ve fondech Knihovny VŠE (katalog knihovny najdete na http://library.vse.cz) doplněný o internetové odkazy. Smith, Adam: Teorie mravních citů. Praha, Liberální institut 2005. Smith, Adam: The wealtl of nation. New York Bantam Classic 2003. Smith, Adam: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha, Liberální institut 2001. Smith, Adam: Blahobyt národů. Praha, Jan Laichner 1928. Šíma, Josef: Adam Smith Semper Vivus. Texty z kolokvia Myšlenkový odkaz Adama Smitha pro nové tisíciletí pořádaného Liberálním institutem u příležitosti vydání jeho nejslavnějšího díla Bohatství národů. Praha, Liberální institut 2001. http://www.libinst.cz/etexts/smith_semper_vivus.pdf Raphael, D.D.: Adam Smith. Praha, Argo 1995. Rothbard, M.N.: Economic trought before Adam Smith. Cheltenham, Edward Elgar 1995. Macek, Josef: Mravní názory Adama Smitha, zakladatele vědy národohospodářské. Praha, J.Macek 1915. http://www.adamsmith.org/smith/ http://www.econlib.org/library/Enc/bios/Smith.html http://adam-smith.navajo.cz/ http://nb.vse.cz/%7EOCAPEK/CZTexty/smith.doc

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adam-smith-ekonom

cs

ADI liatiny

Aké články a v akých publikáciach boli publikované na tému ADI liatin od roku 2000?

Dobry den, dekujeme Vam za vyuziti sluzeb Ptejte se knihovny. Vas dotaz je prilis specificky a vyzaduje spise resersnich sluzeb. Resersi si muzeteobjednat prostrednictvim weboveho formulare. Jedna se o placenou sluzbu, veskere informace (napr. cenik, dobu dodani, ukazkovou resersi) naleznete zde:https://www.techlib.cz/cs/83651-reserse. https://www.techlib.cz/cs/83651-reserse. Nize uvadim prehled nahledanych dokumentu v katalogu ANL - Clanky v ceskych novinach,casopisech a sbornicich a katalogu : Katalog: ANL - Články v českých novinách, časopisech a sbornících (https://aleph.nkp.cz/F/ESSB3D8Q5SVY8RFXAIPS36QEBHN3D7FJMG7YK5YF7LRQNJV84U-50243?func=file&file_name=find-b&local_base=ANL) Cyklická plasticita a únavová životnost izotermicky zušlechtěných LKG legovaných niklem = Cyclic plasticity and fatigue life of nickel alloyed ADI / Hana Tesařová ... [et al.]. -- 11 il.. --  7 obr., 4 tabulky In: Slévárenství. -- ISSN 0037-6825. -- Roč. 58, č. 3-4 (březen-duben 2009), s. 90-94 Votava, Jiří, 1979-Abrazivní opotřebení plužních čepelí z ADI litiny / J. Votava, M. Černý, J. Filípek. --  13 il.. --  10 obr., 3 tab.. --  LiteraturaIn: Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. -- Brno. -- ISSN 1211-8516. -- Roč. 55, č. 1 (2007), s. 173-182 Filípek, JosefVliv struktury a podmínek zkoušky na velikost abrazivního opotřebení / Josef Filípek, Roman Březina. --  9 il.. --  7 obr., 2 tab.. --  LiteraturaIn: Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. -- Brno. -- ISSN 1211-8516. -- Roč. 55, č. 1 (2007), s. 45-53 Musilová, IvetaOptimalizace výroby ADI litiny pro odlitky pracující v abrazivním prostředí / Iveta MusilováIn: Výzkum a vývoj ve slévárenství : sborník mezinárodní konference / [kolektiv autorů]. -- 1. vyd.. -- Ostrava : Vysoká škola báňská, 2005. -- ISBN 80-248-0899-4. -- s. 95-103 Šenberger, JaroslavIzotermicky kalená tvárná litina (ADI) - perspektivní materiál pro české slévárenství / Jaroslav Šenberger Ústav materiálového inženýrství, FSI VUTIn: Slévárenství. -- Brno. -- ISSN 0037-6825. -- roč. 51, č. 11-12 (200312), s. 451-455 Kohout, JanDeformační a lomové chování bainitické litiny s kuličkovým grafitem (ADI) / Jan Kohout Fakulta vojensko-technická druhů vojsk, Vojenská akademie v Brně, Stanislav Věchet Ústav materiálového inženýrství, Fakulta strojního inženýrství, VUT BrnoIn: Slévárenství. -- Brno. -- ISSN 0037-6825. -- Roč. 49, č. 11-12 (200112), s. 653-659 Sýkora, PavelÚdiv budící litina ADI / Pavel Sýkora ČVUT, Fakulta strojníIn: MM Průmyslové spektrum. -- Praha. -- ISSN 1212-2572. -- Roč. 4, č. 1-2 (200002), s. 46-47 Katalog Národní technické knihovny (http://aleph.techlib.cz/) Výroba litiny s kuličkovým grafitem s vyšším obsahem křemíku pro automobilový průmysl = Production of spheroidal graphite cast iron with higher silicon content for automotive industry / Iva Nová ... [et al.]. --  21 il. Anglické resumé. 13 obr., 8 tabulekIn: Slévárenství. -- ISSN 0037-6825. -- Roč. 57, č. 11-12 (listopad-prosinec 2009), s. 391-396

Národní technická knihovna

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adi-liatiny

sk

Adolf Havelka

Muj pradeda Adolf Havelka byl pry redaktorem Prava lidu v Humpolci. Da se to potvrdit?

Dobrý den, na rozpisu na katalogizačních lístkách naskenovaného Generálního katalogu NK ČR (Katif III) jméno Adolfa Havelky nefiguruje; je  ale možné, že byl jen redaktorem a ti tam uvedeni nejsou, jsou tam jen vydavatelé, nakladatelé, odpovědní redaktoři, šéfredaktoři. Právo lidu mělo vycházet v Humpolci  v letech 1894 - 1896. V té době Roč. II. č. 7 - 9 byl vydavatelem a zodpovědným redaktorem Ferdinand Otto Dítě. Spoluvydavatelé V. Šturc, L. Pavel 1894; Roč. II. č. 10: vydavatel a zodpovědný redaktor Ladislav Pavel 1894 , spoluvydavatel a spolupracovník Václav Šturc. Roč. III. Č. 1-5. 1895 - , Roč. III. 1 - 15. Ladislav Pavel, spoluvydavatel Josef Malý. Zodpovědný redaktor Josef Steiner. Právo lidu : časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. Praha: Ladislav Pavel (Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická, Česká strana sociálně demokratická, Československá sociálně-demokratická strana dělnická), 1892-2003. Suplement         Dělnická besídka Obrazová příloha Práva lidu Večerník Práva lidu podnázev od č. 1 (11. 1. 1895): Časopis hájící zájmy lidové. - Podnáz. od č. 1 (1. 10. 1897): Ústřední orgán českoslovanské strany sociálně-demokratické. - Podnáz. od č. 1 (1. 1. 1905): Ústřední orgán českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické. - Podnáz. od č. 1 (1. 1. 1919): Ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické. - Od č. 271 (17. 11. 1938) bez podnázvu. - Podnáz. od č. 1 (1945): Ústřední orgán československé sociálně demokratické strany dělnické. - Podnáz. od č. 5 (1945): Ústřední orgán československé sociálně demokratické strany. - Podnáz. od č. 23 (1946): Ústřední deník československé sociálně demokratické strany. - Podnáz. od č. 1 (1989) : Orgán Československé sociální demokracie. - Podnáz. od č. 2 (1990): Týdeník Československé sociální demokracie. - Od č. 1 (1. 3. 1991) bez podnázvu. - Podnáz. v tir. od č. 3 (6. 3. 1991): Deník sociálně demokratické orientace. - Podnáz. od č. 170 (1992): Noviny do tlačenice. - Podnáz. v tir.: Objektivní noviny. - Podnáz. od r. 1998: Noviny sociální demokracie vydav. od č. 28 (5. 10. 1894): Ferdinand Otto, Humpolec. - Vydav. od č. 1 (11. 1. 1895): Ladislav Pavel, Praha - Vydav. od č. 18 (16. 7. 1897): Josef Schuster. - Vydav. od č. 163 (15. 6. 1907): Antonín Němec, Kukleny. - Vydav. od č. 1 (1924): Lidová knihtiskárna Antonín Němec. - Vydav. od č. 89 (1945): Československá sociální demokracie. - Vydav. od č. 1 (1989): Přípravný výbor. - Vydav. od č. 2 (1990): Ústřední přípravný výbor Československé sociální demokracie. - Vydav. od č. 4 (1990): Ústřední výkonný výbor Československé sociální demokracie. - Vydav. od č. 1 (1. 3. 1991): Cíl - Právo lidu. - Vydav. od č. 155 (1992): Midas. - Vydav. od č. 170 (1992): Právo lidu. - Vydav. v r. 1998: Sekretariát ústředního výkonného výboru ČSSD. - Vydávání přerušeno v letech 1939-1945 a 1949-1977. - V letech 1978-1990 vycházelo exilové Právo lidu (Volksrecht) ve Wuppertalu Výška od r. 1926: 45 cm. - Výška od č. 1 (1990) - č. 8 (1991): 42 cm. - Výška od č. 1 (1. 3. 1991) -č. 169 (1992): 46 cm. - Výška od č. 170 (1992) - č. 257 (1992): 31 cm. - Výška od č. 1 [)1998)?]: 41 cm Period. příl.: Večerník Práva lidu, r. 1925-1927,1932 a 1934 (sváz. se zákl. periodikem) Zmínky o Adolfu Havelkovi - soukeníkovi z Humpolce jsme našli na následujícím odkazu, který ale nejspíš znátehttp://www.humpolak.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=4343. Nenašli jsme ovšem ani zmínku o vašem pradědovi v knize DOLEJŠ, Vojtěch.Noviny a novináři: z poznámek a vzpomínek. Praha: NPL, 1963., kde jsme si mysleli, že by něco mohlo být ani u hesla Právo lidu v obsáhlé bibliografii KUBÍČEK, Jaromír a kol.Noviny České republiky 1919 - 1945. Bibliografie. Brno: Sdružení knihoven, 2004. ani v díle do roku 1918. Doporučujeme zkusit ještě např. Muzeum města Humpolechttp://infohumpolec.cz/muzeum/nebo archiv, kam daná oblast spadá,http://www.mesto-humpolec.cz/mesto-humpolec/ds-6824/archiv=2.

