Datasets:

TomasHalmazna
/

czech_traffic_urls

Dataset card Viewer Files Files and versions Community

Split (1)

train · 1.03k rows

text stringlengths 93 20.4k
Stavbaři dnes odhalili duši vznikajícího mostu přes Orlík. Říkají tak dutině, která vede uvnitř železobetonového mostního oblouku. Ten byl zaklenut loni v prosinci a s rozpětím 156 metrů je novým tuzemským rekordmanem. Stavbu provádí společnosti Metrostav a Metrostav TBR. „Komora, která vede železobetonovým obloukem, má dvě výhody. Jednak významně staticky odlehčuje celou konstrukci a zároveň umožní provádět po celou dobu životnosti mostu diagnostiku a pravidelné prohlídky přímo z jejího nitra. Dostat se dovnitř bude přitom i po dokončení díla poměrně náročné, stejně jako pohybovat se tam. Prostor je značně stísněný – na výšku měří pouze 1,5 metru a na šířku 3,8 metru – a cesta v něm ubíhá do celkem strmého kopce. Oblouk se klene u paty pod úhlem téměř 45 stupňů,“ popsal stavbyvedoucí Roman Šimáček ze společnosti TBR Metrostav. V současné době se na stavbě provádějí montáže podpěrných skruží a bednění pro betonáže nosné konstrukce nad obloukem. Celkem je potřeba vybetonovat sedm polí nosné konstrukce, z nichž šest je na podpěrných skružích a poslední středové pole je celoplošně posazeno na konstrukci oblouku přes spojovací krček. Postup prací nad obloukem musí být naprosto symetrický z obou břehů Vltavy z důvodu stejnoměrného zatěžování obloukové nosné konstrukce. „V tuto chvíli zahajujeme betonáž říms. Betonujeme je na takzvaném římsovém vozíku oboustranně po dvanáctimetrových záběrech. Součástí říms je také rozšíření o konzole pro trakční stožáry pro výhledovou elektrifikaci této tratě. Následovat budou dokončovací práce, jako je hydroizolace nosné konstrukce, osazení dilatačních přepážek, montáž zábradlí, zpětné zásypy a odláždění pod mostem a v neposlední řadě práce na železničním spodku a svršku,“ doplnil Šimáček. Nový železniční most přes orlickou přehradu spolyká téměř 8000 kubíků betonu a přes 1100 tun výztuže. Při stavbě oblouku stavbaři postupovali po zhruba šestimetrových úsecích současně z obou břehů, a to za pomoci dvou na míru vyrobených padesátitunových betonářských vozíků. Podobně se stavěl most přes Opárenské údolí na D8. Konstrukce by měla být dokončena letos v srpnu. Poté bude následovat přeložení trati ze starého mostu, provoz by měl být na nový most převeden na konci listopadu 2024. Do června 2025 pak budou ještě probíhat dokončovací práce. Rychlost na novém mostě bude 70 km/h, po starém se kvůli jeho zchátralosti dnes jezdí 20 km/h. Celková délka nového mostu bude 316 metrů. Firmy ze skupiny Metrostav v soutěži zvítězily s cenou 544 milionů korun. Celkové náklady činí dle Správy železnic 684 milionů korun. Osa starého mostu z roku 1889 je pouhých devět metrů od osy mostu nového.
Společnost Arriva vlaky a Jihomoravský kraj dnes ukázaly první dvě jednotky Stadler GTW v barvách a vybavení pro Jihomoravský kraj. Celkem 13 vlakových jednotek Stadler GTW bude od poloviny prosince vozit cestující na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku. Dopravce pořízením zdvojnásobil počet těchto jednotek ve svém vozovém parku. Jde o jednotky po německém dopravci Hessische Landesbahn . Pro provoz v Česku budou vybaveny informačním systémem, připojením k internetu nebo zásuvkami a budou navíc v jednotném barevném schématu Jihomoravského kraje, který cestující znají například z elektrických jednotek Moravia, jež budou provozovat i v dalších letech České dráhy. Díky výrazně růžové barvě, která je součástí jednotného designu jihomoravských vlaků, se jim občas přezdívá ibalginy. „U těchto Stadlerů to není pouhá bohemizace, tedy doplnění prvků zabezpečení, umožňujících provoz v Česku. Na základě smlouvy s krajem řešíme ve vlaku i umístění automatu, systém automatizovaného sčítání cestujících nebo navigační systém pro slabozraké a nevidomé. Provedli jsme kompletní výměnu sedaček a uspořádání interiéru se změnilo tak, abychom naplnili požadavky kraje na multifunkční prostory pro přepravu kol, protože jednotky budou nasazeny i na trati Břeclav- Znojmo ,“ řekl v podcastu Cesty Zdopravy.cz Michal Štěpán, výkonný ředitel Arriva vlaky. Modernizaci zajišťuje společnost Škoda Pars ze skupiny Škoda Group. Arriva vlaky bude od prosincové změny jízdního řádu zajišťovat provoz na linkách S8 Znojmo – Mikulov – Břeclav, S52 Zaječí – Kobylí (– Hodonín) a S91 Hodonín – Veselí nad Moravou – Velká nad Veličkou – Vrbovce (– Myjava). „Naším dlouhodobým záměrem je přilákat lidi k cestování vlakem. Modernizované vlaky nabízí všestranný komfort od klimatizace, internetového připojení až po prostor na převoz kol pro cyklisty. Ročně zaplatíme 231 milionů korun za 1,4 milionu ujetých kilometrů,“ uvedl náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Crha. Zajímavě může zamíchat kartami v tomto případě ještě zavádění ETCS. Podle smlouvy s krajem má mít Arriva jihomoravské Stadlery vybaveny vlakovým zabezpečovačem ETCS od prosince 2025. Ovšem stát plánuje zavést výhradní provoz pod vedením zabezpečovače ETCS na koridorech i na jižní Moravě od ledna 2025. To může znamenat komplikaci pro linku Hodonín – Veselí nad Moravou – Vrbovce, která mezi Hodonínem a Rohatcem vede po koridoru. Nabízí se proto otázka, zda by po zmíněnou dobu nejezdily vlaky odklonem přes Slovensko po dnes už pravidelně nevyužívaných tratích z Hodonína do Holíče a dále do Skalice na Slovensku a Sudoměřic. „Platí, že k prosinci 2025 bychom měli být vybaveni ETCS. Rozhodnutí o řešení přechodného stavu je na Jihomoravském kraji. Asi nepřímo mohu potvrdit, že takové řešení odklonů by mohlo být jednou ze zvažovaných alternativ, “ řekl při natáčení podcastu Štěpán. Pro fanoušky železnice by to byla nevídaná příležitost svézt se přes hranice ze Sudoměřic do Skalice na Slovensku po trati, kde pravidelná osobní doprava nejezdí už od prosince 2007. Arriva provozuje už 12 Stadlerů GTW na Zlínsku. „Jedna jednotka je dlouhodobě odstavená a ještě u dalších dvou jsou problémy. Jejich výkon je ale poměrně konsolidovaný a co se týká závad, jsou to nahodilosti. Myslím, že s nimi můžeme být spokojeni,“ dodal Štěpán. Arriva vlaky podepsala smlouvu na provoz vlaků loni na konci června. Desetiletý kontrakt počítá s částkou 231 milionů korun ročně v brutto smlouvě, kdy riziko tržeb jde za objednatelem. Ročně jde o výkony v objemu 1,4 milionu vlakokilometrů. Nabídku do soutěže podaly ještě České dráhy a Leo Express. Celý podcast s Michalem Štěpánem Vám přineseme tento pátek kolem poledne.
Provozní soubor Ortenau na jihozápadě Německa ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko se stal prvním, kde začaly jezdit nové elektrické bateriové jednotky Siemens Mireo Plus B s cestujícími. Postupně nahradí dieselové vlaky. Tamější vláda si od této investice slibuje dopravu šetrnější ke klimatu a lepší služby pro cestující. „Píšeme novou kapitolu v historii železnic,“ řekl ministr dopravy Bádenska-Württemberska Winfried Hermann. Spolková země plánuje postupně převést veškerou dieselovou železniční dopravu na bateriovou. Nové jednotky zvládnou na jedno nabití dojet na baterie až 120 kilometrů. Jezdit budou zatím na tratích z Offenburgu do Bad Griesbachu a z Offenburgu do Hornbergu, kde dosud jezdí motorové vozy Stadler RegioShuttle RS1. Lze tak očekávat, že některé tyto uvolněné vozy skončí v Česku, z této spolkové země už na české koleje doputovalo více než deset drážních vozidel. Nasazení nových jednotek umožnilo současně i zavedení některých přímých spojů bez přestupu a k navýšení kapacity. Jednotky mají kapacitu 120 míst. Baterie lze nabíjet na trolejovém vedení a pomocí rekuperace při brždění. Bateriový systém je pod karoserií vozu a obsahuje dva bateriové kontejnery. Používají se lithium-iontové baterie s dlouhou životností. Na třech nádražích vznikla ještě nabíjecí infrastruktura. Spolková země si objednala celkem 27 těchto jednotek, bude je provozovat společnost SWEG. Součástí celého kontraktu je i vybudování nového údržbového centra v Offenburgu. Nové jednotky mají i českou stopu. Na návrhu technického řešení těchto dvouzdrojových vozidel trolej/akumulátor Mireo Plus B se významně podílejí i vývojová pracoviště Engineeringu Siemens Mobility v České republice. Řeší konstrukční skupiny v mechanické i elektrické části vozidla včetně jeho nadřazeného řízení.
Ústavní soud (ÚS) ponechal vládní nařízení o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací beze změn. Návrh skupiny 23 senátorů částečně zamítl, částečně odmítl kvůli jeho nesprávné formulaci. Senátorům vadilo zvýšení hygienických limitů hluku ze silniční a železniční dopravy v nejbližším okolí obytných i jiných budov. Také uváděli, že vláda při tvorbě nařízení překročila své zákonné zmocnění. Právní úpravu celkově považují za chaotickou a nevyváženou. Proti navýšení limitů se dlouhodobě stavěly desítky obcí v koridorech významných dopravních staveb, například kolem dálnice D8. Za senátory jednala Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která nyní bude nález respektovat, ale zváží další postup při snaze o snížení hlukového zatížení v ČR. „Myslíme si, že hlukové limity by neměly být zvyšovány, má to vliv na zdraví ,“ řekla Seitlová. Ústavní soudci převážnou část návrhu odmítli kvůli tomu, že senátoři navrhli zrušit jen novelizační ustanovení a nikoliv výsledné znění nařízení po novelizaci. Takový postup ale podle ÚS není možný. „ K většině otázek vznesených navrhovatelkou se tak ÚS nemohl vyjádřit, “ uvedla soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová. Ke zvýšení limitů došlo loni „My jsme navrhovali zrušení výslovně jen novely z toho důvodu, že právě ta navýšila neskutečným způsobem hlukové limity. Nechtěli jsme zasahovat do pravomoci vlády nařízením stanovovat hlukové limity jako takové, vadila nám jenom ta novela. Domnívám se, že tento postup je zcela oprávněný,“ reagovala advokátka Beáta Sabolová. ÚS ale v obecnější rovině připustil možnost snížit prostřednictvím vládního nařízení jednou stanovenou míru ochrany životního prostředí. Podle ÚS totiž nelze z českého ústavního pořádku dovodit absolutní zákaz snižování úrovně sociálních práv. Ani z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva neplyne požadavek stálého zvyšování standardu vnitrostátně nastavené ochrany před hlukem. Vláda smí vydávat nařízení vždy jen na základě zákona a v jeho mezích, v tomto případě je stanovuje zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle senátorů je smyslem zákona snižovat hlukovou zátěž, nikoliv ji zvyšovat, a přispívat ke zdraví lidí, nikoliv je ohrožovat. „Pokud to zákon říká takto výslovně, tak jsme o to opřeli naši argumentaci. Pořád si myslíme, že to je argumentace důvodná ,“ uvedla Sabolová. Nařízení stanovuje různé limity pro různé typy budov ve dne a v noci, záleží také na tom, zda jde o dopravní stavby povolené do roku 2000, anebo později. Limity loni vzrostly v jednotlivých kategoriích o 5 až 13 decibelů. Například u dálnic a silnic umístěných a povolených do roku 2000 činil základní denní hlukový hygienický limit 60 decibelů, od poloviny loňského roku se zvýšil na 68 decibelů.
V únoru zahájené stavební práce na koridoru mezi Drahotušemi a Lipníkem nad Bečvou nepřinesly zatím žádné zásadní komplikace v provozu. Velmi dobře organizovaný provoz přiměl osobní dopravce dokonce k dosud nevídanému kroku: veřejné pochvale Správy železnic. „ Děkujeme Správě železnic za minimalizaci dopadů výluky Lipník nad Bečvou – Drahotuše na cestující. Zejména díky nasazení dispečerů a samozřejmě i všech ostatních zaměstnanců zatím dochází k minimálním zpožděním dálkových vlaků. To je důležité pro udržení důvěry cestujících,“ uvedl Svaz osobních dopravců SVOD Bohemia na sociální síti X. Podle jeho ředitele Petra Moravce průzkum mezi členy po více než měsíci ukázal, že na trati nenastávají žádné komplikace a zpoždění v tomto úseku dosahuje většinou maximálně jednotek minut. „ Velmi oceňuji, jak se Správa železnic k této výluce postavila. Jde o jedno z nejvytíženějších míst na české železnici a je dobře, že mu zejména zaměstnanci CDP Přerov věnují takovou pozornost,“ dodal Moravec. SVOD Bohemia byl od počátku kritikem výluky, kdy je z koridoru na tři roky prakticky jednokolejka. Odklonová trasa totiž neexistuje. Dobré zkušenosti mají i nákladní dopravci, které dispečeři zbytečně nezastavují a nechají projet v rámci plynulosti i před vlaky osobní dopravy. Tři roky prací Oprava a s ní spojené výluky vyvolaly v uplynulých měsících nebývalý odpor mezi dopravci. V protestech se spojili osobní i nákladní dopravci, plány mimo jiné napadli u Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI). Ten ale jejich námitky odmítl. Dopravci výluku považují za bezohlednou a opravu za nikoliv nezbytnou. Naopak za Správu železnic se postavil ministr dopravy Martin Kupka, podle kterého rekonstrukce nesnese odkladu. Zakázku za 2,1 miliardy korun získalo sdružení firem Eurovia CS, Chládek a Tintěra Pardubice, GJW Praha a Elektrizace železnic Praha. Opravy potrvají tři roky, z velké části bude provoz dálkových a nákladních vlaků redukován na jednu kolej, regionální vlaky budou nahrazeny autobusy. Předmětem projektu je rekonstrukce 5,9 kilometru trati v rozsahu železničního svršku a spodku, vybraných mostů a propustků, zabezpečovacího zařízení a trakčního vedení. Součástí stavby bude rovněž zřízení nové trvalé odbočky Jezernice, která rozdělí stávající mezistaniční úsek.
Očekávaná velká soutěž na expresy a rychlíky, které ministerstvo dopravy sdružilo do tzv. Balíčku Jih, nebude tak velká, jak bylo původně oznámeno. Cestující na Jižních expresech a českobudějovických rychlících se rovněž v nejbližších letech zřejmě nedočkají velkého vylepšení kvality vozového parku. Vyplývá to z aktuálního oznámení ministerstva dopravy , ve kterém stát zveřejnil svou představu o vozovém parku v Balíčku Jih na příští léta. Balíček zahrnuje Jižní expresy (Ex7) Praha – České Budějovice – (Rakousko) a rychlíkové linky R11 Brno – Jihlava – České Budějovice, R17 Praha – Tábor – České Budějovice/České Velenice a R31 Plzeň – České Budějovice. Novinkou je mimo jiné rozdělení dnešní linky R11 (Plzeň – České Budějovice – Brno) na dvě části. Rameno Plzeň – České Budějovice bude nově obsluhovat samostatná linka R31, spojení České Budějovice – Brno si ponechá označení R11. Předpokládaný termín zahájení plnění nové smlouvy je od prosince roku 2025. Původně stát chystal velkou soutěž na 15 let, vypsána měla být už loni. Nově ale hodlá zadat novou smlouvu jen na šest let. A fakticky nemá žádné požadavky na vylepšení současného vozového parku, neomezuje nijak jeho stáří. Pro expresy žádá rychlost 160 km/h, ačkoliv IV. koridor je připraven v některých úsecích na vyšší rychlosti. „V současnosti je dokumentace nabídkového řízení v pokročilé fázi přípravy a nabídkové řízení bude zahájeno v nejbližší době. Smluvní vztah bude uzavřen do prosince roku 2031, tedy na šest let,“ sdělil mluvčí MD Jan Jakovljevič. Tato délka smluvního vztahu je podle něj dána několika okolnostmi, které zároveň omezují možnosti volby nových vozidel. „V mezinárodní dopravě tento stav plyne z koordinace s rakouskými partnery. Na českém území jsou předpokládány klíčové investice do infrastruktury, které ovlivní provoz v době plnění a zároveň neumožňují nasadit cílovou vozbu. Jsou to především parametry úseku České Velenice – Veselí nad Lužnicí a České Budějovice – Plzeň. V neposlední řadě krátká doba pro zadání neumožňuje poptat nová vozidla od začátku plnění smlouvy, a i s ohledem na její celkovou délku trvání tomu musí být požadavky na vozidla přizpůsobeny,“ doplnil Jakovljevič. Pro následující období od roku 2032 podle něj MD předpokládá v „dohledné době zahájit přípravu nabídkového řízení koordinovaného s rakouskou stranou a zahrnujícího požadavky na vozidla s technickými i kvalitativními parametry odpovídajícími modernizované infrastruktuře“ . Z oznámení MD k požadavkům na Balíček Jih – při napájení střídavou trakční soustavou 25 kV 50 Hz umožnit jízdu vlaků linky Ex7 rychlostí alespoň 160 km/h, vlaků linek R11 a R17 rychlostí alespoň 140 km/h a linky R31 rychlostí alespoň 120 km/h, – při napájení stejnosměrnou trakční soustavou 3 kV musí umožnit jízdu vlaků rychlostí alespoň 140 km/h a – při jízdě v nezávislé trakci umožnit jízdu vlaků rychlostí alespoň 100 km/h. – v nabídkovém řízení budou poptávána veškerá vozidla, splňující požadavky objednatele, a to bez ohledu na jejich stáří a původ, tedy jak vozidla nová, tak i ojetá.
Veřejnost bude mít ve středu 10. dubna poprvé možnost prohlédnout si jednotky Stadler GTW po celkové modernizaci ve Škodě Pars pro provoz v Jihomoravském kraji. Společnost Arriva představí první jednotku poprvé v Břeclavi během prezentační akce s Jihomoravským krajem. Jednotka bude přistavena od 15 do 17 hodin u nástupiště 1A u nádražní budovy. Arriva vlaky od prosincové změny jízdního řádu převezme provoz po Českých drahách na linkách S8 Znojmo – Mikulov – Břeclav, jezdit bude také na lince S52 Zaječí – Kobylí (– Hodonín) a S91 Hodonín – Veselí nad Moravou – Velká nad Veličkou – Vrbovce (– Myjava). Cestující s novým jízdním řádem čeká zásadní změna. I když nejde o nové jednotky, jsou nízkopodlažní a klimatizované a navíc po renovaci interiéru. V kraji se jich postupně objeví třináct. Jednotky procházejí takzvanou bohemizací ve Škodě Pars v Šumperku, součástí je úprava skříně do barev Jihomoravského kraje. Nový je i interiér, ve kterém bude nově například prostor pro přepravu jízdních kol. Arriva stejný typ jednotek provozuje ve Zlínském kraji. Vlaky pro Jihomoravský kraj jsou z roku 2000. V Německu jezdily u Hessische Landesbahn. Jednotky budou vybavené ETCS. Arriva vlaky podepsala smlouvu na provoz vlaků loni na konci června. Desetiletý kontrakt počítá s částkou 231 milionů korun ročně v brutto smlouvě, kdy riziko tržeb jde za objednatelem. Ročně jde o výkony v objemu 1,4 milionu vlakokilometrů. Nabídku do soutěže podaly ještě České dráhy a Leo Express.