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-havelka

cs

Adolf Hejduk

Dobrý den,ve které sbírce bych našla báseň U zbraní předků od Adolfa Hejduka.Děkuji

Dobrý den, báseň U zbraní předků je ze sbírky Adolfa Heyduka Na potulkách (1894).

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-hejduk

cs

Adolf Heyduk

Dobrý den,píšu práci na téma Raná básnická tvorba AdolfaHeyduka a potřebovala bych poradit, jestli existuje nějaká vhodná publikace, kterou bych mohla použít jako sekundární literaturu. Předem děkuju za odpověď!

Dobrý den, jako zásadní pramen doporučuji akademický Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha 1993.[Díl] 2 H-L, s. 167-171. Dalším zdrojem bibl. informací může být KUNC, Jaroslav: Česká literární biblografie 1945-1966. Díl 3. Praha 1967, s. 189-191. Rovněž akademické Dějiny české literatury. Díl 3. Literatura druhé poloviny devatenáctého století. Praha 1961, neopomíjí tvorbu tohoto výrazného básníka družiny májové. Bibliografie české literární vědy (ÚČL AV ČR) nabízí rovněž citace odborných monografií nebo studií: http://isis.ucl.cas.cz. Ze starších inf. pramenů dostupných v MZK Brno: Sign. PK-0051.036 Prokop, Karel Vojtěch, 1860-1914 O básnické činnosti Adolfa Heyduka : skromné lístky / k 50.narozeninámpěvcovým podává Karel V. Prokop.. -- Pardubice : F. & V. Hoblík, 1885. --23 s. Sign. PK-A-0004.409 Heyduk, Adolf, 1835-1923 Cigánské melodie a jiné písně / Adolf Heyduk ; Výbor uspořádal, text k vydání připravil, předmluvou a vysvětlivkami opatřil Josef Kotalík. --Vyd. 1.. -- Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. -- 331 s.. -- (Světová četba ; sv. 116 ) Sign. PK-0046.928 Heyduk, Adolf, 1835-1923 Adolf Heyduk a výbor z jeho poesie / Adolf Heyduk ; podává Ferdinand Strejček.. -- Praha : J. Otto, [1915]. -- 279 s., front.. -- (Česká knihovna zábavy a poučení ; č. 35 ) Sign. PK-I-0023.239 Tichý, František, lit. historik a básník Adolf Heyduk a jeho dílo / František Tichý.. -- V Praze : J. Otto. -- 118, 10 s.

Moravská zemská knihovna v Brně

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-heyduk

cs

Adolf Hilter

Jaká byla reakce v britské Labouristické straně na nástup Hitlera k moci v roce 1933. Zda strana nahlížela na dění v Německu v souvislosti s Hitlerovým nástupem pozitivně a nebo se naopak obávala směru německé politiky v souvislosti se šířícím se strachem o mír a bezpečnost v Evropě.