Společnost ČD Cargo zařadila do provozu první duální lokomotivu Vectron Dual Mode. Kombinuje provoz pod střídavou napájecí soustavou s pohonem na naftu. Zatím první lokomotiva jezdí na výkonech v Německu. O pořízení lokomotivy informoval na sociální síti X předseda představenstva Tomáš Tóth. Lokomotivu s číslem 248.082 bude provozovat německá pobočka ČD Cargo, nasadí ji hlavně na přepravu automobilů nebo dřeva. „Máme ho pronajatý na rok s opcí na další prodloužení,“ řekl Tóth. O nákupu takových lokomotiv podle něj dopravce bude uvažovat ve chvíli, kdy stroj zvládne i střídavou napájecí soustavu běžnou v Česku a bude tu i schválená pro provoz. ČD Cargo stejný typ lokomotivy testoval loni. Zatím je ve verzi pouze pro napěťovou soustavu 15 kV 16,7 Hz. Lokomotiva je navržena pro provoz na střídavém napětí 15 kV a vybavena vlakovým zabezpečovacím systémem PZB. V obou provozních režimech disponuje trakčním výkonem 2 000 kW. Objem palivové nádrže je 2 600 litrů nafty. Maximální provozní rychlost lokomotivy je 160 km/h.
Správa železnic vybrala firmu, která postaví nový železniční most přes dálnici D10 u Brandýsa nad Labem na trati z Čelákovic do Neratovic. V tendru uspěla společnost Eurovia s cenou 154,3 milionu korun, když maximální přípustná cena byla stanovena na 160 milionů. „Stavba začne už za několik měsíců, její hlavní náplní bude náhrada stávajícího železobetonového mostu novou obloukovou ocelovou konstrukcí. Ta umožní výhledové rozšíření dálnice na tři pruhy v každém směru. Hotovo bude v příštím roce,“ uvedla mluvčí SŽ Nela Eberl Friebová. Nové přemostění dálnice bude tvořit oblouková ocelová konstrukce, takzvaný Langerův trám, o jednom poli s rozpětím 68 metrů. Rekonstrukcí projdou i dva nedaleké propustky a budou provedeny úpravy železničního svršku v délce 400 metrů. Práce si vyžádají tříměsíční nepřetržitou výluku vlaků. Současně dojde k omezením i na dálnici, zůstane nicméně zachován obousměrný provoz ve dvou pruzích. Krátkodobě během bourání starého mostu a osazování nové konstrukce bude muset být dálnice uzavřena zcela.
U nádraží Praha-Krč se v úterý odpoledne srazila lokomotiva s bagrem. Provoz na trati byl zastaven a kvůli vyproštění stroje museli hasiči vypnout trakční vedení. Podle mluvčího hasičů Správy železnic Martina Kavky se při srážce zranil řidič bagru. Podle fotografií z místa ho museli hasiči vyprostit a odnést na nosítkách k ošetření. „ Hasiči řidiče bagru vyprostili pomocí nastavovacího žebříku a předali zdravotníkům ,“ dodal Kavka. Po 15. hodině se provoz na trati obnovil po lichých staničních kolejích s omezením rychlosti. Celková škoda byla odhadnuta na přibližně 300 000 korun. V Krči nyní probíhají stavební práce na úseku navazujícím na modernizovaný Branický most. Zprovoznění alespoň jedné koleje Branického mostu je v současnosti klíčové hlavně pro nákladní dopravu, Správa železnic to plánuje na 1. července. Kompletně by oprava včetně druhé koleje a navazujícího úseku do Krče měla být hotova 24. října tohoto roku. Nově dvoukolejná trať povede od Chuchelského tunelu přes Branický most, stanici Praha-Krč až do prostoru zmodernizované zastávky Praha-Kačerov. Jde o další ze série srážek se stavebními stroji, které jsou na české železnici v posledních měsících stále častější. V únoru museli hasiči SŽ řešit kolizi vlaku se stavebním vozidlem na trati 210 v oblasti Jižní spojky na úrovni Vrbovy ulice v Praze 4. Nákladní vůz, který do trati zasáhl při otáčení na stavbě. Na konci ledna se srazil malý bagr s motorovým vozem 809 u Chlumčan na Lounsku, kde se dodělává dálniční most. Došlo k vykolejení vlaku, škoda na kolejovém svršku byla vyčíslena na 400 000 korun. O den dříve pak při příjezdu vlaku Švestkové dráhy jedoucího z Třebívlic do Lovosic vjel do průjezdného profilu nákladní automobil, který silně poškodil RegioSprinter 818.005. Byly zraněny dvě osoby. Podle prvotního šetření je jednotka neopravitelná. U Pacova na Pelhřimovsku následně 6. února opět najel nákladní automobil převážející na podvalníku bagr na železniční přejezd, kde částečně uvázl. Řidič stačil zavoláním na tísňovou linku zastavit železniční provoz a automobil poté vyprostil.
Do pomyslné výkladní skříně Českých drah přibyl nový vlak. Po pendolinech (20 let), railjetech (10 let) a InterJetech (2 roky) přijíždí ComfortJet. Ve srovnání s uvedenými bude nejpočetnější. První z 20 objednaných netrakčních jednotek v úterý ČD s dodavateli (Siemens/Škoda) představily v Praze, zatím v neúplném stavu bez řídicího a restauračního vozu. „ComfortJet přitom nepomůže jen tam, kde bude přímo jezdit. V souvislosti s uvedením desítek nových vozů do provozu budeme pokračovat v postupném vyřazování starších vozů a jejich náhradou modernějšími typy s klimatizací, wifi a dalším vybavením, které budou uvolněny z linek nově provozovaných jednotkami ComfortJet,“ uvedl šéf Českých drah Michal Krapinec. Letos mají ČD obdržet a nasadit do provozu osm neúplných jednotek. Přebírka první neúplné osmivozové soupravy (je řazen jeden koncový vůz 2. třídy navíc) se má uskutečnit v týdnu od 22. dubna. Dráhy chtějí nové vlaky nasadit do zkušebního provozu s cestujícími na spojení Bohumín – Ostrava – Praha, stát by se tak mohlo ještě koncem dubna, případně v první polovině května. Později (po převzetí prvních tří jednotek) budou zajíždět až do Františkových Lázní, v případě rychlého obdržení slovenských „papírů“ i na Slovensko. V srpnu by také mělo dojít k nasazení prvních jednotek ComfortJet v dočasném osmivozovém řazení na vlaky Berliner. Postupně se ComfortJety budou objevovat také na vlacích mezi Prahou a Vídní. Svou maximální rychlost 230 km/h budou od počátku provozu využívat mezi Berlínem a Hamburkem, následně na nově budované trati Koralmbahn v Rakousku. Budou moci vyjet i na vysokorychlostní tratě v Česku, pokud nějaké během jejich životnosti vzniknou. České dráhy si u konsorcia Siemens Mobility/Škoda Group objednaly 20 devítivozových souprav ComfortJet v roce 2021. Kontrakt má hodnotu 12,5 miliardy korun. První nasazení kompletní devítivozové jednotky v definitivní podobě České dráhy plánují na jaro 2025. Všech 20 objednaných souprav v kompletním složení by měly mít k dispozici v průběhu roku 2026. Turnusováno má být 17 souprav, tři budou záložní. V hotové verzi budou netrakční jednotky 239 metrů dlouhé. Nabídnou místo pro 555 cestujících, z toho 99 v 1. třídě (tam budou mít cestující k dispozici mimo jiné bezdrátové nabíječky). Jednotky budou tlakotěsné s velkoprostorovými oddíly, uspořádání bude zčásti letecké a zčásti tváří v tvář. ComfortJety budou jezdit od Villachu po Kodaň . Zástupci Siemensu a Škody přitom zdůraznili, že jde o mezinárodní produkt. Konstrukční činnost proběhla v České republice, kde má Siemens Mobility na 350 zaměstnanců, skříně vznikají ve Vídni, podvozky ve Štýrském Hradci, řídicí vozy v Mnichově, část dílů v Plzni a finální montáž se děje v Ostravě. Zde je propagační plakát , který dráhy k úterní premiéře zveřejnily. ComfortJet v bodech Dodání prvních souprav ComfortJet je součástí rekordní obnovy vozového parku Českých drah, jež bude probíhat v průběhu letošního roku. Letos dráhy obdrží skoro 140 nových elektrických, motorových a netrakčních jednotek a elektrických lokomotiv. Přepočteno na sedačky jde o 22 tisíc míst. „To je vyšší číslo než za celou minulou dekádu,“ doplnil Krapinec. „Je jasné, že tohle je správný krok, aby českou železnici využívalo více lidí, je to nejúčinnější způsob, jak přilákat nové cestující, což je náš cíl,“ dodal ministr dopravy Martin Kupka. Podle sdružení dopravců SVOD Bohemia pošlou čeští dopravci letos na koleje nová vozidla v hodnotě 16 až 17 miliard korun. „Čeští železniční dopravci se kvalitou poskytovaných služeb rychle přibližují standardům na západ od nás. Je to především díky investicím do vlaků a zlepšování zákaznického servisu,“ řekl šéf SVOD Petr Moravec.
Správa železnic (SŽ) hledá podobu nové rychlé trati od Prahy k Benešovu. Odpovědi má poskytnout územně-technická studie, na jejíž zpracování SŽ aktuálně vypsala zakázku s předpokládanou hodnotou 3,2 milionu korun. Trať vzniklá „na zelené louce“ umožní rychlost až 200 km/h. Cílem studie je prověřit možnosti nového trasování IV. koridoru z Prahy do Bystřice u Benešova, které by umožnilo dosažení rychlosti až 200 km/h, a „výhledové segregace především dálkové osobní dopravy v tomto úseku“ . „Prověření nového trasování bude provedeno z hlediska technické proveditelnosti, dopadu na životní prostředí a územní průchodnosti,“ uvádí SŽ v zadávací dokumentaci. Na Prahu se novostavba napojí v Kolovratech, v jižní části bude do stávající trati zaústěna v Bystřici u Benešova. Všechny prověřované varianty budou zajišťovat i obsluhu Benešova, u kterého se původně prověřovala i možnost vedení vysokorychlostní tratě Praha – Brno. V roce 2020 se rozhodlo, že VRT povede přes Poříčany. „Návrh trasování nové trati bude usilovat o minimalizaci kolizí v rámci využití území dle Zásad územního rozvoje Středočeského kraje a územních plánů obcí. Zároveň bude usilovat o minimalizaci dopadů nové infrastruktury na dotčené území z hlediska ochrany přírody a krajiny,“ stojí v dokumentaci SŽ. Plány mluví o nákladech 40 miliard korun a zahájení stavby v polovině 30. let. Obyvatelé Velkých Popovic i dalších obcí přitom už několikrát vyjádřili obavu, že trať nenávratně poznamená přírodní park Velkopopovicko. Proto SŽ dle dokumentace preferuje v lokalitě tunelové varianty. Ze zadávací dokumentace Budou navrženy nejméně tři varianty trasování nové trati. Budou prověřena a stanovena vhodná místa napojení novostavby na stávající, resp. výchozí železniční síť (lokalita Říčany, lokalita Benešov, případně i další). Bude prověřena účelnost případných propojení novostavby trati se stávající železniční infrastrukturou, např. i s tratí Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany atd. Bude prověřen a stanoven počet a umístění železničních stanic (terminálů) s ohledem na jejich účelnost. V rámci prověření bude řešeno také zajištění přestupní vazby na různé dopravní módy. Úsek novostavby trati ve variantách procházejících přírodním parkem Velkopopovicko nebo Hornopožárský les bude přednostně prověřen jako tunelový.
Slovinské a chorvatské dráhy spustí 24. dubna nové sezónní železniční spojení, které propojí okraj italského přístavu Terst s chorvatskou Rijekou. Provoz bude zatím zkušební s evropskou dotací. Start nové linky již potvrdil na svých sociálních sítích slovinský dopravce Slovenske železnice (SŽ). Jeden pár vlaků denně propojí italské nádraží Villa Opicina na okraji Terstu u hranice se Slovinskem přes slovinská města Divača a Pivka. Na spoj bude nasazena jednotka Stadler FLIRT slovinských drah. Linka bude v provozu do 30. září. Vlak bude z italské stanice vyjíždět v 7:50, v Rijece bude v 9:54. Zpět z Rijeky pojede v 18:25 a ve Villa Opicina bude ve 20:40. Projekt bude podpořen z fondu Interreg CE SUSTANCE na podporu přeshraniční spolupráce. Spojení bude v provozu denně. I díky dotaci bude jízdenka levná: dopravci se dohodli na slevě 50 % oproti základnímu jízdnému, celá cesta vyjde na 8 eur, děti od 6 do 12 let budou cestovat za polovinu, do šesti let zdarma. Přeprava kola vyjde na 5 eur. Z Villa Opicina jezdí sice do Terstu vlak, ale jen dvakrát denně a ještě poměrně dlouhou trasou, trať musí překonat značný výškový rozdíl. Do centra je tak pohodlnější a rychlejší využít autobus. V minulosti jezdila mezi Terstem a Opicinou i tramvaj, ta je ale mimo provoz.
Bulharské ministerstvo dopravy a spojů vybralo dodavatele nových vlaků pro tamější železnice. Financovat je bude z bulharského plánu obnovy a udržitelného rozvoje, kterým do země proudí evropské dotace. Celkem sedm nových dvoupodlažních jednotek Stadler KISS dodá do země společnost Stadler Rail, vyrábět je bude v polském závodě Siedlce. Sedm jednotek výrobce nabídl za 300,5 milionu leva (3,78 miliardy korun). Výběr Stadleru oznámil bulharský ministr dopravy a spojů Georgij Gvozdejkov. Nové jednotky mají být dodány do 26 měsíců od podpisu smlouvy. V zemi současně běží jednání se španělským výrobcem Talgo o dodávce push-pull souprav. Původně nabídla nejnižší cenu čínská společnost CRRC, ta po zahájení šetření nedovolené státní podpory Evropskou komisí raději nabídku stáhla. Aktuálně probíhá ještě soutěž na dodávku 35 jednopodlažních elektrických jednotek. Bulharsko chce z plánu obnovy financovat vlaky v hodnotě přes půl miliardy eur. O využití těchto dotací na pořízení nových vlaků se uvažovalo i v Česku, vláda ANO 2011 ale nakonec v Národním plánu obnovy rozhodla o podpoře jiných segmentů.
Proměna vsetínského nádraží finišuje. Hotovo by mělo být zkraje května. Cestující již mají k dispozici nástupiště i část nového podchodu k nim. Deníku Zdopravy.cz to řekl mluvčí Správy Železnic (SŽ) Dušan Gavenda, podle kterého jde stavba podle plánu s tím, že kolejiště je v tuto chvíli kompletní. „Z dokončovaného 1. nástupiště se cestující dostanou novým podchodem na další dvě nová nástupiště. Přístup na 1. nástupiště je zatím po provizorní trase. To se změní od května s otevřením zbrusu nového dopravního terminálu, zároveň se zpřístupní podchod i z obchodního domu Smetanka,“ uvedl Gavenda. Už v březnu SŽ otevřela nový podchod u zhlaví vsetínského nádraží, na místě tzv. Křivačkárny, a to jako náhradu za zrušený železniční přejezd v tomto místě. Auta místo přejezdu využívají novou silnici a letos dokončený most přes přítok Rokytenku. Podchod U Křivačkárny zároveň nahradil nedaleký úrovňový přechod přes koleje ve Štěpánské ulici, který byl po zprovoznění podchodu zrušen. „Větší část prací v lokalitě je v současné době hotová. Pokračovat bude ještě stavba parkovacího domu, která je termínově koordinovaná s navazující investicí města, tedy autobusovým nádražím. V okolí tedy ještě nějakou dobu bude staveniště,“ dodal Gavenda. Přestavba vsetínského nádraží začala v říjnu 2021. Zhotovitelem je sdružení OHL ŽS, Strabag Rail a AŽD Praha. Zakázku získalo za 2,8 miliardy korun bez DPH.
České dráhy mají převzít během května 33 nových jednotek řady 847 RegioFox. Jejich dodávka nabrala více než roční zpoždění a zatím běží jen zkušební provoz čtyř jednotek. Polský výrobce podle svého vyjádření finišuje s odstraňováním některých problémů a schvalováním. O předání v květnu informoval v podcastu Cesty Zdopravy.cz místopředseda představenstva Českých drah. Květen potvrdil i zástupce výrobce Miroslav Kupec. „Bude to v květnu, jednotky jsou vyrobené a připravené,“ řekl Kupec. Pro řadu tratí to bude znamenat zásadní změnu v provozu a konec zejména jednotek 814 a motorových vozů 843. Podle smlouvy mělo být všech 33 jednotek z první objednávky hotových do konce loňského roku, k zahájení dodávek mělo dojít už loni v dubnu. To se ale nestalo. Ve zkušebním provozu jezdí čtyři jednotky, z toho tři jsou v rakovnickém depu, jedna v havlíčkobrodském. Neplánovaně do Českých Velenic Prvních 33 jednotek míří do provozu ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji a na Vysočině. Podle člena představenstva Jiřího Ješety platí již dříve oznámené nasazení do jednotlivých krajů (viz mapa pro první objednávky). „ Může se drobně lišit přesné nasazení na konkrétní tratě. Například v Jihočeském kraji kvůli nedokončenému mostu v Červené budou zatím jezdit mezi Veselím a Českými Velenicemi ,“ uvedl Ješeta. Přesný rozpis dodávek jednotek do dep dopravce s výrobcem dohodne na konci dubna. Dopravce aktuálně školí na nové jednotky strojvedoucí v Rakovníku a Havlíčkově Brodě, v polovině dubna začne školit v Táboře, následně začne školení v Plzni a Hradci Králové. Zkušební provoz odhalil řadu problémů, například hned první dny si cestující stěžovali na hluk. „Těch problémů je celá řada,“ řekl Kraus. Podle něj například při výrobě prvních jednotek nastaly problémy s rovností střech. „ Při provozu se ukázala řada chyb, například tekla převodovka. Pesa chyby postupně odstraňuje, “ dodal Kraus. Velkým problémem je podle něj častá aktualizace řídicího software, která ale neodpovídá informacím v uživatelské příručce. „Dodavatel nás ujistil, že v polovině května budeme přebírat, “ upřesnil Kraus. Jednotky řady 847 budou jedním ze základů velké proměny provozu na českých regionálních tratích, České dráhy jich objednaly zatím 106. Rámcová smlouva umožňuje objednat až 160 jednotek. Nové jednotky mají 115 míst k sezení bezbariérový přístup, topení, klimatizaci, zásuvky nebo USB konektory na dobíjení drobné elektroniky, wi-fi, vakuové WC s přebalovacím pultem, vnitřní i vnější LED osvětlení, moderní audiovizuální informační systém s LCD monitory, kamerový systém, komunikační systém GSM-R. Součástí je i výbava evropským zabezpečovačem ETCS.
České dráhy zveřejnily první detaily o rozlučce s elektrickými jednotkami řady 460 (dříve EM 488.0). Slavnostní vyřazení z pravidelného provozu proběhne o víkendu 20. a 21. dubna, těžištěm akce bude Olomouc. Už v sobotu proběhne řada speciálních jízd v okolí Olomouce s jednotkou EM488.0079/80. Jízdní řád a ceník dopravce zatím připravuje. Součástí akce bude i otevřený olomoucký depozitář ČD Muzea, kde proběhne výstava historických strojů ze sbírek ČD. Depozitář bude přístupný od 9 do 16 hodin a vstupné stojí 50 Kč pro dospělé a 25 Kč pro děti od 6 do 15 let, důchodce od 65 let a držitele průkazů ZTP a ZTP/P. V neděli se přesune jednotka brzy ráno z Olomouce do Střelné, odkud se vydá na cestu celou republikou až do Chomutova. Jednotka projede celou trasu, kde bývaly tyto stroje v pravidelném provozu. Dráhy nazvaly vlak jako „Tornádo expres“. Kapacita vlaku bude omezena, cena a možnost zakoupení jízdenek bude upřesněna. Detaily k akci jsou na stránkách ČD . Elektrické jednotky řady 460 se vyráběly v letech 1974–1978 ve Vagónce Studénka. V provozu je nahrazují zejména RegioPantery.