Dobrý den, jako odpověď na Váš dotaz citujeme  část knihy Dějiny Británie: "Na počátku třicátých let zůstávala nálada veřejnosti pasivní , a to i po nástupu Hitlera v Německu v lednu 1933. Britský labourismums byl zaměřen pacifisticky, až na výjimky, jako byl Ernest Bevin a Svaz dopravních dělníků. Odmítal hlasování o zbrojních odhadech, na němž měla zájem pravicová Národní vláda. Na socialistické levici seděli zastánci Lidové fronty jako sir Stafford Cripps, kteří naléhali na potřebu svazku se Sovětským svazem a tvrdili, že jen socialismus může být při mezinárodních neshodách skutečným lékem. Většina konzervativců naopak dobrodružné zahraniční politice nijak nepřála, zvláště proto, že Baldwin ujistil lid, že v případné budoucí válce by nebyla žádná účinná obrana možná, neboť by ji rozhodly převážně letecké síly. Bombardér vždy nějak pronikne. V řadách konzervativců se nenašlo přílišné nadšení pro podporu autority Ligy národů v době krizí v Mandžurii v roce 1931 či Habeši v roce 1935. Na pravici se našli tací, zejména mezi tiskovými lordy, kdo prohlašovali, že Velká Británie a Hitlerovo Německo mají společné zájmy a spojuje je teutonský rasový původ a antikomunismus. Různorodá skupina politiků a žurnalistů našla útulek  v zámku lorda a lady Astorových na břehu Temže v Clivedenu nedaleko Marlow. Šířily se zprávy, že je zde mysl ministerstva zahraniční obrácena sympatizujícími směry. Když konečně nastala příležitost k akci, veřejné mínění se nevzrušilo. Hitler vpochodoval počátkem roku 1936 do Porýní a přímo tak porušil versailleskou dohodu. Avšak jen pár hlasů, například osamoceného a neoblíbeného Winstona Churchilla, volalo po vojenské odpovědi Velké Británie. Už dříve britská veřejnost jako obvykle, i když s velkými rozpaky, podpořila politiku apppasementu Ministerstva zahraničí, která následovala po italské invazi do Habeše. Ve skutečnosti Britové Itálii dovolili okupovat starobylé císařství v africkém rohu, aniž by se nějak výrazně hospodářsky či politicky angažovali. Závazky učiněné Lize národů a duchu kolektivní bezpečnosti byly formální, ale přece jen něco znamenaly. Během habešské krize byl veřejnosti předhozen jako oběť ministr zahraničí  sir Samuel Hoare, bylo však jasné, že appeasement vůči režimu Mussoliniho byl kolektivním rozhodnutím vlády. Záznamy, které máme nyní k dispozici, tyto závěry potvrzují. Ať tak či onak, Hoare se několik měsíců na to stal bez problémů znovu členem vlády. Také v případě Španělska, kde byla levicová demokraticky zvolená vláda vystavena invazi pravicových nacionalistických sil na čele s generálem Frankem, již později vojensky podpořily Itálie a Německo, zaujala britská vláda pevnou pozici "nevměšování", i když to znamenalo následné svržení demokracie ve Španělsku. Nástup mocného Nevilla Chamberlaina v říjnu 1937 , sebejistého člověka snažícího se o aktivní a pozitivní pracovní přístup k fašistickým diktátorům, na rozdíl od Baldwinova pasivního smířlivého stylu, potvrdil rostoucí evropské rozpoložení nijak se nevměšovat. Tuto politiku aktivně podporovaly klíčové postavy státní správy jako sir Horace Wilson a sir Neville Henderson (velvyslanec v Berlíně). Nálada veřejnosti na různých úrovních se však začala měnit. Dokonce i vláda začala přemýšlet o potřebě celkové národní obrany, a to zejména vzdušné. Rokem 1935 počalo vytváření nových vzdušných sil na bázi bombardovacích letadel, což podpořila nejnovější technika vložená do "radaru" a dalších protiletadlových obranných systémů. Díky lidem jako byl Tizard a jeho soupeř Lindemann, se na chodbách moci dal opět sporadicky zaslechnout hlas vědeckého vývoje. Roku 1937 program nového vyzbrojování  už zcela jasně běžel, navzdory tlaku ministerstva financí , jež vyjadřovalo obavy z jeho vlivu na platební bilanci. Nyní je známo, že došlo k neveřejnému navázání řady finančních svazků se Spojenými státy, což by samo o sobě zaručilo, aby Británie, nacházející se stále ještě v tíživé finanční situaci, mohla zahájit program zbrojení. Veřejné mínění bylo hluboce a ve velkém rozsahu zasaženo událostmi občanské války ve Španělsku. Nebyli to jen básníci jako Auden nebo prozaici jako George Orwell, ale také stovky britských dělnických dobrovolníků, kdo bojovali na straně interbrigád, a zamířili k ideám internacionalismu. Britské názory ovlivnily též židovští uprchlíci z Německa informující o realitě Hitlerova režimu a antisemitismu. Dokonce i odborový předáci na labouristické levici  jako Bevin a Citrine se energicky odvrátili od neopacifistických labouristických politiků , kteří odmítali ozbrojenou pomoc odborovým a dělnickým skupinám drceným ve fašistickém Německu a Rakousku. Chamberlain udržoval rovnováhu jen s obtížemi o to většími, že byl premiérem, jemuž chyběla přizpůsobivost a pružnost. " Zdroj: MORGAN, Kenneth O. a kol. Dějiny Británie. 2., dopl. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 656 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7106-432-9. Citace z dalšího zdroje: " V průběhu třicátých let musela Británie stále častěji řešit své problémové vztahy s agresivními a rozpínavými státy. Britské zájmy a světový mír v tomto období ohrožovalo například japonské tažení do Mandžuska (1931) a Číny, italská invaze do Etiopie (1935) nebo Německo, které bylo po Hitlerově nástupu k moci (1933) odhodlané odmítnout versailleský diktát. Hospodářskou krizí uvláčený svět ještě potemněl vyhlídkou na válečná zvěrstva a šíření totalitní vlády. Společnost národů ukázala, že není schopná zavést efektivní sankce, a velké mocnosti včetně Británie proti agresorům prakticky nevystupovaly. Baldwin s Chamberlainem přijali vůči diktátorským režimům ústupkovou politiku takzvaného appeasementu, za kterou si od té doby vysloužili lavinu kritiky. Jejich pozice ale z pohledu Spojeného království dávala smysl. Britové byli vyhlídkami na další válku zděšení. Každý, kdo tvrdil, že by se země měla na podobný konflikt připravit a zakročit proti Hitlerovi a Mussolinimu silou byl jistou dobu označován za válečného štváče. Dělnické straně byla myšlenka války cizí. Ze všech lidí různého politického vyznání si zrůdnost nacistického režimu  plně uvědomovala jen hrstka. Chamberlain a vůdci labouristů chtěli vybudovat lepší Británii. Chamberlain chtěl další peníze pro nemocnice a školy, a žárlil na výdaje na obranu státu. Hitlera politická elita považovala za sprostého rychlopolitika, ale všichni očekávali, že se jako hlava státu bude držet konvencí. Podle mnoha lidí byla Versailleská smlouva k Německu příliš tvrdá. Spojené státy se stáhly do izolacionismu a Francie se schoulila do defenzivního klubíčka, ze kterého mohla jen těžko zasadit ofenzivní ránu. Mnozí konzervativci brali Hitlera jako bariéru mezi západem a  komunistickým Ruskem. Říkali si, že i vzteklý pes je dobrý hlídač a válka mezi totalitními mocnostmi  by je mohla natolik vyčerpat, že by zažehnala další nebezpečí. A konečně si Britové jakožto vítězové první světové války neuvědomovali, jak hluboký je vztek poražených a jak moc jsou přístupní všem radikálním myšlenkám. John Charmley, Maurice Cowling a další revizionisté tvrdí, že Británie mohla sjednat mír s Německem a ušetřit si ztrátu moci a postavení, kterou utrpěla po válce. Jako hlavního viníka trvajícího na odporu proti Hitlerovi označují Churchilla. Ten ovšem už v roce 1935 napsal v dopise své ženě, že " kdyby pokračovala velká válka, byl by konec světa." Věděl, že válka bude s největší pravděpodobností znamenat konec impéria, a přesto věřil, že čest a prostá lidská slušnost tuto oběť vyžadují. Churchill považoval Hitlera za amorálního tyrana s ambicemi ovládnout celý svět. I kdyby se podařilo uzavřít dočasný mír, Británie by nemyla nikdy opravdu nezávislá v delším horizontu by skončila jako otrok nebo spolupachatel zrůdných zločinů. Hitler měl zájem o jaderné zbraně a kdyby jeho hegemonie zůstala delší dobu bez soupeře, mohlo dojít k holokaustu nepředstavitelného měřítka. Ozbrojení Porýní nechala Británie bez povšimnutí. Proti Anšlusu Rakouska lehce protestovala a následně byla němým svědkem německého bombardování španělských měst. Chamberlainovi vážně zatrnulo, když začal Hitler vyhrožovat válkou, pokud mu Československo nepostoupí Sudety. Premiér odletěl do Německa, kde se několikrát setkal s Hitlerem a společně se zástupci Francie a Itálie (nikoliv ovšem Československa)nároky projednal. Hitler nakonec dosáhl svého a 29. září 1938 na konferenci v Mnichově získal Československo, aniž by musel válčit s Francií či Británií. Jeho slib, že se spokojí se Sudety a zbytek státu nechá na pokoji, byl brzy zapomenut. Chamberlain sice odletěl domů a prohlašoval, že se mu se ctí podařilo udržet mír, ale Churchill ho varoval: " Nacházíme se na pokraji katastrofy prvního řádu." Většina Bitů si oddechla a král, zastánce appeacementu, udělal nejhorší rozhodnutí své vlády, když se objevil na balkóně Buckinghamského paláce s premiérem za zády. Zdroj: WASSON, Ellis Archer. Dějiny moderní Británie: od roku 1714 po dnešek. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 429 s. ISBN 978-80-247-3267-1. Další literatura: * PEPRNÍK, Jaroslav. Úvod do dějin a kultury Velké Británie: Určeno pro posl. filosof. a pedagog. fak. 1. vyd. Praha: SPN, 1970. 210 s. Učební texty vys. škol. * DAVIS, Richard. Anglo-French relations before the second world war: appeasement and crisis [online]. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave, in association with King's College, London, 2001. Studies in military and strategic history [cit. 2014-05-27]. Dostupné z:http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10047981. * PRICE, Christopher. Britain, America and rearmament in the 1930s: the cost of failure [online]. Houndsmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave, ©2001 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z:http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10044852. * Facing fascism: the Conservative Party and the European dictators, 1935-1940 [online]. London: Routledge, 1997. Routledge studies in modern European history [cit. 2014-05-27]. Dostupné z:http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10057265.

Národní knihovna ČR

Politické vědy. Vojenství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-hilter

cs

Adolf Hitler

Dobrý den, prosím v roce 1948 byl Adolf Hitler prohlášen za mrtvého v jaké městě?

Dobrý den,  k Hitlerově smrti existuje poměrně rozsáhlá literatura, nikde jsme ale nenašli zmínku o tom, že by v roce 1948 byl prohlášen za mrtvého.Ohledně Hitlerovy smrti probíhaly po válce dlouhé diskuse, některé materiály a část Hitlerových pozůstatků se ocitly v tehdejším Sovětském svazu. V letech 1945-1968 Rusové do věci vnášeli nejasnosti a hned v roce 1945 vydali několik prohlášení, podle nichž měl být Hitler naživu. Až v roce 1968 uvolnili materiály, z nichž bylo zřejmé, že Hitler skutečně v roce 1945 spáchal sebevraždu. Nicméně i na Západě byla k dispozici řada dokladů a svědectví. V r. 1950 vydal americký soudce Michael A. Musmanno knihu o Hitlerově smrti.V té souvislosti vyslechl v letech 1945-1948 kolem 200 svědků. V r. 1948 shromáždil nejdůležitější svědky v Norimberku. (Hitlerův konec, s. 383n.) 25. září r. 1956 vydal Obvodní soud v Berchtesgadenu prohlášení smrti Adolfa Hitlera. Tím bylo uzavřeno řízení zahájené v r. 1952, které mělo stanovit smrt a dobu smrti Adolfa Hitlera, závěrem bylo, že Hitler zemřel 30. dubna 1945 v Berlíně následkem sebevraždy. (tamtéž, s. 394) Literatura: Hitler ve faktech / Thomas Fuchs ; [přeložil Milan Soška]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Baronet, 2001. -- 254 s. ; 20 cm Hitlerova smrt : nejnovější fakta z ruských tajných archivů / Ada Petrovová & Peter Watson ; [z angličtiny] přeložil Miroslav Košťál. -- 1. vyd.. -- Praha : BB art, 1998. -- 189 s., [32] obr. příl. : il. ; 21 cm Hitlerův konec : legendy a dokumenty : se 138 snímky a dokumenty / Anton Joachimsthaler ; [z německého originálu ... přeložil Josef Otáhal]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Naše vojsko, 2007. -- 469 s. : il., portréty, plány, faksim. ; 24 cm Hitler : 1836-1945 [i.e. 1936-1945] : Nemesis / Ian Kershaw ; [z anglického originálu ... přeložil Pavel Vereš]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Argo, 2004. -- 971 s., [48] s. obr. příl. : il., mapy, portréty ; 24 cm

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-hitler

cs

Adolf Hitler

Prosím studuji dálkově při zaměstnání, nestíhám a nutně potřebuji nějaký zdroj z čeho jsem čerpala.Zdroj Adolf Hitler. Děkuji.