Parní lokomotiva 464.102 Ušatá z roku 1940, která patří Národnímu technickému muzeu (NTM), v sobotu poprvé po završení renovace svezla zájemce z řad široké veřejnosti. Nostalgický vlak v čele s Ušatou jel po trase Ústí nad Labem – Teplice v Čechách – Bílina – Most – Chomutov – Žatec a zpět. A byl vyprodán. Součástí party kolem vzkříšené mašiny byl přitom i Bohumír Golda, který s Ušatou strávil přes 20 let; v posledních letech ji měla v péči jeho společnost Růžolící Chrochtík. V červenci 2018 ale musel lokomotivu vrátit Národnímu technickému muzeu a nešlo o přátelské předání. Golda se netajil obavami, že Ušatá už nikdy nevyjede . A vývoj mu dlouho dával za pravdu. Národnímu technickému muzeu se podařilo nalézt firmu , která Ušatou zrestauruje a uvede do provozu, až po několika letech a na třetí pokus na jaře 2022. První tendr byl vypsán v září 2019. Po dvou neúspěšných tendrech, kdy se nikdo nepřihlásil, NTM výrazně uvolnilo cenový kohoutek. Z původně odhadovaných necelých 10 milionů korun nakonec bylo 27 milionů. Renovace se ujala 1. Kolínská lokomotivní, hotovo bylo loni v listopadu. Muzeum lokomotivu označuje za „unikátní doklad meziválečné československé konstrukční školy parních lokomotiv“ . „Cílem generální opravy lokomotivy 464.102 bylo nejen zajištění provozuschopnosti lokomotivy, ale především uvedení do bezvadného technického stavu zaručujícího dlouhodobou funkčnost a spolehlivost provozu a navrácení reprezentativního vzhledu lokomotivy odpovídajícímu období 50. let dvacátého století,“ uvádí muzeum. Dopravcem, který provoz Ušaté pro muzeum zajišťuje, je MBM Rail.
Správa železnic (SŽ) naplánovala na léto velkou opravu zhruba patnáctikilometrové tratě Poříčany – Nymburk, která mimo jiné slouží jako objízdná trasa při omezení na I. koridoru. SŽ aktuálně vypsala tendr, předpokládaná hodnota prací je 213 milionů korun. „Důvodem je udržení odpovídajících parametrů této trati. Tedy aby nadále vyhovovala bezpečnému a plynulému provozu s ohledem na její vytíženost, využívá se totiž i jako alternativní objízdná trasa v případě omezení na úseku Poříčany – Kolín. Takováto ucelená akce, kdy projde opravou celá trať, zde dlouho neproběhla a po zátěži během rekonstrukce úseku Poříčany – Velim je již potřebná,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Klíčové práce podle něj proběhnou na železničním svršku v celém úseku Poříčany – Sadská – Nymburk město – Nymburk hl. n., dojde k výměně kolejnic a zřízení bezstykové koleje, vyčištění a doplnění kolejového lože, úpravě geometrické polohy koleje a bodové výměně pražců. „U vybraných přejezdů se také opraví přejezdové konstrukce. Opravou projdou stanice Sadská a Nymburk město, včetně výhybek a nástupišť,“ doplnil Gavenda. Výluky jsou naplánovány na období od 15. července do 23. srpna, podle SŽ budou v souladu s požadavky dopravců i „v návaznosti na potřeby nákladní dopravy v uzlu Nymburk, zejména pak na celozávodní dovolenou ve Škoda Auto“ .
Škoda Group včera ze svého závodu v Ostravě poslala do Pobaltí první elektrickou jednotku pro estonského státního dopravce Elron. Vyrazila částečně rozložená na kamionech do lotyšské Rigy. Zde proběhne její finální kompletace, v červnu by měla začít jezdit v Estonsku. Škoda původně plánovala ještě v době získání zakázky přesun po železnici, napadení Ukrajiny Ruskem ale takový přesun znemožnilo. Proto musejí jednotky částečně rozložené putovat po kamionech. Stejnou přepravu využívá Škoda i pro transport jednotek pro Lotyšsko. Estonský železniční dopravce Eesti Liinirongid (Elron) objednal první jednotky v roce 2020, loni v lednu využil opce na dalších deset jednotek. Celkem tak Škoda dodá do Estonska 16 nových jednotek za 147 milionů eur (zhruba 3,5 miliardy korun). Nové jednotky vycházejí z řady Panterů. Vedle širšího rozchodu kolejí jsou vlaky dvousystémové pro napájecí systémy 3 kV a 25 kV 50Hz. Zvládnou tak obsluhovat jak nově elektrifikované železniční úseky, tak úseky se starším trolejovým vedením. Estonsko navíc leží v chladnějším podnebím, než je typické v jiných částech Evropy. Vlaky tak musejí odolat náročnějším teplotním podmínkám, a to zejména v zimě. Verze pro léto a zimu Jednotky budou 85 metrů dlouhé. Nízkopodlažní jednotky mají prostor pro dva invalidní vozíky a čtyři dětské kočárky. Část sedadel je odnímatelných, aby bylo možné vlak přizpůsobit aktuální situaci – v létě zde bude více míst pro jízdní kola, v zimě naopak více prostoru pro cestující. Jednotky jsou klimatizované, mají moderní informační systém, wi-fi, zásuvky na 230 V a USB. Jednotka je postavena na platformě RegioPanter (vlaky v Česku a Slovensku), která se využila i při návrhu vlaků do sousedního Lotyšska. S tím by se model pro Estonsko mohl srovnávat nejvíce, ale i tak jsou vlaky rozdílné dle specifikace zákazníků. Estonské vlaky disponují první třídou, některé vlaky mají i cateringový oddíl. Dokončení dodávek prvních šest vlaků je naplánováno na konec roku 2024.
Správa železnic (SŽ) musí do 90 dnů zajistit základní opravy památkově chráněného strážního domku u pražského nádraží Vyšehrad. Uložil jí to památkový odbor pražského magistrátu, podle kterého SŽ porušila povinnost vlastníka na vlastní náklad pečovat o zachování kulturní památky . Rozhodnutí, které nyní nabylo právní moci, státní organizaci ukládá mimo jiné zajistit funkčnost žlabů a okapů, opravu střechy směrem do Svobodovy ulice a zazdění okna vedle dveří. SŽ má také z okolí odstranit náletovou zeleň, suť a odpadky. Strážní domek je součástí areálu zchátralého nádraží Vyšehrad, které je dlouhodobě považováno za největší ostudu na pražské železnici. Budova nádraží s okolními pozemky je v soukromých rukou a po sporech s měnícími se vlastníky se brzy pravděpodobně konečně dočká rekonstrukce a změny v administrativní objekt s byty a obchody. Samotný strážní domek se stavědlem je však spolu s tělesem kolejiště v majetku SŽ. Ta sice v roce 2022 vypsala soutěž na zpracování projektu rekonstrukce, v zápětí ji však zrušila . Podnět k řešení zhoršujícího se stavu domku podal na podzim na magistrát zastupitel za hnutí Praha 2 Sobě Jiří Mach. Zároveň si na liknavost úředníků stěžoval na ministerstvu kultury. „Nádraží Vyšehrad je dlouhodobě neutěšeným místem Prahy 2, nicméně je v soukromých rukou. Avšak v okolí nádraží jsou i další památkově chráněné objekty, které stát v rukou má – a nestará se,“ uvádí Mach. Podle něj by stát měl jít příkladem a realizovat jak rekonstrukci strážního domku, tak památkově chráněného Výtoňského mostu, který je nedaleko od něj. Ten však bude dle rozhodnutí ministra dopravy Martina Kupky nejspíše nahrazen novou konstrukcí. Musí ji však schválit UNESCO, pro které nyní vznikne posudek HIA . Magistrát na základě Machova podnětu vyslal na místo památkovou inspekci a vyžádal si i vyjádření Správy železnic. Podle oblastního ředitele SŽ Vladimíra Filipa je stavědlo pro drážní dopravu zbytné a nevyužívané. „I přes to se však snažíme objekt mít vždy řádně zabezpečen proti vniknutí nepřizpůsobivých osob, které by mohli způsobit nevratné škody např. požárem či devastací vnitřních prostor,“ uvedl ve vyjádření Filip. Zmínil třeba zajištění domku nepůvodními dveřmi a zazdění oken. Budovu poškozují sprejeři, to se však podle ředitele týká téměř všech objektů SŽ a organizace se tomu „za využití nemalých prostředků“ snaží bránit. Po předloňském zrušení přípravy projektu opravy stavědla SŽ zahrnula domek do rekonstrukce celé trati mezi hlavním nádražím a Vyšehradem. Ta by se měla uskutečnit v letech 2025-2026. V rámci ní se podle Filipa ze SŽ stavědlo kompletně opraví a revitalizuje se celé okolí. Na překlenovací údržbové práce, které památkový odbor SŽ nařídil, je organizace podle Filipa připravena.
Jižní Korea si tento týden netradičním způsobem připomněla 20 let provozu vysokorychlostních vlaků. Za účasti prezidenta Jun Sok-jola představil tuzemský dopravce Korail novou vysokorychlostní jednotku KTX. Půjde o zatím nejsilnější a nejrychlejší rychlovlak v zemi. O představení nového vlaku informoval Korail a prezidentská kancelář na svých stránkách. Jednotka získala označení KTX Cheong-ryong. Do provozu s cestujícími se má dostat v květnu letošního roku. Výrobcem je společnost Hyundai Rotem. Maximální rychlost nové jednotky je 320 km/h. Takové rychlosti dosáhne díky nové koncepci podstatně rychleji než dosavadní korejské rychlovlaky: za 212 sekund. Dosud nejrychlejšímu vlaku trvá akcelerace na takovou rychlost o 100 sekund déle. Je to především díky pohonu v každém z osmi vozů. Dopravce si od toho slibuje možnost častěji zastavovat a přitom zbytečně neprodlužovat jízdní dobu. Jednotka je necelých 200 metrů dlouhá. Výkon nové jednotky je celkem 9,12 MW, je rozdělen do celkem 24 motorů, každý s výkonem 380 kW. Díky hliníkové konstrukce je ale jednotka lehčí než předchůdce KTX Sancheon. Osmivozové jednotky mají kapacitu 589 cestujících. Korail jich má objednáno celkem 31. Od května budou jezdit na 346 kilometrů dlouhé trat Gyeongbu Line mezi Soulem a Busanem a trati Honam Line mezi Soulem a Kwangju.