Dobrý den, publikací o Adolfu Hitlerovi vyšla celá řada, uvádíme některé z nich:1) BLUNDELL, Nigel. Adolf Hitler. V Praze: Columbus, 1998. 96 s. : portréty ; 31 cm. ISBN 80-85928-78-7 (váz.)2) ZITELMANN, Rainier. Adolf Hitler a jeho cesta k moci.Praha : Agentura V.P.K., 1993. 117 s. ISBN 80-85622-27-0.3) Adolf Hitler očima americké tajné služby /[překlad Martin Paur]. Praha : Svoboda Servis, 2003. 151 s. ISBN 80-86320-27-8 (brož.)4) MOORHOUSE, Roger. Atentáty na Hitlera : spiklenci, vrahové a diktátor, který unikal smrti. Praha : BB/art, 2008. 447 s. ISBN 978-80-7381-304-85) DUFFACK, J.J. Démon z jiného světa : pátrání po tajemství Adolfa Hitlera. Praha : Naše vojsko, 2007. 250 s. ISBN 978-80-206-0858-16) HAMŠÍK, Dušan. Génius průměrnosti : fakta a pohledy na Hitlerův konec. Praha : Československý spisovatel, 1992. 131 s. ISBN 80-202-0264-1 7) FEST, Joachim. Hitler : kompletní životopis. Praha : Naše vojsko, 2008. 783 s. ISBN 978-80-206-0946-5 8) FEST, Joachim. Hitler : tváře diktátora. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. 199 s. ISBN 80-7360-324-1 9) KNOPP, Guido. Hitler. V Praze: Ikar, 2005. 302 s. ISBN 80-249-0572-8 10) STERN, Josef Petr. Hitler : vůdce a lid. Praha : Lidové noviny, 1992. 194 s. ISBN 80-7106-054-2 11) FEST, Joachim. Hitler a konec Třetí říše: historická skica. Praha: Epocha, 2002. 190 s. ISBN 80-86328-11-2 12) SAYER, Ian. Hitler a ženy : milostný život Adolfa Hitlera. Praha : Brána, 2005. 202 s. ISBN 80-7243-245-1 13) SCHRAMM, Percy Ernst. Hitler: člověk a vojevůdce. Praha: D-Consult v nakl. Deus, 2003. 174 s. ISBN 80-86215-43-1 14) PETROVA, Ada. Hitlerova smrt : nejnovější fakta z ruských tajných archivů. Praha : BB art, 1998. 189 s. ISBN 80-86070-50-6 15) TREVOR-ROPER, H.R. Poslední dny Adolfa Hitlera. Praha : Aurora, 1995. 300 s. ISBN 80-901603-9-5. Další dokumenty si můžete vyhledat např. v elektronickém katalogu NK ČR - báze NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc) zadáním výrazu hitler do pole předmět.

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-hitler-1

cs

Adolf Hitler

Jak se zabil Hitler? a kde je jeho tělo ?

Dobrý den, dle svědectví, která historici považují za nejspolehlivější, Hitler spáchal sebevraždu tím, že si prostřelil pravý spánek pomocí své osobní pistole. Spolu s ním sebevraždu spáchala i jeho dlouholetá partnerka Eva Braunová, která pro tento účel použila jed (kyanovodík). V závěru své závěti, sepsané krátce před smrti, Hitler napsal: "Moje žena a já jsme se rozhodli zemřít, abychom unikli pohaně svržení nebo kapitulace. Přejeme si, aby naše těla byla okamžitě spálena na místě, kde jsem po dvanáct let své služby lidu vykonával většinu každodenní práce." Hitlerovi spolupracovníci onomu přání vyhověli. Těla Hitlera a Braunové byla přenesena do zahrady Říšského kancléřství, v jehož podzemí se nacházel Hitlerův bunkr. Následně byla polita benzinem a zapálena. Pravděpodobně se nepodařilo spálit oba těla úplně – nepatrné pozůstatky byly přidány k četným neidentifikovaným mrtvolám, které byly v předchozích dnech ukládány do bombových kráterů u východu z bunkru. Jakmile dne 2. května 1945 na místo dorazila sovětská vojska, začala intenzivně pátrat po Hitlerových pozůstatcích. Na základě výpovědi zubního technika Fritze Echtmanna, který od r. 1938 pracoval pro Hitlerova zubaře, podařilo se identifikovat Hitlerovu čelist a zubní můstek. Ohledně možné identifikace a osudů dalších Hitlerových pozůstatků existují ale doteď četné spekulace. Ke zmíněnému tématu doporučujeme nahlédnout do obsáhlé Hitlerovy biografie z pera britského historika Iana Kershawa. Zaujmout by vás mohla i kniha Ady Petrovové a Petera Watsona Hitlerova smrt. Zdroje: Kershaw, I.: Hitler : 1936-1945: Nemesis. Praha : Argo, 2004. Petrovová, A. – Watson, P.: Hitlerova smrt : Nejnovější fakta z ruských tajných archivů. Praha : BB art, 1998.

Národní knihovna ČR

Politické vědy. Vojenství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-hitler-2

cs

Adolf Hitler, nález těla

Jak se jmenoval ruský voják, který údajně objevil tělo Adolfa Hitlera po vstupu jednotek Rudé armády do Berlína?

Podrobněji o historii údajného objevení Hitlerova těla, což dodnes není přijímáno bez výhrad, z novějších titulů pojednává kniha:Petrová, Ada, Watson, Peter, Hitlerova smrt. Nejnovější fakta z ruských tajných archivů, Praha 1998.Odsud čerpáme následující údaje.Pátráním po všem, co souvisí s Hitlerem byl pověřen podplukovník Ivan Isajevič Klimenko, velitel kontrarozvědky 79. střeleckého sboru (s. 66)Obvykle je také Klimenko uváděn, jako ten, kdo tělo objevil; podle knihy byl však první, kdo tělo skutečně nalezl, vojín Čjurakov (s. 68), i když jej neidentifikoval. V tom smyslu byl skutečně "objevitelem" Klimenko. Z rozhovorů s Klimenkem později čerpal ruský novinář Lev Bezymenskij, který v roce 1968 vydal v západním Německu knihu Smrt Adolfa Hitlera, což bylo jedno z prvních zveřejnění faktů o těchto událostech z ruské strany.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-hitler-nalez-tela

cs

Adolf Parlesák

Hledám články autora Adolfa Parlesáka v novináchČeské slovo, ročníky 1928 až 1937

Dobrý den, Naše knihovna nemá (a myslíme, že ani neexistuje) žádná bibliografie díla Adolfa Parlesáka, bohužel není ani zpracována bibliografie článků z novin a peridok z Vámi uvedeného období (článková bibliografie začíná rokem 1945). Titul České slovo není ani k dispozici v systému Kramerius -http://kramerius.nkp.cz, kde je možné fultextové prohledávání. Z výše uvedeného vyplývá, že je nutné studovat noviny České slovo přímo. NK ČR zpřístupňuje České slovo jen na mikrofilmu, v rámci knihovny jsou k dispozici čtečky, některé i s možností přímého tisku (např. v oddělení periodik). Záznam novin České slovo z báze NKC http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000733268&local_base=NKC: Název České slovo [mikrodokument] : ústřední orgán České strany národně sociální Nakl. údaje Praha : Melantrich, 1907-1945 Popis (rozsah) sv. Paralelní zázn. tištěný dokument Roky/Sv. 1907-1945 Vydáváno Roč. 1, č. 1 (1.3.1907)-roč. 37 (1945) Souč. periodicita Denně Poznámka V roce 1914 pozastaveno vydávání. Obnoveno pod názvem Naše slovo. Potom návrat k původnímu názvu U rozpisu svazků pro roky 1928-1937 naleznete rozpis mikrofilmů pro jednotlivé období, registrovaní uživatelé mají možnost si mikrofilmy přímo objednat. Půjčili jsme si i titul Habešská odyssea od Adolfa Parlesáka, vydání z roku 1948 a z roku 1989. V předmluvě vydání z roku 1989 je uvedeno, že publikoval v Českém slovu, ale žádné bližší informace zde uvedeny bohužel nejsou.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-parlesak

cs

Adolf Veselý

Dobrý den, zabývám se geneslogií svého rodu a zjistil jsem, že s Adolfem Veselým máme stejné předky. Veselý Adolf byl spisovatel a údajně pracoval také jako redaktor Lidových novin a Národních listů. Narodil se 4.1.1986 na Lipůvce a zemřel 7.5.1961 v Praze. Potřeboval bych se více dozvědět o jeho životě a díle, případně o jeho předcích a potomcích. Údajně se také zabýval historií svého rodu. Nachází se podobné údaje v některém jeho díle, nebo v jiných dokumentech. děkuji

Dobrý den, poměrně velké množství informací o Adolfu Veselém je možné najít v různých slovnících českých spisovatelů. Zdá se, že byl velmi aktivním autorem se širokým záběrem, podrobnější údaje životopisného (soukromého) charakteru se nám v těchto pramenech však nepodařilo nalézt.Adolf Veselý se s rodinou ve čtyřech letech stěhoval do Řečkovic, kde chodil do školy, rodina byla poměrně zámožná a patřila k vesnické honoraci. Veselý vystudoval reálku a stavební inženýrství na technice v Brně, stal se však novinářem. Byl redaktorem Moravské orlice, Lidových novin v Brně, Rovnosti (1918-1919), Ottova nakladatelství a Národních listů v Praze (1910/17, s přerušením za války).  Vedl kulturní rubriku v Čs. republice (Pražských novinách, 1929/30),  do roku 1957 pracoval jako úředník tiskové služby prezídia ministerské rady. Publikovat začal verše v Lumíru a Moderní revue a kritiky v brněnském Moravském kraji. Nejčastěji užíval šifru adv. Jako kritik se zabýval zejména výtvarnictvím na Moravě. Po několik let (1932-1935) redigoval Slovanský  Jadran, beletristickou přílohu Čs.-jihoslovanské revue. Překládal z jihoslovanské lyriky, latiny, němčiny a francouzštiny. Za 1. světové války sloužil na východní frontě, byl raněn s trvalými následky. Podle "Kulturního adresáře ČSR" pro rok 1936 se manželka Adolfa Veselého jmenovala Zina, dcera pravděpodobně Jiřina, jako bydliště je uváděna Praha XI, Blodkova 1 (nyní na Praha 3). "Pražský adresář 1937-1938" uvádí u Adolfa Veselého manželku Terezii. Fotografii A.Veselého včetně jeho podpisu naleznete např. v knize Rozzáření zraků, tatáž fotografie však byla publikována i v jiných jeho knihách. Žádnou autobiografii A.Veselého jsme nenalezli, dílčí literárně zpracované vzpomínky  byly zahrnuty do knih "Paměti českých spisovatelů z dětství" a "Čtverozvuk" nebo "Člověk na zemi" (texty v těchto dvou knihách jsou shodné). Podle knihy "Paměti českých spisovatelů z dětství" uložil A.Veselý své dětské vzpomínky do knih Okno do nebe a Řeč země. Bohužel není v našich možnostech číst podrobně celé texty a hledat konkrétní životopisné informace. Pokud byste měl zájem, všechny zmíněné knihy jsou např. ve fondu Moravské zemské knihovny v Brně (http://www.mzk.cz).  Veselého pozůstalost je uložena v Literárním archivu Památníku národního písemnictví (http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/cs/pruvodce-po-fondech-la-seznamy.php?id=1898&sk=v). Informace o tom, zda se věnoval zkoumání historie své rodiny  a případné výsledky jeho  genealogického bádání by Vám pravděpodobně poskytli nejspíše příbuzní A. Veselého. Přehled o knižně publikované tvorbě A.Veselého získáte z níže uvedených slovníků, využít můžete i Elektronický katalog NK ČR - bázi NKC (http://sigma.nkp.cz/cze/nkc), který je budován mimo jiné i na základě práva povinného výtisku pro publikace vydané na území ČR. Pokud by Vás zajímaly i články A.Veselého nebo články věnované jeho tvorbě doporučovali bychom Vám prohledat databáze, které na svých stránkách zpřístupňuje Ústav pro českou literaturu AV ČR - Bibliografie do roku 1945 (http://isis.ucl.cas.cz/?form=ret), Bibliografie od roku 1961 (http://isis.ucl.cas.cz/index.jsp?form=biblio). Pro zadání dotazu v databázích je lepší využít nabízené odkazy "Slovník", Adolf Veselý je v databázích uveden v několika podobách. použitá literatura:* Slovník českých spisovatelů. Praha : Československý spisovatel, 1964. s.550.* PRAŽÁK, František. Paměti českých spisovatelů z dětství. V Praze : Nakladatelství J.Otto, 1946. s. 207-208.* Československý hudební slovník osob a institucí. Svazek druhý, M-Ž. Praha : Státní hudební vydavatelství, 1965. s. 865-866.* VESELÝ, Adolf. Rozzáření zraků : výbor z lyriky. Mor. Ostrava ; Praha : Josef Lukasík, 1942. 182 s.* ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha : R 3, 1995. s. 239-240.* DOLENSKÝ, Ant. Kulturní adresář ČSR : biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. II. roč. V Praze : J. Zeibrdlich, 1936. s. 591.* Pražský adresář 1937-1938. V Praze : Státní tiskárna, 1937. s. 1544.* POLÁK, Vladimír. Literární místopis okresu Blansko. Blansko : Okresní knihovna v Blansku, 1985. s. 109-110.* Zapomenutí. Literární noviny. 1998,  roč. 9, č. 48 (2. 12.), s. 13. - online nahttp://archiv.ucl.cas.cz/ Adolf Veselý o sobě:* TAUFER, František ; BENEŠ-BUCHLOVAN, Bedř. ; MARTÍNEK, Vojtěch ; VESELÝ, Adolf. Čtverozvuk. Brno : Moravské kolo spisovatelů, 1926. s. 109-110.* VESELÝ, Adolf. Člověk na zemi : výbor z poesie Adolfa Veselého. [Praha : J. Otto, 1927]. s. 23-3* PRAŽÁK, František. Paměti českých spisovatelů z dětství. V Praze : Nakladatelství J.Otto, 1946. s. 207-208.* VESELÝ, Adolf. Okno do nebe : kniha radostného mládí. Praha : J.Otto, [1926]. 196 s.* VESELÝ, Adolf. Řeč země : první kniha básní Adolfa Veselého. Plzeň : Páteční sloupky, 1933. 59 s. podrobná hesla věnovaná hlavně jeho literární tvorbě naleznete např. v:* KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů : krásné písemnictví v letech 1918-1945. 2. díl.  Praha : Orbis, 1946. s. 908-910.* Slovník českých spisovatelů. Praha : Československý spisovatel, 1964. s. 550. jubilejní články* (jvj). [Pětasedmdesátky se 4. ledna dožívá spisovatel a básník Adolf Veselý...]. Rovnost. 1961, roč. 76, č. 2 (3. 1.), s. 4.* ZELÍK, Jaroslav. Vzpomínka k nedožitým osmdesátinám Adolfa Veselého. Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí. 1966, roč. 10, č. 1 (březen), s. 13-14.* Adof Veselý šedesátníkem. Svobodné noviny. 1946, č. 3 (4.1.1946), s. 3.* r. 60 let Ad. Veselého. Lidová demokracie. 1946, 4.1.1946, s. 3. nekrology* Zemřel spisovatel Adolf Veselý. Lidová demokracie. 1961, roč. 17, č. 112 (9. 5.), s. 4. * Zemřel spisovatel A. Veselý. Rovnost. 1961, roč. 76, č. 111 (9. 5.), s. 4.* Šp. Adolf Veselý zemřel. Časopis společnosti přátel starožitností. 1961, roč. 69, č. 3, s. 169.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-vesely

cs

Adolf Wölfli

Dobrý den,chtěla bych se dozvědět něco více o tomto autorovi (tvorba, život,...). Našla jsem si knihu Stvořitel univerza, ale nevím kde by ji mohli mít. Byla bych velice ráda za další dokumenty k Adolfu Wölflimu. Předem děkuji.

životopisnou knihu Adolfa Wölfliho – Stvořitel univerza, můžete nalézt ve většině univerzitních či vědeckých knihovnách v ČR. Seznam institucí, které ve své sbírce knihu vlastní najdete zde:https://aleph.nkp.cz/F/JNEVHHMV1B5TQLFJHXF5DCRH6HULY8Q59UL4EFIXB83EIV6JM5-16663?func=short-0&set_number=196479 Knihu mají ve svých nabídkách také internetová knihkupectví. Ceny se ovšem pohybují kolem 1000,-Kč. V podstatě za stejnou cenu se kniha prodává v antikvariátech:https://muj-antikvariat.cz/hledani?q=stvo%C5%99itel+univerza&search_sub=Hledat Další dokumenty o tomto švýcarském výtvarníkovi jsou převážně zahraniční: BUDDEUS, Hana, ed. a HONZÁKOVÁ, Klára, ed. Kiosk pro ilustraci, knihu a komiks. Praha: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2012. 70, [16] s. BAUMANN, Daniel et al. Albert Anker - Adolf Wölfli: Parallele Welten. Bern: Kunstmuseum Bern, 1999. 66 s. Schriftenreihe Kunstmuseum Bern; 1. ISBN 3-906628-20-5. BAUMANN, Daniel a BRUNNER, Monika. Kopfreisen: Jules Verne, Adolf Wölfli und andere Grenzgänger. Bern: Kunstmuseum Bern, 2002. 158 s. ISBN 3-906628-32-9. MODERNA MUSEET. Adolf Wölfli (1864-1930). Stockholm: Moderna Museet (Stockholm), 1977. 56 s. SPOERRI, Elka a GLAESEMER, Jürgen. Adolf Wölfli. Bern: Kunstmuseum Bern, 1976. nestr. BAUMANN, Daniel a BRUNNER, Monika. Kopfreisen: Jules Verne, Adolf Wölfli und andere Grenzgänger. Bern: Kunstmuseum Bern, 2002. 158 s. ISBN 3-906628-32-9. Většinu z těchto děl najdete v Knihovně Národní galerie. Ke zjištění dostupnosti děl doporučujeme použít Souborný katalog ČR:https://aleph.nkp.cz/F/JNEVHHMV1B5TQLFJHXF5DCRH6HULY8Q59UL4EFIXB83EIV6JM5-43284?func=short-0&set_number=197281.