Nasazení nových souprav ComfortJet, které mají přinést výrazný kvalitativní skok při cestování s Českými drahami, je na dohled. Podle člena představenstva ČD Jiřího Ješety sveze ComfortJet první cestující koncem dubna, a to jako EC 140/141 Ostravan. Ješeta to uvedl v posledním vydání firemního měsíčníku Železničář. Jde o pár vlaků, který vyjíždí z Prahy v 8:19 a z Ostravy v 16:12. „Do června by se měly přidat další dvě jednotky, které opět vykryjí směr na Ostravu, nahradit by měly náhradní soupravy, jež zde nyní suplují pendolina. Tedy opět Ostravany EC 510, 511, 512 a 515,“ doplnil Ješeta. Soupravy budou v provizorním osmivozovém uspořádání bez čelního řídicího vozu a vloženého bistrovozu. České dráhy tento týden oznámily, že do Prahy už dorazila třetí osmivozová souprava. „Aktuálně probíhají kroky k předání první soupravy vyrobené konsorciem společností Siemens Mobility a Škoda Group do vlastnictví Českých drah,“ sdělil na síti X šéf drah Michal Krapinec. Do mezinárodního provozu, pro který jsou určeny, hodlají České dráhy nasadit ComfortJety od poloviny srpna, a to na tři páry EC Berliner. V příštím roce se pak prostor operování má rozšířit na Brno, Budapešť a Štýrský Hradec. „Dokud nebude dokončeno schvalování řídicího vozu a bistrovozu, budou v mezinárodní dopravě dočasně osmivozové ComfortJety doplněny o standardní restaurační vozy, které dnes na Berlín a Hamburk jezdí, tedy oblíbené WRmz,“ doplnil Ješeta. První nasazení kompletní devítivozové jednotky v definitivní podobě podle něj České dráhy plánují na jaro 2025. Začít by měly na Berlinerech, v průběhu roku 2026 by pak měly dráhy mít k dispozici všech 20 objednaných souprav v kompletním složení. Turnusováno má být 17, tři budou záložní. České dráhy si u konsorcia Siemens Mobility/Škoda Group objednaly 20 devítivozových souprav ComfortJet v roce 2021. Kontrakt má hodnotu 12,5 miliardy korun. V hotové verzi budou netrakční jednotky 239 metrů dlouhé. Nabídnou místo pro 555 cestujících, z toho 99 v 1. třídě (tam budou mít cestující k dispozici mimo jiné bezdrátové nabíječky). Jednotky budou tlakotěsné s velkoprostorovými oddíly, uspořádání bude zčásti letecké a zčásti tváří v tvář. ComfortJety budou jezdit od Villachu po Kodaň . Uspořádání soupravy Čelní řídicí vůz 1. třídy, vložený vůz 1. třídy, vložený vůz s restauračním oddílem 2. třídy, vložený víceúčelový vůz 2. třídy (dětské kino, místa pro osoby na vozíku apod.), čtyři vložené vozy 2. třídy, koncový vůz 2. třídy (oddíl pro přepravu jízdních kol). Představení první neúplné soupravy se chystá na příští týden.
V prvním díle svého cestopisu popsal David Ryšánek putování vlakem zejména po maďarském venkově. Ve druhém pokračování se zaměřil hlavně na Chorvatsko. V závěrečném pokračování pak nabídne dvě varianty cesty ze Záhřebu do Prahy a odpoví na dotazy čtenářů. Je pátek, šest hodin ráno a v hotelu přímo naproti záhřebského nádraží se začíná podávat snídaně. A (ne)překvapivě rozhodně není prázdno. V 7:05 totiž odjíždí EC 158 Croatia, což je jeden z klíčových spojů pro všechny cestovatele směr západ Evropy. Ale funguje i jako přípoj na vlak směr Budapešť, což je výhodné pro cestující, kteří nechtějí čekat až na odpolední IC 201 Agram jedoucí do Budapešti přes Koprivnicu. V tomto díle se tedy podíváme na dvě možnosti cesty ze Záhřebu do Prahy a zároveň na rekapitulaci celé cesty. Varianta 1 – ze Záhřebu přes Graz do Prahy Přesvědčivě nejrychlejší možnost, kterou jsem i pro návrat z této cesty použil. Vozy směr Graz jsou řazené v zadní části vlaku. Paní na přepážce měla samozřejmě pravdu – vozy jsou prakticky prázdné. V sezóně jsou však podstatně vytíženější. V Záhřebu na západním nádraží už probíhá rekonstrukce v plném proudu. Na tomto nádraží zastavoval i RegioJet se svými vlaky do Chorvatska, a to hlavně z důvodu, aby nemusel úvraťovat „na hlaváku“, ale mohl přímo pokračovat spojkou směr Ogulin. Trať směrem na slovinskou Dobovu je už po rekonstrukci a 50minutová jízdní doba ze Záhřebu je s obrovskou rezervou. Do Dobovy totiž přijíždíme s náskokem 15 minut. Tady se vlak rozdělí na dvě části. Přední část soupravy po přepřahu pokračuje směr Villach jako EC 212 Mimara a my v zadní části vlaku pokračujeme, taktéž po přepřahu a odjezdu EC 212, dál směr Graz. Tentokrát nás však musí přestavit na jinou kolej skrz vyřazování chorvatského vozu na EC 212. Oba vlaky pokračují ještě chvíli po stejné trati, až do stanice Zidani Most, kde se trať dělí. My jedeme směr Celje a Maribor. Milovníci přírody si přijdou na své: okolí je kopcovité a část cesty vede kolem řek Sáva, Savinja a v Mariboru se přejíždí ještě přes most přes Drávu. Trať je po rekonstrukci, nicméně rychlost vlaku se pohybuje kolem 100 km/h. Ve stanicích po cestě nastupují a vystupují pouze jednotky cestujících, a tedy pokud jste sami v kupé ze Záhřebu, tak až do Rakouska máte pravděpodobně vystaráno. Přijíždíme do Mariboru, kde stojí mimo jiné i Pendolino, které v několika spojích denně spojuje Lublaň s Mariborem. Odsud směr Spielfeld aktuálně finišují práce na rekonstrukci trati zahrnující například výstavbu nového tunelu Pekel či viaduktu Pesnica bezprostředně za Mariborem. Zároveň oprava obnáší i zvýšení traťové rychlosti až na 120 km/h a další činnosti. Trať je od Pesnice až na státní hranici jednokolejná a již po rekonstrukci. Ve Spielfeldu proběhne přepřah a zároveň přistoupí značný počet cestujících. Dva vozy tu sotva stačí i nyní mimo sezónu. Do přijíždíme Grazu o půl dvanácté. Ideálním přípojem směr Praha je rj 78, kterým jste ve čtvrt na osm v Praze a cesta trvá tedy 12 hodin. Včasná jízdenka ze Záhřebu do Prahy vyjde na zhruba 1 300 korun. Varianta 2 – ráno ze Záhřebu, v podvečer v Budapešti, v noci v Praze O dost pomalejší, ale určitě zajímavější varianta je cesta přes Budapešť. Stačí taktéž jet EC 158 a nastoupit do přední části vlaku, do přímých vozů směr Villach a buď vystoupit ve stanici Zidani Most, případně, jako jsem učinil já, risknout 10 minut na přestup a dojet až do Lublaně k MV 247 Citadella. Tím opět údolím Drávy dojedete přes Zidani Most až do Pragerska, kde se trať dělí buď směr Maribor a Graz, nebo směr Hodoš a následně Budapešť. Trať na Hodoš byla v roce 2016 zrekonstruována, rychlost se zvýšila až na 160 km/h a především prošla elektrifikací. V Hodoši proběhne následně přepřah a další čtyři hodiny se jede Maďarskem až do Budapešti. Odtamtud se dá stihnout EN 476, kterým můžete být v případě jízdy přímými vozy na nj 456 před třetí hodinou ranní v Praze. Jízdenku se tady určitě vyplatí dělit. HŽPP nabízí lístek „Ljublana special“. Ze Záhřebu do Lublaně v tuto chvíli cesta vychází na devět eur, na běžný lístek kolem 20 eur. Z Lublaně do Budapešti začínají jízdenky na 22 eurech a z Budapešti do Prahy je cena 600 korun a výše. Za zhruba 1 500 korun se tedy dá absolvovat i taková cesta, kdy za 24 hodin projedete pět různých zemí včetně Česka. Maďarská aplikace V diskusi zazněl zájem, abych trochu víc rozvedl, co vše aplikace MÁV nabízí. Aplikace funguje na mobilech s iOS a Androidem. Po založení uživatelského účtu se dostanete do menu, kde lze vyhledávat spojení a už od první chvíle lze vidět velmi dynamickou cenotvorbu MÁV. Zároveň lze koupit právě i celodenní lístky nejen na vlaky a autobusy, ale také na MHD v Budapešti. Celá aplikace je v angličtině, ačkoliv příležitostně se objeví sdělení, které je pouze maďarsky. Co se týče tarifu právě na cestování po Maďarsku, tak doporučuji nové webové stránky Ujtarifa.hu, které jsou i v angličtině a do jisté míry sjednocují informace o tarifech v Maďarsku, především na časové jízdenky. V aplikaci MÁV v sekci Mapa taktéž vidíte polohu jednotlivých vlaků, jejich rychlost, zpoždění, stanice, ve kterých zastavují, a další informace. Pro ty, které zajímá, čím jedou, je skvělá taky záložka Specifikace, kde se lze dozvědět základní informace o vozidle. Mapa však funguje pouze u vlaků. Autobusy do tohoto zahrnuty nejsou. V sekci Jízdenky naleznete všechny současné, ale i minulé jízdenky, které jste přes aplikaci zakoupili. Jízdenky nejdou screenshotovat. Samozřejmostí je i možnost vyhledávání jednotlivých stanic a odjezdů z těchto stanic. Zároveň to i informuje a aktualizuje data o nástupištích, ze kterých vlaky odjíždějí. V záložce Více je i sekce MÁVINFORM, kde jsou v maďarštině aktuální informace o zpožděních a dalších mimořádnostech. Celkově aplikaci mohu určitě na cesty po Maďarsku doporučit. Působí trochu archaickým dojmem, oproti třeba naší aplikaci Můj vlak, nicméně vše podstatné se v ní dá zařídit a zjistit. Celkové vyúčtování cesty od Sátoraljaújhely přes Záhřeb do Prahy Jízdenky: celkem 2 930 korun 1 200 Kč – síťová jízdenka MÁV na 30 dnů 470 Kč – jízdenka Pécs-Záhřeb 1 260 Kč – jízdenka Záhřeb-Graz-Břeclav Ubytování: celkem 3 729 korun Gyula: Hotel Corvin 1 380 Kč Sasd: Fitt Panzió 499 Kč Záhřeb: Hotel Central 1 850 Kč Za nějakých 8 000 korun i s jídlem tak lze vyrazit na pětidenní cestu po Maďarsku a Chorvatsku. Dotazy a odpovědi Samozřejmě, jak jsem slíbil, přijde i na pár vašich dotazů. Ještě bych rád na závěr uvedl, že v galerii je mimo jiné i mapa sítě MÁV, kde je žlutou barvou znázorněno, co jsem v Maďarsku projel během této cesty. Nejsem grafik a tomu odpovídá i kvalita, nicméně informační hodnotu to má. Xaver: Vyrábí ještě Končar tyhle jednotky? Nebo vůbec nějaké? A kupuje to někdo jiný než Chorvatské dráhy? Odpověď: Jednotky 6112 jsou stále vyráběné. Jeden exemplář je s označením 4412 i pod Bosenskými železnicemi. Nicméně v provozu jsem ho tam nezaznamenal a osud jednotky je tak neznámý. Aaa: Měsíční jízdenka za 1 200 Kč? Odpověď: Jde o mírný populismus vlády premiéra Orbána. Na druhou stranu v době KlimaTicktetů bych cenu jízdenky nezavrhoval. Určitě pro cestující, kteří mají v plánu objevovat Maďarsko je to skvělá volba. Adamgolias: …bude Rumunsko, Bulharsko? Děkuji. Odpověď: Bulharsko jsem v loňském roce projel při dvou návštěvách celé, takže bych tu určitě rád i toto časem uvedl. Rumunsko plánuji výhledově. Děkuji všem za konstruktivní nápady, co zlepšit a co vás zajímá. Určitě to postupně zohledním ve zpracování dalších dílů z jiných cest.