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-wolfli

cs

Adolf Zeman

Prosím o přehled vydaných titulů spisovatele a legionáře Adolfa Zemana (1882-1952).

Dobrý den, sestavení autorské bibliografie je zadání pro placenou službu rešerše (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_reserse.htm).Údaje jsou nicméně snadno dostupné:1. Základ najdete v České národní bibliografii (báze ČNB -http://sigma.nkp.cz/F/). Do pole autora zadejte Adolf Zeman. Záznamy je třeba projít, protože se zobrazí i Zemanovi jmenovci.Je vhodné projít také záznamy z bází NKC a SKC, které by se ale neměly příliš lišit.2. Vzhledem k tomu, že elektronicky není česká produkce ještě kompletně zkatalogizována, je třeba projít ještě záznamy v naskenovaném generálním katalogu NK (záznamy jsou vytvářeny na základě povinného výtisku).Ten najdete na adrese:http://katif.nkp.cz/Katalogy.aspx?katkey=010GK1- knihy A. Zemana : Generální katalog I > Z - Ž > 008: Zeitt-Zema > č. záznamu 1002-1048.Tak získáte relativně úplnou bibliografii Adolfa Zemana.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adolf-zeman

cs

adopce

Dobrý den, sháním statistiky,grafy a tabulky týkající se náhradní rodinné péče (pěstounské péče, adopce). Počty ústavních zařízení v ČR, počet dětí v uz. Počty žadatelů o NRP, počet dětí umístěných v nových rodinách atd. Nevím kde to mám hledat. Na stránkách ministerstev a statistického úřadu jsem to nenašla.

Dobrý den, ve vyhledávači Google zadejte heslo adopce a pak vyberte odkaz adopce.com-projekt náhradní rodinné péče, kde se Vám nabídne ikonka statistika, v níž jsou grafy a tabulky počtu dětí svěřených do pěstounské péče a do péče budoucích osvojitelů za roky 1989-2002.Statistické údaje o počtu a kapacitách zařízení pro výkon pěstounské péče (vč. SOS vesniček) jsou zveřejňovány v ročence Čes.stat. úřadu "Sítˇ vybraných zařízení sociální péče v České republice podle krajů". Na adrese:www.fod.cz/stranky/klokanek/pece.htm:"Ze statistik MPSV a MŠMTZe statistické ročenky ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2000 vyplývají následující údaje:• ke dni 31. 12. 2000 bylo evidováno 1969 žadatelů o osvojení a 632 žadatelů o pěstounskou péči, celkem bylo k témuž datu podáno 3 056 žádostí o náhradní rodinnou péči,• ke dni 31. 12. 2000 existovalo v ČR 4 607 pěstounských rodin, ve kterých žilo 6 000 dětí (z toho 1 998 bylo v poručenství),• v r. 2000 bylo svěřeno do péče budoucích osvojitelů 512 dětí, do péče budoucích pěstounů 339 dětí, do péče jiného občana než rodiče 1 026 dětí, do ústavní výchovy 2 003 děti a do ochranné výchovy 81 dětí". Instituce zabývající se touto problematikou:Ministerstvo sociálních věcí (www.mpsv.cz;www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=1453) zde Koncepce rozvoje výzkumu v resortu MPSV s kapitolou d) Rodinná politika Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (www.vupsv.cz), při kterém je České informační centrum sociální ochrany a Středisko náhradní rodinné péče (www.rodina.cz/snrp) Český statistický úřad (www.czso.cz) Sdružení pěstounských rodin (www.pestouni.cz)

Národní knihovna ČR

Výchova a vzdělávání

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adopce

cs

Adopce dětí v 60. letech

Snažím se zjistit, zda bylo možné na začátku 60. let adoptovat dítě z dětského domova, pokud byla adoptivní matkou žena samoživitelka. Případně za jakých podmínek mohlo být dítě, narozené v roce 1958, takové žadatelce svěřeno. Děkuji

Dobrý den, osvojení dítěte upravuje občanský zákoník č. 89/2012, v minulosti byla úprava této problematiky zanesena do samostatného zákona – zákon o právu rodinném č. 265/1949, zákon o rodině č. 52/1955, resp. č. 94/1963. Předložené zákony nezmiňují přímo "samoživitele" jako oddělený prvek osvojitelů, ale z příslušných částí vyplývá, že by osvojitel měl být schopen se o osvojované dítě postarat. V zák. o rodině, 94/1963 Sb. v § 64 bylo mezi podmínkami osvojení uvedeno: "Osvojiteli se mohou stát pouze občané, kteří zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ke prospěchu dítěte i společnosti." Výlučnost osvojení pouze manželským párem platí dle § 74 zákonu o rodině č. 94/1963 Sb. jedině pro "osvojení nezrušitelné": "(2) Takto mohou osvojit dítě pouze manželé, nebo jeden z manželů, který žije s některým z rodičů dítěte v manželství." Dnes z platného zákona vyplývá, že si dítě může osvojit i jednotlivec, "ještě důkladněji se pak ale posuzuje zázemí pro výchovu dítěte a tito žadatelé na dítě čekají déle, za ideální se stále považuje úplná rodina." (https://www.penize.cz/rodicovstvi/323791-adopce-krok-za-krokem-delsi-cesta-k-rodicovstvi) Někteří právníci o získání dítěte do péče samoživitele/lky hovoří jako o velmi výjimečném řešení, viz např.https://dostupnyadvokat.cz/blog/osvojeni-a-adopce. Právo v 50. letech a počátkem 60. let pohlíželo na samoživitele/lky rozhodně ještě více skepticky, již samotné pěstounství a umísťování dětí do rodin nebylo oficiálně prosazováno. Jak píše Jan Paleček ve svých závěrech výzkumu v této oblasti (Osvojování dětí v České republice, 2017), "[d]ětské domovy a ústavní zařízení byly v 50. letech jednoznačně preferovanou formou péče o děti bez rodiny. V roce 1952 zákon o sociálně právní ochraně mládeže před péčí v náhradních rodinách jasně upřednostnil kolektivní náhradní péči ve státních institucích." (s. 7) Autor dále dokládá citací ze zápisu z porady ministerstva práce a soc. věcí z roku 1950, že byl tento důraz na ústavní výchovu veden kromě zdravotních hledisek hlavně kvůli "politickému" aspektu výchovy, aby se neodbočovalo od "linie kolektivní výchovy"; když v pěstounských rodinách není záruka, že by v nich bylo dítě vychováváno "novým způsobem". Tento zastřešující princip ale úspěšně narušovala praxe a řada dětí žila u adoptivních rodičů. "Dále, již v roce 1958 došlo v zákoně o změně předpisů osvojení k úpravě podmínek tak, aby adopce byla snadnější" (tamtéž). Na základě prostudovaných zdrojů můžeme usuzovat, že konec 50. let a 60. léta bylo v oblasti osvojování dětí a jejich náhradní péče období dynamických změn. Lze se tudíž domnívat, že neprovdaná žadatelka o adopci v roce 1958 měla velmi složitou situaci. Dle platného zákona o právu rodinném (265/1949), znění k 29. 5. 1958, mohlo osvojení vzniknout "soudním výrokem na žádost osvojitele", dále byl potřeba souhlas zákonného zástupce nebo opatrovníka dítěte (viz § 66). Soud pak pravděpodobně zkoumal celý profil žadatelky, jak majetkový, sociální, tak politický atd. Pro kontext a další informace doporučujeme ke studiu zejm. přehledně zpracovaný výzkum Jana Palečka, zpráva o něm je dostupná online, viz níže. Zdroje: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině https://www.zakonyprolidi.cz/ MATĚJČEK, Zdeněk.Náhradní rodinná péče: průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstouny. Praha: Portál, 1999. 183 s. ISBN 80-7178-304-8. PALEČEK, Jan.Osvojování dětí v České republice. Zpráva z výzkumu v České republice na téma osvojení[online]. Praha: Středisko náhradní rodinné péče, 2017. 55 s. [cit. 2. 2. 2023] Dostupné z:https://nahradnirodina.cz/sites/default/files/osvojovani_deti_v_ceske_republice.pdf https://www.penize.cz/rodicovstvi/323791-adopce-krok-za-krokem-delsi-cesta-k-rodicovstvi https://www.cpnrp.cz/zajemci-o-adopci/ https://dostupnyadvokat.cz/blog/osvojeni-a-adopce