Cestující na mezinárodní trase z Mnichova přes Brennerský průsmyk do italských měst Verona a Boloňa čeká od příštího pondělí velká změna v kvalitě cestování. Po desítkách let nahradí některé vlaky EuroCity složené z vozů Deutsche Bahn a rakouských ÖBB railjety nové generace. Premiéru si odbyl vlak dnes, k zahájení pravidelného provozu dojde v pondělí 8. dubna. „ Stále více lidí si pro svou cestu vybírá vlak. Tento pozitivní vývoj zohledňujeme i pořizováním nových moderních vozidel. Trasa mezi Mnichovem a severní Itálií je velmi žádaná, a proto mě o to více těší, že můžeme našim cestujícím nabídnout více komfortu a prvotřídní zážitek z cestování. Nové Railjety jsou vrcholem našeho rekordního investičního programu v hodnotě 6,1 miliardy eur do nových vlaků,“ u vedl šéf ÖBB Andreas Matthä. Nahrazování starších souprav railjety je postupné: příští týdny budou zatím jezdit jen dvě soupravy railjetů, půjde o odpolední spoje z Mnichova a ranní z Itálie. Jednosměrnou jízdenku z Mnichova až do Boloni lze pořídit za ceny od 19,90 eur. I když jde o vozidla ÖBB, spojení je společným produktem rakouských drah a DB. Railjet nové generace má 532 míst, z toho 430 míst ve 2. třídě, 86 míst v 1. třídě, 16 míst v business třídě a dalších 12 míst v palubní restauraci.
Aktéři reorganizace Jindřichohradeckých místních drah (JHMD) se dnes poprvé veřejně vyjádřili k procesu záchrany a budoucnosti úzkokolejek. Reorganizaci předlužené firmy povolil koncem ledna krajský soud na návrh věřitele Jana Kysely. Nyní probíhá příprava reorganizačního plánu, hotov má být do konce května. „Je to poslední možností – z ekonomického, ale i z právního pohledu -, jak ještě můžeme v hodině dvanácté zachránit provoz jindřichohradecké úzkokolejky,“ uvedl pražský advokát Michal Žižlavský, který zastupuje Kyselu. Koncept reorganizace počítá se spoluprací veřejného a soukromého sektoru. Hlavním cílem je obnova turistického provozu. Klíčovou roli má hrát v reorganizaci svazek obcí, který by měl nabýt veškeré nemovitosti včetně dráhy, ale také veškeré železniční stroje potřebné pro provozování turistických dopravních linek. „Města a obce mají zájem dlouhodobě vytvářet prostředí pro podnikání, a tím i oživovat region pro stálé obyvatele,“ sdělil Michal Kozár, starosta Jindřichova Hradce a zároveň zástupce sdružení obcí okolo úzkokolejky. Podle místostarosty Bohumila Komínka se obce inspirují modely fungování podobných tratí v Rakousku, Švýcarsku a Německu. Obce podle Komínka chystají založení Svazku obcí, tedy veřejnoprávní instituce, která by měla být nabyvatelem majetku. Tento krok, jak uvedl Komínek, by se měl završit nejpozději koncem května. Zásadní bude také přístup krajů Jihočeského a Vysočiny, které už vyjádřily ochotu objednat na tratích Jindřichův Hradec – Nová Bystřice a Jindřichův Hradec – Obrataň turistický provoz. „Velmi oceňuji přístup krajů k záchraně úzkokolejky. Tohoto kroku si velmi vážím, a to s vědomím toho, že historické vztahy s předcházejícím provozovatelem úzkokolejky nebyly jednoduché. Věřím, že nové uskupení lidí, firem a institucí již velmi brzy bude moci krajům a jejich zástupcům ukázat, že věci mohou fungovat výrazně jinak, než byli doposud zvyklí,“ uvedl Kysela v narážce na předchozí vedení JHMD v čele s Borisem Čajánkem. Pracovní skupina, která reorganizační plán a obnovu provozu provozu připravuje, si dala za cíl vypravit první vlak po dlouhé pauze 1. června. Poslední vlaky vyjely na jindřichohradecké úzkokolejky začátkem října 2022. „Termín, který jsme si stanovili, byl od začátku velmi ambiciózní, nicméně bez takových cílů není výsledku. Je stále ještě mnoho proměnných, které mohou tento termín ovlivnit, proto ho rozhodně nechceme slibovat,“ uvedl Jan Píšala, dosavadní vedoucí oprav a nový člen představenstva Jindřichohradeckých místních drah. Reorganizátoři dnes představili také průzkum mezi podnikateli podél úzkokolejky, který si nechali zpracovat. Téměř 37 % oslovených podnikatelů uvedlo, že absence železničního provozu v loňském roce měla zásadní dopad na jejich tržby, 20 % dalších podnikatelů uvádí, že tento dopad byl podstatný. Přežití úzkokolejky vnímá jako velmi důležité více než 80 % podnikatelů v regionu. Průzkum byl proveden dotazníkovým šetřením v březnu letošního roku, kdy bylo osloveno více než 150 podnikatelských subjektů působících v destinacích České Kanady a Toulavy. K plánům na záchranu úzkokolejky a její budoucnosti chystá deník Zdopravy.cz na příští týden rozhovor s Janem Kyselou. Všechny zprávy o posledním vývoji v JHMD jsou k nalezení pod tagem insolvence JHMD .
Michal Štěpán je zřejmě jediným manažerem v oblasti dopravy u nás, který má zkušenosti z vrcholového vedení Českých drah, z manažerské práce pro regionálního objednatele veřejné dopravy i z řízení alternativního železničního dopravce. Příští týden bude hostem podcastu Cesty Zdopravy.cz. Jako výkonný ředitel Arriva vlaky pracuje už skoro čtyři roky . Zjednodušeně řečeno, má pod sebou celý provoz Arrivy na železnici v České republice – od personálu, přes údržbu a provoz vlaků až po depa a jejich zázemí. Zajímavou byla jeho roční zkušenost z opačné strany, kdy vedl Integrovanou dopravu Středočeského kraje. Celý svůj profesní život věnoval dráze. Už při studiu na průmyslovce chodil na brigády, kdy vykládal spěšniny. Když studoval dopravu v Žilině na vysoké škole, začal sloužit jako výpravčí a postupně pak prošel nespočty drážních profesí včetně přednosty stanice v Chrudimi, šéfa Krajského centra osobní dopravy pro Pardubický kraj u ČD až po náměstka generálního ředitele ČD pro osobní dopravu a člena představenstva ČD . Arriva na českém trhu postupně a vytrvale roste. Loni v prosinci převzala od Českých drah provoz části elektrických jednotek na Plzeňsku, zajišťuje regionální dopravu na Liberecku a Zlínsku, provozuje městskou linku v hlavním městě z Roztok u Prahy do Hostivaře, motorové rychlíky vycházející z hlavního města i rychlíky Kolín – Rumburk a Pardubice – Liberec – Ústí nad Labem. Nově od letošního prosince vyjedou vlaky Arrivy na tři regionální linky v Jihomoravském kraji . Arriva sama říká, že letos v prosinci už bude zajišťovat sedm procent železničních výkonů v osobní dopravě u nás. Jak se tedy chystá na obsluhu nových linek na jižní Moravě a jakými úpravami prochází Stadlery GTW, které pro ně nakupuje? Jak se osvědčil provoz plzeňských Panterů v rukou menšího dopravce a jak proběhlo jejich přebírání od ČD? Jaké největší problémy řeší dopravce se svou nosnou řadou motorových vlaků 845? Jaký právě teď nabírá personál a co nabízí lidem, kteří by chtěli pro Arrivu pracovat? A jak vzpomíná Michal Štěpán na práci pro ČD a IDSK? Tato a další témata probereme s naším hostem příští týden při natáčení podcastu Cesty Zdopravy.cz. Své otázky mu pište zde v diskusi až do nedělního večera.