Národní knihovna ČR

Sociologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adopce-deti-v-60-letech

cs

Adopce v 70. letech

Dobrý den. Obracím se na vás s dotazem: Jak to bylo v 70tých létech - pokud dítě do kojeneckého ústavu (popř. DD) dostalo jen dopis, pohled 1x za rok nebo jej biol. rodič navštívil párkrát do roka, počítalo se to jako zájem o dítě ze strany biol. rodiče, nebylo tak právně volné a nebylo tak možné nabídnout jej k adopci? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, umisťování dětí a nezletilých do ústavní péče (dětských domovů, kojeneckých ústavů) bylo v období normalizace vedeno více faktory – vedle skutečné neschopnosti rodičů se o vlastní dítě postarat byly jako důvody předkládány též "zaměstnání rodičů, které brání řádné výchově dětí" nebo "poskytnutí špatných vzorů" (KOCHOVÁ, 2018). Velké množství dětí v zařízeních pobývalo z politických důvodů. (ŠŤASTNÁ, 2023) V případech, kdy se jednalo o odejmutí dítěte pro "potrestání" režimně nepohodlného občana, nehrála pravděpodobně roli ustanovení v platném zákoně o rodině (94/1963, Sb.) a takovéto případy nelze jednoduše zpětně charakterizovat. Pro ostatní případy se ovšem měl institut osvojení dítěte (tedy Vámi zmiňované "nabídnutí" dítěte k adopci) řídit v dané době zákonem o rodině, případně doprovodnými vyhláškami. § 68 zákona stanovoval výjimku z nutnosti souhlasu k osvojení dítěte zákonným zástupcem: a)jestliže rodiče neprojeví nejméně po dobu jednoho roku o dítě opravdový zájem, který by jako rodiče projevit měli, nebo b)jestliže rodiče dají přivolení k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Přivolení předem je možno dát ústně do protokolu před soudem nebo před národním výborem. Tedy podle zákona bylo vyžadováno projevení zájmu alespoň jednou ročně, poté již pravděpodobně záleželo na posouzení konkrétní aktivity, zda bylo možné klasifikovat jako "opravdový zájem". Když byli zákonní zástupci aktivnější a o dítě se zajímali více, bylo třeba k osvojení dítěte jejich souhlasu. (§ 67) Jak vyplývá z dostupných publikací a studentských prací, preferovanou náhradní péčí v komunistickém Československu byly dětské domovy, nikoliv adopce (osvojení) – kromě ekonomických důvodů se tak postupovalo též pro zajištění "politického" aspektu výchovy (viz naše odpověď týkající se adopce dětí v 60. letech:https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adopce-deti-v-60-letech).

Národní knihovna ČR

Právo

KOCHOVÁ, Julie. Ústavní péče v Československu po roce 1948. Praha, 2018. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. [online, cit. 13. 9. 2023] Dostupné z:https://is.muni.cz/th/xijog/SOUČKOVÁ, Michaela. Problematické aspekty spojené s procesem adopce v České republice. Praha, 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, s. 22-27. [online, cit. 14. 9. 2023] Dostupné z:https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/70586ŠŤASTNÁ, Barbora. Modlila jsem se, aby mě Bůh z děcáku vysvobodil, ale nic se nedělo. Pametnaroda.cz [online, cit. 13. 9. 2023] Dostupné z:https://www.pametnaroda.cz/[…]ysvobodil-ale-nic-se-nedeloŠŤASTNÁ, Vlaďka. Jak dlouho trvá adopce dítěte z dětského domova [odpověď právní poradny]. Bezplatnapravniporadna.cz, 28. 12. 2016. [online, cit. 14. 9. 2023] Dostupné z:https://www.bezplatnapravni[…]tete-z-detskeho-domova.htmlZákon č. 94/1963 Sb., o rodině. Dostupné online:https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-94/zneni-0Zákon č. 210/1998 Sb., o rodině. Dostupné online:https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-210/zneni-0

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adopce-v-70-letech

cs

Adresa některých členů z Monty Python

Dobrý den, mám k Vám jednu takovou možná až legrační otázku; jsem velká obdivovatelka britské komediální skupiny Monty Python, zároveň ne moc dobrá angličtinářka a navíc k tomu ještě zanícená sběratelka autogramů, což zjevně nejde příliš dohromady - rozhodla jsem se, že si napíšu o autogram Ericu Idleovi, a tak se také stalo, jenže dopis mi přišel zpátky s tím, že hercova adresa už dávno neplatí. Hledala jsem tedy na internetu novější, ale našla jsem jich strašně moc a nevím, kterému zdroji věřit, a moc tomu nerozumím - takže mě napadlo, že bych se mohla obrátit na Vás, zda byste mi tu jeho současnou adresu nedokázali vypátrat úplně přesně, prosím. Vím, že to má být někde v Americe, nikoliv ve Velké Británii. A jestli Vás taková problematika neuráží, s radostí bych k tomu připojila hned ještě jednu adresu, a to Johna Cleese, prosím. Předem Vám mockrát děkuji za odpověď.

Dobrý den,ani my nejsme odborníky na skupinu Monty Python či na získávání autogramů.Můžete zkusit kontaktovat tuto skupinu prostřednictvím jejich oficiálních stránek (http://pythonline.com/contact,http://pythonline.com).  Svoje vlastní stránky má i herec John Clees (http://www.thejohncleese.com/,http://blog.johncleese.com/?page_id=12), návod, jak požádat J.Cleese o autogram, jsme nalezli nahttp://www.fanmail.biz/7593.html. Nahttp://www.csfd.cz/tvurce/757-john-cleese/autogram/jsou pak uvedeny kontaktní adresy. Eric Idle pravděpodobně svou oficiální osobní stránku nemá, pokyny pro získání  autogramu však naleznete nahttp://www.celebritiesfans.com/addresses/actors/eric-idlenebohttp://www.fanmail.biz/9436.html.

Národní knihovna ČR

vse

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adresa-nekterych-clenu-z-monty-python

cs

Adresa v dokumentu HTML

Dobrý den, chtěl bych se vás zeptat jak mám při definování adresy v dokumentu html dát odkaz na soubor v nadřazené složce. Vytvořil jsem soubor html ve složce (například) C://Data/Html souboru dám název index.html. Nyní bych chtěl v tomto souboru vytvořit odkaz (a) na soubor, který je ve složce C://Data jmenuje se uvod.html. Jak mám definovat tento odkaz? Vím, že když ho definuji - <a href=C://Data/uvod.html>. Ale já to tak nechci, protože všechny soubory se budou přesunovat na webový server do určité složky. Kdybych měl soubor index.html ve složce C://Data/Html a soubor uvod.html ve složce C://Data/Html/Ostatni tak odkaz jasně definuji <a href=ostatni/uvod.html>. Doufám, že jste můj dotaz pochopili a za vaší odpověď předem děkuji.

Dobry den, domnivame se, ze Vas problem by melo vyresit pouzivani relativnich URL (relativnich cest). Blizsi informace k vytvareni odkazu pomoci relativnich URL naleznete v ruznych priruckach k tvorbe www stranek nebo na internetu, napr.: * PISEK, Slavoj. HTML : tvorba jednoduchych internetovych stranek. 2. akt. dopl.vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. s.54-57. ISBN 978-80-247-1767-8.* WEMPEN, Faithe. HTML a CSS : krok za krokem. Brno : Computer Press, 2007.s. 109-111. ISBN 978-80-251-1505-3.*http://www.kosek.cz/clanky/html/03.html*http://www.jakpsatweb.cz/html/url.html*http://aja.kit.vslib.cz/~satrapa/www/kurs/uri.html*http://www.kit.vslib.cz/~satrapa/docs/wwwprikl/html3.html

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adresa-v-dokumentu-html

cs

Adresáře neviditelného webu

Dobrý den,rád bych se vás zeptal, jaké jsou,nebo co znamenají "adresáře neviditelného webu", popř. konkrétní příklady.Děkuji mnohokrát

Dobrý den, k Vašemu dotazu si dovolujeme odcitovat část prezentace Vyhledávání informací ve webovském rozhraní. Mgr. Věra Pilecká, PhDr. Richard Papík, Ph.D. Elektronické informační zdroje. In: Pražská síť podpory elektronického vzdělávání [online]. 2006-2008 [cit. 2019-05-07] Vyhledávání informací ve webovském rozhraní - Viditelný a neviditelný web Kromě veřejně přístupných a indexovatelných webových dokumentů síť internet umožňuje přístup k obrovskému množství dalších informací, pro něž se vžil termín neviditelný (invisible) nebo také hluboký web (deep web). Pro vyhledávání v oblasti internetu je stěžejní, které vyhledávací nástroje s jakými možnostmi využíváme - zda zahrnují pouze zdroje volně přístupné a snadno vyhledatelné nebo naopak i zdroje vyhledatelné obtížně, tzn. zda se vyhledávací nástroje při indexování webu zaměřují na oblast viditelného nebo neviditelného webu. Povrchový nebo také viditelný web (surface web, visible web) obsahuje dokumenty, které jsou běžně volně přístupné a snadno vyhledatelné vyhledávacími stroji. Pojem neviditelný web zahrnuje internetové informační zdroje, které jsou běžnými vyhledávacími stroji obtížně vyhledatelné - tyto zdroje jsou pro ně totiž "neviditelné". Může se jednat o informace, které jsou uloženy v databázích a generují se dynamicky až na základě interakce uživatele se systémem (např. online katalogy knihoven nebo bibliografické báze dat, kalkulátory; cca 54 % deep webu) nebo o informace, ke kterým je přístup chráněn heslem a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům, často pouze na komerční bázi (plné texty časopisů apod.), adresáře, specializované vyhledávače, dokumenty v jiných formátech než HTML (např. PDF, PS, Macromedia Flesh - v těchto formátech se často publikují výzkumné zprávy a studie, příspěvky z konferencí, oficiální zprávy a další významné dokumenty) nebo stránky "samotáře", ze kterých není odkaz na jiné a na které není odkaz. Odhaduje se, že množství dokumentů v oblasti neviditelného webu je 500krát větší než na webu viditelném. Běžné vyhledávací stroje nemohou ve svých databázích registrovat informace z oblasti hlubokého webu, buď pro technická omezení nebo proto, že je jejich robotům vstup do těchto zdrojů zakázán. Vyhledávací služby sice poskytnou informaci o existenci podobného informačního zdroje, ale nevyhledají informace, které jsou v něm obsaženy. Existují specializované vyhledávací služby [ev. adresáře], které umožňují prohledávání neviditelného webu, např. Complete Planet, Direct Search, Scirus. Aktuálně např: Direct Search -http://www.directsearch.net/DS/index.html CiteSeerX -https://citeseerx.ist.psu.edu/index;jsessionid=43B4727525D12DBAD86744A5A9ED55E0 Google Scholar -https://scholar.google.cz/Archive.org -https://archive.org/

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adresare-neviditelneho-webu

cs

Adrianna Gabriel

Vážení, zdvořile Vás žádám o jakoukoli informaci o autorce anglicky psané knihy "Dragonheart" - Adriana Gabriel. Nemohu o ní nic najít. Děkuji předem za odpověď.

Dobrý den, jméno Adrianna Gabriel je pseudonym, který používá spisovatelka Lisa Rojany Buccieri. Ve své tvorbě se orientuje především na děti a mládež. V minulosti pracovala také například v Triangle Publications v Los Angleles, jako editorka v TV Guide, v Intervisual Books Inc., v Gateway Learning Corporation v San Franciscu, kde působí od roku 1997 ( informace pochází z publikace, která byla vydaná v roce 2000 a v té době byla ještě zaměstnaná v této organizaci).Výběrová bibliografie v originálním názvu:The Hands-On Book of Big Machines (1992) Where´s that Pig? (1993) Spring Gardens (1994) Kangaroo and Company (1995) CD-ROM Books for Children (1995)Dragonhearth: The Junior Novelization (1996)-pod pseudonymem A.Gabriel Making the Grade (1997) Fund your future (2002) atd.Úplnější bibliografii, adresu bydliště a emailovou adresu (vše aktuální v roce 2000) naleznete v publikaci, dostupné v NK ČR, ze které jsme čerpali výše uvedené informace:The writers directory. -- Detroit : St. James Press, [1971]-.Informace o autorce, převážně o její tvorbě, naleznete také na webových stránkách:http://www.absolutewrite.com/novels/lisa_rojany.htmhttp://www.publishersmarketplace.com/members/lbuccieri/http://editorialservicesofla.com/index.htm

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adrianna-gabriel

cs

Adršpach a Hronov

Dobrý den chtěl bych se optat na historii města Hronov a lokality Adršpašské skály a to hlavně jestli v okolí neprobíhali nějaké bitvy (od Rakouska-Uherska do 2.světové (možno i dříve)) a kde by se dali sehnat případné mapky (plánky) kde co a jak probíhalo.

Z historie HronovaHronov - malé městečko v severovýchodních Čechách leží uprostřed půvabné krajiny na řece Metuji při hranici s Polskem v nadmořské výšce 364 m n.m. V historii se poprvé připomíná v roce 1359, je však přibližně o jedno století starší. Jeho počátky souvisejí s kolonizačním úsilím pana Hrona z Náchoda (1241 - 1285) z rodu Načeraticů, který zde pravděpodobně založil vodní tvrz. V roce 1415 je Hronov uváděn jako městečko, jež až do roku 1848 náleželo k náchodskému panství, stejně jako sousední obce Velký Dřevíč, Velké Poříčí a Žabokrky, zatímco Zbečník a Rokytník příslušely do konce 15. století k machovskému statku, jehož součástí byla také Malá Čermná na kladských hranicích. Jako město je Hronov poprvé uveden v roce 1859.V husitské době jistě vyznávala většina obyvatel kalich a fara byla zřejmě osazena knězem podobojí Tak tomu bylo asi po celé 16. století. V roce 1610 byla postavena zděná zvonice místo původní dřevěné. Za třicetileté války (po roce 1634) se střídaly průtahy vojsk císařských a švédských a v červenci 1639 Švédové Hronov vypálili. Z roku 1651 pochází první zpráva o hronovské škole ve staré jednopatrové opuštěné faře. Nová škola, také dřevěná, byla postavena v r. 1688 a sloužila až do roku 1888. Kostel Všech svatých byl tehdy filiálním kostelem náchodského děkanství. V letech 1713 - 1717 byl barokně přestavěn, když z původní gotické stavby zůstalo pouze kněžiště s částečně dochovaným ostěním jednoho okna. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, jehož stylizované podoby se od poloviny 19. století používalo jako městského znaku.V letech 1831 - 1845 působil v Hronově vlastenecký kněz Josef Regner (1794 - 1852), známý jako Havlovický z Jiráskovy kroniky U nás. Tehdy (1832) postihla Hronov epidemie cholery.Většina obyvatel městečka a okolních obcí se živila zemědělstvím, doplňkovým zdrojem obživy bylo domácké tkalcovství. Vybudováním železnice z Chocně do Broumova (1875) nastává na Hronovsku v 80. letech 19. století mohutný rozvoj textilního průmyslu, ve městě vzniká přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven. Kromě textilu se ve městě rozvíjí strojírenská výroba. Důsledkem je růst počtu obyvatelstva z 1682 v roce 1880 až na 4600 v roce 1910.V září 1949 po složitých jednáních dochází ke sloučení Hronova se sousedními obcemi Velkým Poříčím, Zbečníkem, Velkým Dřevíčem, Rokytníkem a Žabokrky. Malá Čermná byla připojena až v roce 1960. Po obecních volbách v roce 1990 se Velké Poříčí stalo opět samostatnou obcí.Dnešní Hronov čítá asi 6550 obyvatel.Zasíláme Vám odkaz na internetovou encyklopedii, kde se dočtete o historii Náchodska a Teplicko-adršpašských skahttp://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1chodhttp://www.hronov.cz/hronov/http://www.skalyadrspach.cz/Pokud jde o mapy, doporučuji Vám prohlédnout si stránky Vědecké knihovny Olomouchttp://mapy.vkol.cz/anebo se obrátit na regionální muzea v Náchodě, Hronově, aj.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/adrspach-a-hronov

cs

Advekce na přední straně baroklinní brázdy

Na přední straně baroklinní brázdy dochází k teplé advekci?

Ano, je to tak. Zdroje informací pro odpověď: Vyjádření dvou vědeckých pracovníků ze 7. 6. 2013, viz dále. Ano, při obvyklém uspořádání vzduchových hmot dochází na přední straně baroklinní brázdy k pronikání teplejšího vzduchu do vyšších zeměpisných šířek, což mj. podporuje cyklogenezi ve spodních hladinách. Ano, na přední straně baroklinní brázdy typicky dochází k teplé advekci. Slovně se to dá nejsnadněji vysvětlit na zjednodušeném příkladu baroklinní tlakové níže (můžete si to načrtnout): Představme si navzájem rovnoběžné izotermy (ty odpovídají liniím stejné hustoty) v rovnoběžkovém směru tak, že chladnější vzduch je ve směru na sever a teplejší vzduch ve směru na jih. Tlakovou níži budou představovat soustředné kružnice izobar. Na severní polokouli vzduch v tlakové níži proudí zhruba podél izobar proti směru otáčení hodinových ručiček. To znamená, že proudění vzduchu na přední (východní) straně tlakové níže bude od jihu přinášet teplý vzduch, což je teplá advekce. Na zadní straně tlakové níže bude naopak studená advekce. Podobně je tomu v brázdě nízkého tlaku vzduchu, která má nejnižší tlak typicky na své severní straně. Další zdroj informací: ŘEZÁČOVÁ, Daniela, Petr NOVÁK, Marek KAŠPAR a Martin SETVÁK.Fyzika oblaků a srážek. 1. vyd. Praha: Academia, 2007. Gerstner. ISBN 978-80-200-1505-1.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR - Knihovna

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/advekce-na-predni-strane-baroklinni-brazdy

cs