Dieselové soupravy a jednotky na rakouské úzkokolejce Zillertalbahn nenahradí v budoucnu vodíkové vlaky. Tyrolská vláda se rozhodla, že od plánů na vodíkový pohon kvůli vysokým nákladům ustoupí. O rozhodnutí informovala tyrolská zemská vláda . K jejímu verdiktu došlo na základě studie Technické univerzity ve Vídni, která prověřovala náklady na pořízení, údržbu, infrastrukturu a provoz. Podle studie budou nejlevnější pro přechod na bezemisní provoz buď čistě bateriové jednotky (bez jízdy se sběračem, čistě na baterie) nebo bateriové elektrické jednotky. Jejich provoz by vyžadoval částečnou elektrizaci 32 kilometrů dlouhé tratě. Tyrolsko ještě loni tlačilo pro tuto trať pohon takzvaným zeleným vodíkem. Podle autorů studie taková myšlenka nebyla dříve špatná, vodíkové vlaky jsou ale podle nich již překonány technologií baterií. K výměně vlaků má dojít do roku 2030. Není zatím jasné, zda Tyrolsko půjde cestou čistě bateriových nebo bateriových elektrických jednotek s částečnou elektrizací tratě. Tyrolsko upozornilo, že kvůli složitým majetkovým poměrům podél trati a vysokým nákladům nepůjde nikdy celou trať elektrizovat. Podle studie by náklady na provoz vodíkových vlaků za 30 let byly se všemi investicemi až o 180 milionů eur vyšší než v případě částečné elektrizace a bateriových vlaků. V regionu má dojít postupně i k přechodu autobusů na elektrobusy. Zillertalbahn měří 32 kilometrů, spojuje Jenbach a Mayrhofen po trati s rozchodem kolejí 760 mm.
Praha se dohodla se Správou železnic (SŽ), že realizaci vítězného soutěžního návrhu na novou podobu pražského hlavního nádraží musí podpořit památkářský audit HIA. Takzvaný Heritage Impact Assessment vznikne podle prosincového rozhodnutí ministra dopravy Martina Kupky i pro novostavbu Výtoňského mostu pod pražským Vyšehradem. Posudek bude vznikat rok, pak se bude znovu jednat. Podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváčka se Praha po konzultaci s organizací UNESCO nyní rozhodla vyžadovat vypracování stejného auditu jako na Výtoni i pro Nový Hlavák a výhledově i pro projekt Vltavské filharmonie. Ta by měla vzniknout v těsném sousedství stanice metra C Vltavská a nové budovy nádraží Praha-Bubny. „HIA vznikne kromě Výtoně i na filharmonii, rozhodlo se také o připojení Hlaváku,“ uvedl na setkání s novináři ve středu Hlaváček, který se jednání s mezinárodní organizací osobně účastnil. V Česku poprvé Správa želenic podle něj nyní hledá, kdo posudek zpracuje. Jelikož musí být v angličtině, bude podle Hlaváčka autor pravděpodobně ze zahraničí. Náměstek předpokládá, že audit bude vznikat přibližně jeden rok. Teprve poté rozhodne UNESCO, zda je demolice části spodní haly hlavního nádraží přípustná. Místo ní má podle vítězného návrhu dánských architektů vzniknout rozsáhlá dřevěná konstrukce přezdívána „pergola“. Ta čelí kritice části veřejnosti zejména kvůli svému otevření do stran a obavám o povětrnostní vlivy. Na Výtoni pak má posudek potvrdit, že je stavba nové konstrukce a stěhování té původní ohleduplné řešení vůči památkové ochraně mostu. Podle ministra Kupky totiž projekt nesmí ohrozit zapsání Prahy v seznamu UNESCO. HIA je de facto památkářskou obdobou známých posudků EIA, které zkoumají vlivy na životní prostředí. Zaměřuje se na dopady na historické dědictví. Jednání v Paříži O možných rizicích nových dopravních staveb na pražskou památkovou rezervaci jednali zástupci státu a Prahy v březnu v centru UNESCO v Paříži. HIA je posudek, který začala mezinárodní organizace využívat ve sporech o udržení památek na svém seznamu. V Česku však zatím žádný takový zpracován nebyl. Zatímco v případě přestavby hlavního nádraží se nyní teprve připravují smlouvy s architekty na finální podobu návrhu, na Výtoni se hraje o čas. Stav mostu, na kterém byla už loni v listopadu radiálně omezena kapacita provozu , se totiž zhoršuje. ROPID na mostě očekává další omezování propustnosti a rozhodl se proto přichystat úpravy příměstských linek . Jelikož posudek HIA dál odsouvá zahájení řešení přestavby či rekonstrukce tohoto dopravně klíčového spojení, připravuje se i krizová varianta v podobě dočasné náhradní konstrukce.
Chystané nové opravárenské hale Českých drah v Chebu bude muset ustoupit budova severní výtopny. České dráhy s partnery proto na sobotu připravily rozlučkovou akci, kdy bude mít veřejnost poslední možnost do historické rotundy nahlédnout. Do areálu výtopny se návštěvníci budou moci svézt v sobotu odpoledne ze stanice Cheb (a zpět) každou hodinu historickým motorovým vozem M131.1 Hurvínek. „Po celé odpoledne je připraven program, který pobaví děti i dospělé. Pro nadšené fotografy je připravena možnost focení historických vozidel před výtopnou od 20 do 22 hodin večer,“ uvedly dnes České dráhy. „Bude v provozu kovárna, která sloužila už v době parního provozu, během prohlídky můžete nahlédnout na práci kováře, který vás určitě nechá i bouchnout do kovadliny,“ doplnil na FB spolek Plzeňská dráha. Více informací je v propagačním plakátu nebo na webu ČD Nostalgie . Opravárenská hala v Chebu je nejdále v přípravě, pokud jde o investice ČD do opravárenského zázemí v regionech. Dráhy už mají od loňska od Drážního úřadu stavební povolení. Dle dřívějších informací by stavba měla být hotova v roce 2025. Další haly by měly vzniknout například v Havlíčkově Brodě, Českých Budějovicích nebo Olomouci. Jaké další dopravní akce se chystají? Přehled získáte v našem novém kalendáři akcí .
Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) dosáhla dohody se třinácti odborovými organizacemi na nové kolektivní smlouvě až do roku 2028. Smlouva přinese výrazně vyšší mzdy slovenských železničářů: oproti stávající průměrné mzdě 1 720 eur si mají letos už od dubna vydělávat v průměru 2 040 eur (51 700 Kč). Jde o navýšení o 18 %. Dohodu oznámila ZSSK v tiskové zprávě. „Věříme, že uzavření této smlouvy zlepší nejen podmínky pro zaměstnance, ale přispěje i k větší kvalitě služeb,“ řekla státní tajemnice ministerstva dopravy Denisa Žiláková. Podle odborářů si firma uvědomila důležitost situace, kdy v oboru chybějí zaměstnanci. Nová smlouva má zastavit odliv lidí ze železnice a přilákat další zaměstnance. Podle ZSSK letos průměrná mzda dosáhne 2 040 eur včetně příplatků. Nově bude každá profese mít svoji tarifní třídu podle náročnosti práce, každý zaměstnanec bude ještě v takzvaném věkovém pásmu, které odpovídá počtu odpracovaných let ve firmě. Nová kolektivní smlouva bude platit až do roku 2028.
Dopravní podnik města Brna (DPMB) může pokračovat v přípravách nové lanové dráhy, která má propojit Pisárky s Kampusem. Ministerstvo dopravy potvrdilo s několika změnami loni na podzim Drážním úřadem vydané stavební povolení. Zamítlo rozklad Masarykovy univerzity a desítek fyzických osob. Vyplývá to z rozhodnutí zveřejněného na úřední desce ministerstva . Nově do povolení ministerstvo vložilo další podmínky pro samotnou stavbu. Do zahájení stavby má být například v potřebném rozsahu prověřena platnost všech vyjádření a stanovisek správců sítí, rozhodnutí a závazných stanovisek dotčených orgánů. Má dojít také k návrhu preventivních a kompenzačních opatření. Nové podmínky řeší i střechu horní stanice lanovky, nesmí na ní být kvůli blízkému heliportu žádné reflexní materiály. Nové podmínky mluví i o koordinaci s plány Masarykovy univerzity na stavbu jejího sportovního areálu. „Stavební povolení je zmatečné, když odkazuje na neexistující dokument, a neurčité, jelikož nereflektuje možnou kolizi dvou staveb, “ uvedla Masarykova univerzita v rozkladu. Fyzické osoby ve svém odvolání řešily hlavně mezistanici Kampus, která má vzniknout v těsném sousedství pozemků, které vlastní. Podle jejich řízení Drážní úřad se jejich námitkám věnoval pouze povrchně. Upozorňují i na to, že stavba je umístěna v rozporu s územně plánovací dokumentací. Proti stavbě přišlo celkem 23 odvolání . Kritika od ornitologů Na počátku roku se objevila ještě silná kritika plánu na lanovku ze strany ornitologů, podle nich zničí nocoviště havranů. Ornitologové ale rozklad nepodali a ministerstvo tuto stížnost neřešilo. Lanová dráha povede od budoucí multifunkční haly v areálu výstaviště přes dvě mezizastávky až ke konečné tramvají před Fakultní nemocnicí Brno. Má jít o jednolanovou oběžnou kabinovou lanovou dráhu s odpojitelným uchycením kabin pro osm osob. Délka je 1 731 metrů, převýšení 72,52 metru. Výchozím bodem dráhy bude nástupní stanice Pisárky-Lipová, umístěná poblíž křižovatky ulic Hlinky a Lipová, kde navazuje na MHD a stávající zastávky tramvají, autobusů a trolejbusů. Trasa lanové dráhy povede mezi pavilonem Za novým kulturně-sportovním pavilonem k mezistanici Riviéra před ulicí Bauerovou. Pak vystoupá nad řekou Svratkou k mezistanici Kampus. „ Umístění navazuje na cyklisticky atraktivní a hodně využívané lokace Bike aréna Anthropos a Bike aréna Netroufalky ,“ uvádí se v dokumentaci stavby. Konečná stanice před Fakultní nemocnicí Brno Bohunice ponese název Kampus-terminál. Stavba navazuje na tramvajovou trať ke Kampusu. Ještě na konci roku 2022 město uvádělo termín stavby a dokončení v roce 2024. Odhadované náklady jsou 950 milionů korun. „Stále hledáme vhodné zdroje a dotační tituly k financování projektu. Začátek stavby předpokládáme roce 2026, “ uvedla v lednu mluvčí DPMB Hana Tomaštíková.